Včelařská konference

Asi, dokud se nerozpustí, nesmí se parafín místně přehřát, to znamená nesmí tam být víc než odhadem 200 300 st C. Asi se budou nejdřív rozkládat nečistoty ze dřeva, ne parafín. Takže jestli se bude ohřívat přímým plamenem, tak by zespodu měl být nějaký rozptylovač toho plamene. Horní lem nádoby musí být rovný, aby, když parafín vzplane, se mohl jednoduše nějakou rovnou deskou položenou na nádobu plamen udusit. Vedle pracovní nádoby je vhodné mít zásobní nádobu a při přelévání horký parafín občas filtrovat od nečistot třeba řidší bavlněnou tkaninou.

S přehřátím parafinu není problém, topím přímo pod 1,5 mm plech a přítel
Jáša topí dřevem také přímo pod vanou, ale má ji pokud si pamatuji
obezděnou.
Naimpregnoval jsem přes 200 nástavků jak nových tak použitých do 10 let
stáří. Parafinu hodně ubylo, na první vsázku jsem měl 150 kg a 100 kg
jsem dokupoval, není to pro mne levné. Parafin není třeba přelívat a
nějak čistit, lázeň je v podstatě stále po roztavení průhledná a plave v
ní několik škvarků propoplisu, vosk zmizí.Příteli Turčánimu musím dát
zapravdu, že je to asi zbytečné. Nejbližší morová nákaza je vzdušnou
čarou asi 30 km a s varoázou už také nemam větší problémy, nerad bych to
zakřikl. Jsem prostě takový hračička co má rád vše natřené, rámky
hofmanovy s bočníma mezerníkama apodobně.Měl jsem také představu, že
výsledek bude lepší, mám nástavky ze smrku, osiky, javoru co bylo
poruce, ty javorové chutnají červotoči tak, že je ani lázeň v horkém
parafinu neodradí.
Jaromír Marek

R. Poláek napsal(a):
> Asi, dokud se nerozpustí, nesmí se parafín místně přehřát, to znamená nesmí
> tam být víc než odhadem 200 300 st C. Asi se budou nejdřív rozkládat
> nečistoty ze dřeva, ne parafín. Takže jestli se bude ohřívat přímým
> plamenem, tak by zespodu měl být nějaký rozptylovač toho plamene. Horní lem
> nádoby musí být rovný, aby, když parafín vzplane, se mohl jednoduše nějakou
> rovnou deskou položenou na nádobu plamen udusit. Vedle pracovní nádoby je
> vhodné mít zásobní nádobu a při přelévání horký parafín občas filtrovat od
> nečistot třeba řidší bavlněnou tkaninou.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4830 (20100203) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Mne jen irituje situace, že si VÚ bere hodně věcí jako preferenci.
Udělá výzkum jak hluboko vsákne původce moru a honem má argument nato,
že se musí všechno s morem spálet. Nějaký nadšenec (asi externí
pracovník p. Jaša) zprovozní na popud p. Přesličky parafínování, a
hned máme jedinou možnost jak eliminovat původce.

Taková řešení Dolu jsou i jako představa katastrofa. Nic se v tomto
směru vlastně neděje. Nikdo nedojde z výzkumem jak dlouho by původce
vydržel v koncentrované KM, roztoku KŠ, roztoku KOH nebo NaOH. Vždyď
dezinfikovat jde různě.

Poznámka k NaOH a Fe. Železné plechy jsou vůči louhům inertní.
(nevyvolává korozi) Pouze železo dokonale očistí, tz, že připraví k
dokonalé oxidaci pokud se po provedení dezinfekce lázeň vylije a
nádoba se nezakonzervuje třeba sádlem nebo stolním olejem, tak zrezaví
pod vlivem přístupu vzduchu jak liška.

_gp_


2010/2/3 Jaromír Marek <marek/=/boxit.cz>:
> S přehřátím parafinu není problém, topím přímo pod 1,5 mm plech a přítel
> Jáša  topí dřevem také přímo pod vanou, ale má ji pokud si pamatuji
> obezděnou.
> Naimpregnoval jsem přes 200 nástavků jak nových tak použitých do 10 let
> stáří. Parafinu hodně ubylo, na první vsázku jsem měl 150 kg a 100 kg jsem
> dokupoval, není to pro mne levné. Parafin není třeba přelívat a nějak
> čistit, lázeň je v podstatě stále po roztavení průhledná a plave v ní
> několik škvarků propoplisu, vosk zmizí.Příteli Turčánimu musím dát zapravdu,
> že je to asi zbytečné. Nejbližší morová nákaza je vzdušnou čarou asi 30 km a
> s varoázou už také nemam větší problémy, nerad bych to zakřikl. Jsem prostě
> takový hračička co má rád vše natřené, rámky hofmanovy s bočníma mezerníkama
> apodobně.Měl jsem také představu, že výsledek bude lepší, mám nástavky ze
> smrku, osiky, javoru  co bylo poruce,  ty javorové chutnají červotoči tak,
> že je ani lázeň v horkém parafinu neodradí.
> Jaromír Marek
>
> R. Poláek napsal(a):
>>
>> Asi, dokud se nerozpustí, nesmí se parafín místně přehřát, to znamená
>> nesmí
>> tam být víc než odhadem 200 300 st C. Asi se budou nejdřív rozkládat
>> nečistoty ze dřeva, ne parafín.  Takže jestli se bude ohřívat přímým
>> plamenem, tak by zespodu měl být nějaký rozptylovač toho plamene. Horní
>> lem
>> nádoby musí být rovný, aby, když parafín vzplane, se mohl jednoduše
>> nějakou
>> rovnou deskou položenou na nádobu plamen udusit. Vedle pracovní nádoby je
>> vhodné mít zásobní nádobu a při přelévání horký parafín občas filtrovat od
>> nečistot třeba řidší bavlněnou tkaninou.
>>
>> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4830
>> (20100203) __________
>>
>> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>>
>> http://www.eset.cz
>>
>>
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

G. Pazderka: "Taková řešení Dolu jsou i jako představa katastrofa. Nic se v tomto
směru vlastně neděje. Nikdo nedojde z výzkumem jak dlouho by původce
vydržel v koncentrované KM, roztoku KŠ, roztoku KOH nebo NaOH. Vždyď
dezinfikovat jde různě."

S tím naprosto souhlasím. Taky bych čekal, že nás VÚvč bude bombardovat experimenty s různými látkami, kdy bude zjišťovat a hledat, po jaké době působení toho kterého prostředku dojde k zahubení spor moru. Zdá se mi ale, že se děje opravdu velmi málo a zprávy o nových prostředcích nikde...
Jestliže se doporučuje k dezinfekci roztok louhu a sava (což si myslím, že je přeci jen pokrok, protože může působit i za studena), a i kdyby se spory byly schopny "zažrat" několik milimetrů do struktury dřeva, přeci by po nalezení doporučeníhodné metodiky práce, která by umožnila, aby se roztok lépe nasál do dřeva (vhodné podmínky působení, doba působení apod.), měla umožnit dezinfekci i uvnitř dřeva (třeba u sololitových nástavků by přeci už vůbec neměl být problém "prosáknout" materiál). Nevím, jsou to pro mně otázky, na které bych čekal, že mi bude odpovídat právě výzkumný ústav. Ale mám prostě pocit, že se nic neděje (viz třeba jejich stránky a skutečně velmi málo novinek...).

V tomto směru bych Dol tak ostře neodsuzoval. Z rozhovoru s pracovníky laboratoře vím, že hledají způsob jak zničit spory a přitom nechat včely žít a to způsobem, který je proveditelný v terénu. S podobným úkolem se potýkají i odborníci např na fakultě mikrobiologie ČZU. Na jejich místě bych také nestál o to, aby se někdo snažil aplikovat v praxi nějaké dílčí nedostatečně prověřené výsledky výzkumu.
Do té doby máme sice středověké, zato poměrně spolehlivé metody fyzikální likvidace mikroorganismů. Radikální oheň, méně radikální ale spolehlivé parafinování nebo "fritování" ve lněném oleji při teplotách okolo 150°C. Poslední spolehlivý způsob je působení vodného roztoku louhu, sava zahřátého k bodu varu.
Ani tyto, na první pohled spolehlivé, metody nemusí fungovat, pokud se neprovedou úplně správně.
Jistě bude existovat spousta dalších způsobů, jak desinfikovat prostor úlu, ale chceme opravdu tahat do úlů další chemii a riskovat při tom vlastní zdraví?

"Poslední spolehlivý způsob je působení vodného roztoku louhu, sava zahřátého k bodu varu."

No vidíte. Já čtu všemožná nařízení a doporučení, a v těch se píše, že roztok louhu a sava je účinný i za studena (narozdíl od samotného louhu). Tak třeba teď vůbec nevím, jaká je účinnost takového roztoku a narůstá ve mně pouze další zmatek, který se týká účinnosti daného opatření. Jde mi tedy o to, abych právě nedělal třeba i preventivní dezinfekci zcela zbytečně, neobíral se o čas, náklady na toto opatření a ve finále právě jen zbytečně nekumuloval chemikálie v prostoru úlu (rámky, stěny úlu atd.). Tyto otázky podle mě trápí mnoho včelařů, rozhodně více, než to, zda lze med zahřívat v mikrovlnce nebo uchovávat v mrazáku (jedny z posledních mála novinek na stránkách VÚvč). Vždyť když se podíváme čtyřicet let zpátky, vlastně v otázce postupu proti moru neuvidíme příliš velký posun vpřed. Nebo se mýlím?

Donutil jste mě prohrábnout knihovnu. Našel jsem sešitek "Dezinfekce ve včelařství" od Dalibora Titěry a kol. z roku 2008.
Je zde informace o 2-6% roztoku hydrohidu sodného nebo draselného, který při teplotě 80°C ničí spory moru. Informaci o kombinaci se savem jsem asi pochytil z jiného zdroje.
píše se zde i o parafinování, o oleji jsem zde informaci nenašel, ale pokud vím, používá se v Německu.
Je zde popsána spousta metod fyzikální a chemické očisty nejen úlů, ale všeho, co s včelařením souvisí.
K dostání např zde
http://www.vcelarstvijirka.cz/dezinfekce.html
za 59,-

O směsi se Savem píše p. titěra v kapitole o dezinfekci medáren a voskáren,
doporučuje na 10 litrů vody lahev přípravku Savo a 0,5 kg peciček louhu
(chlornanu sodného), působí i proti sporám moru


----- Original Message -----
From: "PaveN" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Velask mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 03, 2010 9:38 PM
Subject: Re: Parafinovn


> Donutil jste mě prohrábnout knihovnu. Našel jsem sešitek "Dezinfekce ve
> včelařství" od Dalibora Titěry a kol. z roku 2008.
> Je zde informace o 2-6% roztoku hydrohidu sodného nebo draselného, který
> při teplotě 80°C ničí spory moru. Informaci o kombinaci se savem jsem asi
> pochytil z jiného zdroje.
> píše se zde i o parafinování, o oleji jsem zde informaci nenašel, ale
> pokud
> vím, používá se v Německu.
> Je zde popsána spousta metod fyzikální a chemické očisty nejen úlů, ale
> všeho, co s včelařením souvisí.
> K dostání např zde
> http://www.vcelarstvijirka.cz/dezinfekce.html
> za 59,-


--------------------------------------------------------------------------------



Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
Verze: 9.0.733 / Virová báze: 271.1.1/2667 - Datum vydání: 02/04/10 08:35:00

Tak ještě oprava a omluva
o směsi louhu a chlornanu sodného - sava se zde skutečně píše (10 litrů vody, 1 litr sava a 1/2 kg peciček louhu)
a má působit při běžné teplotě. Doporučují ho k desinfekci napajedel a nářadí.
Omlouvám se za zmatení

Nic se neděje. Děkuji za dohledání a potvrzení.

No a za jak dlouhou dobu a za jaké teploty, když namočím do roztoku
jednostěnný nástavek, mne to zbaví původce moru? To se tam píše?

_gp_



2010/2/3 PaveN <e-mail/=/nezadan>:
> Tak ještě oprava a omluva
> o směsi louhu a chlornanu sodného - sava se zde skutečně píše (10 litrů
> vody, 1 litr sava a 1/2 kg peciček louhu)
> a má působit při běžné teplotě. Doporučují ho k desinfekci napajedel a
> nářadí.
> Omlouvám se za zmatení
>

Parafinování zatím řeším z pohledu zda ho vůbec provádět či ne, proto nemám nastudovaný přesný postup.
Večer se pro jistotu ještě podívám, ale pokud si pamatuji správně, píše se tam dokoce o teplotě 220 °C a čas bude okolo 3 - 5 minut.
S nižší teplotou musí být delší čas - to už není informace z brožury, ale od jiných včelařů, někdo říkal minimálně 130°C, jiný zase 160 °C. Asi hodně záleží na tom, jestli parafinování děláte opravdu preventivně, nebo jako opatření při zvýšeném infekčním tlaku MVP. V brožuře píšou, že pokusně zahřáli spory moru na 108°C po dobu 50 hodin a 10% jich přežilo. Naopak při nějakých 260°C se parafín vaří a může lehko vzplanout. Takže s teplotou opatrně.

Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C. Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k nevratným změnám ve struktuře dřeva.
Zdeněk Sommer

Ahoj, nevím, kde jsi přišel na to, že 120 st. zničí spóry moru...- to není pravda a nechci rozebírat skutečnost při výrobě mezistěn, ber to jako zjednodušené vysvětlení pro běžné včelaře, že jako preventivní opatření se vosk při výrobě mezistěn dezinfikuje (nikoliv sterilizuje). Fakt je ten, že nikdy nebyl prokázán u nás žádný přenos moru mezistěnami.
Dr.Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k HB <sommer.z/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Parafinov?n?
> Datum: 04.2.2010 09:59:52
> ----------------------------------------
> Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> nevratným změnám ve struktuře dřeva.
> Zdeněk Sommer
>
>
>

Vosk se desinfikuje za zvýšeného tlaku a za přítomnosti kyseliny sírové. Za těchto podmínek stačí k desinfekci 115 - 120 st C, jinak je asi potřeba teplota vyšší. Na vyšší teplotu, pokud je mi známo, při desinfekci včelího vosku zase jít nejde, protože vosk se už porušuje a včely by mezistěny špatně přijímaly, proto ta sírovka.

Pokud vím tak se sterilizuje v Autoklávech při 117°C po dobu 1 hodiny. Také se přidává Kyselina sírová k jeho vyčištění

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Parafinov?n?
> Datum: 04.2.2010 10:05:54
> ----------------------------------------
> Ahoj, nevím, kde jsi přišel na to, že 120 st. zničí spóry moru...- to není
> pravda a nechci rozebírat skutečnost při výrobě mezistěn, ber to jako
> zjednodušené vysvětlení pro běžné včelaře, že jako preventivní opatření se vosk
> při výrobě mezistěn dezinfikuje (nikoliv sterilizuje). Fakt je ten, že nikdy
> nebyl prokázán u nás žádný přenos moru mezistěnami.
> Dr.Radek Hubač
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k HB <sommer.z/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Parafinov?n?
> > Datum: 04.2.2010 09:59:52
> > ----------------------------------------
> > Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> > sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> > mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> > Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> > nevratným změnám ve struktuře dřeva.
> > Zdeněk Sommer
> >
> >
> >
>
>
>

rozpuštěný vosk je kapalina a má tedy ve všech svých částech stejnou teplotu. 120 °C ale asi těžko po 20 minutách zničí spory MVP, když 108°C to nedokáže po mnoha hodinách. Dřevo má před ponořením do horké lázně teplotu okolí a musí se prohřát do hloubky a to na teplotu, která ničí spory MVP. Proto musí být roztok teplejší, neumím ale říct, proč zrovna 160 nebo 220.

Co se týká teploty dřeva, jisté je, že dřevo při teplotě nějak okolo 220 st C začíná uhelnatět a pokud je to na vzduchu, vzplane. Porušování dřeva teplotou se ale děje už podstatně dříve, dřevěná hmota obsahuje různě silně vázanou vodu, která je i v úplně za normální teploty suchém dřevě. To je ono pěnění dřeva při ponořená nástavku do parafínu. Druhá věc je to, že dřevo je izolační materiál a tak trvá nějakou desítku minut, než plná teplota parafínu pronikne úplně do středu dřeva. Teplota a doba ponoření je pak kompromis, při nějakých 200 - 220 stupních a krátké době se jedná o v podstatě opálení povrchových vrstev dřeva, při takových 150 st C a 5 - 10 minutách jde ta teplota i více do hloubky dřeva.

Hodilo by se, kdyby někdo pro vztah teploty a doby ponoření definoval vzorec. V intervalu teplot, kde minimum by byla nejnižší možná teplota parafinu pro zničení spor a maximum pak nejvyšší teplota, která ještě nepoškodí dřevo, případně nezvýší riziko požáru. Z teploty parafinu a tloušťky stěny nástavku by si každý mohl snadno vypočítat dobu potřebnou pro ponoření.

S teplotou jsem si taky hodně hrál, ale ne z pohledu spor moru. Rozmezí
130 až 160 je nejlepší, pod 130 zůstává na povrchu nástavku příliš velká
vrstva parafinu. Při vyšší teplotě než 160 se začne vosk prskat jako
když dáte kus masa na pánev s rozpáleným olejem. Délku jsem volil podle
pěnění z čel prken, odchází asi nevázaná voda ze dřeva. Tedy když
přestane pěnit chvíli počkat, vyndat a dát okapat. Na nejspodnějším rohu
by neměla zůstat ztuhlá kapka parafinu, při správném prohřátí ani nic
nekape. Při vyšších teplotách než 160 začne černat propolis. Jako
ochrana proti sporům moru je patrně důležitější překrytím povrchu spor
parafinem, zatím mi parafin včely nevykusovali a ani moc povrch nástavku
nepotahovali propolisem. Ještě k množství, ponořím vždy celý nástavek
(295) nebo dva polonástavky (168) a zatěžuji dalším nástavkem aby spodní
neplaval. Před započetím díla doporučuji přečíst český překlad
australského návodu na parafinovaní a bezpečnostní list parafinu. Ještě
zkušenost, sololit lze běžně máčet, ale ne každá dřevotříska, mám z ní
jednoduchá dna pod odělky, nasaje moc parafinu.
Jaromír Marek

PavelN napsal(a):
> rozpuštěný vosk je kapalina a má tedy ve všech svých částech stejnou
> teplotu. 120 °C ale asi těžko po 20 minutách zničí spory MVP, když 108°C to
> nedokáže po mnoha hodinách. Dřevo má před ponořením do horké lázně teplotu
> okolí a musí se prohřát do hloubky a to na teplotu, která ničí spory MVP.
> Proto musí být roztok teplejší, neumím ale říct, proč zrovna 160 nebo 220.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4833 (20100203) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Je zaujímavé, že len zo zahraničnej literatúry som sa dozvedel, že dezinfekciu s teplým (80ºC) luhom sodným 5%, treba po namočení do roztoku ponechať pôsobiť do druhého dňa, namočenie do roztoku opakovať a až na nasledujúci deň alebo po piatich hodinách opláchnuť ( umyť ) vodou. Len tak je zaručená dezinfekcia. Mnohí včelári tento postup vôbec nepoznajú.

Desinfekci mezistěn neporovnávejte s ošetřením nástavků parafinem. U
vosku se zároveň používá vyšší tlak (autokláv) a doba asi 1 hod.
Pro parafinování teplota 130 st.C je málo, pokud má být účinné i proti
případným sporám moru, nějaké % jich ještě přežívá. 150 až 180 st.C je
jistota, na hladině tekutého parafinu rozdíl vůbec nepoznáte, chce to
teploměr. Ohřátí parafinu o nějakou teplotu vezme mnohem méně tepla než
totéž u vody. Nejlepší zdroj tepla je klasické topeniště a topení
dřevem. Plyn je drahý, nebezpečnější, pomaleji rozehřívá.
K. Čermák

Zden?k HB napsal(a):
> Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> nevratným změnám ve struktuře dřeva.

>
>
>

Protože se stále zaměňuje dezinfekce a sterizace, zasílám pro zájemce link na jednu pěknou přednášku na dané téma od mojí bývalé šéfky.http://www.pmfhk.cz/Prednasky/Hartm_Dezinfekce.pdf - Jen bych chtěl zdůraznit, že vosk není ani vzduch ani nasycená pára. Teplota sterilizační pro vosk by pravděpodobně byla reálně mezi uvedenými hodnotami 121 a 160st. a to se již vosk ničí.
Radek
>
> Zden?k HB napsal(a):
> > Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> > sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> > mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> > Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> > nevratným změnám ve struktuře dřeva.
>
> >
> >
> >
>
>
>

Měrná tepelná kapacita vody : cv=4,2 kJ/kg.°C. Parafinu pak: cp=3,24 kJ/kg.°C. Pro ohřátí 1 litru vody z 20°C na 100°C potřebujeme dodat teplo: qv= (100-20)x4,2=336 kJ/kg. Pro ohřátí 1 kg parafinu pak: qp=(160-20)x3,24=454 kJ/Kg. Při ohřevu parafinu na 160 °C potřebujeme dodat o 35% více tepla, než při ohřevu vody do varu. Pokud nefouká vítr, pak spaliny z hořáku, nebo hoření dřeva, budou proudit kolem sudu vzhůru a spíše ho ohřívat než ochlazovat. Pro venek pak pomůže opláštění s mezerou pro spaliny. Sud při ohřevu přikrýt. Ale to už je kotel. Prodával se na ohřev vody :-).
Mám ale také dotaz. Jaká je závislost teploty na čase při působení na vzduchu, při níž dojde k usmrcení spór moru včelího plodu? Nemohu to nikde najít. Děkuji.

...Hodilo by se, kdyby někdo pro vztah teploty a doby ponoření definoval vzorec...
...Mám ale také dotaz. Jaká je závislost teploty na čase při působení na vzduchu, při níž dojde k usmrcení spór moru včelího plodu? Nemohu to nikde najít. Děkuji...

Podívejte se na http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/images_parafin/graf.jpg.

JD

"Podívejte se na http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/images_parafin/graf.jpg. "

Díky za odkaz.
Jednoduchý, stručný a jasný návod parafinování.

http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/parafin.htm

Nechci se nikoho dotknout... ale ten odkaz tu visí už od včerejška... (a párkrát předtím). Navíc pokud se do vyhledávače zadá třeba logické "parafínování nástavků" anebo anglické "hot wax dipping"...
Zkrátka je dobré před ptaním se zkusit hledat sám - anebo alespoň číst, když už si ostatní dávají tu práci mi to předžvýkat. Ono napsat smysluplný příspěvek, který poskytne informaci, stojí nějaké úsilí - a trochu pak zamrzí, když je to házení hrachu na zeď...

JD

"Měrná tepelná kapacita vody : cv=4,2 kJ/kg.°C. Parafinu pak: cp=3,24 kJ/kg.°C. Pro ohřátí 1 litru vody z 20°C na 100°C"
odhad se nezdařil, přece už je to nějaké roky, co jsem v tabulkách ty hodnoty viděl....
Pro základní orientaci tyhle výpočty stačí, pro puntičkářský výpočet měrná tepelná kapacita se mění s teplotou, u vody směrem k vyšší teplotě znatelně klesá, u parafínu to asi bude podobně.

S louhem si opravdu nepamatuji, doplním večer.

No, horký louh je hodně nepraktický. Jeho životnost je malá, protože se přeměňuje oxidem uhličitým ze vzduchu na sodu a chemicky reaguje se spoustou látek ve dřevě, v barvě, nečistotách a tím se taky otupuje. Taky horký je ještě o dost větší žíravina než studený roztok, při větším použití to je prakticky na celotělový ochranný oblek typu atombordel. Otupený roztok louhu jde ale do určité míry regenerovat obyčejným hašeným vápnem. Takže práce s louhem by byla o dost složitější než s parafínem.
Savo je v podstatě chlornan sodný, ten je za horka, při teplotě 80 st C v podstatě nepoužitelný, protože se rozkládá.
Lněný olej za horka by měl být účinností v podstatě shodný jako parafín za horka, přidaná hodnota navíc by byla možnost po několika měsících ty nástavky natřít barvou, protože lněný olej by za tu dobu ve dřevě zaschnul a barva by potom na nástavcích držela. Akorát při opakované desinfekci je otázka, co s tou barvou. Navíc je tam ta nevýhoda, že při desinfekci v horké lázni by se lněným olejem proběhl podobný proces jako probíhá při výrobě fermeže, jenže nekontrolovaně. Použitý lněný olej by nejspíš nešlo delší dobu skladovat, v krajním případě by během nějakého měsíce skladování došlo k polymeraci oleje v celé hmotě v něco jako želatinu atd. To by záleželo na teplotě, délce zahřívání, na vnesených stopových množstvích oxidů železa, zinku, vápníku a jiných kovů. Zase lněný olej, pro zastánce biochovů, je mnohem přírodnější než parafín.....

roztok louhu a sava za použitý za horka - to jsem zmotal já, se savem se použije studený.
Souhlasím s Vámi, nejjednodušší a nejúčinnější (ve smyslu snadné kontroly účinnosti) a relativně bezpečné je použití parafinu.

Díky Vám všem za reakce ohledně jednoduchého parafinování nástavků v sudu.Jelikož jsou vaše názory jako vždy velmi odlišné,což je dobře tak to vidím takhle.Na cihly položím sud,pod něj šoupnu dvouplotýnkáč a začnu pod pokličkou za občasného promíchání rozehřívat parafín.Jestli nedosáhmu požadované teploty ani po obalení sudu,tak se nato vykašlu a začnu přemýšlet nad dvoupláštovým hranatým parafínovacím kotlem s ohništěm.Tahle matoda pokus omyl? by neměla být nějak nákladná. Jde pouze o starý sud,propanbutan,trochu času a parafín zutane pro další použití.Vše uskutečním až na jaře,tet si jen připravuji potřebné věci a ujasňuji co a jak. Jinak parafínování vidím jako dobrou kombinaci povrchové úpravy nástavku a zároveň možnost dezinfekce.
Zdraví Pepek

>Jde pouze o starý sud,propanbutan,trochu času a parafín zutane ...<
------------------------------------------------------------
Myslím, že dvouplotýnkový vařič bude mít na ohřátí parafínu v sudu na teplotu 160 st. C, i když se bude jednat pouze o nejmenší potřebné množství parafínu, malý výkon. Možná, že by stálo zato, uvažovat o obezdění sudu cihlami (zatím zkušebně třeba jen nasucho - bez malty) a použít ohniště na dřevo. Přeci jen bych měl z PB lahve obavu. Sám používám pod vyrobenou antikorovou vanou 2x hořáky Mewa Zeus á 9 KW na vyvařování vosku a vaření medoviny. Vana je opláštěna a práci provádím v garáži, tedy celý tento "kotel" není příliš ochlazován. Přezto, tyto hořáky stačí uvést do varu pouze 70 l vody předehřáté na 70 st. C v boileru asi za 1/2 hodiny. Ale s parafínem podotýkám, nemám zkušenost. Rozhodně bych to však nechtěl dělat v garáži :-).
JK

Jak už napsal př Čermák, voda potřebuje na ohřátí podstatně víc tepla. Jedná se o to, že voda má podstatně vyšší takzvané měrné teplo na stupeň Celsia než uhlovodíky. Nějak asi dvakrát, čtyřikrát, matně tuším. Bude to v každých fyzikálních či chemických tabulkách nebo to možné bude i v technickém listu parafínu od výrobce. Spíš bude podstatnější únik tepla - ochlazování celého velkého rozehřátého sudu vzduchem.

Doplňuji slíbenou informaci o použití roztoku louhu a sava.
ve zmíněné publikaci se nepopisuje jak dlouho má tento roztok působit, v odstavci o desinfekci napajedel se hovoří o omývání v tomto roztoku.
Z toho plyne, že tento roztok je autory publikace doporučován pouze k povrchové desinfekci neporézních materiálů a nehodí se k aplikaci na nástavky a rámky.
Působení roztoku samotného louhu při teplotě 80°C je zde pouze zmíněno a nikde jsem nenašel doporučenou dobu působení.
Parafinování je věnována celá strana a doporučuje se zde teplota mezi 160-220°C, pro zničení spor MVP dodržovat vyšší hranici doba impregnace 2 minuty, pro zničení MVP 5 minut. Současně autoři upozorňují, že parafin při teplotě 260°C snadno vzplane.
Tolik mé výpisky z publikace "Dezinfekce ve včelařství".