78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


kovar . 33 (e-mailem) --- 10. 1. 2010
Re:Zimní krmení

Včelařim 40 let krmim 12 - 15 kg cukru roztokem na včelstvo sice do plodiště nikdy nejdu,zimuji na dvou nástavcích rozměru 39x30 a ještě nikdy se nestalo že by trpěli hladem. Kdo krmí víc než 20 kg vytáčí zjara cukr.Včelařim cca se 100 včelstvy.Průměr výnosu je 30 - 40 kg na včelstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vojtěch (85.13.78.2) --- 11. 1. 2010
Re: Zimní krmení

Včelařim 40 let krmim 12 - 15 kg cukru roztokem na včelstvo sice do plodiště nikdy nejdu,zimuji na dvou nástavcích rozměru 39x30 a ještě nikdy se nestalo že by trpěli hladem. Kdo krmí víc než 20 kg vytáčí zjara cukr.Včelařim cca se 100 včelstvy.Průměr výnosu je 30 - 40 kg na včelstvo.

Včelařím od roku 1975. To záleží taky na síle včelstva. Do jednoho nástavku dávám kolem 10 kg, do dvou 20 kg, a do tří 30kg. Pokud zůstanou včely přes zimu v pořádku, tak do vytáčení to spotřebují. Žádné rámky ani nástavky neskladuji. Do každého úlu vidím, bez zásahů do nich.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.115) --- 11. 1. 2010
Re: Zimní krmení

Pokud zůstanou včely přes zimu v pořádku, tak do vytáčení to spotřebují.
___________________________________________________________

To tady jako chcete tvrdit, že Vám některá včelstva spotřebují 30 kg zimních zásob? To byste musel mít super silná včelstva a ještě k tomu naprosto nulovou snůšku v předjaří, protože v případě opravdu silných včelstev hlavní snůška začíná již za květu jív.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (213.29.160.115) --- 11. 1. 2010
Re: Zimní krmení

Vojtěch:
Do jednoho nástavku dávám kolem 10 kg, do dvou 20 kg, a do tří 30kg. Pokud zůstanou včely přes zimu v pořádku, tak do vytáčení to spotřebují.
___________________________________________________________

To tady jako chcete tvrdit, že Vám některá včelstva spotřebují 30 kg zimních zásob? To byste musel mít super silná včelstva a ještě k tomu naprosto nulovou snůšku v předjaří, protože u opravdu silných včelstev hlavní snůška začíná již za květu jív, ale to snad znáte, nebo ne?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Libor (62.168.45.106) --- 12. 1. 2010
Re: Zimní krmení

Zdravím Vás pane kolego, chtěl bych se pana kolegy Bernátka zastat - pokud jsem dobře četl, tak opravdu chová velmi silná včelstva, dvoumatečná....ale nemohu za něho hovořit.....
--------------------------------------------
To tady jako chcete tvrdit, že Vám některá včelstva spotřebují 30 kg zimních zásob? To byste musel mít super silná včelstva a ještě k tomu naprosto nulovou snůšku v předjaří, protože u opravdu silných včelstev hlavní snůška začíná již za květu jív, ale to snad znáte, nebo ne?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.115) --- 12. 1. 2010
Re: Zimní krmení

Libor:
Zdravím Vás pane kolego, chtěl bych se pana kolegy Bernátka zastat - pokud jsem dobře četl, tak opravdu chová velmi silná včelstva, dvoumatečná....ale nemohu za něho hovořit.....

___________________________________________________________

Podle toho, co jsem od př. Bernátka četl, dvoumatečná včelstva nechová (Pozor!… nezaměňovat pojmy integrační systém (takto značím praktiku posilování produkčních včelstev oddělky) a dvoumatečné včelaření (v jednom včelstvu se v předjaří a na jaře nacházejí dvě matky)).

Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o velikosti 30 kg). V opačném případě si to dotyčný jen myslí, takže tato diskuze je jen tvrzení proti tvrzení.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
KaJi (88.103.157.154) --- 12. 1. 2010
Re: Zimní krmení

MV:
Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o....
-----------
asi se tady shodnem že včelstvo má podle různých pramenů roční spotřebu okolo 100kg.
A to navíc zbyde včelaři.

A bez znalosti uspořádání zásob, manipulace atd. je to jen teoretická diskuze.
Asi se dá uspořádat úl tak, že zimní zásoby zůstanou u plodiště a včely je pravděpodobně spotřebují.

I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20 kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle. Z něho si vezme včelař stejně jen zlomek, zbytekl zůstane na provoz a i na zimu. To znamená, že pokud někdo včely nevytočí do sucha tak ani v zimních zásobách nemá 100% cukr.

Pokud do včel neleju v květnu až v červnu cukr při nasazeném medníku, tak je to asi nepodstatná starost.

To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat.


PO melecitoze v 2002/3 mě zůstzalo spousta zásob a málo včel. Spojoval sjem to různě a po zesílení v dubnu se včely dostaly do vynikající kondice a projely zásobami narovnanými pod ně jak nůž máslem. A byly pak výnosy že se všichni divili.
Do dneška přemýšlím, zda to bylo snůškou, rozvojem na medu a nebo jen dostatkem (přebytkem) zásob na jaře.

Jsem zvědav na letošní rok. U některých včel jsem si nasimuloval přebytek zásob cukrem, protože na medové zásoby se včely moc nezmohly. I když podletí bylo přeci jen lepší.

Někde jsem četl, že se dá do krmení dát vývar z červené řepy a včelař má na jaře kontrolu, kolik cukru vytáčí podle barvy medu. Zkoušel to někdo?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Libor (62.168.45.106) --- 12. 1. 2010
Re: Zimní krmení


Zlatá slova, do kamene vytesat!
píšu 1*

---------------------------------------------------------
KaJi napsal:
asi se tady shodnem že včelstvo má podle různých pramenů roční spotřebu okolo 100kg.
A to navíc zbyde včelaři.

A bez znalosti uspořádání zásob, manipulace atd. je to jen teoretická diskuze.
Asi se dá uspořádat úl tak, že zimní zásoby zůstanou u plodiště a včely je pravděpodobně spotřebují.

I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20 kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle. Z něho si vezme včelař stejně jen zlomek, zbytekl zůstane na provoz a i na zimu. To znamená, že pokud někdo včely nevytočí do sucha tak ani v zimních zásobách nemá 100% cukr.

Pokud do včel neleju v květnu až v červnu cukr při nasazeném medníku, tak je to asi nepodstatná starost.

To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat.


PO melecitoze v 2002/3 mě zůstzalo spousta zásob a málo včel. Spojoval sjem to různě a po zesílení v dubnu se včely dostaly do vynikající kondice a projely zásobami narovnanými pod ně jak nůž máslem. A byly pak výnosy že se všichni divili.
Do dneška přemýšlím, zda to bylo snůškou, rozvojem na medu a nebo jen dostatkem (přebytkem) zásob na jaře.

Jsem zvědav na letošní rok. U některých včel jsem si nasimuloval přebytek zásob cukrem, protože na medové zásoby se včely moc nezmohly. I když podletí bylo přeci jen lepší.

Někde jsem četl, že se dá do krmení dát vývar z červené řepy a včelař má na jaře kontrolu, kolik cukru vytáčí podle barvy medu. Zkoušel to někdo?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
M. Václavek (213.29.160.115) --- 12. 1. 2010
Re: Zimní krmení

Tak a konečně jsem u toho. Prostě neschovávejme se za všelijaké pseudoteorie a pseudopostupy a všichni, kdo krmí cukrem, si přiznejme, že míchání cukerných a medných zásob se s různou mírou prostě děje prakticky všude. Nicméně to není odpovědí na otázku, zda spotřeba 30 kg je realita, nebo není.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
michal (213.215.67.8) --- 12. 1. 2010
Re: Zimní krmení

pridávam sa k diskusii o zimných zásobách neskôr, ale za seba môžem povedať, že u mňa sú včely na mede tento rok na 100%, minulé roky to bolo tak 75% med, ostatok cukor. Totiž posledné roky sa vyskytuje v okolí znáška medu z lucerky a tento rok sa čas kvetu pretiahol až do septembra a ja som už musel začať liečiť Gabónom, takže im dosť veľká čásť znášky zostala na zimu. Čo mám jedno včelstvo na váhe, tak to išlo s 2,5 NN zásob, to je dobre aj cez 30kg. Takže na jar sa nemusím báť miešania medu s cukrom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (83.208.54.27) --- 13. 1. 2010
Re: Zimní krmení

"I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20 kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle."
Nejedná se o "namíchání" zimních zásob do 120 kil celkového výnosu, ale o namíchání zimních zásob do medu z prvního vytáčení. Případně pokud jsou zásoby hodně zkrystalované, část se jich nevytočí a pokud jsou plásty prostě přidány včelstvu, ocitne se část zimních zásob ještě v medu z druhého vytáčení. Pokud je tedy první snůška slabá, může i poměrně malé množství zbylých zimních zásob, pár kilo, způsobit, že v medu z první snůšky jsou až desítky procent zimních zásob. K tomu se ale určitě žádný včelař nepřizná.
"To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat. "
To by mě zajímalo, v kterých knížkách to je. Od 70 let mám načteno hodně včelařských knížek a nikde jsem neviděl přímo předepsáno doplňovat mezi snůškami včelám zásoby cukrem. Když už, je tam vždy současně napsáno o nutnosti tyto zásoby před začátkem snůšky bezpodmínečně vybrat a uschovat na zimu nebo je jinak použít. Maximálně tam je napsáno podněcovat tak, aby množství zásob neklesalo. Snad jedině nějaká novodobá knížka pro takzvané "včelařské podnikatele" , něco s nadpisem ve smyslu " Jak dobýt z včelstev s co nejmenšími náklady co nejvíc peněz"
Jinak o cukru v zásobách se diskutovalo, je to rok nebo dva roky na podzim a z toho vyšlo, že včely řepný cukr už při prvním zpracování na podzim až na nevýznamné zbytky rozloží na glukózu a fruktózu a tudíž cukr v medu je obtížně identifikovatelný. A vzhledem k zákonitostem rozvoje včelstva na jaře, potřebě neustálých zásob, je bez podtržení jarního rozvoje včelstva prakticky nemožné zabránit, aby nějaké zbytky zimních zásob nepřešly do medu z prvního vytáčení. Záleží pak jenom na včelaři, jestli většinu zimních zásob oddělí a použije jinde a potom bude mít v prvním medu nějaká procenta ze zimních zásob nebo do medometu napere všechny zavíčkované plásty, které ve včelách uvidí a potom to může být skutečně "cukrový" med.
Spíš bych viděl jako důležitější informace, co v zimních zásobách vadí, jestli se v nich nachází třeba nějaký pozůstatek reziduí z léčení nebo jestli díky dlouhodobému "skladování" v plástech nemají třeba nějaký vyšší obsah HMF nebo se nějak výrazně jinak něčím odlišují od regulérního prvního jarního medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 13. 1. 2010
Re: Zimn? krmen?

Jednoduše řečeno . Ze sacharózy včely vyrobí směs jednoduchých cukrů obdobného složení jako je med. Tutoj zpracovávají stejným způsobem jako každou jinou přinesenou sladinu, jen bez různých těh příměsí a látek které obsahuje nektar a medovice.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 07:56:40
> ----------------------------------------
> "I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20
> kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle."
> Nejedná se o "namíchání" zimních zásob do 120 kil celkového výnosu, ale o
> namíchání zimních zásob do medu z prvního vytáčení. Případně pokud jsou
> zásoby hodně zkrystalované, část se jich nevytočí a pokud jsou plásty
> prostě přidány včelstvu, ocitne se část zimních zásob ještě v medu z
> druhého vytáčení. Pokud je tedy první snůška slabá, může i poměrně malé
> množství zbylých zimních zásob, pár kilo, způsobit, že v medu z první
> snůšky jsou až desítky procent zimních zásob. K tomu se ale určitě žádný
> včelař nepřizná.
> "To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit
> květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby
> a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat. "
> To by mě zajímalo, v kterých knížkách to je. Od 70 let mám načteno hodně
> včelařských knížek a nikde jsem neviděl přímo předepsáno doplňovat mezi
> snůškami včelám zásoby cukrem. Když už, je tam vždy současně napsáno o
> nutnosti tyto zásoby před začátkem snůšky bezpodmínečně vybrat a uschovat
> na zimu nebo je jinak použít. Maximálně tam je napsáno podněcovat tak, aby
> množství zásob neklesalo. Snad jedině nějaká novodobá knížka pro takzvané
> "včelařské podnikatele" , něco s nadpisem ve smyslu " Jak dobýt z včelstev
> s co nejmenšími náklady co nejvíc peněz"
> Jinak o cukru v zásobách se diskutovalo, je to rok nebo dva roky na podzim
> a z toho vyšlo, že včely řepný cukr už při prvním zpracování na podzim až
> na nevýznamné zbytky rozloží na glukózu a fruktózu a tudíž cukr v medu je
> obtížně identifikovatelný. A vzhledem k zákonitostem rozvoje včelstva na
> jaře, potřebě neustálých zásob, je bez podtržení jarního rozvoje včelstva
> prakticky nemožné zabránit, aby nějaké zbytky zimních zásob nepřešly do
> medu z prvního vytáčení. Záleží pak jenom na včelaři, jestli většinu
> zimních zásob oddělí a použije jinde a potom bude mít v prvním medu nějaká
> procenta ze zimních zásob nebo do medometu napere všechny zavíčkované
> plásty, které ve včelách uvidí a potom to může být skutečně "cukrový" med.
> Spíš bych viděl jako důležitější informace, co v zimních zásobách vadí,
> jestli se v nich nachází třeba nějaký pozůstatek reziduí z léčení nebo
> jestli díky dlouhodobému "skladování" v plástech nemají třeba nějaký vyšší
> obsah HMF nebo se nějak výrazně jinak něčím odlišují od regulérního prvního
> jarního medu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
R. Polášek (83.208.54.27) --- 13. 1. 2010
Re: Zimn? krmen?

"Jednoduše řečeno . Ze sacharózy včely vyrobí směs jednoduchých cukrů obdobného složení jako je med. Tutoj zpracovávají stejným způsobem jako každou jinou přinesenou sladinu, jen bez různých těh příměsí a látek které obsahuje nektar a medovice."
Přesně tak.
"Med" z cukru má ale svoji určitou chuť. Rozdíl mezi třeba řepkovým medem s nějakou desítkou procent zimních zásob a čistým řepkovým medem se mně zdá znatelný a myslím, že pokud by byl takový med dále neupravovaný, že bych takovou příměs cukru v medu vždy poznal. Upravované medy prodávané v supermarketech, co občas ze zvědavosti koupím, mají tu "cukrovou" příchuť velice často.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 13. 1. 2010
Re: Zimn? krmen?

Řekl bych to obráceně . Chybí tomu medu ty různé příchutě z nektaru či medovice.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 08:57:52
> ----------------------------------------
> "Jednoduše řečeno . Ze sacharózy včely vyrobí směs jednoduchých cukrů
> obdobného složení jako je med. Tutoj zpracovávají stejným způsobem jako
> každou jinou přinesenou sladinu, jen bez různých těh příměsí a látek které
> obsahuje nektar a medovice."
> Přesně tak.
> "Med" z cukru má ale svoji určitou chuť. Rozdíl mezi třeba řepkovým medem s
> nějakou desítkou procent zimních zásob a čistým řepkovým medem se mně zdá
> znatelný a myslím, že pokud by byl takový med dále neupravovaný, že bych
> takovou příměs cukru v medu vždy poznal. Upravované medy prodávané v
> supermarketech, co občas ze zvědavosti koupím, mají tu "cukrovou" příchuť
> velice často.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
R. Polášek (83.208.54.27) --- 13. 1. 2010
Re: Zimn? krmen?

"Řekl bych to obráceně . Chybí tomu medu ty různé příchutě z nektaru či medovice."
Z velké části ano, ale mám pocit, že i nějaká vlastní cukerná příchuť tam je. Trošičku možná řepa? Rafinace řepného cukru je sice hodně dokonalá, ale stoprocentní není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 12. 1. 2010
Re: Zimní krmení

>Pokud do včel neleju v květnu až v červnu cukr při nasazeném medníku, tak je to asi nepodstatná starost.<
------------------------------------------------------------
Také jsem to několikrát zkoušel i roztokem. I když se zdálo, že včely nemají žádný přínos z okolní přírody, tak mi suchý cukr vynášely a ten tekutý cukr braly velmi málo, tedy házely na něj bobek. Tekutý mi berou pouze oddělky do doby, než se cítí jako dospělé včelstvo. Škoda cukru v květnu až červnu, po týdnu ve sklenicích šlemovatí. Možná na Sahaře je tomu jinak. Nebo je tomu jinde jinak a nebo máte jiné zkušenosti. Já však tomu krmení včel cukrem v květnu až červnu moc nevěřím.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Vojtěch (85.13.78.2) --- 13. 1. 2010
Re: Zimní krmení

Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o....
Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle. Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu, který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.
Dnes už mne trápí jiné věci. Za minulé doby se tu pěstovala řepka, hořčice, jetel na semeno a další střídaní kultur. To trápí i myslivce. Nyní se dostává dotace a vše se mulčuje. Ve Včelařství 1/2010/26 je popsána BÍDA VENKOVA ve Francii. Jsou zde narušeny biosystémy……Není dostatek nektaru a pylu nejen pro včely atd.To si můžete přečíst.
Vloni v červnu jsem fotil stromy. Padesát metrů od domu a včelína, nás to minulo. Pruh přibližně 100m široký a sledoval jsem to asi 2 km, dál jsem nešel. Co to mohlo způsobit? Vím , že zemědělci to neudělali.Nemáme nic pod kontrolou. Včely na to doplácejí. Posílám foto listí na trnce, jak to vypadalo : http://leteckaposta.cz/594755862
Dále v konkrétních věcech nebudu pokračovat, protože to nikoho nezajímá, supermarkety jsou plné. Už mi to tu bylo jednou sděleno.Zase by to byl jen extrémistický názor nebo extrémistické náboženství.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 13. 1. 2010
Re: Zimn? krmen?

jde o houbové onemocněn,í v loňském roce toho bylo opravdu hodně a zapříčinilo to vlhké počasí, kdy so patogenním houbám opravdu dařilo.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 09:19:39
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a
> tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o....
> Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem
> s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to
> vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle.
> Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě
> neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu,
> který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.
> Dnes už mne trápí jiné věci. Za minulé doby se tu pěstovala řepka,
> hořčice, jetel na semeno a další střídaní kultur. To trápí i myslivce. Nyní
> se dostává dotace a vše se mulčuje. Ve Včelařství 1/2010/26 je popsána
> BÍDA VENKOVA ve Francii. Jsou zde narušeny biosystémy……Není dostatek
> nektaru a pylu nejen pro včely atd.To si můžete přečíst.
> Vloni v červnu jsem fotil stromy. Padesát metrů od domu a včelína, nás to
> minulo. Pruh přibližně 100m široký a sledoval jsem to asi 2 km, dál jsem
> nešel. Co to mohlo způsobit? Vím , že zemědělci to neudělali.Nemáme nic pod
> kontrolou. Včely na to doplácejí. Posílám foto listí na trnce, jak to
> vypadalo : http://leteckaposta.cz/594755862
> Dále v konkrétních věcech nebudu pokračovat, protože to nikoho nezajímá,
> supermarkety jsou plné. Už mi to tu bylo jednou sděleno.Zase by to byl jen
> extrémistický názor nebo extrémistické náboženství.
> B.V.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Vojtěch (85.13.78.2) --- 13. 1. 2010
Re: Zimn? krmen?

jde o houbové onemocněn,í v loňském roce toho bylo opravdu hodně a zapříčinilo to vlhké počasí, kdy so patogenním houbám opravdu dařilo.

Děkuji za vysvětlení. To jsem nevěděl, že houbové onemocnění mine naší zahradu a udělá se ve směru větru, který tehdy foukal. V šířce 100m z ohraničenými okraji a pokračuje v přímce dál...
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 14. 1. 2010
Re: Zimn? krmen?

Ta víš, spory plísní roznáší sviňa vítr. Kam vítr, tam spory.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 22:20:30
> ----------------------------------------
> jde o houbové onemocněn,í v loňském roce toho bylo opravdu hodně a
> zapříčinilo to vlhké počasí, kdy so patogenním houbám opravdu dařilo.
>
> Děkuji za vysvětlení. To jsem nevěděl, že houbové onemocnění mine naší
> zahradu a udělá se ve směru větru, který tehdy foukal. V šířce 100m z
> ohraničenými okraji a pokračuje v přímce dál...
> B.V.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (83.208.54.27) --- 13. 1. 2010
Re: Zimní krmení

"http://leteckaposta.cz/594755862" Pokud to na fotce byl nejhůř napadený strom, nic to v takové míře neznamená. To se jen příroda vyrovnává s tím, že ty stromy nejsou na pro ně úplně nejvhodnějším místě nebo jsou příliš blízko u sebe a ten neslabší potom prostě v tom závodu o prostor prohrává a jen živoří. Příroda nejsou auta nebo mašiny, co musí být napulírované a vyleštěné jedna jako druhá. Podobnou fotku bych udělal v každém trochu přírodním lese.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(195.113.185.7) --- 14. 1. 2010
Re: Zimní krmení

Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle. Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu, který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.

___________________________________________________________

To všechno je sice hezké, ale vyhnul jste se tím přímé odpovědi na otázku. Navážil jste úbytek 30 kg, nebo ne? Jaké jiné metody používáte, že jste si tou spotřebou tak jistý.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
M. Václavek (195.113.185.7) --- 14. 1. 2010
Re: Zimní krmení

Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle. Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu, který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.

___________________________________________________________

To všechno je sice hezké, ale vyhnul jste se tím přímé odpovědi na otázku. Navážil jste úbytek 30 kg, nebo ne? Jaké jiné metody používáte, že jste si tou spotřebou tak jistý.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Vojtěch (85.13.78.2) --- 15. 1. 2010
Re: Zimní krmení

To všechno je sice hezké, ale vyhnul jste se tím přímé odpovědi na otázku. Navážil jste úbytek 30 kg, nebo ne? Jaké jiné metody používáte, že jste si tou spotřebou tak jistý. S pozdravem M. Václavek
Jednou mi jeden dlouholetý včelař oponoval, že je to blbost, všem dává stejně, protože by ani více nevzaly. Velkovčelaři mají svoje zaběhnuté metody.

Dnes to nemusím vážit, protože vidím ihned co se ve včelstvu děje . Každé včelstvo musí mít zásoby a mělo by je mít podle síly. Jinak stagnuje, pokud počasí nepřeje. Ano, stane se, že úbytek není úměrný včelstvu, ale záleží na důvodu. To se rámky s cukrem vidličkou naruší. Nebo v horším případě se pomůže těm, které rychle sílí a zásoby už nemají./“Šlo by dělat přímo cukrovou vatu v medometu“/.. . Stejně jako když pomáháte slabším včelstvům rámky s plodem, nebo celým nástavkem. Slabá včelstva mají jen slabý výsledek, nebo žádný.Náhradní nástavky nemám, ale toto je včetně přehazování známé.Nic nového. Nové jsou prostředky, metody, které tuto práci usnadňují, na výsledky musím taky čekat někdy s obavami, když něco změním.Pak to zveřejnit.
B.V. .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
M. Václavek (213.29.160.115) --- 15. 1. 2010
Re: Zimní krmení

Vojtěch:
Dnes to nemusím vážit, protože vidím ihned co se ve včelstvu děje. Každé včelstvo musí mít zásoby a mělo by je mít podle síly. Jinak stagnuje, pokud počasí nepřeje.
___________________________________________________________

Aby bylo jasné, také jsem zastáncem nábytků zásob, ale v podobě medné komory.

___________________________________________________________
Vojtěch:
Ano, stane se, že úbytek není úměrný včelstvu, ale záleží na důvodu. To se rámky s cukrem vidličkou naruší.
___________________________________________________________

To je jako nějaké řešení? Odvíčkované zásoby včely přenesou a namíchají s ostatními. Na oko to vypadá, že cukerný med bezezbytku spotřebují.

...

Stále jste mi neodpověděl na otázku: Zaznamenal jste vážením spotřebu 30 kg zásob, ano nebo ne?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Vojtěch (85.13.78.2) --- 16. 1. 2010
Re: Zimní krmení

To je jako nějaké řešení? Odvíčkované zásoby včely přenesou a namíchají s ostatními. Na oko to vypadá, že cukerný med bezezbytku spotřebují.

...

Stále jste mi neodpověděl na otázku: Zaznamenal jste vážením spotřebu 30 kg zásob, ano nebo ne?

S pozdravem M. Václavek
Odvíčkované zásoby včely podnítí, urychlí rozvoj, v každém rámku je plod. Jestli k tomu plodu si to namíchají mi nevadí, protože to stejně nevytáčím. Potom to množství včel jak vyletí za snůškou za 4 dny úl zaplní. Na nějaké míchání nemají čas. Staví a současně zanášejí už poslední rámek. http://leteckaposta.cz/839413297. Jsou včelaři, kteří dají 5kg cukru a potom vytočí 10 kg medu. Dělá to tak, že přidá medník, med s plodem dá nad mřížku, plod vyleze a med vytočí. U slabých to jinak nejde, protože by neměl žádný med. To nemá cukr v medu?
Proto učím včelařit metodou bez mřížky. Vloni už mě začínající kluci předběhli s vytáčením.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Frantisek Sanek (e-mailem) --- 17. 1. 2010
Re: Zimní krmení

Příteli M. V,

máš včelařskou teorii nastudovanou dokonale, ale s praxí už je to horší.
Jelikož včelařskou váhu provozuji již přes 30 let, pokusím se ti za B.V
problematiku vážení vysvětlit, aby jsi to již konečně pochopil.
V žádném případě se na jaře nedá říci ANO, ubylo na váze 30kg. Tady je
názorný příklad:

Včelstvo zazimuji ve 3 nástavcích a zásoby na zimu dodám v množství 30kg.
Přes zimu je spotřeba opravdu malá a rozhoduje hlavně síla včelstva. Na jaře
když včely začnou vychovávat plod, spotřeba jde výrazně nahoru. Do první
jarní snůšky v žádném případě těch 30kg nespotřebují. A toto si musí včelař
pohlídat. Nesmí tyto zásoby převěsit do dalších nástavků (medníků) ze
kterých předpokládá, že bude vytáčet med. Dále se stane to, že tyto nástavky
budou celé zaplněny výborným květovým nektarem.

A nyní odpovídám na tvoji otázku. ANO, ty zbývající zimní zásoby budou
všechny proměněny v plod a energii na vytápění úlu. Z těch 30kg se do
medníku díky včelaři nedostane ani 1g. Osobně chovám včelstva slabší, tak mi
stačí k doplnění zásob 15-20kg cukru. Doporučuji ti pořídit si váhu, aby ses
přesvědčil jaká je to výborná věc.

S pozdravem a "váze" zdar.
F.Š.

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 15, 2010 6:32 PM
Subject: Re: Zimní krmení


> Vojtěch:
> Dnes to nemusím vážit, protože vidím ihned co se ve včelstvu děje. Každé
> včelstvo musí mít zásoby a mělo by je mít podle síly. Jinak stagnuje,
> pokud
> počasí nepřeje.
> ___________________________________________________________
>
> Aby bylo jasné, také jsem zastáncem nábytků zásob, ale v podobě medné
> komory.
>
> ___________________________________________________________
> Vojtěch:
> Ano, stane se, že úbytek není úměrný včelstvu, ale záleží na důvodu. To se
> rámky s cukrem vidličkou naruší.
> ___________________________________________________________
>
> To je jako nějaké řešení? Odvíčkované zásoby včely přenesou a namíchají s
> ostatními. Na oko to vypadá, že cukerný med bezezbytku spotřebují.
>
> ..
>
> Stále jste mi neodpověděl na otázku: Zaznamenal jste vážením spotřebu 30
> kg
> zásob, ano nebo ne?
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
M. Václavek (213.29.160.115) --- 17. 1. 2010
Re: Zimní krmení

Omlouvám se př. Bernátkovi za nedorozumění, které vzniklo z mé strany tím, že jsem vyvodil špatný závěr z jeho úvodního příspěvku v této diskuzi:
___________________________________________________________

Včelařím od roku 1975. To záleží taky na síle včelstva. Do jednoho nástavku dávám kolem 10 kg, do dvou 20 kg, a do tří 30kg. Pokud zůstanou včely přes zimu v pořádku, tak do vytáčení to spotřebují. Žádné rámky ani nástavky neskladuji. Do každého úlu vidím, bez zásahů do nich.
B.V.
___________________________________________________________

Sousloví „do vytáčení“ jsem si nevšiml.

Pojem - spotřeba zimních zásob - chápu jako úbytek hmotnosti od konce hlavní snůšky do začátku nové hlavní snůšky v následujícím roce. Hlavní snůšku chápu jako období, kdy převažuje přínos potravy nad aktuální spotřebou včelstva. Myslel jsem si, že př. Bernátek tvrdí, že měl „spotřebu zimních zásob 30 kg“, tedy že hmotnost včelstva do začátku jarní snůšky poklesla o 30 kg. To je samozřejmě nesmysl, proto jsem se vůči tomu ohradil.

Když se na to dívám teď zpětně, tak mi postup př. Bernátka připadá jako brilantní idea, jak zvýšit výnos medu. Tím, že zvětšující se plodové těleso během začátku jara se rozšiřuje do zavíčkovaných cukerných zásob, dochází k úspoře části sladiny přinášené ze snůšky, která by jinak byla kvůli plodování spotřebována. Pochopil jsem to správně?

___________________________________________________________

Frantisek Sanek:
A nyní odpovídám na tvoji otázku. ANO, ty zbývající zimní zásoby budou
všechny proměněny v plod a energii na vytápění úlu. Z těch 30kg se do
medníku díky včelaři nedostane ani 1g.
___________________________________________________________


Jaký máte názor na rotaci nástavků v předjaří?

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Frantisek Sanek (e-mailem) --- 17. 1. 2010
Re: Zimní krmení


----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 17, 2010 1:51 PM
Subject: Re: Zimní krmení
> Když se na to dívám teď zpětně, tak mi postup př. Bernátka připadá jako
> brilantní idea, jak zvýšit výnos medu. Tím, že zvětšující se plodové
> těleso
> během začátku jara se rozšiřuje do zavíčkovaných cukerných zásob, dochází
> k
> úspoře části sladiny přinášené ze snůšky, která by jinak byla kvůli
> plodování spotřebována. Pochopil jsem to správně?
>
> ___________________________________________________________
> > //\/\\//
>Učíš se rychle .Ano pochopil si to správně.

F . Š

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Radek Hubač (e-mailem) --- 17. 1. 2010
Re: Re: Zimní krmení

Mám ještě mnohem brilantnější řešení. Zazimuj silné včely a na jaře je nech pracovat. Není třeba žádné přesuny zásob někam, kde je včely budou muset přenášet do medu. Přečtěte si pořádně příspěvek pana Dvorského. Pokud jde o úsporu sladiny na úkor cukru, je to blbost! Cukr se z úlu za normálních okolností neztratí. Takže, když se nespotřebuje na jaře, spotřebuje se později...
Pokud sledujete přírodu, předpokládám, že alespoň u nás na Pardubicku pokvete řepka snad ještě dříve než vloni, záleží jestli přežije zimu, ale je vysoká. Na tak suprovou snůšku, jako byla vloni od poloviny dubna je třeba silné včely, žádné další filozofování.
S pozdravem
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantisek Sanek <fsanek/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Zimní krmení
> Datum: 17.1.2010 18:44:58
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 17, 2010 1:51 PM
> Subject: Re: Zimní krmení
> > Když se na to dívám teď zpětně, tak mi postup př. Bernátka připadá jako
> > brilantní idea, jak zvýšit výnos medu. Tím, že zvětšující se plodové
> > těleso
> > během začátku jara se rozšiřuje do zavíčkovaných cukerných zásob, dochází
> > k
> > úspoře části sladiny přinášené ze snůšky, která by jinak byla kvůli
> > plodování spotřebována. Pochopil jsem to správně?
> >
> > ___________________________________________________________
> > > //\/\\//
> >Učíš se rychle .Ano pochopil si to správně.
>
> F . Š
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 17. 1. 2010
Re: Zimní krmení

Kdyby přítel Samek nenapsal tento příspěvek, vůbec bych nereagoval.Pro začátečníky uvedu jen svoje zkušenosti, přebrat si to musí každý podle sebe. Jen pro úplnnost. Včelařím od r. 1964, s nízkými nástavky od r. 1970 na 39*16cm, paralelně s budečáky do r. 1982 a vysokými N 39*24 dodnes. Mám cca 100 včelstev, dnes většinou v NN 448*159, několik ještě 39*16 a z nostalgie 2 včelstva 39*24. Od r. 1992 zimují včelsva s tzv. mednou komorou, tedy na medu do r. 2006 jsem porovnával potřebu na cukru a medu. Váhu/y/ mám od samého začátku včelaření, od r. 1978 i pod včelstvem, které je v proskleném NN úle 39*16cm, je to něco podobného,co př. Barnatek propaguje poslední 3 roky na jiné míře. Standartní včelstvo zimuji v 5-ti NN, jedno jaké míry nebo 4VN 39*24. Zásoby v produkčních včelstvech je jen med /s výjimkou včelstes v testu do r. 2006/ a v posledních 3 letech dostávají část cukených zásob oddělky, které mají sílu od 1NN do 5NN, podle situace.Zásoby v produkčních včelstev na zimu se pohybují od 20-30 kg, včelstvům se ponechávají, nedodávají.
Porovnání spotřeby: měsíc/cukr/ med. r. 1992-2006
říjen= 2,06/2,45 listopad=1,43/0,5 prosinec= 1,68/1,38
leden=1,93/1,93 únor 3,65/3,10 celkem´11,74/9,05. To je spotřeba včelstva o síle 5NN, tedy 4VN. Podobnou spotřebu má oddělek o síle 2NN, tedy cca 16 r. 39*24 cm. Spotřeba v březnu i dubnu odpovídá cca spotřebě za únor na cukru i medu /prosím v mých podmínkách na 5ti stanovištích/. Je to proto, že je více plodu, vyšší teploty a včely donášejí do úlu vodu. Do prvních přínosů z ovocných stromů je tedy celková spotřeba zimních zásob cca 17 kg. Zimní zásoby tedy do prvních přínosů zbudou. V případě cukru je to cukr. Včely tedy nespotřebují zimní zásoby zdaleka ne vždy ani v dalším období! Proč? a) včela nedělají nic zbytečně, proto spotřebovávají nejprve otevřené zásoby, tj. v případě nektaru je to nektar a zavíčkované zásoby zůstanou netknuty, nebrání-li včelstvu v rozvoji plodového hnízda. Na jaře je tendence rozvoje nahoru, do zásob.
V r. 2003 jsem měl na jednom stanovišti v říjnu melicitozu. Nad standartně uspořádanými včelstvy /tj 5NN/ jsem měl umístěny 2-4 NN prázdných souší. Některá včelstva je zaplnila a zavíčkovala. Tyto zásoby jsem použil jako MK u jíných včelstev za rok. Hodně "betoňáku" zůstalo i v okrajových plástech spodních nástavků. Pokud byla včelstva v průběhu dalších let v pohodě, zůstaly takto nektknuté i 3 roky, než jsem je odstranil. Totož je i s ostatními zásobami. b/Včely spotřebovávají zavíčkované zásoby v nouzi, hladoví však již dlouho před tím. Nechceme-li. aby se zimní zásoby na 100% dostaly do nového medu, je třeba tomu zabránit, 1/ využití medné komory- to je bez práce, 2/ ponechat je na bocích plodového hnízda nebo je umístit tak, aby je včely nepřenášely do horních /medníkových/ nástavků a nevytáčet je /lze je tedy umísti i do "medníků" ale nevytáčet!. 3/Samozřejmě je možné je postavit i do cesty rozšiřování plodového hnízda. Pak je včely odstraní se všemi možnými důsledky /viz zákon integrity plodu, zásob a vlivu čena/. Je třeba brát na zřetel, že když zavíčkované plásty rozškrábeme v dolních nástavcích a v horních /třeba i nad mřížkou/ bude plod /jedno jaký/, včely je sem také z části přenesou, tedy to,co nespotřebují ihned. Včely ukládají zásoby nejprve kolem plodu.
Tímto jsem chtěl na svých zkušenostech a vých podmínkách uklázat, že tvrzení, že zimní zásoby včely do nové snůšky spotřebují, nemusí být zdaleka pravda a je třeba s tím počítat, ne si to jen přát.To bychom začátečníkům moc nepomohli, mají jiný způsob vidění světa. Samozřejmě také netvrdím, že přátelé jako př. Samek, Barnátek a další zkušení mají v medu zbytky cukerných zásob ze zimy. Jistě si s tím vědí rady. 100% ní jistota je ale celroročně vést včely na medu, má to spoustu dalších výhod. Samozřejmě každý podle svých možností, ale cukrem bych rozhodně šetřil.
Mám zkušenost, že oddělky o síle 3NN, tedy 2 VN odeberou 15 l zásob za 2-5 dní. Nevidím tedy důvod nenakrmit /je-li to nutné a záměrem včelaře/ včelstva dvěma velkými dávkami koncem července nebo ihned po vytočení. Pak by zásoby měly být uloženy v souladu s potřebami se "zimním" včelstvem, neměníme-li jim podmínky nař. velkými manipulacemi s česnem nebo očky. Zimuje-li někdo např. ve 2VN, je vhodné mít v před nakrmením 20.7 /tendence rozvoje normálního včelstva je směrem k česnu/v horním nástavku otevřený plod a pak dát hned velké dávky, pak bude zimní sedisko OK a včeky nemohu v zimně uhynout tak, že by nepřešly...., Podobné je to u organizace zimního sediska u NN, tedy při dodávání zásob. U hospodaření s MK to odpadá, je to vyřešno prakticky od vyzimování /je to samzřejmě trochu přehnáno, ale v zásadě je to tak/.
Trochu mě zaráží, že zde někteří napsali, že velké množství zásob včely rozptýlí po velkém prostoru. Buď je to nešikovně napsáno /to asi nejspíš/ nebo je to střelbaod bodu. To je totiž zásadně v rozporu s tím,co včely dělají se zásobami. Krátce, včelstvo je organizováno centrálně po uličkách. Mmj z toho vyplává, že zásoby nejsou ukládány jen kam je napadne, ale naopak velmi cíleně, organizovaně, nejprve k polodu a to na jaře i na podzim, atd. Chce-li někdo ze začátečníků něco odkonzultovat, ať se mi ozve mejlem, jen musí mít trpělivost, mám toho hodně a občas něco přečtu opožděně.Škoda, že sem najdou umístit fotky, některé bych sem pro představu dal. Další, téměř ideální zimování přeje L.Dvorský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
(e-mailem) --- 17. 1. 2010
Re: Zimn? krmen?

Po přečtení jsem nabyl dojmu , že dochází k záměmě Kg dukru - za litry roztoku, je to v poměru 3 : 2 Potom by 30l bylo bylo 20kg cukru V praxi se uvádí množství zásob v kg cukru.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <leosdvorsky/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 17.1.2010 15:04:23
> ----------------------------------------
> Kdyby přítel Samek nenapsal tento příspěvek, vůbec bych nereagoval.Pro
> začátečníky uvedu jen svoje zkušenosti, přebrat si to musí každý podle
> sebe. Jen pro úplnnost. Včelařím od r. 1964, s nízkými nástavky od r. 1970
> na 39*16cm, paralelně s budečáky do r. 1982 a vysokými N 39*24 dodnes. Mám
> cca 100 včelstev, dnes většinou v NN 448*159, několik ještě 39*16 a z
> nostalgie 2 včelstva 39*24. Od r. 1992 zimují včelsva s tzv. mednou
> komorou, tedy na medu do r. 2006 jsem porovnával potřebu na cukru a medu.
> Váhu/y/ mám od samého začátku včelaření, od r. 1978 i pod včelstvem, které
> je v proskleném NN úle 39*16cm, je to něco podobného,co př. Barnatek
> propaguje poslední 3 roky na jiné míře. Standartní včelstvo zimuji v 5-ti
> NN, jedno jaké míry nebo 4VN 39*24. Zásoby v produkčních včelstvech je jen
> med /s výjimkou včelstes v testu do r. 2006/ a v posledních 3 letech
> dostávají část cukených zásob oddělky, které mají sílu od 1NN do 5NN, podle
> situace.Zásoby v produkčních včelstev na zimu se pohybují od 20-30 kg,
> včelstvům se ponechávají, nedodávají.
> Porovnání spotřeby: měsíc/cukr/ med. r. 1992-2006
> říjen= 2,06/2,45 listopad=1,43/0,5 prosinec= 1,68/1,38
> leden=1,93/1,93 únor 3,65/3,10 celkem´11,74/9,05. To je spotřeba včelstva o
> síle 5NN, tedy 4VN. Podobnou spotřebu má oddělek o síle 2NN, tedy cca 16 r.
> 39*24 cm. Spotřeba v březnu i dubnu odpovídá cca spotřebě za únor na cukru
> i medu /prosím v mých podmínkách na 5ti stanovištích/. Je to proto, že je
> více plodu, vyšší teploty a včely donášejí do úlu vodu. Do prvních přínosů
> z ovocných stromů je tedy celková spotřeba zimních zásob cca 17 kg. Zimní
> zásoby tedy do prvních přínosů zbudou. V případě cukru je to cukr. Včely
> tedy nespotřebují zimní zásoby zdaleka ne vždy ani v dalším období! Proč?
> a) včela nedělají nic zbytečně, proto spotřebovávají nejprve otevřené
> zásoby, tj. v případě nektaru je to nektar a zavíčkované zásoby zůstanou
> netknuty, nebrání-li včelstvu v rozvoji plodového hnízda. Na jaře je
> tendence rozvoje nahoru, do zásob.
> V r. 2003 jsem měl na jednom stanovišti v říjnu melicitozu. Nad standartně
> uspořádanými včelstvy /tj 5NN/ jsem měl umístěny 2-4 NN prázdných souší.
> Některá včelstva je zaplnila a zavíčkovala. Tyto zásoby jsem použil jako MK
> u jíných včelstev za rok. Hodně "betoňáku" zůstalo i v okrajových plástech
> spodních nástavků. Pokud byla včelstva v průběhu dalších let v pohodě,
> zůstaly takto nektknuté i 3 roky, než jsem je odstranil. Totož je i s
> ostatními zásobami. b/Včely spotřebovávají zavíčkované zásoby v nouzi,
> hladoví však již dlouho před tím. Nechceme-li. aby se zimní zásoby na 100%
> dostaly do nového medu, je třeba tomu zabránit, 1/ využití medné komory- to
> je bez práce, 2/ ponechat je na bocích plodového hnízda nebo je umístit
> tak, aby je včely nepřenášely do horních /medníkových/ nástavků a nevytáčet
> je /lze je tedy umísti i do "medníků" ale nevytáčet!. 3/Samozřejmě je možné
> je postavit i do cesty rozšiřování plodového hnízda. Pak je včely odstraní
> se všemi možnými důsledky /viz zákon integrity plodu, zásob a vlivu čena/.
> Je třeba brát na zřetel, že když zavíčkované plásty rozškrábeme v dolních
> nástavcích a v horních /třeba i nad mřížkou/ bude plod /jedno jaký/, včely
> je sem také z části přenesou, tedy to,co nespotřebují ihned. Včely ukládají
> zásoby nejprve kolem plodu.
> Tímto jsem chtěl na svých zkušenostech a vých podmínkách uklázat, že
> tvrzení, že zimní zásoby včely do nové snůšky spotřebují, nemusí být
> zdaleka pravda a je třeba s tím počítat, ne si to jen přát.To bychom
> začátečníkům moc nepomohli, mají jiný způsob vidění světa. Samozřejmě také
> netvrdím, že přátelé jako př. Samek, Barnátek a další zkušení mají v medu
> zbytky cukerných zásob ze zimy. Jistě si s tím vědí rady. 100% ní jistota
> je ale celroročně vést včely na medu, má to spoustu dalších výhod.
> Samozřejmě každý podle svých možností, ale cukrem bych rozhodně šetřil.
> Mám zkušenost, že oddělky o síle 3NN, tedy 2 VN odeberou 15 l zásob za 2-5
> dní. Nevidím tedy důvod nenakrmit /je-li to nutné a záměrem včelaře/
> včelstva dvěma velkými dávkami koncem července nebo ihned po vytočení. Pak
> by zásoby měly být uloženy v souladu s potřebami se "zimním" včelstvem,
> neměníme-li jim podmínky nař. velkými manipulacemi s česnem nebo očky.
> Zimuje-li někdo např. ve 2VN, je vhodné mít v před nakrmením 20.7 /tendence
> rozvoje normálního včelstva je směrem k česnu/v horním nástavku otevřený
> plod a pak dát hned velké dávky, pak bude zimní sedisko OK a včeky nemohu v
> zimně uhynout tak, že by nepřešly...., Podobné je to u organizace zimního
> sediska u NN, tedy při dodávání zásob. U hospodaření s MK to odpadá, je to
> vyřešno prakticky od vyzimování /je to samzřejmě trochu přehnáno, ale v
> zásadě je to tak/.
> Trochu mě zaráží, že zde někteří napsali, že velké množství zásob včely
> rozptýlí po velkém prostoru. Buď je to nešikovně napsáno /to asi nejspíš/
> nebo je to střelbaod bodu. To je totiž zásadně v rozporu s tím,co včely
> dělají se zásobami. Krátce, včelstvo je organizováno centrálně po uličkách.
> Mmj z toho vyplává, že zásoby nejsou ukládány jen kam je napadne, ale
> naopak velmi cíleně, organizovaně, nejprve k polodu a to na jaře i na
> podzim, atd. Chce-li někdo ze začátečníků něco odkonzultovat, ať se mi
> ozve mejlem, jen musí mít trpělivost, mám toho hodně a občas něco přečtu
> opožděně.Škoda, že sem najdou umístit fotky, některé bych sem pro představu
> dal. Další, téměř ideální zimování přeje L.Dvorský
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
R. Polášek (83.208.54.27) --- 18. 1. 2010
Re: Zimní krmení

"Tímto jsem chtěl na svých zkušenostech a vých podmínkách uklázat, že
tvrzení, že zimní zásoby včely do nové snůšky spotřebují, nemusí být
zdaleka pravda a je třeba s tím počítat, ne si to jen přát.To bychom
začátečníkům moc nepomohli, mají jiný způsob vidění světa. Samozřejmě také
netvrdím, že přátelé jako př. Samek, Barnátek a další zkušení mají v medu
zbytky cukerných zásob ze zimy. Jistě si s tím vědí rady. 100% ní jistota
je ale celroročně vést včely na medu, má to spoustu dalších výhod."
Zimní zásoby včely do první snůšky ani všechny spotřebovat nemohou. Dávno předtím by začaly šetřit a omezily by rozvoj, takže by promeškaly první snůšku. Každý včelař proto musí nějak zimní zásoby vyřešit. Mně připadá jako nejjednodušší plásty se zimními zásobami bez plodu na začátku snůšky prostě vybrat a společně s těmi se zimními zásobami a s plodem později použít na oddělky. Protože z plodu každého včelstva se snažím každý rok vytvořit oddělky a odchovat aspoň jednu matku, víceméně to vychází. Zbytek potom vytáčím při první snůšce a tento med prostě považuji za méněcenný a jako s takovým s ním pracuji. Držím se prosté zásady, že kromě zbytků po vytáčení by od první snůšky neměl být ve včelách žádný zbytek zimních zásob. S přechováváním zimních zásob ve včelách i mimo včely více let mám špatné zkušenosti, zásoby díky rozdílu teplot v létě a zimě obvykle zkrystalují do tvrda a jejich využití je problematické, včely je velmi nerady spotřebovávají. Akorát teď plánuji omezit zatížení včelstev v květnu místo oddělků přejít na oplodňáčky, tak budu muset zbytky zimních zásoby využít nějak jinak, ještě nevím jak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
R. Polášek (83.208.54.27) --- 18. 1. 2010
Re: Zimní krmení

Zimní krmení na konci léta podle mně může být v podstatě dvojího typu.
Jedno je pomalé neboli nazval bych ho jako přirozené. Při tomto krmení se uspořádá úl takhle: Plodové hnízdo je v nejhořejším nástavku pod horními loučkami s zbytkem nevybraného medu. Jak se krmí pomalu během měsíce nebo i déle - simulace přirodní středně silné až slabší snůšky, včely postupně ukládají cukr vedle krycích plástů hlavně nad plod a místo vylíhlého plodu a tak stlačují plodové hnízdo postupně dolů. Na konci krmení je potom nad plodem silná vrstva zavíčkovaných zásob, na úrovni plodu v krycích plástech taky nějaké zásoby a pod plodem nejsou prakticky žádné zásoby. Takže včely na začátku zimy mají nad sebou plno zásob.
Druhé je krmení rychlé. Úl se uspořádá tak, že plod je zase v nejhořejším nástavku, ale nad plod se potom dá jeden nástavek ( nebo dva nízké nástavky, nevím, nepoužívám je) s prázdnými plásty připravenými k ukládání zásob. A do úlu se okamžitě nacpe, během pár dnů většina zásob určených na zimu. Výsledek je ten, že než matka stihne zaklást prázdný nástavek nad plodem, včely ho zaplní cukrem a matka má utrum. Zůstane tedy v tom spodnějším nástavku, kde je zase minimum zásob a v zimě zase půjde po zásobách chumáč nahoru....
Pak tam jsou ještě vylepšení s pozdním dokrmováním, kdy se nějakým kilem cukru nahrazují zásoby, které včely spotřebují na plodování v září a říjnu a které díky ukládání zásob nad plod udržují podzimní plodové hnízdo dole a nedovolí mu se ještě před mrazy dostat k horním loučkám horního nástavku.
Pokud se zkombinuje výše popsané upravení včelsta a rychlý či pomalý způsob krmení, je to špatně, včely sedí na začátku zimy nahoře, nad nimi je málo zásob a ostatní zásoby jsou rozfrcány do krycích plástů a různě do spodního nástavku, kde jsou pro včely za mrazů nedostupné.
Nemusí se tedy během podzimu otevírat a zavírat česna a očka či přehazovat nástavky a rámky a i tak se "dosáhne" "rozfrcaného" uložení zimních zásob, kdy včely mají v zimě problémy.
Na druhé straně, když včely s takhle uloženými zásobami přežijí ( spíš v mírné zimě s oblevami), tak podle mně takhle "rozfrcané" zásoby i do spodního nástavku poslouží k automatickému podněcování a tím k rychlejšímu jarnímu rozvoji... Nic není úplně černé ani úplně bílé.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu