Včelařská konference

> Nejde o hodinu zásahu. Když se dojede na stanoviště, kdykoli v jakoukoli
> hodinu může být kvůli slídění krize, pokud se s příjezdem nebo zásahem
> začne linout silná stopa úlové vůně do okolí.

Vůně se line v podstatě při každé činnosti ve včelách, vyhnout se tomu nedá.
Dá se to jen trochu omezit vhodnou manipulací. Rozpoutání loupeže při práci
na stanovišti se občas taky nevyhne, občas se objeví nečekaně. Podstatné je
ale potom mít včely tak, aby po uzavření úlu a uklizení všeho loupež
utichla, to znamená včelstva se ubránila. U silných včelstev potom klidně
mohou být česna ve dnu otevřená naplno, očka taky, ve dnu síto. Slabá
včelstva nebo oddělky musí mít zůžené česno a dno pevné, bez síta. Pokud to
tak je, hromadná loupež do půl hodiny po ukončení prací zmizí, zůstanou jen
jednotlivé poletující pátračky, které se snaží ojediněle neúspěšně
proniknout kolem strážkyň dovnitř cizích úlů.

> hromadnou chybu, třeba v konstrukci úlu. Takže lze dodat, že jako jeden z
> předpokladů technického provedení úlu, by měla být právě maximální ochrana
> úlové vůně.

Hm, dnešní systémy nástavkových úlů s velkou plochou síta ve dnu a s rovnými
dosedacími plochami nástavků, které nemusí být ideálně rovné a těsnit a
taky současná technologie s trvale otevřenými očky v nástavcích jde
jednoznačně proti této zásadě......

Radim Polášek