Včelařská konference

rozkvět řepky je signálem pro nasazení medníků. Vždy se musíme řídit stavem vegetace a ne kalendářem právě rozkvět různých rostlin je nejlepší pomůckou kdy co dělat.Chceš li úspěšně včelařit tak musíš respektovat přírodní zákonitosti.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Pokorn? <pokorny.radek/=/seznam.cz>
> Předmět: N?stavky a mezist?ny
> Datum: 29.4.2009 14:30:15
> ----------------------------------------
> Letošní jaro je velice rychlé, jsem z Vysočiny, je tu někdo, kdo již dával
> nástavky a mezistěny ? Chtěl bych vědět, jaké má momentální poznatky s
> rozvojem a stavěním. V oklí kvete vše co může i řepka, ale zdá se mi to
> brzo na nasazování medníků. Co Vy nato ?
>
>
>

Potvrzuji. U včel je nutno se řídit fenologickým kalendářem a né podle datumu. Delší dobu si zapisuji datumy rozkvětu a letos je to trochu časnější (cca 4-6 dní). Včelařím na liberecku cca 330 m/mořem - 30 včelstev. Rozjezd sezony u mne začíná rozkvětem ptačí třešně, kterou mám nedaleko stanoviště. Když v týdnu rozkvete, tak jdu o víkendu poprve ten rok do včel. Zimuji z cca 60 % na 3 tachovácích (2 nástavky původní včelstvo + 1 nástavek připojený oddělek s novou matkou - ten přidávám až po nakrmení koncem října), zbytek 2 nástavky.
Letos třešeň rozkvetla 16.4. (za 9 let co včelařím mám rozkvět v průměru cca 20.4., ale byl rok kdy rozkvetla 5.4. i rok kdy rozkvetla 4.5.).
Protože jsem línější, tak mám tento postup:
O víkendu (18.4. - 19.4.) jdu poprvé do včel - prohlédnu stav, co posoudím jako slabší spojím přes mřížku (letos vyzimovali velmi dobře, jen 2 slabší)- většínou to jsou 2 - 3 dvojáky (výsledek 2 + 2 plodiště a nahoře 1 medník se soušemi, která zízkám z plodiště výměnou za mezistěny), mřížku odstraním při prvním medobraní, protože jen vyjímečně se do konce května udrží 2 matky.
Ostatní uspořádám takto - u 3 nástavkových spodní nástavek odejmu (kdybych to dělal později, mohl by být již obsazen, ale takhle mám téměž 100% jistotu, že tam není matka a bez prohlížení jej použiji nad mřížku jako medník - ještě se mi nestalo abych jí tam takto přenesl) na zbývající 2 plodištní hodím nástavek mezistěn, mřížku a medník.
2 nástavkové rovnou rozšížím na 4 nástavky (mezistěny + medník). Vše mám pak uspořádáno 3N plodiště + medník nebo 2N + 2N plodiště + medník.
Při této prohlídce rovněž do medníku vytahám zbylé zásoby (krmím na 20 kg, t.j. celkem cca 650 kg a vždy mi zbyde cca 150 kg pro oddělky) cca 2-4 plásty a 2 - 3 plásty plodu a vytvořím odsavač (už nevidím nejlépe a tak matku zahlédnu cca 1x ročně a to náhodou).
Výše uvedené udělám v sobotu a v neděli vytvožím z odsavaču směsné oddělky pro chov (kromě dostatku prostoru perfektní protirojové opatření - fakt jsem již 4 roky neměl roj - nebo jsem ho alespoň nezjistil).
Dále si kmenových včelstev již nevšímám - jen po odkvětu řepky potěškám medníky a pokud jsou zanesené podsunu druhý medník (tak u cca 50%). Pak už jen točím.
Do prvního medobraní (přelom května a června) se zabývám jen chovem. Snažím se vytvořit cca stejný počet oddělků, jako mám kmenových včelstev (ale né vždy to vyjde, jsou roky kdy se oplodní a vrátí 90% matek, ale i kdy to vyjde jen z 50% - tady ještě laboruji a zkouším co je nejlepší, ale preferuji tyto směsné oddělky, protože se nemusím již vrtat v kmenových a včely v těchto směsných bezmatečných oddělcích jsou mnohem mírnější a klidnější - vůbec není potřeba kuřák).
Jo a k letošku - v úterý jsem larvil a ze 3 včelstev jsem si bral plemenivo - všechny z 90% vystavěli 7 mezistěn i 1 stavební rámek. Ale snůška nic moc - u nás je sucho (od 3.4. u nás nekáplo) - vidím to na odběru vody z napajedla, když je snůška, moc si ho nevšímají (mají vodu z nektaru), ale za poslední týden mi 28 včelstev odebralo více než 50 litrů.
Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám možnost je přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených chytlo 24 (to jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy již většina byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend zjistil, že mi jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to přijdu!
Závěr: s nasazením medníků (rozšíření)není (tedy podle mne) třeba nikdy čekat - Boháčovo varování, že brzké rozšíření včelstva podtrhne jeho rozvoj jsem v praxi nikdy nepozoroval. Spíše vše zaměřit proti rojům. Nám zkušenost, že s rojem je skutečně 2x více práce než s oddělkem.

Aleš:>Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám možnost je přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených chytlo 24 (to jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy již většina byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend zjistil, že mi jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to přijdu! <
........
Pěkně popisujete chov matek a také v čem chováte.

Tachovy jsou dobré úly ale jen do chvíle, kdy je mnoho včelstev na jednom místě. Potom nastává jestli to tak mohu nazvat tzv. sociální krize, jestli přestane snůška a třeba jako loni nasoupí tvrdá slídivost. Mne se velmi osvědčilo jít svou cestou ignorovat nějaké obavy z malého vstupu a po celý rok ponechat jeden česnový otvor umístěný ke straně dna, cca 9x15 cm. Očka vůbec nepoužívat a nejlépe trvale zavřít, jsou naobtíž kvůli většímu množství pylu a plodu v medných prostorech a vracejícím se létavkám při práci. Toliko k úniku úlové vůně, která může vést také ke slídivosti.

Druhý problém a ten je dominantní je, že když si množíte materiál a nemáte kolem moc sousedů chovajících včely, je velká pravděpodobnost genové izolace a když při projevu slídivosti a loupeže vzniká při nedostatku potravy přirozená externí sebedestrukce a pokud se k tomu přidá nedostatek obranných vloh, všechna Vaše práce tudíž je k ničemu.

Osobně ze slídivosti mám velké obavy, ale jestli si dělnice neubrání tak malou škvíru co já jim ponechávám jako česnový otvor, jsou ty obranné vlastnosti zcela jistě nedostatecné a pro sebe si říkám, že je to jen dobře že to včelstvo zaniklo. Píšu Vám to také proto, že jsem také larvil a choval a také nakupoval nějaký materiál, ale až cizí (nový) materiál velmi omezil ztráty při slídění. Ty ztráty byly podobné jako u Vás, ale s opatřením co zde popisuji se snížilo na minimum a i při 60 včelstvech na trvalém stanovišti se při příznivých podmínkách vyjímečně velmi dobře vyzimovat.

Samozřejmě k tomu takké je nutno přičíst praxi s tímto problémem a omezovat úkony v úlech na nejnutnější v období slídění je také důležité.

Aleš:>Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám
možnost je přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených
chytlo 24 (to jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy
již většina byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend
zjistil, že mi jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to
přijdu! <
.......
Domnívám se, že loupeže provádějí včely z původních úlů, do kterých se
vrátí některé létavky a přivedou pak do oddělku kamarádky... Ten problém
nenastane, pokud oddělku dáte zásobní plásty výhradně z původního včelstva
(tedy nejen z jiných včelstev, ale ani z případných uložených zásob). Podle
vůně je pak takový med již "jejich" a není potřeba ho přenášet :-).
S pozdravem Petr.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4044 (20090430) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

je dobré nechat připravené rámečky na oddělek nechat chvíli stát mimo místo kde jej míníš umísti létavky které jsou na rámku jej opustí a již jej pak nemohou napadnout. tady platí práce kvapná málo platná
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Nástavky a mezistěny
> Datum: 30.4.2009 09:07:28
> ----------------------------------------
>
>
> Aleš:>Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám
> možnost je přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených
> chytlo 24 (to jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy
> již většina byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend
> zjistil, že mi jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to
> přijdu! <
> .......
> Domnívám se, že loupeže provádějí včely z původních úlů, do kterých se
> vrátí některé létavky a přivedou pak do oddělku kamarádky... Ten problém
> nenastane, pokud oddělku dáte zásobní plásty výhradně z původního včelstva
> (tedy nejen z jiných včelstev, ale ani z případných uložených zásob). Podle
> vůně je pak takový med již "jejich" a není potřeba ho přenášet :-).
> S pozdravem Petr.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4044 (20090430)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

ten poslední odstavec bych upřesnil na dobu mezi 5 -10 hodinou ranní pak následuje na 100% loupež

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?stavky a mezist?ny
> Datum: 30.4.2009 08:52:41
> ----------------------------------------
> Aleš:>Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám
> možnost je přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených
> chytlo 24 (to jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy
> již většina byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend
> zjistil, že mi jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to
> přijdu! <
> .......
> Pěkně popisujete chov matek a také v čem chováte.
>
> Tachovy jsou dobré úly ale jen do chvíle, kdy je mnoho včelstev na jednom
> místě. Potom nastává jestli to tak mohu nazvat tzv. sociální krize, jestli
> přestane snůška a třeba jako loni nasoupí tvrdá slídivost. Mne se velmi
> osvědčilo jít svou cestou ignorovat nějaké obavy z malého vstupu a po celý
> rok ponechat jeden česnový otvor umístěný ke straně dna, cca 9x15 cm. Očka
> vůbec nepoužívat a nejlépe trvale zavřít, jsou naobtíž kvůli většímu
> množství pylu a plodu v medných prostorech a vracejícím se létavkám při
> práci. Toliko k úniku úlové vůně, která může vést také ke slídivosti.
>
> Druhý problém a ten je dominantní je, že když si množíte materiál a nemáte
> kolem moc sousedů chovajících včely, je velká pravděpodobnost genové
> izolace a když při projevu slídivosti a loupeže vzniká při nedostatku
> potravy přirozená externí sebedestrukce a pokud se k tomu přidá nedostatek
> obranných vloh, všechna Vaše práce tudíž je k ničemu.
>
> Osobně ze slídivosti mám velké obavy, ale jestli si dělnice neubrání tak
> malou škvíru co já jim ponechávám jako česnový otvor, jsou ty obranné
> vlastnosti zcela jistě nedostatecné a pro sebe si říkám, že je to jen dobře
> že to včelstvo zaniklo. Píšu Vám to také proto, že jsem také larvil a
> choval a také nakupoval nějaký materiál, ale až cizí (nový) materiál velmi
> omezil ztráty při slídění. Ty ztráty byly podobné jako u Vás, ale s
> opatřením co zde popisuji se snížilo na minimum a i při 60 včelstvech na
> trvalém stanovišti se při příznivých podmínkách vyjímečně velmi dobře
> vyzimovat.
>
> Samozřejmě k tomu takké je nutno přičíst praxi s tímto problémem a
> omezovat úkony v úlech na nejnutnější v období slídění je také důležité.
>
>
>

(e-mailem) --- 30. 4. 2009
Re: N?stavky a mezist?ny (35455) (35458) (35463) (35467)
ten poslední odstavec bych upřesnil na dobu mezi 5 -10 hodinou ranní pak následuje na 100% loupež
........


Nejde o hodinu zásahu. Když se dojede na stanoviště, kdykoli v jakoukoli hodinu může být kvůli slídění krize, pokud se s příjezdem nebo zásahem začne linout silná stopa úlové vůně do okolí.

Při loupežích a při opatřeních jde především o pochopení toho, co slídilky vábí k loupežím. Podle mého názoru jde především o úlovou vůni. Úlová vůně je i na vytaženém díle, nářadí a třeba i ochranném oděvu. Může být i na ploše vozíku za auto, na který se pokládájí nástavky s medem. Může se šířit větrem podobně jak když se vaří nedělní oběd u otevřeného okna, který jde cítit, ale na větší vzdálenosti a detekcí včelou - mnohem citlivější na vůně.

Pokud se ještě v okolí včeltev nekrmí cukrovým sirupem, sirup jako takový slídivost moc nepodněcuje.

Primárně to podle mého názoru funguje jako mechanismus podobně jako u zalétávání. Včela, která narazí na úlovou vůni jde po stopě a vyhledává ji. Pokud je stopa tak silná a jiné zdroje potravy nejsou, nic jiného ta létavka (ky)neprovádí, než zkouší prolomit obranu včelího společenství na stanovišti. Je jedno dokonce, jestli se jedná o mateřské včelstvo. Přidává se k davu a loupí co to dá. Připojuje se a odlétá s cizími lupičkami.

Tak to může probíhat den co den a to jen proto, že člověk udělal v něčem hromadnou chybu, třeba v konstrukci úlu. Takže lze dodat, že jako jeden z předpokladů technického provedení úlu, by měla být právě maximální ochrana úlové vůně.

> Nejde o hodinu zásahu. Když se dojede na stanoviště, kdykoli v jakoukoli
> hodinu může být kvůli slídění krize, pokud se s příjezdem nebo zásahem
> začne linout silná stopa úlové vůně do okolí.

Vůně se line v podstatě při každé činnosti ve včelách, vyhnout se tomu nedá.
Dá se to jen trochu omezit vhodnou manipulací. Rozpoutání loupeže při práci
na stanovišti se občas taky nevyhne, občas se objeví nečekaně. Podstatné je
ale potom mít včely tak, aby po uzavření úlu a uklizení všeho loupež
utichla, to znamená včelstva se ubránila. U silných včelstev potom klidně
mohou být česna ve dnu otevřená naplno, očka taky, ve dnu síto. Slabá
včelstva nebo oddělky musí mít zůžené česno a dno pevné, bez síta. Pokud to
tak je, hromadná loupež do půl hodiny po ukončení prací zmizí, zůstanou jen
jednotlivé poletující pátračky, které se snaží ojediněle neúspěšně
proniknout kolem strážkyň dovnitř cizích úlů.

> hromadnou chybu, třeba v konstrukci úlu. Takže lze dodat, že jako jeden z
> předpokladů technického provedení úlu, by měla být právě maximální ochrana
> úlové vůně.

Hm, dnešní systémy nástavkových úlů s velkou plochou síta ve dnu a s rovnými
dosedacími plochami nástavků, které nemusí být ideálně rovné a těsnit a
taky současná technologie s trvale otevřenými očky v nástavcích jde
jednoznačně proti této zásadě......

Radim Polášek

Ovšem v tuto ranní dobu v období slídění bývají včely ztuhlé a dá se tak zvládnout i poměrně velká včelnice .
Horší je to když včelař po zaměstnání chce něco dělat ve včelách Již ve třetím včelstvu které rozdělá ve 3 hodiny odpoledne začne loupež
Proto jsem uvedl tu dobu. je to nejbezpečnější období. Na již propuknutou loupež se mě osvědčily mokré plachty. odpařujísí se voda přehluší vůni úlu a změní vzhled. Domácí včely však cestu najdou.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?stavky a mezist?ny
> Datum: 30.4.2009 13:09:23
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 30. 4. 2009
> Re: N?stavky a mezist?ny (35455) (35458) (35463) (35467)
> ten poslední odstavec bych upřesnil na dobu mezi 5 -10 hodinou ranní pak
> následuje na 100% loupež
> ........
>
>
> Nejde o hodinu zásahu. Když se dojede na stanoviště, kdykoli v jakoukoli
> hodinu může být kvůli slídění krize, pokud se s příjezdem nebo zásahem
> začne linout silná stopa úlové vůně do okolí.
>
> Při loupežích a při opatřeních jde především o pochopení toho, co slídilky
> vábí k loupežím. Podle mého názoru jde především o úlovou vůni. Úlová vůně
> je i na vytaženém díle, nářadí a třeba i ochranném oděvu. Může být i na
> ploše vozíku za auto, na který se pokládájí nástavky s medem. Může se šířit
> větrem podobně jak když se vaří nedělní oběd u otevřeného okna, který jde
> cítit, ale na větší vzdálenosti a detekcí včelou - mnohem citlivější na
> vůně.
>
> Pokud se ještě v okolí včeltev nekrmí cukrovým sirupem, sirup jako takový
> slídivost moc nepodněcuje.
>
> Primárně to podle mého názoru funguje jako mechanismus podobně jako u
> zalétávání. Včela, která narazí na úlovou vůni jde po stopě a vyhledává ji.
> Pokud je stopa tak silná a jiné zdroje potravy nejsou, nic jiného ta
> létavka (ky)neprovádí, než zkouší prolomit obranu včelího společenství na
> stanovišti. Je jedno dokonce, jestli se jedná o mateřské včelstvo. Přidává
> se k davu a loupí co to dá. Připojuje se a odlétá s cizími lupičkami.
>
> Tak to může probíhat den co den a to jen proto, že člověk udělal v něčem
> hromadnou chybu, třeba v konstrukci úlu. Takže lze dodat, že jako jeden z
> předpokladů technického provedení úlu, by měla být právě maximální ochrana
> úlové vůně.
>
>
>

ři loupežích a při opatřeních jde především o pochopení toho, co slídilky vábí k loupežím. Podle mého názoru jde především o úlovou vůni. Úlová vůně je i na vytaženém díle, nářadí a třeba i ochranném oděvu. Může být i na ploše vozíku za auto, na který se pokládájí nástavky s medem.

Gusti, zdravím ťa. Na úvod si zobieriem Tvoju poslednú vetu odstavca

Může se šířit větrem podobně jak když se vaří nedělní oběd u otevřeného okna, který jde cítit, ale na větší vzdálenosti a detekcí včelou - mnohem citlivější na vůně.

Dobre si vystihol, ale ak je gazdiná alebo gazda doma, ani vôňa nepomôže zlodejovi sa dostať do kuchyne.

Je pravda,že vôňové receptory sú u včele vynikajúco vyvinuté, ale ani tá jej nepomôže, keď je matku v úli a včelstvo má zabehaný režim ochrany letáča a prípadnú cudziu odvážlivku strážkyne z letáča vypoklonkujú.
Nie tak dávno som písal na tejto stránke, o mojom spôsobe podávania zásob včelstvu. Ešte sa mi nestalo, aby cudzie včely útočili na domáce včelstvo, za účelom neoprávneného získanie pôžitku- zásob. Pri spôsobe, ktorý praktizujem roky by Vám mnohých dupkom vstávali vlasy na hlave, krmivo podávam v hociktorú dennú dobu a k tomu i teplý roztok, pomocou vonkajších kŕmidiel a je isté, že sa jeho vôňa šíri i pred letáč. Roztok v množstve až 4-5 litrov cez noc neodoberú a ostáva i i do druhého dňa.To len na malú ilustráciu toho, o čom chcem písať.

To je dôkazom toho, že ani vôňa potravy, diela a pod. nedokáže vyprovokovať cudzie včely k rabovke. Príčina sliedenia včiel je prirodzená a neznášam vetu: susedove včely hladajú a pod., pretože u včely znášanie potravy je úplne prirodzený pud a preto nepohrdne každým žiadnym ponúknutým zdrojom sladkej potravy a tým skôr, až je táto potrava dosiahnuteľná v postihnutom včelstve.

Áno postihnutom včelstve, pretože často včelstvu, odložencu a oplodňovacej jednotke chýba to základné, MATKA, čím je narušená organizácia úľového života. Aj včelstvo dočasne vie udržať úľový poriadok, keď sa včelstvo stabilizuje npr. vlastným NCH novej M, má plod, osadenstvo sa skladá z mladušiek, ale hlavne starších včiel strážkyň letáča. Rabovka najskôr prepukne npr. v novom odloženci, ktorý včelár vytvorí s M bunkou, neoplodnenou M, len s mladými včelami (na včelnici sa vždy zalietané včely do pôvodného úľa veľmi rýchlo a vtedy im netrpezlivý včelár ponúkne roztok. Nuž čo majú sliedičky robiť iné, ako rabovať, keď im včelár svojou neopatrnosťou doslova ponúkne potravu.

Chcem sa len krátko zmieniť o mojich skúsenosti z pozorovania rabovaných včelstiev. Zdravé včelstvo s matkou vyžaruje zo svojho prostredia do vonkajšieho zvláštne fluidum stability včelstva, ako by upozorňovalo, u nás je všetko v poriadku a cudzie včely to rešpektujú.
Naopak, toto všetko chýba včelstvu, ktoré je v dezolátnom stave a to prirodzené fluidom úľového organizovaného prostredia chýba, doslova upozorňuje cudzie včely, poďte, berte si. A ony to aj robia.
Spomeniem ešte jednu svoju skúsenosť z chovu matiek a vyžarovania toho zvláštneho fluida (všeobecné poemnovania javu). Kto chová M, musí z oplod. jednotiek oplodnené M odoberať. Včelstvo aj keď menšie malo M, ktorá plodovala, malo vybudovanú svoju konštantnú štruktúru a zrazu odobratím ich M utrpelo silný stresový šok.Všetci Ste toto už zažili, zmätok sa doslava šíril pre včelstvo a trvá toľko dní, pokiaľ nezačne robiť NCH alebo mu pridáte MB, či neoplodnenú M, stres vo včelstve pominie a život beží ďalej.
Neraz sa mi stalo, že do takéhoto včelstva vletí neoplodnená či oplodnená M a život ide ďalej. To sa mi stalo viackrát, že odletená M si podľa stresového faktoru našla takéto včelstvo a len som čudoval, ako sa to stalo.Jeden prípad je nevyvrátiteľný keď po označení M mi táto odletela a o tri dni som ju našiel práve v takomto včelstve.

Toto len na potvrdenie predchádzajúcich vývodov s rabovaní včelstiev. Ja to vidím takto, ale môže to byť aj inak.

Opravuji: cca "9x15 cm" na "cca 0,9x15 cm" či v mm cca 9x150 . Nějak
mne ty desetiné čárky pořád zlobí. ;-)

2009/4/30 G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>:
> Aleš:>Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám
> možnost je přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených
> chytlo 24 (to jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy
> již většina byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend
> zjistil, že mi jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to
> přijdu! <
> .......
> Pěkně popisujete chov matek a také v čem chováte.
>
>  Tachovy jsou dobré úly ale jen do chvíle, kdy je mnoho včelstev na jednom
> místě. Potom nastává jestli to tak mohu nazvat tzv. sociální krize, jestli
> přestane snůška a třeba jako loni nasoupí tvrdá slídivost. Mne se velmi
> osvědčilo jít svou cestou ignorovat nějaké obavy z malého vstupu a po celý
> rok ponechat jeden česnový otvor umístěný ke straně dna, cca 9x15 cm. Očka
> vůbec nepoužívat a nejlépe trvale zavřít, jsou naobtíž kvůli většímu
> množství pylu a plodu v medných prostorech a vracejícím se létavkám při
> práci. Toliko k úniku úlové vůně, která může vést také ke slídivosti.
>
> Druhý problém a ten je dominantní je, že když si množíte materiál a nemáte
> kolem moc sousedů chovajících včely, je velká pravděpodobnost genové
> izolace a když při projevu slídivosti a loupeže vzniká při nedostatku
> potravy přirozená externí sebedestrukce a pokud se k tomu přidá nedostatek
> obranných vloh, všechna Vaše práce tudíž je k ničemu.
>
> Osobně ze slídivosti mám velké obavy, ale jestli si dělnice neubrání tak
> malou škvíru co já jim ponechávám jako česnový otvor, jsou ty obranné
> vlastnosti zcela jistě nedostatecné a pro sebe si říkám, že je to jen dobře
> že to včelstvo zaniklo. Píšu Vám to také proto, že jsem také larvil a
> choval a také nakupoval nějaký materiál, ale až cizí (nový) materiál velmi
> omezil ztráty při slídění. Ty ztráty byly podobné jako u Vás, ale s
> opatřením co zde popisuji se snížilo na minimum a i při 60 včelstvech na
> trvalém stanovišti se při příznivých podmínkách vyjímečně velmi dobře
> vyzimovat.
>
>  Samozřejmě k tomu takké je nutno přičíst praxi s tímto problémem a
> omezovat úkony v úlech na nejnutnější v období slídění je také důležité.
>

Taky oceňuji tento příspěvek.
Akorát k těm oddělkům a loupeži. Dám nějaké "kontrolní" otázky. Kolik včel
asi létá z oddělku, když se tam jedná "jenom" o odchov nové matky a o
plynulý rozvoj, ne o donesení co největšího množství sladiny za co nejkratší
dobu z nějaké nárazové snůšky? Vadí oddělku, když přilétající včely musí na
česnu čekat, až česno uvolní odlétající včely z oddělku? Kolik potřebuje
oddělek čerstvého vzduchu, když tam je vesměs zavíčkovaný plod a
matečníkpřed vyběhnutím? Kolik potřebuje oddělek čerstvého vzduchu, když tam
je v jednom nastavku 5 plástů plodu a ne plné dva nástavky plodu jako u
produkčního včelstva? Dokáží včely dostat potřebný vzduch do úlu jenom
jedním malým otvorem? Odpovědi jsou Málo, nevadí, velice málo, málo, ano.
Z tohoto vyplývá, že charakteristiky, které umožňují silnému včelstvu v
nástavkovém úlu za dostatku prostoru a vzduchu využít maximálně každou
silnou snůšku, velké česno, otevřená očka, zasíťované dno jsou pro oddělek
absolutně zbytečné. Vzhledem k loupeži dokonce škodlivé a nebezpečné.
První náznaky, že včely oddělku se začínají chovat jako samostatné včelstvo
a začínají bránit svůj úlek, jsou už tak po první hodince, kdy se včely a
plod oddělí od mateřského úlu. Kdy krmičky docházejí k zjištění, že matka
není a nebude a že je proto nutno si vychovat novou matku z plodu a zřejmě
starší včely, co neodletěly, začínají bránit to česno. Naplno se začnou
bránit proti loupeži během několika dalších hodin. Když se tedy oddělek
udělá k večeru, přes noc se včely zkonsolidují a ráno už brání česno. Akorát
že těch bránicích včel bude ještě nějaký měsíc podstatně méně než je včel
bránicích česno plnohodnotného silného včelstva. Takže logicky, když oddělek
má stejně velké česno jako běžné včelstvo, tak pokud se nějaké silné
včelstvo na takový oddělek zaměří, jeho včely ho neubrání.
Zasíťované dno k loupeži ještě přispívá, protože proudící vzduch roznáší
vůni včelstva ven a tím zlodějky láká.
Takže pokud mají oddělky na stanovišti s produkčními včelstvy přežít, musí
mít česno maximální velikosti na průlet nebo průlez maximálně několik včel
současně. V případě nebezpečí loupeže nebo extrémně slabého oddělku klidně i
na průlez jedné včely, česno tak cca 8x8 milimetrů. A jinak nesmí mít žádné
otvory nebo větrací síta, kterými by vůně odělku unikala ven. Teprve až se z
oddělku stane aspoň poloviční včelstvo, tak na plné obsazení 10 plástů
39x24 a více, je potom možné česno postupně zvětšovat a přidat síto ve dnu.
Vždy se ale musí pozorovat, co se na tom česnu děje, pokud tam dochází k
zápasům včel, je ho nutné zase zůžit, pokud se tam přilétající včely tlačí
po většinu dne, je vhodné trochu rozšířit. Já nechci být jízlivý, ale tyto
vědomosti byly v době dřívější úlů přístupných zezadu a podobně uplně
samozdřejmé a automaticky toto bylo prováděno. A oddělky automaticky
prospívaly, pokud všechno ostatní bylo v pořádku. Jaksi s rušením všeho
kolem budečáků a podobných se svezlo i "zrušení" a zapomenutí těchto
vědomostí..... A konstrukčních detailů úlů, tehdy bylo normální takové
česno, jehož velikost se dala plynule nadstavit až po úplné zavření česna,
tyto řešení jaksi v opojení z chovu silných včelstev v nástavcích vymizela.
Dneska by se u nástavků musela česna nebo očka takhle zužovat nejspíš vlhkým
jílem nebo podobným materiálem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 30, 2009 7:50 AM
Subject: Re: Nástavky a mezistěny


> Potvrzuji. U včel je nutno se řídit fenologickým kalendářem a né podle
> datumu. Delší dobu si zapisuji datumy rozkvětu a letos je to trochu
> časnější (cca 4-6 dní). Včelařím na liberecku cca 330 m/mořem - 30
> včelstev. Rozjezd sezony u mne začíná rozkvětem ptačí třešně, kterou mám
> nedaleko stanoviště. Když v týdnu rozkvete, tak jdu o víkendu poprve ten
> rok do včel. Zimuji z cca 60 % na 3 tachovácích (2 nástavky původní
> včelstvo + 1 nástavek připojený oddělek s novou matkou - ten přidávám až
po
> nakrmení koncem října), zbytek 2 nástavky.
> Letos třešeň rozkvetla 16.4. (za 9 let co včelařím mám rozkvět v průměru
> cca 20.4., ale byl rok kdy rozkvetla 5.4. i rok kdy rozkvetla 4.5.).
> Protože jsem línější, tak mám tento postup:
> O víkendu (18.4. - 19.4.) jdu poprvé do včel - prohlédnu stav, co posoudím
> jako slabší spojím přes mřížku (letos vyzimovali velmi dobře, jen 2
> slabší)- většínou to jsou 2 - 3 dvojáky (výsledek 2 + 2 plodiště a nahoře
1
> medník se soušemi, která zízkám z plodiště výměnou za mezistěny), mřížku
> odstraním při prvním medobraní, protože jen vyjímečně se do konce května
> udrží 2 matky.
> Ostatní uspořádám takto - u 3 nástavkových spodní nástavek odejmu (kdybych
> to dělal později, mohl by být již obsazen, ale takhle mám téměž 100%
> jistotu, že tam není matka a bez prohlížení jej použiji nad mřížku jako
> medník - ještě se mi nestalo abych jí tam takto přenesl) na zbývající 2
> plodištní hodím nástavek mezistěn, mřížku a medník.
> 2 nástavkové rovnou rozšížím na 4 nástavky (mezistěny + medník). Vše mám
> pak uspořádáno 3N plodiště + medník nebo 2N + 2N plodiště + medník.
> Při této prohlídce rovněž do medníku vytahám zbylé zásoby (krmím na 20 kg,
> t.j. celkem cca 650 kg a vždy mi zbyde cca 150 kg pro oddělky) cca 2-4
> plásty a 2 - 3 plásty plodu a vytvořím odsavač (už nevidím nejlépe a tak
> matku zahlédnu cca 1x ročně a to náhodou).
> Výše uvedené udělám v sobotu a v neděli vytvožím z odsavaču směsné oddělky
> pro chov (kromě dostatku prostoru perfektní protirojové opatření - fakt
> jsem již 4 roky neměl roj - nebo jsem ho alespoň nezjistil).
> Dále si kmenových včelstev již nevšímám - jen po odkvětu řepky potěškám
> medníky a pokud jsou zanesené podsunu druhý medník (tak u cca 50%). Pak už
> jen točím.
> Do prvního medobraní (přelom května a června) se zabývám jen chovem.
Snažím
> se vytvořit cca stejný počet oddělků, jako mám kmenových včelstev (ale né
> vždy to vyjde, jsou roky kdy se oplodní a vrátí 90% matek, ale i kdy to
> vyjde jen z 50% - tady ještě laboruji a zkouším co je nejlepší, ale
> preferuji tyto směsné oddělky, protože se nemusím již vrtat v kmenových a
> včely v těchto směsných bezmatečných oddělcích jsou mnohem mírnější a
> klidnější - vůbec není potřeba kuřák).
> Jo a k letošku - v úterý jsem larvil a ze 3 včelstev jsem si bral
plemenivo
> - všechny z 90% vystavěli 7 mezistěn i 1 stavební rámek. Ale snůška nic
moc
> - u nás je sucho (od 3.4. u nás nekáplo) - vidím to na odběru vody z
> napajedla, když je snůška, moc si ho nevšímají (mají vodu z nektaru), ale
> za poslední týden mi 28 včelstev odebralo více než 50 litrů.
> Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám možnost
je
> přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených chytlo 24 (to
> jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy již většina
> byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend zjistil, že mi
> jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to přijdu!
> Závěr: s nasazením medníků (rozšíření)není (tedy podle mne) třeba nikdy
> čekat - Boháčovo varování, že brzké rozšíření včelstva podtrhne jeho
rozvoj
> jsem v praxi nikdy nepozoroval. Spíše vše zaměřit proti rojům. Nám
> zkušenost, že s rojem je skutečně 2x více práce než s oddělkem.