Včelařská konference

No, jestli se píše do vlákna "Zimování oddělků v nízkých nástavcích
Langstroth 44,8 x 15,9" tak se tam asi bude psát o zimování oddělků, které z
nějakého důvodu se nestaly plnohodnotným včelstvem a ne o zimování včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 16, 2009 12:35 PM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> Očem to píšeš? O slabých oddělcích tu není řeč. Vůbec co to je u Tebe
slabý
> oddělek, který nepřežije zaručeně v úlu zimu a kde ho v tomto vláknu máš?
> Chci vědět proč by nepřežilo v úlu u Polášků zazimované včelstvo, kterému
> chybí do počtu v podstatě několik neobsazených rámků.
> Přečetl jsi si doufám dotaz a ne nějakou následnou reakci.
> .......
> R.Polášek:>Jedná se o zimování slabších oddělků, které by ponechání v
> prostoru velkého
> úlu a navíc ještě bez části rámků spolehlivě nepřežily v zimě nebo už v
> podletí.<

Otázy jsou dvě. Je to o přezimování a je to o podmínkách když nejsou souše. Ani v jednom není nic o slabých oddělcích. Nezlob se, ale vlákno je tak nepřehledné, že jsem musel přejít začátek. A jestli by oddělek je nebo není vhodným včelstvem k přezimování už snad ani nemusím rozvádět.
---------------------
trestik:>Kde však vzít souše, když začínáte a chcete rychle rozšířit počet včelstev? Domnívám se, že by zdravé včelstvo o síle plně obsazeného nástavku mělo spolehlivě přezimovat, ovšem za předpokladu vytvoření vhodných podmínek. Jaké však ty vhodné podmínky mají být?<
---------------------
Tvá reakce na mé odpovědi výše uvedených otázek.
---------------------

R. Polášek
Jedná se o zimování slabších oddělků, které by ponechání v prostoru velkého
úlu a navíc ještě bez části rámků spolehlivě nepřežily v zimě nebo už v
podletí.



----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Friday, January 16, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> A což takhle zimovat ve dvou nástavcích? To přeci není problém ikdyž
nemám
> plný počet rámků. Na 39x24 se dá takto s míň rámky nad sebou zimovat v
> pohodě. Jestli se zaleknete dělnic v podletí co se nemá kam vyvěsit, v úlu
> může být třeba po stranách nad sebou i nějaká mezistěna do jara.(!po
> stranách ne ve středu) Pohlídejte si polohu česna již od července, která
by
> měla být nepřímo studená (či teplá) kvůli poloze plodu a zásob. Potom
> pohlídejte varoázu a slídivost když to budete nad sebe chystat v podletí a
> další problém nevidím proč by to nemělo s míň rámky v nástavku nad sebou
> normálně fungovat. Z jara to postupně doplníte k vystavení a po postavení
> máte zpravidla krásné produkční včelstvo, které jede výš a výš. :-)
>
> Samozřejmě že jsou postupy kdy třeba i překlopíte nástavek na dno a
uděláte
> něco jako minioptimal z běžného nástavku, ale Vám, co jsem pochopil jde o
> jednoduchost a ta je při dvou nástavcích s polovinou rámků větší.
>
> .....
> Třeštík:>Předpokládám, že pouze jeden nízký nástavek, umístěný na nízkém
> dně s podmetem 2 cm, je příliš nízký prostor pro vytvoření zimního
chomáče.
> Ideální by patrně v této situaci, kdy nejsou k dispozici vystavěné souše,
> bylo použití užších plemenáčů na 5 rámků s jedním nástavkem. To by ovšem
> předpokládalo další technologii a já bych rád vystačil jen se základní
> mírou nástavků.
>
> Prosím o vaše rady a zkušenosti.
> <

Měl jsem na mysli oddělky o síle cca 1 kg. Rady všech účastníků diskuse
vítám i když se v některých případech možná vztahují i na oddělky ještě
slabší. Jde mi o to, abych nedělal zbytečné chyby a neměl ztráty. Po
zkušenostech z průběhu letošní zimy a na základě této diskuse si odnáším
tyto poznatky:
1. Samostatně zimovat jen oddělky ve dvou NN, přičemž všechny rámky musí být
dobře prostavěné a horní nástavek plný zavíčkovaných zásob.
2. Pokud toho nelze z nějakého důvodu docílit, zimovat jen nad silným
včelstvem, protože jedině za pomoci tepla ze spodního silného včelstva jsou
schopny využít zásoby z celého nástavku.
3. Důležitější než síla oddělku je uspořádání a dostupnost zásob, které je
potřeba předimenzovat.
4. Včely jdou za zásobami raději nahoru než po délce rámku.

Co se týká výšky podmetu, nevím. Přestože řada diskutujících považuje 2cm za
optimální, zdá se mi, že 2cm je málo. Teplý vzduch nabere v chomáči vodu,
ochlazuje se, klesá dolů a vlhkost vypadává. Nejhorší je to dole kam,
zasahuje spodek chomáče. U výšky rámku 39x24 to asi nevadí, u výšky rámku
15,9 to asi vadí. Včely se tlačí nahoru, a jsou schopny opustit spodní
zásoby a nahoře, pokud nejsou rámky dobře prostavěné a plné zásob, živořit a
při dlouhotrvajících mrazech třeba zahynout, přestože je spodek plný zásob.

Josef Třeštík

Měl jsem na mysli oddělky o síle cca 1 kg.
______________________________________________________________

V jednom NN 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních včel.

Je tato diskuze doufám o zimování v 1 nízkém nástavku, nebo jsem se v ní ztratil také?
//\/\\//

Přesně to bylo 0,93 Kg. Pravda, byly po vymetení navlhlé. Zahynuly podle mne
právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho
krmeny a dlouho plodovaly. To mimo jiné také považuji za chybu.

> V jednom NN 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních
> včel.

Začátečníci!
Pokud si zadáte Moderní včelař /poslední číslo/ a kliknete na článek „Jak včelaří sedmák“, je tam jednoduché včelaření. Vzniklo u nás a nemusíme odkazovat na zastaralou cizí metodu. Jednoduché včelaření je takové, které zvládne nejen školák, ale i včelař invalida. Včelaří se s jediným nástavkem na úlech, který se nadzvedne, nemusí nikde odkládat, nechá zavěšený, a zpět se pomalu usazuje, aby včely nemačkal... Aby u jednoduchosti zůstal a nemusel vytáčet u jiného včelaře, tak jsem specielně pro něj vyrobil nový typ Setrvačníkového medometu, který jako první odzkouší. Jednoduchost je taky v tom, že cena materiálu v tomto případě byla 800 Kč. V době krize se stávají drahé věci méně dostupné i včelařům.

Nenapsal tam, že včelaří bez mravenců v úlech, protože to bere už jako samozřejmost. Na tyčky pod úly dává lepivý pásek. V neděli na setkání v Brně nakonec se řešili mravenci a to jsem už nevydržel a odešel. Uživatelé VMS napřed bychom si měli vyřešit mravence! Potom nebude všechno sledování zkreslené. Sledoval jsem spad u včelařů, kteří mají problém s mravenci vyřešen, neměli ani problém s varroa.

Podmety využívá 100mm vysoké, aby se včely mohly prověsit a taky pro snadnou kontrolu. Je tam pohled z podmetu, a je vidět, že má včely pěkně silné, aniž by musel něco rozebírat, a včely rušit. Nenapsal nic o úlech, ale jsou vyrobené podle jeho nápadu, tak to nemůžu zveřejňovat.“Potom se na webu někteří chválí cizím peřím“.
B.V.

Prosím, držte se ve vlákně tématu. Tématem je, zda lze zimovat oddělek v
jednom NN na rámkové míře 44,8 x 15,9.

?????? toto není tématem vlákna ??????
> Začátečníci!
> Pokud si zadáte Moderní včelař /poslední číslo/ a kliknete na článek "Jak
> včelaří sedmák", je tam jednoduché včelaření. Vzniklo u nás a nemusíme
> odkazovat na zastaralou cizí metodu. Jednoduché včelaření je takové, které
> zvládne nejen školák, ale i včelař invalida.
> ...
> B.V.

Zahynuly podle mne právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho krmeny a dlouho plodovaly.

Za 53 rokov včelárenia mi ešte nikdy včelstvo neuhynulo (a mal som problémy s vlhkými úľmi. Príčinou úhynu bol iný faktor a vlhkosť sa pridružila. Ťažko odhadnúť príčinu úhynu, podľa mňa primeraného včelstva. Váha včiel hovorí o slušnom včelstve (neraz na mojej včelnici prezimovalo aj slabšie včelstvo, pri nezúženom priestore), ktoré možno nemalo alebo malo a zásoby neboli na správnom mieste, možno bolo nozematické a možno práve i dlhodobé plodovanie, ktoré bolo príčinou vyjedenia zásob v blízkosti zimujúceho chumáča?

Dosť často sa v príspevkoch vyskytujú vety, ako "slabšie včelstvá (aké sú to tie slabé včelstvá) treba zúžiť, spojiť a pod. Mojim krédom je mať primerane silné včelstvá (podľa výskumu v Liebefelde sú dobré včelstvá 1,3 +-0,3kg), aby včelstvo malo dostatok zásob na správnom mieste, teda tam kde zimuje zimný chumáč a potom dokážu prezimovať aj relatívne slabšie včelstvo. Aj mňa sa také z nejakých objektívnych príčin vyskytujú, ale nikdy z 10 plástov neodoberiem ani jeden (sú v tenkostenných úľoch)

Už jste viděl někdy náčrty a obrázky včelstev a jejich rozložení zásob a polohy před zazimováním? Jestli ano, tak by jste měl být schopen posoudit, co bylo špatně. Já na Vaše uhynulé včelstvo nevidím a takto nadálku mohu jen typnout, že jste došel kvůli sobě. (viz. první druhá věta)
........
trestik:>Přesně to bylo 0,93 Kg. Pravda, byly po vymetení navlhlé. Zahynuly podle mne
právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho
krmeny a dlouho plodovaly. To mimo jiné také považuji za chybu.<

> V jednom NN 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních
> včel.

Včelstvo bylo natěsnáno ve čtyřech uličkách v pravém předním části nástavku
z pohledu od česna. Uličky tvořily dokonale prostavěné rámky. Po vymetení
(nevěřil jsem, jak se může takové množství včel natěsnat do tak malého
prostoru) zůstalo v uličkách dozadu cca 50% zavíčkovaných zásob. Zásoby
zavíčkované, v přetažených buňkách. Očko zavřené, podmet 2 cm, česno 7 cm
pokryté ledem, ale dostatečně průchozí, stěny nástavku 2,5 cm (borovice),
strop fólie a polystyren 5 cm, dno 1,5 cm (smrk), celý nástavek postaven na
polystyrenu 5 cm. Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a
zahynulo? Vysvětluji si to právě vlhkostí (nástavek zaledovaný) a vychází mi
z toho, že v 1NN nelze takový oddělek samostatně zimovat. Buď jej spojit,
nebo zimovat nad silným včelstvem. O této možnosti jsem samozřejmě věděl,
nemám s tím však zatím žádné zkušenosti a obával jsem se, že pokud postavím
oddělek na jiné včelstvo na stejném stanovišti, že se budou včely při
prvních jarních proletech zalétávat a hynout. Proto jsem riskoval samostatné
zimování. Ponaučil jsem se. Všem děkuji za rady.
Josef Třeštík

>
> Už jste viděl někdy náčrty a obrázky včelstev a jejich rozložení zásob a
> polohy před zazimováním? Jestli ano, tak by jste měl být schopen posoudit,
> co bylo špatně. Já na Vaše uhynulé včelstvo nevidím a takto nadálku mohu
> jen typnout, že jste došel kvůli sobě. (viz. první druhá věta)
> .......
> trestik:>Přesně to bylo 0,93 Kg. Pravda, byly po vymetení navlhlé.
> Zahynuly
> podle mne
> právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho
> krmeny a dlouho plodovaly. To mimo jiné také považuji za chybu. V jednom
> NN
> 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních
> > včel.

trestik:>Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a zahynulo?<
......
Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu, zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané.

Nejsem úplně v obraze co bylo na začátku, já bych zimování řešil v styrodurovém plemenáči a v dvojnásobném mn. plástů nad sebou. Největší nepřítel dnes kvalitního zimování je roztoč a tím to všechno mohlo začít. A co zkrystalizované zásoby????? Dalších důvodů by se našlo dost a takhle nadále radit doopravdy nejde, nebo to není seriozní! Prostě smiřte se s tím, že jste zazimoval špatně a výsledek je toho důkazem. A od zimování v jednom NN bych rozhodně upustil. Zdraví R. S.

>Největší nepřítel dnes kvalitního zimování je roztoč

A v tom se prave mylis. Oni tady skoro porad presvedcuji, ze roztoc hrozi, roztoc utoci, roztoc nase vcely zcela vyhubi, bez V-monitoringu to nejde ...

Nic z toho neni pravda nebo je to jen castecna pravda. Je to jen zamerne sirena demagogie, protoze to nekomu vyhovuje. A je to nebojim se rict, typicka ceska uchylka. Nikde ve svete nenajdes takovou partu, co bojuje hystericky s roztocem jako je tym kolem VMS a to jsou to jeste vcelari. Prave naopak, ve svete na roztoce kaslou, protoze moderni vcelarstvi ma uplne jine problemy. Proc to delaji? Protoze to jsou pry nadsenci? To at veseji na nos triletemu decku.

Ono troufam si rict, nejde ani poznat jestli vcelstvo zahynulo na roztoce nebo neco jineho. Jak to poznas? Ze je tam roztoc? Ten je tam vzdycky. Ze je ho tam moc? No a co, to porad neni zadny dukaz. Vceltsvo nepromluvi, pitvanim jako u zvirat nic nezjistis.

Takze nejvetsim nepritelem kvalitniho zimovani neni roztoc. Kvalitni zimovani nema nejvetsiho nepritele. Ruzne vlivy se podileji na zimnim uhynu ruznou merou. A samozrejme svuj podil na tom ma i roztoc, to je bez diskuze.

Pro zimovani oddelku nebo slabych vcel v jednom nebo dvou nizkych nastavcich je vzdy nejlepsi dobre nakrmit, zateplit, treba tim styrodurem jak nekdo psal a zbytek uz nechat prirode. Uz tu nekdo prodava takove ty natahovaci "kabaty" na nastavkove uly z folie? V USA je to bezne a zabrani to eventualnimu pruniku vetru sterbinou do ulu.

Pár styrodurových plemenáčů hodlám vyrobit letos.

Zásoby tam zkrystalizované nebyly.

S roztočem jsem loni žádné problémy neměl. Spady pod síty byly nulové.
Ošetřuji kyselinou mravenčí v odpařovačích Nassenhaider. Ošetřil jsem i
všechny oddělky 180 ml 65% kyseliny.

Děkuji za váš čas.

J.T.

> Nejsem úplně v obraze co bylo na začátku, já bych zimování řešil v
> styrodurovém plemenáči a v dvojnásobném mn. plástů nad sebou. Největší
> nepřítel dnes kvalitního zimování je roztoč a tím to všechno mohlo začít.
> A co zkrystalizované zásoby????? Dalších důvodů by se našlo dost a takhle
> nadále radit doopravdy nejde, nebo to není seriozní! Prostě smiřte se s
> tím, že jste zazimoval špatně a výsledek je toho důkazem. A od zimování v
> jednom NN bych rozhodně upustil. Zdraví R. S.

A udělej si několik nástavců nad ně, abys mohl nad sebou zimovat třeba 2 x 5 plástů nad sebou. Uvidíš ten pokrok a naprostou bezproblémovost zimování. Zdraví R. S

Prostorově byly asi uspořádané dobře, jenže zrovna v době mrazů měly plod. S
ostatním souhlasím. To je právě o tom, co jsem psal dříve - mladé matky a v
oddělku občas i bez nějakých zjevných důvodů nebo z neobjeveného důvodu
založí i pozdě na podzim dost velké množství plodu. Je to vlastně taková
oscilace. matka z nějakého důvodu naklade pár vajíček do buněk, včely se
toho chytí, vajíčka z buňěk nevyhodí do měli a začnou krmit, tím zvýší
teplotu kolem na 35 st C, následně se toho matka chytí a ve vzniklém teplu
se rozklade, s přibývajícím plodem včelstvíčko musí čím dále více topit a
matka čím dále více klade. Až to skončí řádově na jednotkách decimetrů
plodu. Pokud je v té době teplo, aspoň 5 - 10 st nad nulou, včely jsou
vychovány a oddělek obvykle akorát zeslábne, pokud během výchovy plodu udeří
mrazy, včely nejspíš uhynou.
Co se týká vlhkosti, včely jí v zimě nijak omezovány nejsou. Včelstvo klidně
přezimuje v uzavřené dřevěné bedně jen s očkem jako česnem, to v zimě není
žádný problém. Jediné trochu omezení je potom na jaře, kdy dlouho trvá, než
se stěny nasáklé vlhkostí prohřejí a vlhkost začne unikat ven nebo ji včely
přímo začnou vyfoukávat ven. případně později, až vlhkostí v rozích začnou
vznikat plísně.
Co se týká hmotnosti životaschopného oddělku, hranice se pohybuje u
samostatně zimovaných oddělků a v průměrné zimě tak bajočko okolo půl kila
zimních včel. Pokud se oddělek zimuje na utepleném strůpku silného včelstva
nebo v utepleném prostoru, jako je včelín nebo obojí nebo hromadně několik
oddělků v baterii nebo v nějak jinak zvýhodněném prostoru pro včelstva, je
hmotnost zimních včel logicky ještě menší.
Rady zimovat zásadně jen jednokilové oddělky a větší považuji za panské
rady, za prvé už je to skoro včelstvo a pomalu je nárok na takové včelstvo
na dotaci, za druhé vytvoření tak silného oddělku si vyžádá logicky téměř
stejnou činnost a náklady, jako je vytvoření nového včelstva a za třetí
toto vlákno jsem pochopil původně jako diskuzi, jak zazimovat slabé oddělky
a jak slabé, aby ještě zimu spolehlivě přežily a jejich vytváření nebylo
vyhazováním času a peněz.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 17, 2009 12:42 PM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> trestik:>Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a
zahynulo?<
> .....
> Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu
> plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu,
> zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v
> úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané.

Zda tam není plod, bylo první, co mne napadlo kontrolovat. Nezdálo se mi, že
by tam nějaký plod byl, rozhodně ne v nějakém pozdějším stádiu. Vajíčko, ani
larvičku po vylíhnutí jsem nebyl schopen rozlišit, protože do buněk při
rozebírání a ometání napadala měl. V buňkách byly včely. je pravda, že tam
mohlo být místečko bez včel a tam by nějaké vajíčko, nebo larvička v raném
stádiu mohly být, ale jak jsem uvedl, byla tam i trocha měli z ometání a
nerozpoznal jsem to. To co říkáte, má logiku a pravděpodobně to tak bylo.
Hučení jsem pozoroval, domníval jsem se, že je to po vyrušení sýkorkami,
neboť na letáku byly četné stopy. Hučení se dostalo do večera do normálu. Po
dvou dnech bylo po všem. Mohlo by to být odstartováno těmi sýkorkami?

Oddělek jsem nepřeuspořádávál. Tak jak byl založen a rostl, přidával jsem
mezistěny a krmil. Domníval jsem se, že včely samy dobře ví, jak si zásoby a
sezení uspořádat. Poslední dva rámky nebyly zcela dostavěné, souše, kterými
bych je nahradil jsem ale bohužel neměl. Zakládal jsem jej počátkem srpna s
tím, že poslouží jen k posílení jiných oddělků. Potom mi bylo líto matky -
líbila se mi. Včelstvo pěkně rostlo. Proto jsem se rozhodl jej zachovat. V
minulé zimě by patrně bez problémů přežilo. To špatné upořádání beru. Teď
vidím že to šlo jinak. Kdybych z produkčních včelstev v podletí sebral pár
kvalitních souší a vyměnil je s nedostavěnými z oddělku, mohl jsem sezení
oddělku vycentrovat. Produkční včely by to ani nepoznaly. Ty jsou stále, ve
spodních nástavcích.

> trestik:>Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a
> zahynulo?<
> .....
> Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu
> plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu,
> zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v
> úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané.

>Zakládal jsem jej počátkem srpna s tím, že poslouží jen k posílení jiných oddělků. Potom mi bylo líto matky -
líbila se mi. Včelstvo pěkně rostlo. Proto jsem se rozhodl jej zachovat. V minulé zimě by patrně bez problémů přežilo.

Ano tak to v srpnu chodi, vcely nevi, ze zimu nepreckaji. Vzdy se snazi ze vsech sil, ale je to v srpnu marne. I v cervenci nejmene 5-ramkove oddelky a PORAD krmit.
Vzdy je nejlepsi slabe vcely nezimovat anebo jedine v polystyrenu. Pricinu smrti presne nikdy nezjistis, na tom se podili radu vlivu, nejvetsim problemem je ale prave vzdy ta uvadena slabost vcelstva, proste to nevydrzely. Silne vcelstvo by nejspise prezilo. Kdyz uz oddelek nejde spojit, tak alespon pridat do podzimu paketove vcely pokud to nekdo tady prodava.

trestik:>Mohlo by to být odstartováno těmi sýkorkami? <
......
Tak to nevím. Každopádně plod tam nemůžete najít z jednoho důvodu a to je ten, že ho hladující včely pojí.

hladující včely jsou zalezlé do buněk kde umřou-

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimov?n? odd?lk? v n?zk?ch n?stavc?ch Langstroth 44,8 x 15,9
> Datum: 17.1.2009 17:22:10
> ----------------------------------------
> trestik:>Mohlo by to být odstartováno těmi sýkorkami? <
> .....
> Tak to nevím. Každopádně plod tam nemůžete najít z jednoho důvodu a to je
> ten, že ho hladující včely pojí.
>
>
>

Beru to jako křest každého začínajícího včelaře. První přelarvování, první
přijaté matečníky, první matky a jejich značení, první osazování oplodňáčků,
první oddělky a bohužel také první úhyn oddělku v zimě. Navíc to byla matka,
kterou jsem čirou náhodou viděl, jak se vracela ze snubního proletu - přesně
jak se to popisuje v literatuře. Je to smutné, ale asi nutné pro poznání,
jak včelstvo v zimě doopravdy funguje a jak vypadá včelstvo uhynulé hladem
těsně vedle bohatých zásob. To se nedá nastudovat, to je potřeba vidět na
vlastní oči, zažít na vlastní kůži a poučit se z toho.

Pro letošní sezónu už na tom pracuji - nástavky z 3 cm styroduru pro 5 rámků
a dřevěná odnímatelná dna se sítem. Na jaře poslouží jako plemenáče pro
start oddělků. Na zimu pro odchov záložních včelstev (matek a pozdních
oddělků) v sestavě 1-3 nástavků nad sebou. V 1 NN bych už nikdy záložní
včelstvo nezimoval. Věřím, že zimování v tomto zatepleném a vertikálním
uspořádání bude dostatečné spolehlivé pro jakkoliv dlouhý blok mrazů.

Josef Třeštík


> hladující včely jsou zalezlé do buněk kde umřou-
>
> Pepan

>Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu, zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané. <
-----------------------------------------------------------
Dovolte mi podělit se s vámi o zkušenost se zimováním záložních matek v jednom nástavku. Kdysi v dobách svých začátků a sbírání zkušeností jsem se pokoušel také zimovat záložní včelstvíčka na pěti rámcích. Tenkrát ještě na rámkové míře 39 x 17 cm a výšce úlového dna 6 cm. Prvý pokus se nevydařil a včelstvíčka v průběhu ledna uhynula - hladem vedle zásob na které nedosáhla. V následujícím roce mne napadlo postavit nástavek na zadní stěnu na "boční loučku". Zhotovil jsem jedno víko před "horní" a druhé víko před "spodní loučky" s vyvrtaným očkem. Těmi jsem zakryl nástavek z obou stran. Za pátý rámek jsem umístil přepážku z hobry. Tím jsem upravil - zúžil prostor tohoto úlku. Zakrmil jsem balonovým krmítkem přez původní očko nástavku, nyní shora. Původně boční loučky nyní byly loučkami horními, respektive spodními. Nástavky byly zhotoveny ze smrkovvých prken tloušťky 22 mm. Víka jsem zhotovil z dřevotřísky. Zimoval jsem tedy bez úlového dna pouze v uzavřeném nástavku postaveném na zadní stěnu. Tato včelstvíčka se bez problémů přesunovala po zásobách vzhůru a přežívala. Změnu polohy rámků z horizontální na vertikální polohu včelstvíčka přijala bez protestu.
JK

Třeštík:
Co se týká výšky podmetu, nevím. Přestože řada diskutujících považuje 2cm za
optimální, zdá se mi, že 2cm je málo.
----------
Souhlas.
Já měl narychlo bastlená nízká dna 25mm, ale vzadu jsem měl přes pruh cca 10cm pletiva. Aby se vzduch mohl točit- proudit a podložka na měl tam nechávala po obvodu cca 3cm pruh. To stačilo a s vlhkem nebyl problém, vpředu bylo jen česno s klínem asi 10cm2 plochy. A očko. A stačilo to aby v úlech i s normálnmími včelstvy nebylo moc vlhko. I když vadí spíše plíseń než vlhkost Hlavně v období co teď přichází je podle mě přiměřená vlhkost vítána. Plodování.

A když jsem zimoval na stejných manipulačních dnech bez pletiva, už byly problémy. U nás navíc sníh zacpává česna, a tak spodní větrání je k nezaplacení.

Je to možné řešit stejně jak př. Jindra. Já to letos napodobuji (i z jiných důvodů)- dát dolů prázdný nízký nástavek. Chci jít tímto směrem dál a spodní nástavek nechat na volnou stavbu a pyl. (pro včely i pro mě)

Karel