Včelařská konference

KaJi:
Mam tam teplou stavbu.Ani nevim jestli by byla lepsi studena, delam vsechny uly na teplou..
Spis se bojim vcely v zime rozebirat. Nemuzu jim nejak takhle ublizit, kdyz do nich polezu, kdyz mrzne?

Mam tam teplou stavbu.Ani nevim jestli by byla lepsi studena, delam vsechny uly na teplou..
Spis se bojim vcely v zime rozebirat. Nemuzu jim nejak takhle ublizit, kdyz do nich polezu, kdyz mrzne?
-----
U teplé je problém, jak si vytvoří chomáč. Pokud začnou u středu a jedou do jedné strany, tak to mají někdy blbé. Za mrazu nebo s plodem nepřelezou.

Záleží na tom, co se myslí rozebírat. Odklápění vík a nástavků jsem teď kvůli focení dělal (i pár rámků vyndal - z kraje chomáče) za -15 a včelám to vadilo asi míň než jiné věci - třeba průvan, plíseň atd.

Určitě to nepatří k normálním věcem, ale včelstvo padlé hlady protože bylo odříznuté od zásob taky není normální.

V těchto končinách bývaly zimy i ke třicítce a včely normálně vyzimovávaly - pokud měly zásoby na dosah. Na zimu jsou adaptované, na rozdíl od všelijakých včelařských zásahů a kouzel. :-))

Karel

U teplé je problém, jak si vytvoří chomáč. Pokud začnou u středu a jedou do jedné strany, tak to mají někdy blbé. Za mrazu nebo s plodem nepřelezou.

Neviem kedy a kto vyslovil prvýkrát túto nesmrteľnú vetu, ale asi sa tiahne od doby, keď sa začali používať známe Dzierdzonove úle, ktoré boli na teplú stavbu.

Svoje začiatky v r. 1956 som zahájil úľmi na teplú stavbu, postupne som budoval včelnicu úľmi na studenú stavbu a i teraz mám 6 nadstavkových úľov na teplú stavbu. Nikdy sa mi nestalo, aby čo i len jedno včelstvo mi uhynulo len preto, že včelstvo svoj chumáč vytvorilo v strede plástu širokého 42 cm.
Vždy a to aj teraz včelstvo začína od niektorej strane teplej stavby a za zásobami postupuje k druhému okraju, ak je zima krutá a príliš dlhá.
Včely totiž aj v zime medzi sebou komunikujú (ML) a preto sa zhromažďujú pri bočný a spodných latkách -loučkách rámikov, kde prechádzajú pod plástami a medzerami pri bočných latkách rámikov. Pri studenej stavbe sa stáva, že včelstvo svoj zimný chumáč v trede plástov (pri nezúžených včelstvách), ale vždy pri bočných latkách vpredu a neraz i vzadu.

Anton:>Neviem kedy a kto vyslovil prvýkrát túto nesmrteľnú vetu, ale asi sa tiahne od doby, keď sa začali používať známe Dzierdzonove úle, ktoré boli na teplú stavbu.<
..........
To není od doby používání nějakého typu úlu, ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna. Je to dáno asi vlohami lidí a psychologocky přijatelnější symetrií lidské představy o úlech a proto umísťuje nejprve otvory do úlu na střed a potom fantarzíruje o nevýhodách nějaké polohy rámku. Je to jako soudit kozu když to co drhne je vůz.

G. Pazderka napsal:

>To není od doby používání nějakého typu úlu, ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna.
>Je to dáno asi vlohami lidí a psychologocky přijatelnější symetrií lidské představy o úlech a proto umísťuje nejprve otvory do úlu na střed a potom fantarzíruje o nevýhodách nějaké polohy rámku.
>Je to jako soudit kozu když to co drhne je vůz.
....................

Já jsem dosud používal pouze úly na teplou stabu, jednak budečáky, potom moravské universály, a také nástavkové úly.

Jen jedno menší včelstvo za cca 25 let mi uhynulo proto, že utvořilo zimní chumáč uprostřed, pustilo se na jednu stranu, a uhynulo hladem přesto, že v druhé polovině plástů a i vzadu mělo zásoby.

A bylo to v moravském universálu, kde není česno umístěno symetricky ve středu stěny, ale z boku.
Takže jakási nepřímá studená stavba.

Nikdy se mi to nestalo ani u budečáku při zimování v plodišti. Vždycky tam včelstva utvoří chumáč u některé boční stěny, a pokud potřebují, posunují se do boku ke druhé stěně. A česna jsou krásně symetricky umístěna uprostřed čelní stěny.

Takže můžu potvrdit, že z mých zkušeností nevyplývá jakýkoli problém u teplé stavby s vytvářením zimního chumáče uprostřed, a z toho plynoucí odříznutí od části zásob v plástech.

Radek Krušina

Mně se kdysi v zadovácích tak každé zhruba desáté včelstvo usídlilo přesně
uprostřed rámků. A když byla dlouhá zima, tak hodně z nich hynulo. Taky se
mi stalo, že se chumáč v zimě rozdělil a ta slabší půlka uhynula, asi
chladem na zásobách, ta silnější půlka přežila. A to byly úly dvojáky, kde
se dalo čekat, že včely si budou na podzim sedat spíše ke střední steně
dvojáku, která je oteplená od sousedního včelstva. Dokud jsem nezavedl od
podletí nesymetrické zúžení česna, aby je to tlačilo vychovávat poslední
plod u dělicí stěny s sousedním včelstvem. Jak o tom tak dneska uvažuji,
hodně v tom asi udělalo nízké dno úlu v těch zadovácích, bylo vysoké jen asi
1 - 2 centimetry, takže čerstvý vzduch od česna byl hlavně uprostřed rámků,
v krajích už málo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 1:20 PM
Subject: Re: spatne_zimovani (33236)


> G. Pazderka napsal:
>
> >To není od doby používání nějakého typu úlu, ale od doby, kdy včelař ne a
> ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou
> polohy česna.
> >Je to dáno asi vlohami lidí a psychologocky přijatelnější symetrií lidské
> představy o úlech a proto umísťuje nejprve otvory do úlu na střed a potom
> fantarzíruje o nevýhodách nějaké polohy rámku.
> >Je to jako soudit kozu když to co drhne je vůz.
> ...................
>
> Já jsem dosud používal pouze úly na teplou stabu, jednak budečáky, potom
> moravské universály, a také nástavkové úly.
>
> Jen jedno menší včelstvo za cca 25 let mi uhynulo proto, že utvořilo zimní
> chumáč uprostřed, pustilo se na jednu stranu, a uhynulo hladem přesto, že
v
> druhé polovině plástů a i vzadu mělo zásoby.
>
> A bylo to v moravském universálu, kde není česno umístěno symetricky ve
> středu stěny, ale z boku.
> Takže jakási nepřímá studená stavba.
>
> Nikdy se mi to nestalo ani u budečáku při zimování v plodišti. Vždycky tam
> včelstva utvoří chumáč u některé boční stěny, a pokud potřebují, posunují
> se do boku ke druhé stěně. A česna jsou krásně symetricky umístěna
> uprostřed čelní stěny.
>
> Takže můžu potvrdit, že z mých zkušeností nevyplývá jakýkoli problém u
> teplé stavby s vytvářením zimního chumáče uprostřed, a z toho plynoucí
> odříznutí od části zásob v plástech.
>
> Radek Krušina

Jen pro zajímavost. Z které strany vám, kteří máte studenou stavbu, kladou matky v úlech?
Když jsem měl několik tachováků na studenou stavbu, kladly včely vždy z prava do leva (při pohledu ze zadu úlu). Nyní v 3/4 langstroth včely, mimo asi dvou případů zhruba z padesáti, kladly vždy od leva do prava. Je pravda, že jsem měl tachováky otočené na východ. Nové úly langstroth jsou na jih.
Tonda

>Mně se kdysi v zadovácích tak každé zhruba desáté včelstvo usídlilo přesně uprostřed rámků. A když byla dlouhá zima, tak hodně z nich hynulo. Taky se mi stalo, že se chumáč v zimě rozdělil a ta slabší půlka uhynula, asi chladem na zásobách, ta silnější půlka přežila. A to byly úly dvojáky, kde se dalo čekat, že včely si budou na podzim sedat spíše ke střední steně dvojáku, která je oteplená od sousedního včelstva. Dokud jsem nezavedl od podletí nesymetrické zúžení česna, aby je to tlačilo vychovávat poslední plod u dělicí stěny s sousedním včelstvem. Jak o tom tak dneska uvažuji, hodně v tom asi udělalo nízké dno úlu v těch zadovácích, bylo vysoké jen asi 1 - 2 centimetry, takže čerstvý vzduch od česna byl hlavně uprostřed rámků, v krajích už málo.

>Jen pro zajímavost. Z které strany vám, kteří máte studenou stavbu, kladou matky v úlech? Tonda <
-----------------------------------------------------------
NN úly, studená stavba, orientace česen k jihu, plodové těleso se postupně rozšiřuje (konec února - konec března)od západu k východu. V dubnu již nelze určit, plod je od krycího plástu ke krycímu v horním nástavku. V druhém a třetím nástavku shora je plod umístěn stupňovitě od západu k východu. Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???
JK

JK:....Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???
JK
----
Vybíral jsem nové stanoviště a nakonec jsme se rozhodl pro západní svah než pro čistě jižní. Připadal mi teplejší. Sluníčko má asi tři hodiny po obědě větší "sílu" než tři hod. před obědem. V devět hod. se na jaře někdy teprve rozhání mlhy a rosa.

Karel

já nevím, ale právě od tamtud přichází krize, z kremlu zase mráz a z jihu mafie
Teď babo raď:!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spatne_zimovani (33236)
> Datum: 06.1.2009 19:37:07
> ----------------------------------------
> JK:....Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???
> JK
> ----
> Vybíral jsem nové stanoviště a nakonec jsme se rozhodl pro západní svah než
> pro čistě jižní. Připadal mi teplejší. Sluníčko má asi tři hodiny po obědě
> větší "sílu" než tři hod. před obědem. V devět hod. se na jaře někdy teprve
> rozhání mlhy a rosa.
>
> Karel
>
>
>

Jak jsem psal, alespoň u mne je to obráceně. Česna k jihu, pohled zezadu, kladou z leva do prava, je to od východu k západu. Jde to lehce určit po celý rok, protože první je pylový krycí, pak několik rámků plodu, krycí pylový a minimálně dva se zasobami. Tak je to ve všech nástavcích a ve všech úlech. K zimě se stahují zase u mne k východu. Když usadím roj, nebo udělám oddělek, začnou z 99% stejně a to od východu. Proto by mě zajímalo, jak je to u ostatních s neuteplenými úly na studenou stavbu. Nevím jestli je to dané světovou stranou. Česna nejsou přímo na jih, ale na jihovýchod.
Tonda

>NN úly, studená stavba, orientace česen k jihu, plodové těleso se postupně rozšiřuje (konec února - konec března)od západu k východu. V dubnu již nelze určit, plod je od krycího plástu ke krycímu v horním nástavku. V druhém a třetím nástavku shora je plod umístěn stupňovitě od západu k východu. Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???

Pro mně je podstatné, že na studenou stavbu si na podzim sednou dopředu k
očku nebo česínku a na jaře potom začínají spíše zezadu od pozice, kde v
zimě za zásobami dojely. Jinak plodují spíše na pravé straně a jdou doleva,
protože já spíše dělám očko u většiny nástavků v pravé polovině. Podle mně o
tom vedle česna rozhoduje někdy v srpnu náhoda plus nějaké mikrorozdíly v
atraktivitě jednotlivých rámků, možná převládající směr větru nebo bouřka
nebo déšt s větrem z určitého směru, oslunění z boku v srpnu. Nepodstatná
věc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 06, 2009 9:33 PM
Subject: Re: spatne_zimovani (33236)


> Jak jsem psal, alespoň u mne je to obráceně. Česna k jihu, pohled zezadu,
> kladou z leva do prava, je to od východu k západu. Jde to lehce určit po
> celý rok, protože první je pylový krycí, pak několik rámků plodu, krycí
> pylový a minimálně dva se zasobami. Tak je to ve všech nástavcích a ve
> všech úlech. K zimě se stahují zase u mne k východu. Když usadím roj, nebo
> udělám oddělek, začnou z 99% stejně a to od východu. Proto by mě zajímalo,
> jak je to u ostatních s neuteplenými úly na studenou stavbu. Nevím jestli
> je to dané světovou stranou. Česna nejsou přímo na jih, ale na jihovýchod.
> Tonda
>
> >NN úly, studená stavba, orientace česen k jihu, plodové těleso se
postupně
> rozšiřuje (konec února - konec března)od západu k východu. V dubnu již
> nelze určit, plod je od krycího plástu ke krycímu v horním nástavku. V
> druhém a třetím nástavku shora je plod umístěn stupňovitě od západu k
> východu. Proč je asi přitahuje západ? Že by vstřícnější politika???

Gusto: ...ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna.

Nuž, dobre, ale prečo v prírode je do dutiny otvor- vždy v strede z hľadiska okrúhleho príbytku (strom), čo včelstvo nevie ovplyvniť, lebo otvor je daný určitou náhodou. otvor do dutiny môže byť zvislý, npr. trhlina od blesku. Už neraz som rozmýšľal o tom, prečo človek vymyslel letáč vodorovný, keď je to absolútne neprijateľné. Rozum napovedá, že preto, lebo je to pre človeka výhodnejšie z praktického hľadiska, môže vo včelstve manipulovať, npr. čistenie.
Vyrobil som klát, otvor do umelej dutiny vysokej 105 cm som urobil v stred klátu a vo zvislej polohe, včelstvo je v druhej zime a funguje to.
Zhrniem: Človek vo svojej nadradenosti vymýšľa a vnucuje včelstvu to, čo jemu prospieva, np potom vznikajú aj situácie, ktoré musia včely znášať a trpieť. ešte šťastie, že vedia vrtochom človeka prispôsobiť.

přirozená orientace díla vůči česnu je 30 - 40° vůči česnu To dříve napodoboval Moravský Univerzál.A u dnešních úlů je to česno k jedné straně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: spatne_zimovani (33236)
> Datum: 06.1.2009 14:02:56
> ----------------------------------------
> Gusto: ...ale od doby, kdy včelař ne a ne dojít nato, proč včele svým
> přičiněním odřízne půl plodiště volbou polohy česna.
>
> Nuž, dobre, ale prečo v prírode je do dutiny otvor- vždy v strede z
> hľadiska okrúhleho príbytku (strom), čo včelstvo nevie ovplyvniť, lebo
> otvor je daný určitou náhodou. otvor do dutiny môže byť zvislý, npr.
> trhlina od blesku. Už neraz som rozmýšľal o tom, prečo človek vymyslel
> letáč vodorovný, keď je to absolútne neprijateľné. Rozum napovedá, že
> preto, lebo je to pre človeka výhodnejšie z praktického hľadiska, môže vo
> včelstve manipulovať, npr. čistenie.
> Vyrobil som klát, otvor do umelej dutiny vysokej 105 cm som urobil v stred
> klátu a vo zvislej polohe, včelstvo je v druhej zime a funguje to.
> Zhrniem: Človek vo svojej nadradenosti vymýšľa a vnucuje včelstvu to, čo
> jemu prospieva, np potom vznikajú aj situácie, ktoré musia včely znášať a
> trpieť. ešte šťastie, že vedia vrtochom človeka prispôsobiť.
>
>
>