Včelařská konference

No, zdá se že včelstva jsou varaózou nebo varaózou plus něčím jiným
odsouzeny k zimnímu a předjarnímu úhynu ještě dříve než se až dotud myslelo,
v červenci a tak. Včelstvo zřejmě vychová "stanovený " počet dlouhověkých
zimních včel a potom si dává pohov, nerozpozná, že ty včely jsou poškozeny
nebo možná nakaženy virovou nákazou a pro zachování včelstva musí vychovat
nové zimní včely, dokud je ještě teplo. I když možná, že to některá včelstva
později poznají a snaží se to dohonit pozdním plodováním..... Vyšetření
zimní měli na počet roztočů je potom zkresleno účinným léčením v podletí a
na podzim, které je potom úplně zbytečné až škodlivé kvůli zkreslování
výsledků, roztoči se až na pár vymlátí, statistiky zimní měli jsou proto
perfektní, ale včely do jara uhynou.
Řekl bych, že na podletní ošetření by se účinně uplatnil vedle stávajících
prostředků likvidujících roztoče taky nějaký prostředek, který by umožnil
ošetřeným včelstvům rozpoznat zimní včely poškozené varaózou, aspoň z části
a tím podnítit ještě v srpnu zvýšení plodování a "dochov" dalších zimních
včel. Podobně jako to dělá kyselina mravenčí s zavíčkovaným plodem
poškozeným varaózou. Zároveň by se dobře uplatnily metodiky, které podněcují
na konci července a v srpnu plodování a vůbec zvýšenou činnost včel.

R. Polášek