Včelařská konference

Zdravim, mel bych dotaz.

Mam doma 50l bily - prouhledny plastovy sud s cernym sroubovacim vikem, ktery by mohl byt na vodu (pouzivaji ho vodaci)z roku 19XX. Ja bych ho chtel pouzit na medovinu. Vyrobce byl Plastimat, ale bohuzel na nem neni zadna potravinarska znacka - drive se to mozna neresilo, nebo tam je ale ja ji neznam. Jsou tam jakasi cisla apod a mozna i norma PNP 7309 ?? - nikde jsem ji nenasel.

Myslite, ze je to bezpecne pouzit? Chapu, ze tezko posoudit na dalku, ale nejsem takovy pametnik a tudis ani presne nevim na co byly ty sudy vyrabeny - predpokladam ze na pitnou vodu?? A take je to asi otazka co se z toho muze uvolnit po tak dlouhe dobe.


A jeste jedna vec. V Dolskem navode k vyrobe medoviny je v jedne vete zminka, ze lze pouzit vatu misto kvasne zatky?

Mate zkusenost? Pripadne cim jinym nahradit kvasnou zatku?(jde o uskladneni cca 1l medoviny pro doliti hladiny pri 2. kvaseni)

Diky

T.H.

Jednoznačně se to říct nedá. Předpokládám, že v sudu nebyly skladovány
nějaké toxické chemikálie, které by mohly ten plast zamořit. Tehdy se
používal k výrobě relativně kvalitní a masívní plast, na druhé straně se
nesledovaly změkčovadla, takže v průběhu kvašení by se vlivem lihu v
medovině mohly nějaké ftaláty nebo něco podobného objevit. "Plastový" smrad,
který se v těchto sudech objevuje ještě dnes, když jsou pár měsíců zavřené,
by nějakému vyššímu obsahu nějakých změkčovadel nasvědčoval. Tyto sudy se
třeba běžně používaly na kvašení kvasu, ale tam se dá čekat, že případná
uvolněná změkčovadla zůstala v kvasu a nepřešla do vypálené pálenky....
Takže nevím... Jedovaté v tom smyslu, že by po vypití láhve medoviny člověk
během krátké doby padl, to nebude, ale ty změkčovadla budou vytvářet nějakou
dlouhodobou zátěž organismu vedle kouření, pojídání některých éček v potravě
nebo čuchání smradu ze spálených plastů v kotlech v zimě a podobných
faktorů.....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 8:33 AM
Subject: plastovy sud - medovina


> Zdravim, mel bych dotaz.
>
> Mam doma 50l bily - prouhledny plastovy sud s cernym sroubovacim vikem,
> ktery by mohl byt na vodu (pouzivaji ho vodaci)z roku 19XX. Ja bych ho
> chtel pouzit na medovinu. Vyrobce byl Plastimat, ale bohuzel na nem neni
> zadna potravinarska znacka - drive se to mozna neresilo, nebo tam je ale
ja
> ji neznam. Jsou tam jakasi cisla apod a mozna i norma PNP 7309 ?? - nikde
> jsem ji nenasel.
>
> Myslite, ze je to bezpecne pouzit? Chapu, ze tezko posoudit na dalku, ale
> nejsem takovy pametnik a tudis ani presne nevim na co byly ty sudy
vyrabeny
> - predpokladam ze na pitnou vodu?? A take je to asi otazka co se z toho
> muze uvolnit po tak dlouhe dobe.
>
>
> A jeste jedna vec. V Dolskem navode k vyrobe medoviny je v jedne vete
> zminka, ze lze pouzit vatu misto kvasne zatky?
>
> Mate zkusenost? Pripadne cim jinym nahradit kvasnou zatku?(jde o
uskladneni
> cca 1l medoviny pro doliti hladiny pri 2. kvaseni)
>
> Diky
>
> T.H.

Diky Radime

mam dilema zda koupit novy plastovy sud ci pouzit tento stary - chtel jsem usetrit :-).

Uz jsem asi rozhodnutej, prave ten plastovy smrad me odrazuje - otazka je zda nebude podobne smrdet i novy sud - vhodny pro styk s potravinami.

Diky
T.H.


> Jednoznačně se to říct nedá.>
> R. Polášek
>
>

U nového musí být od výrobce přímo uvedeno, ideálně nějakým certifikátem, že
je možné v něm skladovat potravinářský líh, v koncentraci dané koncentrací v
medovině. Ovšem ten smrad to nevylučuje, to asi chce udělat první dávku jako
kvas na pálení nebo nechat otevřený sud přes léto někde, kde je horko nebo
aspoň pořádně (a opatrně) vypařit horkou vodou.
Nebo udělat medovinu v tom starém, potom vzít vzorek a nechat v laboratoři
prozkoumat. Dokud se toto věci reálně neproměří, jsou to jen takové
teoretické řeči, že by něco mohlo být a možná nemusí. Ovšem co se týká
starých ještě socialistických výrobků, může to být rozdílné kus od kusu
podle surovin, co jim zrovna padly pod ruku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 9:42 AM
Subject: Re: plastovy sud - medovina


Diky Radime

mam dilema zda koupit novy plastovy sud ci pouzit tento stary - chtel jsem
usetrit :-).

Uz jsem asi rozhodnutej, prave ten plastovy smrad me odrazuje - otazka je
zda nebude podobne smrdet i novy sud - vhodny pro styk s potravinami.

Diky
T.H.


> Jednoznačně se to říct nedá.>
> R. Polášek
>
>

On Thursday 18 of December 2008 09:42:02 Tomáš Heřman wrote:
> Diky Radime
>
> mam dilema zda koupit novy plastovy sud ci pouzit tento stary - chtel jsem
> usetrit :-).
>
> Uz jsem asi rozhodnutej, prave ten plastovy smrad me odrazuje - otazka je
> zda nebude podobne smrdet i novy sud - vhodny pro styk s potravinami.
>
> Diky
> T.H.
>
> > Jednoznačně se to říct nedá.>
> > R. Polášek

Daji se koupit takove ty modre plastove sudy za rozumny peniz (od cocacoly
neberte, i pri vyvareni vosku parou je tam ten oder trochu citit).


Honza

Daji se koupit takove ty modre plastove sudy za rozumny peniz.
--------
Máte někdo zkušenosti se skladováním medu v takových 120litrových sudech?

Jinak jsou prý dobré na skladování souší:-)

Karel

Nejlepší odsmradění je natřít celý sud teplým medem a nechat delší dobu být, klidně i 2x. Pak ho vymýt a je to jasné. Páchne li dál, tak je takový sud dobrý akorát na vodu na zalévání. Já tento postup používám při nátěru záložního medometu Bisilem, který také né moc sympaticky a hlavně dlouho páchne chemií. Na dokvašování používám plastové demižony z pitných automatů /ty bez držadla/ a jsou výborné. Na hlavní kvašení se chystám na pivní sud, ale zatím nejsou lidi, Zdraví R. S.

Co se týká "odsmradění" nátěrů, v úplně zaschlém nátěru zůstává po pár dnech
pořád uzavřeno až několik % ředidla, které postupně vyprchává. Po měsících,
půl roce atd tam zůstává taková desetina procenta ředidla. Jsou to obvykle
speciální výševroucí složky ředidla, které se do barvy přidávají v rozsahu
jednotek procent a upravují takové speciální vlastnosti barvy jako třeba
lesk, slévání povrchu při stříkání a nátěru, dobu, po kterou je povrch barvy
živý, množství pórů, které zůstanou v zaschlé barvě a tím odolnost proti
korozi... a které jsou často intenzívně nepříjemně páchnoucí na rozdíl od
hlavních složek ředidel. Kromě jiného taky fungují jako změkčovadla, barva
natřená na nekvalitně očištěném povrchu rok, dva roky drží, protože tyto
látky v malém množství vrstvu barvy změkčují. Jak úplně vyprchají, barva se
stane křehkou a začne se odlupovat....
Zapomeňte na to vytáhnout v květnu medomet a jak je rezavý, natřít ho,
nechat barvu týden nebo měsíc zaschnout a potom vytáčet med. Pokud se má
medomet natírat zevnitř barvou, je to třeba udělat co nejdřív v létě po
ukončení sezóny a do dalšího roku nechat vyvětrat.
S tím nátěrem vnitřku sudu teplým medem je to velice praktický postup, to si
zapamatuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 19, 2008 7:31 AM
Subject: Re: plastovy sud - medovina


> Nejlepší odsmradění je natřít celý sud teplým medem a nechat delší dobu
> být, klidně i 2x. Pak ho vymýt a je to jasné. Páchne li dál, tak je takový
> sud dobrý akorát na vodu na zalévání. Já tento postup používám při nátěru
> záložního medometu Bisilem, který také né moc sympaticky a hlavně dlouho
> páchne chemií. Na dokvašování používám plastové demižony z pitných
automatů
> /ty bez držadla/ a jsou výborné. Na hlavní kvašení se chystám na pivní
sud,
> ale zatím nejsou lidi, Zdraví R. S.

Radime, dík za expertní osvětu. :-)

Mám dotaz. Co soudíš o vypalovaných práškových nátěrech. Formálně nemají atest (alepoň ty co se tady okolo používají)na styk s potravinami, ale myslím, že právě vypálením se z toho většina věcí dostane a pak se z toho už nic moc neuvolňuje.

Dík za info.

Karel

Práškové vypalovací barvy to je u medometrů problém. Většinou renovace probíhají u medometů starších a u těch byly spoje pájeny cínem. Při vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím, jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a nesmrdí. Zdraví R. S.

Stonjek:
Při vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím, jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a nesmrdí. Zdraví R. S.
-----
Nemyslím na renovaci. Myslím na nové věci. Když se tak podívám na ceny nerezu, tak si říkám, že věci, které přijdou do styku s medem na pár minut nemusím mít z nerezu. při současných cenách. Navíc sortiment a dostupnost černého železa, svářečka se nemusí přestavovat na nerez.

Tady okolo je dost malých pružných lakoven. Nám dělaly věci do interiéru ( a velmi rozměrné) a kolega do jiné vozí své zakázkové věci. U některých "divokých" věcí si to člověk musí dodat i se stojanem co si vyrobí, aby to mohlo do linky.

Myslím, že při konstrukci by se muselo počítat s tuhostí aby to nepružilo a neodskakovalo.

A myslím, že nastávající ekon. potíže zvýší flexibilitu dodavatelů k těm, co nosí práci a hotové peníze. :-)
Optimální čas se dovybavit technikou.



Například jeden velký dalekohled byl, pokud si vzpomínám, postaven jen díky krizi ve 30.letech. Ve fondu byly připraveny peníze a za konjuktury by o takovou spec. zakázku žádná firma neměla zájem.

Karel

Přesně tak, jsou i v potravinářské verzi. Teplota vypalování je běžně okolo
200 st C, dá se u běžných prášků snížit na 180 až 150 st C za cenu
znatelného prodloužení vypalovací doby, ale to záleží na tom, jestli si v
lakovně takhle přeštelují, respektive rozštelují sušárnu. Není to tak
jednoduché změnit vypalovací teplotu a na první pokus rovnou ten prášek
správně vypálit. Jsou i nízkovypalovací prášky, kde by měla být ta teplota
ještě nižší. Problém je v tom, že nejmenší krabice prášku je od nějak 10
kilo prášku výš, takže na jeden medomet nezbývá nic jiného než najít
práškovnu zrovna s rozdělanou potravinářskou barvou s atestem a použít
zrovna ten prášek, co mají rozdělaný. Jinak nákup a výměna prášku v boxu
vyjde na jeden medomet draho . U běžně cínovaných věcí je to stejně jedno,
protože jednak teplota může být místně vyšší a jednak i při 150 st C běžná
cínová pájka sice netaje, ale její pevnost je minimální. Stačí velice malé
vnitřní pnutí a dílec se rozpadne. Díly pájené cínem se dají lakovat
práškem, pokud jsou primárně ještě spojené třeba nýty nebo plech různými
"klempířskými" záhyby a podobně a cín je jen doplňkový k zvýšení tuhosti a k
utěsnění spár, takže se dílec při vypalování nerozpadne. Zároveň ty spáry
musí být malé, aby se v nich roztavený cín kapilárnímu silami udržel a
nevytekl při vypalování ven.

U nových věcí je to vcelku nadějné, udělat koš medometu z obyčejného černého
materiálu a napráškovat ho. Musí se ale stejně řešit očištění toho
materiálu, od rzi a mastnoty to je logické, ale očištění od okují se leckde
zanedbává. Ideální je, když je lakovna vybavena ještě předúpravami, nějakým
odmaštěním a odmořením a potom nějakým fosfátem pod prášek, podstatně se tak
zvýší dlouhodobá přilnavost.
Dlouhodobě ale stejně má nerezový koš vyšší užitnou hodnotu. Sice prášek je
proti oklepnutí a oťuknutí nějakým kovovým či jiným tvrdým předmětem z
dostupných barev nejodolnější, ale časem k tomu stejně bude nějakými
hloupými náhodami docházet. Řekl bych, že pro vlastní spotřebu a rodinu
klidně stačí napráškovaný koš, pro rozsáhlejší prodej medu je takový medomet
spíše jen přechodné řešení, než včely vydělají na nerezový. Já myslím, že i
ceny nerezových medometů půjdou kvůli krizi dolů.
Jinak by mě zajímaly zkušenosti, jestli někdo bude pájený koš dělat, kde a
za kolik sehnal potravinářskou pájku, to znamená pájku bez olova, protože ta
běžná levná pořád obsahuje mnoho olova a pro styk s potravinami je nevhodná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 19, 2008 10:06 AM
Subject: Re: plastovy sud - medovina


> Práškové vypalovací barvy to je u medometrů problém. Většinou renovace
> probíhají u medometů starších a u těch byly spoje pájeny cínem. Při
> vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím,
> jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho
> partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a
> nesmrdí. Zdraví R. S.

On Thursday 18 of December 2008 08:33:31 tomas wrote:

> Mate zkusenost? Pripadne cim jinym nahradit kvasnou zatku?(jde o uskladneni
> cca 1l medoviny pro doliti hladiny pri 2. kvaseni)

Zdraim,
pokud chcete uskladnit 1 litr na kratkou dobu, bohate staci plastova lahev od
dobre vody a byd pravidelne otevirat uzaver, nebo utahnout tak akorat :) .

Honza

Vatu, plátno či něco jiného lze na medovinu použít, ale jen po dobu bouřlivého prvého kvašení. Později již ne.Náhrada kvasné skleněné zátky: tenká hadička do nádobky s vodou, ale pozor, aby si medovina při poklesu tlaku vodu ze sklenišky "nevypila".

Diky
to je prakticke, jeste jsem si tak premyslel ze by se ta zatka dala z hadicky vytvorit cela, pomoci dratu udelat z hadicky esicko a nahoru dat nejakou cepicku tak aby mohl vzduch unikat....

Nebo je na kvasne zatce jeste nejak jina dulezita vychytavka, ktere jsem si nevsiml?

T.H.


> Vatu, plátno či něco jiného lze na medovinu použít, ale jen po dobu
> bouřlivého prvého kvašení. Později již ne.Náhrada kvasné skleněné zátky:
> tenká hadička do nádobky s vodou, ale pozor, aby si medovina při poklesu
> tlaku vodu ze sklenišky "nevypila".
>
>
>

Zatím používám na bouřlivé kvašení i čerení skleněné demižony a skleněné kvasné rourky. V drogerii stojí kolem 30,-Kč kus a tak myslím, že není co řešil. Myslím, že i "domácí" vinaři ppužívají pro bouřlivé kvašení skleněné demižony. Teprve dozrávání vína je v dřevěných soudcích. Máte někdo zkušenosti se zráním medoviny v devěných sudech?