Včelařská konference

Co včely dosud nedonesly a neudělaly, už do zimy neudělají, pokud nebude
extrémně teplé září. Maximálně stihnou něco poopravit.
Takže je třeba hned rozhodnout, co vytočit a podle současné síly včelstva
odhadnout, jestli zimovat v jednom nebo dvou nastavcích. uspořádat to a pak
začít krmit.

Pylové plásty se dávají, pokud včely zimují ve dvou nastavcích, tak
doprostřed pod sezení včel do spodního nastavku, pokud se zimuje v jednom,
tak jako třetí až čtvrtý od kraje, první ne, protože ten často plesniví.
Někdy plesniví i druhý. Pylový plást ale nedělá ani příliš velké problémy
ani uprostřed zimního sezení včel, podle mého názoru včelám stačí v zimě,
když mohou zalézt do buněk na jedné straně plástové uličky, tudíž vadily by
zřejmě, kdyby pylové plásty byly dva vedle sebe.
Plásty poškozené trubčicemi podle mně moc při zimování nevadí, je v nich
pořád hodně dělničích buněk Mnohem více vadí vystavené nezakladené mezistěny
a souvislé trubčí plásty. Měly by se vyřadit potom na jaře.
Dávat můstky mezi horní a spodní plásty je, pokud je plod nahoře, úplně
zbytečné. Pokud je plod dole a silné včelstvo, je podle mně mnohem horší
překážka v zimě pás 5 - 10 centimetrů prázných buněk bez zásob než třaba 2
centimetry mezera mezi rámky. Moje zkušenosti jsou taky, že ty můstky z
nařezaných plástů včely často vykoušou a odstraní.

Co vytočit záleží na včelaři, pokud to je běžný med a není ho moc, vytočit
se včelám nemusí a cukrem se rozředí. Vytočit by se musel každopádně
melecitózní med, pokud by to šlo, anebo pokud by to byl čistě medovicový
tmavý med a bylo ho moc, dělalo by to potom včelám v zimě při déletrvajícím
mrazivém období problémy.
Odhadnout prostor, příliš slabé včelstvo ponechané ve dvou nastavcích, aby
ještě zesílilo trochu zesílit ještě může. Zároveň ale bude mít s odchodem
letních včel postupně hodně plástové plochy neobsazeno včelami a to může
přilákat zlodějky, které potom slabé včelstvo v příliš velkém úlu vyloupí a
zničí. Zimovat jen v jednom nastavku je u slabých včelstev "vrabec v hrsti"
Nastavek s rámky se potom může podstavit pod včely později, kdy je riziko
loupeže podstatně menší.
Uspořádat plásty, v zvoleném nastavku se doprostřed dají nejlepší plásty s
plodem a na kraje dají ty špatné plásty s plodem, tak aby plodové hnízdo
bylo celistvé nebo maximálně by mohl být krajní plást s plodem oddělen od
ostatních plodových plástů jedním plástem bez plodu. V tuto dobu je ještě
dost teplo, aby včelstvo takhle zpřeházené plásty obhospodařilo, ale v noci
už je zima na to, aby udrželo plod, pokud se plodové hnízdo roztrhá na
jednotlivé plásty oddělené plásty bez plodu a do dvou nastavků. Jak včely
postupně s podzimem zmenšují plodové hnízdo, v krajních plodových plástech
plod vybíhá a místo něho včely ukládají zásoby, nevhodné rámky je potom
možné přemístit na kraj nastavku nebo úplně odstranit.
Ponechat plodové hnízdo ve spodním nastavku s rámky 39x24, je to vhodné jen
u hodně silných včelstev a při jednorázovém krmení velkými dávkami. Včely
musí během krátké doby týden 10 dní odebrat a zpravovat veškeré zásoby na
zimu, 15 - 20 kilo, potom jsou do zimy s posledním plodem pod horní loučkou
rámku spodního nastavku, pak následuje menší mezirámková mezera a potom v
horních rámcích nad včelami musí být zásoby umístěné až po spodní loučku
rámků. Pokud tak není a nad včelami je pruh prázdných buněk, včely v mrazech
přes ně nepřejdou a hynou hladem pod zásobami..
Pokud se tedy středně silné a silnější včelstvo zimuje ve dvou nastavcích,
přehazují se rámky s plodem do horního nastavku. krmí se potom spíše déle,
plod se postupně líhne a do buněk po něm včely shora postupně ukládají
zásoby. Do zimy jde potom včelstvo s posledním plodem umístěným v spodní
polovině rámku 39x24, nad plodem a sezením včel je potom nejméně 10
centimetrů vysoký pruh cukerných zásob.
Krmení, na krmení některým, hlavně velkoobjemovými krmítky už kvůli nízkým
teplotám začíná být pomalu pozdě, včely studený cukerný roztok neberou.
Ideální je, když včely odeberou roztok přes noc, když jim to trvá 2 - 3 dny,
je třeba způsob krmení změnit. Když je cukerný roztok v krmítku déle než 3
dny, začíná se kazit a včely ho berou o to méně. Normální včelstvo dokáže
bez problémů odebrat z krmítka litr i více za hodinu, přes noc několik
litrů. Jak se postupně bude ochlazovat, budou se prosazovat krmítka o menším
objemu, kde buď je celé krmítko tepelně izolované a nad včelami a včely
proto cukerný roztok v něm samy ohřívají nebo je cukerný roztok dopravován
krmítkem až k místi zimního sezení včel a potom ho včely taky rychle
odebírají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 17, 2008 9:15 AM
Subject: přesun plodového hnízda


> Prosím o několik rad, začínám na úlech rm 39x24, dost uteplené, 9 rámků na
> teplou stavbu. Trochu jsem v létě válčil s výměnou matek a výsledkem u 1
> včelstva je to, že mám tak trochu skluz - ještě nemám vytočeno, protože
> mělo zásoby pořád otevřené a ne a ne zavíčkovat (nevím nevím, jestli vůbec
> stojí za to vytáčet). Ve spodním ze 2 nástavků ale v důsledku problému s
> matkou včelky vychovaly docela dost trubců z přestavěných dělničích buněk,
> takže je tak trochu deformované, vykousané, divné a nepřipadá mi zrovna
> ideální na plodování a zimování. Dneska už má včelstvo novou rozkladenou
> matku. Na zimování ve 2N to ale asi nebude, radši bych je zazimoval v 1N -
> ale v tom druhém, než je teď zakladeno. (Zkombinovat lepší rámky z obou
> nástavků mi komplikuje to, že i v těch špatných je částečně zakladeno.)
> Je ještě možné s tím něco dělat a nějak přimět matku, aby se přesunula do
> druhého nástavku a tam začala klást, abych po vychování stávajícího plodu
> nástavek odebral? Nebo bude lepší jen odebrat mřížku, řádně dokrmit, ty
> horší plásty dát někam na okraje a spolehnout se, že matka začne plodovat
> pod zásobami a zimovat přeci jen na 2N, i když odspodu bude později skoro
1
> celý prázdný?
>
>
> U druhého včelstva (bude zimovat na 2N) mám také problém s dílem
> nedostavěným až ke spodní loučce, ale to už se tu řešilo - je možné z
> jiných souší nařezat proužky a tu mezeru mezi spodní loučkou a dolním
> okrajem díla prostě zazáplatovat, nebo to včely vykoušou? Postupně chci
> přejít na rámky s užší spodní loučkou a asi změním i rm k nižším
nástavkům,
> a vůbec to zkusím trochu jinak, ale letos jsem holt začal někdy v květnu a
> mám to, co jsem sehnal.
>
> Ještě něco: místy jsou ve včelstvech plásty, přímo nacpané pylem (hlavně v
> dolním nástavku vzadu). Kam tyto plásty umístit, aby je včelky dostaly v
> pravý čas, neplesnivěly, byly k dispozici k výchově plodu a přitom na nich
> včely v zimě nevyhladověly?
> Díky moc za radu, pěkný den
>
> HI