76367

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 8. 2008
Re: Tak nevím

Řekl bych odhadem, že kdo zakrmuje na začátku srpna, má silná včelstva a
zakrmuje najednou velkými dávkami, tak nemusí mít problémy s kombinací
starého a nového díla. Včely ještě mají spíš léto, ne podletí, případně
navodí v úlu režim podobný norskému zimování, takže nemusí rozlišovat
mezistěny a tmavší plásty. Pokud ještě zrovna v tu dobu jsou horka, třeba
jako dneska, tak takové počasí to ještě podporuje. Kdo zakrmuje buď slabá
včelstva nebo později v srpnu nebo postupně malými dávkami, tak ten má s
kombinací starého a nového díla problémy. Tak, jak se to dělalo kdysi v
zadovácích, kde byl tento problém popsán a kde to byl jednoznačně problém,
která se musel řešit uspořádáváním rámků. Zatímco v dnešních nastavcích se
to dá řešit bez přehazování rámků. Zase z toho plyne, že silná včelstva v
nastavcích se v tuto dobu ošetřují jinak než středně silná a slabá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 07, 2008 9:49 PM
Subject: RE: Tak nevím

Základní moje reakce byla na větu:
Cituji z příspěvku přítele kaji:
"...nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s tím
nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže ..."

Já jsem jen uvedl na konkrétním a aktuálním příkladu, že to jisté potíže
přináší.

Toť vše.

No, ale co se všechno člověk dozví?
Ale je to, jak je to. Téma je: "Tak nevím" - takže snad jsem moc neodbočil.

A dovolte jen na okraj: Pokud ty slabší oddělky - vlastně včelstva, z nichž
některá obsedají 2, některá 3 nástavky Optimal spojím, v pohodě by finské (
norské) zvládli. Jen by jim asi chyběl pyl ( což jsem také zmínil).
Nejsou to tedy oddělky - chcípáci, aby zimu nepřežily i bez spojení. Kdybych
taková včelstva měl kdysi v budečácích, nebo gerstunzích, tak se jimi budu
chlubit. Přepočtená plástová plocha bude plně dostačující, abych je nahlásil
jako včelstva schopná přežít zimu a na jaře se rozvíjet s jednoročními
matkami ve včelstva mohutnosti, na jakou jsem za roky úspěšného včelaření v
Optimalech byl zvyklý ( jak správně odvodil Radim ).
Také jsem byl jsem zvyklý na více než 20 včelstev ( měl jsem i 48 ). I proto
jsem chtěl využít vše, co o včelách vím, abych ze dvou včelstev namnožil na
počet 10. Vyzkoušet zda to jde, když byly v minulé sezoně takové úhyny.

Takže: všichni jste mi potvrdili, že stále platí, že je obtíž v této etapě
života včelstva donutit matku, aby kladla do plástů panenských, když jsou v
úlu i plásty plodové.
Nic nového jsem se sice nedozvěděl ale i to je dobrá informace.

Děkuji.
Josef Kala







-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Thursday, August 07, 2008 7:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Tak nevím

Původně vyznělo, že důvodem úhynu byla Nosema teď je to zase VD, není v tom
trochu bordel????
-------
Nechci mluvit za př. Kalu, ale pokud vím z konference, tak jemu uhynuly
včely v zimě a na jaře. On posílal včely na rozbor a m.j. se prokázala
Nosema.
Mě potkalo něco podobného. Na rozbor jsem to neposílal, ale některé plásty
v některých včelstvech také byly pokálené.

Hlavně na lesním stanovišti, kde byla vloni melecitozní snůška. Př.Kala
obdobně.

Někdo věří, že za letošními úhyny bylo JEN napadení VD. Proto jsem napsal:
"Nejsem si naprosto jistý, že za mými úhyny byl jenom přemnožený roztoč."


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Kala (e-mailem) --- 7. 8. 2008
RE: Tak nevím

Souhlasím. A podobně to myslím i formuloval Gusta. Z panenských plástů se
vlastně při vhodném rozmístění plástů vytvoří krmná komora nad "plodištěm".
V tom nevidím problém.
Ale navodit režim "podobný norskému zimování", tedy s mezistěnami? Tedy v
kombinaci mezistěn s dalšími cca 15 až 20 již vystavěnými tmavšími plásty?
To si pro toto období nejsem jist a nepouštěl bych se do toho.
Záleží na mnoha okolnostech. Ale já nepsal o mezistěnách. I když se mi také
několikrát stalo, že včelstvo vystavělo kompletně divočinu v říjnu mezi
první a druhou fumigaci ( v místě, kde před fumigaci byl jedenáctý plást).
Nebyly zúženy, jen asi měly chuť stavět i v tak neobvyklou dobu.

Problém zní: lze matku "donutit" zaklást panenské plásty plodem......., to
bylo to, co jsem chtěl vědět.
J.Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Thursday, August 07, 2008 11:34 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Tak nevím

Řekl bych odhadem, že kdo zakrmuje na začátku srpna, má silná včelstva a
zakrmuje najednou velkými dávkami, tak nemusí mít problémy s kombinací
starého a nového díla. Včely ještě mají spíš léto, ne podletí, případně
navodí v úlu režim podobný norskému zimování, takže nemusí rozlišovat
mezistěny a tmavší plásty. Pokud ještě zrovna v tu dobu jsou horka, třeba
jako dneska, tak takové počasí to ještě podporuje. Kdo zakrmuje buď slabá
včelstva nebo později v srpnu nebo postupně malými dávkami, tak ten má s
kombinací starého a nového díla problémy. Tak, jak se to dělalo kdysi v
zadovácích, kde byl tento problém popsán a kde to byl jednoznačně problém,
která se musel řešit uspořádáváním rámků. Zatímco v dnešních nastavcích se
to dá řešit bez přehazování rámků. Zase z toho plyne, že silná včelstva v
nastavcích se v tuto dobu ošetřují jinak než středně silná a slabá.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 8. 2008
Re: Tak nevím

Tak to jsem tak určitě neformuloval. Nad plodištěm má být pouze vhodný medný věnec.(popř. medná komora - tj rozdíl od krmné komory známé např. při komorování najaře) Všude jinde se dá použít rozškrábaný nezaplodovaný zavíčkovaný plást jako krmítko a krmení, (vedle, pod) ale nad v mém úlu nikdy.

.........
J.Kala:>Souhlasím. A podobně to myslím i formuloval Gusta. Z panenských plástů se
vlastně při vhodném rozmístění plástů vytvoří krmná komora nad "plodištěm".
V tom nevidím problém.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 8. 2008
Re: Tak nevím

Rád bych věděl, jak se to dnes řeší bez uspořádávání rámků na zimu, jak kdys v Budečských úlech oproti dnešku bez přehazování. To by mne opravdu zajímalo jak s přehazováním díla včela lehko vypořádá. Pravidelně vyzimované včely má jen ten, kdo má štěstí a nebo je navíc i precizní právě v tomto uspořádávání, vedle léčení VD.

..........
R.Polášek:>Kdo zakrmuje buď slabá
včelstva nebo později v srpnu nebo postupně malými dávkami, tak ten má s
kombinací starého a nového díla problémy. Tak, jak se to dělalo kdysi v
zadovácích, kde byl tento problém popsán a kde to byl jednoznačně problém,
která se musel řešit uspořádáváním rámků. Zatímco v dnešních nastavcích se
to dá řešit bez přehazování rámků. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu