Včelařská konference

Tak v spodním oddělku byla kladoucí matka č 1, v horním kladoucí matka č 75.
Proč vlastně měly být ty oddělky spojovány, když v každém byla kladoucí
matka? Likvidace jedné z matek včelami je potom logická. Co se týká nouzové
matky, v produkčním včelstvu, když se odebere plod se včelami, které na
plodu narazí matečníky a ten plod se dá nahoru na nastavek se zasobami a
otevře se očko, takže matka je těmi zásobami oddělena od plodu s matečníky,
tak ty matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, nejsou
zrušeny a matka je odchována a v horním nastavku se rozklade Takže na
nějakou dobu vzniká dvoumatečné včelstvo. Možná někdy se taková matka
vylíhne a neoplozená dá dohromady malý rojík a uletí, to včelař ani nemusí
zaregistrovat. Možná se něco podobného stalo v tom oddělku. Jinak je zcela
běžné, že se rojí takzvané obří oddělky, to jsou pozdní oddělky, které se
skládají z 10 a víc rámků s plodem a včelami složené z rámků z více včelstev
a je třeba proti tomu dělat opatření. Tam tuším odlétá roj taky s
neoplozenou matkou, oplodní se až na novém místě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 30, 2008 11:51 AM
Subject: Záhadný miniroj


> Včera ( 29.6 ) jsem měl můj první ( a doufám, že poslední ) letošní roj.
Je
> to opravdu miniroj, tvoří ho jen asi 500 včel spolu s neoplozenou matkou (
> kladoucí matka v něm nemůže být, protože všechny moje oplodněné matky mají
> zastřižená křídla ). K večeru jsem rojík usadil do provizorního
> dvourámkového plemenáče.
>
> Experimentálně jsem zjistil, odkud roj vylétl. Pomocí jabloňového listu
> jsem z větve, na které visel roj, odebíral zbylé včely a ty jsem vpouštěl
k
> očku podezřelých včelstev. Když včela nepochází z daného včelstva,
> strážkyně se do ní zahryznou a chovají se k ní nepřátelsky. Nejprve jsem
> prověřoval jeden zvláštní oddělek. Včely ( dvě ) byly oddělkem bez potíží
> přijaty. Pro kontrolu jsem provedl test i u okolních včelstev, kde byla
> přidávaná včela vždy napadena. Tímto způsobem jsem jednoznačně prokázal,
> bez žádných zásahů do včelstev, že rojík vylétl z oddělku.
>
> Dotyčný oddělek vznikl 8.6. ( dva plodové plásty 42x17cm + zásobní rámky a
> včely ). Byla mu přidána letos oplozená dobře kladoucí matka č. 1. Neměl
> jsem k dispozici dno, proto jsem se rozhodl 15.6. přes mateří mřížku ( bez
> novinového papíru ) k němu připojit čerstvě vytvořený oddělek ( ze dne
> 14.6. ... 3 rámky s plodem + zásoby a včely + kladoucí matka č. 75 ), což
> se nakonec ukázalo jako velká chyba. Matka č. 75 byla usmrcena, protože ji
> včely z přidávaného oddělku během dne ještě zcela nepojaly za svou ( jak
> starší praktici tvrdí, letos jsem si to dokázal ) a nechaly ji napospas
> včelám ze spodního včelstva, které ji zabily. Taky určitě byla velká
chyba,
> která zajisté znatelně přispěla ke ztrátě matky č. 75, že jsem oddělky
> spojoval naostro...včely na sebe útočily. Touto dobou je opravdu nutné
> spojovat přes novinový papír, i když se jedná o dva slabší oddělky.
>
> Zpět k roji. Myslím, že včely v horním oddělku ( nad mateří mřížkou )
> narazily nouzový matečník, což každopádně umocnil ten fakt, že matka č. 75
> byla horním oddělkem přijata, i když ne úplně všemi včelami. Po její smrti
> se některé včely z horního oddělku ( které více pojaly matku č. 75 za
svoji
> vlastní ) začaly chovat jako osiřelé. Nouzová matka se před pár dny
> vylíhla a včely s ní šly včera do roje. Jelikož oddělek nebyl v rojové
> náladě, úl opustila jen hrstka včel. To je podle mě nejpravděpodobnější
> scénář celé události. Akorát nechápu, proč se včely s nouzovou matkou
> vyrojily. Nevidím jediný důvod.
>
> S ničím podobným jsem se ještě nesetkal. Je pro mě záhadou, proč k
vyrojení
> došlo. Oddělek byl bez rojové nálady, včely mají spoustu prostoru k
> dispozici, netrpí nedostatkem zásob, stavějí mezistěny, úl není přehříván,
> včelstvo není vystaveno stresu lupiček, matka č. 1 je poměrně dost
> robustní, dobře klade, včely nejeví zájem o její výměnu. Jaký máte na tuto
> abnormální situaci názor?
> Děkuji za ohlasy.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Oddělky jsem spojoval, protože jsem na místě zjistil, že mi chybělo dno. Byl to hloupý pokus. Tak trochu jsem očekával, že 75 zabijí, ale chtěl jsem se přesvědčit.
______________________________________________________________
(...)matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, nejsou
zrušeny a matka je odchována a v horním nastavku se rozklade Takže na
nějakou dobu vzniká dvoumatečné včelstvo. Možná někdy se taková matka
vylíhne a neoplozená dá dohromady malý rojík a uletí, to včelař ani nemusí
zaregistrovat. (...)
______________________________________________________________

Ale co matku vede k vyrojení? Že by právě kladoucí mladá matka? Neoplozená matka umí létat, proto vyletěla s rojem, tedy opustila včelstvo, kde má velkou konkurenci.

S pozdravem...M. Václavek...

Já bych asi slabší matku dal do klícky se včelami a upotřebil nějak jinak.
Podle toho, co jsem zkoušel, v klícce vydrží až 14 dnů, pokud se po týdnu
nasadí nové včelya za tu dobu se něco dá najít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 30, 2008 12:36 PM
Subject: Re: Záhadný miniroj


> Oddělky jsem spojoval, protože jsem na místě zjistil, že mi chybělo dno.
> Byl to hloupý pokus. Tak trochu jsem očekával, že 75 zabijí, ale chtěl
jsem
> se přesvědčit.
> ______________________________________________________________
> (...)matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, nejsou
> zrušeny a matka je odchována a v horním nastavku se rozklade Takže na
> nějakou dobu vzniká dvoumatečné včelstvo. Možná někdy se taková matka
> vylíhne a neoplozená dá dohromady malý rojík a uletí, to včelař ani nemusí
> zaregistrovat. (...)
> ______________________________________________________________
>
> Ale co matku vede k vyrojení? Že by právě kladoucí mladá matka? Neoplozená
> matka umí létat, proto vyletěla s rojem, tedy opustila včelstvo, kde má
> velkou konkurenci.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Podle toho, co jsem zkoušel, v klícce vydrží až 14 dnů,

Matka vydrží v klietke oveľa viac ako je uvedených 14 dní, ak ju kŕmia úľové vonkajšie včely.

V jednom pokuse som oplodnenú M umiestnil do klietočky Tic tac a vložil do medníka, v plodisku bola nová oplodnená M. Matka v klietočke bola živá ešte po 72 dňoch. Chcel som zistiť, či je takáto matka schopná ešte plodovať, preto som ju pridal do včelstva, v ktorom po 2 dňoch začala plodovať a včelstvo s touto M išlo do zimy vo výbornej kondícii. Vo včelstve bola M až do obdobia po hlavnej agátovej znáške v nasledujúcom roku. Je zaujímavé, že napriek plodujúcej matky v plodisku, včely mali snahu ju ošetrovať.

Je to presvedčivý dôkaz, že matky vdržia oveľa viac ako si vieme predstaviť. Tento príklad využívam i v praxi, matku, ktorú nemôžem hneď pridať, "uskladním" aj na niekoľko dní v podmete hociktorého včelstva. Ak je v úli M, vždy sa úľové včely zahryznú do vetracej sieťky, chcú M zabiť, ale napriek tomu túto M kŕmia a nedajú jej zahynúť. Je to zvláštny vzťah, nechcenú M včely držia včely pri živote. Anton

Včera jsem v rojíku našel matku. Byla jednoznačně nouzová ( malá, tmavá ), tedy lze předpokládat, že její výchova začala někdy po spojení 15.6. Vylíhnout se mohla klidně dříve než 3 dny před výletem roje. Ty tři dny jsem uváděl pouze jako příklad. Matka je schopna ihned po vylíhnutí jít do roje. Vše záleží na včelách, které za příhodného počasí a vhodný čas rojení spustí.

S pozdravem...M. Václavek...

Ono je všeobecně obtížné v poroji hledat neoplozenou matku , Je menší a po dozrání a oplodnění se její velikost zvětší .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z?hadn? miniroj
> Datum: 01.7.2008 09:40:02
> ----------------------------------------
> Včera jsem v rojíku našel matku. Byla jednoznačně nouzová ( malá, tmavá ),
> tedy lze předpokládat, že její výchova začala někdy po spojení 15.6.
> Vylíhnout se mohla klidně dříve než 3 dny před výletem roje. Ty tři dny
> jsem uváděl pouze jako příklad. Matka je schopna ihned po vylíhnutí jít do
> roje. Vše záleží na včelách, které za příhodného počasí a vhodný čas rojení
> spustí.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Ono je všeobecně obtížné v poroji hledat neoplozenou matku , Je menší a po dozrání a oplodnění se její velikost zvětší .
_______________________________________________________________
V tomto případě to moc těžké nebylo. Včel z rojíku je sotva na jeden rámek. Matka se v té hrstce včel po chvilce pozorování snadno najde.

Všiml jsem si, že kvalitní kraňské matky jsou zabarvené. Úplně černé matky jsou buď nouzové nebo nekvalitně odchované ( nepovedená série ). Ale to neznamená, že nouzové matky jsou vždy špatné. Příčina jejich obecné nekvality tkví v tom, že včely vytvářejí nouzové matečníky i na starším plodě ( klidně i na třídenních larvách ), ze kterých vzniknou anatomicky a fyziologicky vadné matky. Tyto matky, jelikož mají náskok ve vývoji, dříve se vylíhnou a zabijí kvalitnější matky z mladšího plodu.

S pozdravem...M. Václavek...

Matka je schopna ihned po vylíhnutí jít do roje.

To v žiadnom prípade, matka po vyliahnutí musí v každom prípade "dozrieť" a to trvá 5 dní. V určitých prípadoch sa to stáva, ale len v určitých prípadoch, keď roj vylieta s mladou spievajúcou matkou, ktorá musí tých 5 dní prežiť v úli a ďalšie matky, ktoré sa už mohli vyliahnuť sú naďalej včelami väznené v MB (včely ich strážia a zároveň chovajú cez štrbinu na viečku) a v čase chaosu pri výlete roja aj tieto môžu s makou určenou na rojenie vyletieť.

To všetko raz pochopíte, keď dokážete pečlivo pozorovať život včiel v úli. O väznení matiek tak ako som to opísal, bolo popísané aj inými autormi. Anton

když se odebere plod se včelami, které na
plodu narazí matečníky a ten plod se dá nahoru na nastavek se zasobami a
otevře se očko, takže matka je těmi zásobami oddělena od plodu s matečníky,R.P.

To, že preložená M and materskú mriežku ostáva pri živote len preto, že je oddelená zásobami (tie sú nakoniec vždy nad plodom), nie je pravdivé vysvetlenie, i keď je sugestívne. Príčina je niekde inde, možné je to klen preto, že v tomto prípade ide "dcérske včelstvo" a mladá matka je je geneticky príbuzná matke v spodnej debničke, hlavne chuť materskej látky je od mladej M taká istá ako jej mama. Tetoval som takéto M npr. uzatvorením očka a včely z dcérskeho včelstva prechádzalo bez problémov cez plodisko a hlavný letáč. Časté sú i prípady spolužitia dvoch matiek a to v jednom plodisku po pri tichej výmene,kedy sa dá súžitie vysvetliť len tým čo som napísal vyššie, včely považujú chuť materskej látky svojej za rovnocennú.

... tak ty matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, R.P.

Môj názor na "zjednocovaciu vôňu M" vo včelstve je iný, no nechcem tým povedať, že je to tak.
Vysvetlím môj názor na praktickom príklade. Už roky robím chov matiek "i tohoto roku". Aby som zvýšil apetít včiel na prijatie viac prelarvovaných lariev, matku v chovnom včelstve odoberiem a umiestnim do klietky tic tac a ponechám v podmete tohoto včelstva, keď ju včely po dobu CHM ošetrujú. Zákonite včely nemajú prístup k matke, ale tá imaginárna vôňa matky by mala napĺňať priestory úľa a spoľahlivo blokovať prejavy bezmatkovosti, nemali by trepať krídlami a vydávať plačlivý zvuk, predsa vône majú dostatok.
Opak je pravdou, v takomto včelstvo pozorujeme známe prejavy bezmatkovosti. Ak matku otvoríme včely okamžite M olizujú z jej bruška materskú látku, navzájom si ju odovzdávajú a plač a trepot krídelkami ústáva.

Pte zjednucujúcim faktorom včelstva nie je vôňa (tá sa prejavuje v iných prípadoch ako združovacia vôňa), ale v tomto prípade je to CHUŤ, ktorú včely prijímajú ústnym otvorom, lížu ju jazýčkom.

Som si vedomý, že zaužívané stereotypy sa nedajú len tak oddeliť od zaužívanej praxi, ale rozmýšľajte otvorenou hlavou a možno raz nájdeme spoločnú reč. Anton