78223

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


M. Václavek (213.29.160.5) --- 30. 6. 2008
Záhadný miniroj

Včera ( 29.6 ) jsem měl můj první ( a doufám, že poslední ) letošní roj. Je to opravdu miniroj, tvoří ho jen asi 500 včel spolu s neoplozenou matkou ( kladoucí matka v něm nemůže být, protože všechny moje oplodněné matky mají zastřižená křídla ). K večeru jsem rojík usadil do provizorního dvourámkového plemenáče.

Experimentálně jsem zjistil, odkud roj vylétl. Pomocí jabloňového listu jsem z větve, na které visel roj, odebíral zbylé včely a ty jsem vpouštěl k očku podezřelých včelstev. Když včela nepochází z daného včelstva, strážkyně se do ní zahryznou a chovají se k ní nepřátelsky. Nejprve jsem prověřoval jeden zvláštní oddělek. Včely ( dvě ) byly oddělkem bez potíží přijaty. Pro kontrolu jsem provedl test i u okolních včelstev, kde byla přidávaná včela vždy napadena. Tímto způsobem jsem jednoznačně prokázal, bez žádných zásahů do včelstev, že rojík vylétl z oddělku.

Dotyčný oddělek vznikl 8.6. ( dva plodové plásty 42x17cm + zásobní rámky a včely ). Byla mu přidána letos oplozená dobře kladoucí matka č. 1. Neměl jsem k dispozici dno, proto jsem se rozhodl 15.6. přes mateří mřížku ( bez novinového papíru ) k němu připojit čerstvě vytvořený oddělek ( ze dne 14.6. ... 3 rámky s plodem + zásoby a včely + kladoucí matka č. 75 ), což se nakonec ukázalo jako velká chyba. Matka č. 75 byla usmrcena, protože ji včely z přidávaného oddělku během dne ještě zcela nepojaly za svou ( jak starší praktici tvrdí, letos jsem si to dokázal ) a nechaly ji napospas včelám ze spodního včelstva, které ji zabily. Taky určitě byla velká chyba, která zajisté znatelně přispěla ke ztrátě matky č. 75, že jsem oddělky spojoval naostro...včely na sebe útočily. Touto dobou je opravdu nutné spojovat přes novinový papír, i když se jedná o dva slabší oddělky.

Zpět k roji. Myslím, že včely v horním oddělku ( nad mateří mřížkou ) narazily nouzový matečník, což každopádně umocnil ten fakt, že matka č. 75 byla horním oddělkem přijata, i když ne úplně všemi včelami. Po její smrti se některé včely z horního oddělku ( které více pojaly matku č. 75 za svoji vlastní ) začaly chovat jako osiřelé. Nouzová matka se před pár dny vylíhla a včely s ní šly včera do roje. Jelikož oddělek nebyl v rojové náladě, úl opustila jen hrstka včel. To je podle mě nejpravděpodobnější scénář celé události. Akorát nechápu, proč se včely s nouzovou matkou vyrojily. Nevidím jediný důvod.

S ničím podobným jsem se ještě nesetkal. Je pro mě záhadou, proč k vyrojení došlo. Oddělek byl bez rojové nálady, včely mají spoustu prostoru k dispozici, netrpí nedostatkem zásob, stavějí mezistěny, úl není přehříván, včelstvo není vystaveno stresu lupiček, matka č. 1 je poměrně dost robustní, dobře klade, včely nejeví zájem o její výměnu. Jaký máte na tuto abnormální situaci názor?
Děkuji za ohlasy.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj

Tak v spodním oddělku byla kladoucí matka č 1, v horním kladoucí matka č 75.
Proč vlastně měly být ty oddělky spojovány, když v každém byla kladoucí
matka? Likvidace jedné z matek včelami je potom logická. Co se týká nouzové
matky, v produkčním včelstvu, když se odebere plod se včelami, které na
plodu narazí matečníky a ten plod se dá nahoru na nastavek se zasobami a
otevře se očko, takže matka je těmi zásobami oddělena od plodu s matečníky,
tak ty matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, nejsou
zrušeny a matka je odchována a v horním nastavku se rozklade Takže na
nějakou dobu vzniká dvoumatečné včelstvo. Možná někdy se taková matka
vylíhne a neoplozená dá dohromady malý rojík a uletí, to včelař ani nemusí
zaregistrovat. Možná se něco podobného stalo v tom oddělku. Jinak je zcela
běžné, že se rojí takzvané obří oddělky, to jsou pozdní oddělky, které se
skládají z 10 a víc rámků s plodem a včelami složené z rámků z více včelstev
a je třeba proti tomu dělat opatření. Tam tuším odlétá roj taky s
neoplozenou matkou, oplodní se až na novém místě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 30, 2008 11:51 AM
Subject: Záhadný miniroj


> Včera ( 29.6 ) jsem měl můj první ( a doufám, že poslední ) letošní roj.
Je
> to opravdu miniroj, tvoří ho jen asi 500 včel spolu s neoplozenou matkou (
> kladoucí matka v něm nemůže být, protože všechny moje oplodněné matky mají
> zastřižená křídla ). K večeru jsem rojík usadil do provizorního
> dvourámkového plemenáče.
>
> Experimentálně jsem zjistil, odkud roj vylétl. Pomocí jabloňového listu
> jsem z větve, na které visel roj, odebíral zbylé včely a ty jsem vpouštěl
k
> očku podezřelých včelstev. Když včela nepochází z daného včelstva,
> strážkyně se do ní zahryznou a chovají se k ní nepřátelsky. Nejprve jsem
> prověřoval jeden zvláštní oddělek. Včely ( dvě ) byly oddělkem bez potíží
> přijaty. Pro kontrolu jsem provedl test i u okolních včelstev, kde byla
> přidávaná včela vždy napadena. Tímto způsobem jsem jednoznačně prokázal,
> bez žádných zásahů do včelstev, že rojík vylétl z oddělku.
>
> Dotyčný oddělek vznikl 8.6. ( dva plodové plásty 42x17cm + zásobní rámky a
> včely ). Byla mu přidána letos oplozená dobře kladoucí matka č. 1. Neměl
> jsem k dispozici dno, proto jsem se rozhodl 15.6. přes mateří mřížku ( bez
> novinového papíru ) k němu připojit čerstvě vytvořený oddělek ( ze dne
> 14.6. ... 3 rámky s plodem + zásoby a včely + kladoucí matka č. 75 ), což
> se nakonec ukázalo jako velká chyba. Matka č. 75 byla usmrcena, protože ji
> včely z přidávaného oddělku během dne ještě zcela nepojaly za svou ( jak
> starší praktici tvrdí, letos jsem si to dokázal ) a nechaly ji napospas
> včelám ze spodního včelstva, které ji zabily. Taky určitě byla velká
chyba,
> která zajisté znatelně přispěla ke ztrátě matky č. 75, že jsem oddělky
> spojoval naostro...včely na sebe útočily. Touto dobou je opravdu nutné
> spojovat přes novinový papír, i když se jedná o dva slabší oddělky.
>
> Zpět k roji. Myslím, že včely v horním oddělku ( nad mateří mřížkou )
> narazily nouzový matečník, což každopádně umocnil ten fakt, že matka č. 75
> byla horním oddělkem přijata, i když ne úplně všemi včelami. Po její smrti
> se některé včely z horního oddělku ( které více pojaly matku č. 75 za
svoji
> vlastní ) začaly chovat jako osiřelé. Nouzová matka se před pár dny
> vylíhla a včely s ní šly včera do roje. Jelikož oddělek nebyl v rojové
> náladě, úl opustila jen hrstka včel. To je podle mě nejpravděpodobnější
> scénář celé události. Akorát nechápu, proč se včely s nouzovou matkou
> vyrojily. Nevidím jediný důvod.
>
> S ničím podobným jsem se ještě nesetkal. Je pro mě záhadou, proč k
vyrojení
> došlo. Oddělek byl bez rojové nálady, včely mají spoustu prostoru k
> dispozici, netrpí nedostatkem zásob, stavějí mezistěny, úl není přehříván,
> včelstvo není vystaveno stresu lupiček, matka č. 1 je poměrně dost
> robustní, dobře klade, včely nejeví zájem o její výměnu. Jaký máte na tuto
> abnormální situaci názor?
> Děkuji za ohlasy.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.5) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj

Oddělky jsem spojoval, protože jsem na místě zjistil, že mi chybělo dno. Byl to hloupý pokus. Tak trochu jsem očekával, že 75 zabijí, ale chtěl jsem se přesvědčit.
______________________________________________________________
(...)matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, nejsou
zrušeny a matka je odchována a v horním nastavku se rozklade Takže na
nějakou dobu vzniká dvoumatečné včelstvo. Možná někdy se taková matka
vylíhne a neoplozená dá dohromady malý rojík a uletí, to včelař ani nemusí
zaregistrovat. (...)
______________________________________________________________

Ale co matku vede k vyrojení? Že by právě kladoucí mladá matka? Neoplozená matka umí létat, proto vyletěla s rojem, tedy opustila včelstvo, kde má velkou konkurenci.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj

Já bych asi slabší matku dal do klícky se včelami a upotřebil nějak jinak.
Podle toho, co jsem zkoušel, v klícce vydrží až 14 dnů, pokud se po týdnu
nasadí nové včelya za tu dobu se něco dá najít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 30, 2008 12:36 PM
Subject: Re: Záhadný miniroj


> Oddělky jsem spojoval, protože jsem na místě zjistil, že mi chybělo dno.
> Byl to hloupý pokus. Tak trochu jsem očekával, že 75 zabijí, ale chtěl
jsem
> se přesvědčit.
> ______________________________________________________________
> (...)matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, nejsou
> zrušeny a matka je odchována a v horním nastavku se rozklade Takže na
> nějakou dobu vzniká dvoumatečné včelstvo. Možná někdy se taková matka
> vylíhne a neoplozená dá dohromady malý rojík a uletí, to včelař ani nemusí
> zaregistrovat. (...)
> ______________________________________________________________
>
> Ale co matku vede k vyrojení? Že by právě kladoucí mladá matka? Neoplozená
> matka umí létat, proto vyletěla s rojem, tedy opustila včelstvo, kde má
> velkou konkurenci.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj

Podle toho, co jsem zkoušel, v klícce vydrží až 14 dnů,

Matka vydrží v klietke oveľa viac ako je uvedených 14 dní, ak ju kŕmia úľové vonkajšie včely.

V jednom pokuse som oplodnenú M umiestnil do klietočky Tic tac a vložil do medníka, v plodisku bola nová oplodnená M. Matka v klietočke bola živá ešte po 72 dňoch. Chcel som zistiť, či je takáto matka schopná ešte plodovať, preto som ju pridal do včelstva, v ktorom po 2 dňoch začala plodovať a včelstvo s touto M išlo do zimy vo výbornej kondícii. Vo včelstve bola M až do obdobia po hlavnej agátovej znáške v nasledujúcom roku. Je zaujímavé, že napriek plodujúcej matky v plodisku, včely mali snahu ju ošetrovať.

Je to presvedčivý dôkaz, že matky vdržia oveľa viac ako si vieme predstaviť. Tento príklad využívam i v praxi, matku, ktorú nemôžem hneď pridať, "uskladním" aj na niekoľko dní v podmete hociktorého včelstva. Ak je v úli M, vždy sa úľové včely zahryznú do vetracej sieťky, chcú M zabiť, ale napriek tomu túto M kŕmia a nedajú jej zahynúť. Je to zvláštny vzťah, nechcenú M včely držia včely pri živote. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: Záhadný miniroj

Včera jsem v rojíku našel matku. Byla jednoznačně nouzová ( malá, tmavá ), tedy lze předpokládat, že její výchova začala někdy po spojení 15.6. Vylíhnout se mohla klidně dříve než 3 dny před výletem roje. Ty tři dny jsem uváděl pouze jako příklad. Matka je schopna ihned po vylíhnutí jít do roje. Vše záleží na včelách, které za příhodného počasí a vhodný čas rojení spustí.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Z?hadn? miniroj

Ono je všeobecně obtížné v poroji hledat neoplozenou matku , Je menší a po dozrání a oplodnění se její velikost zvětší .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z?hadn? miniroj
> Datum: 01.7.2008 09:40:02
> ----------------------------------------
> Včera jsem v rojíku našel matku. Byla jednoznačně nouzová ( malá, tmavá ),
> tedy lze předpokládat, že její výchova začala někdy po spojení 15.6.
> Vylíhnout se mohla klidně dříve než 3 dny před výletem roje. Ty tři dny
> jsem uváděl pouze jako příklad. Matka je schopna ihned po vylíhnutí jít do
> roje. Vše záleží na včelách, které za příhodného počasí a vhodný čas rojení
> spustí.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: Záhadný miniroj

Ono je všeobecně obtížné v poroji hledat neoplozenou matku , Je menší a po dozrání a oplodnění se její velikost zvětší .
_______________________________________________________________
V tomto případě to moc těžké nebylo. Včel z rojíku je sotva na jeden rámek. Matka se v té hrstce včel po chvilce pozorování snadno najde.

Všiml jsem si, že kvalitní kraňské matky jsou zabarvené. Úplně černé matky jsou buď nouzové nebo nekvalitně odchované ( nepovedená série ). Ale to neznamená, že nouzové matky jsou vždy špatné. Příčina jejich obecné nekvality tkví v tom, že včely vytvářejí nouzové matečníky i na starším plodě ( klidně i na třídenních larvách ), ze kterých vzniknou anatomicky a fyziologicky vadné matky. Tyto matky, jelikož mají náskok ve vývoji, dříve se vylíhnou a zabijí kvalitnější matky z mladšího plodu.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 7. 2008
Re: Záhadný miniroj

Matka je schopna ihned po vylíhnutí jít do roje.

To v žiadnom prípade, matka po vyliahnutí musí v každom prípade "dozrieť" a to trvá 5 dní. V určitých prípadoch sa to stáva, ale len v určitých prípadoch, keď roj vylieta s mladou spievajúcou matkou, ktorá musí tých 5 dní prežiť v úli a ďalšie matky, ktoré sa už mohli vyliahnuť sú naďalej včelami väznené v MB (včely ich strážia a zároveň chovajú cez štrbinu na viečku) a v čase chaosu pri výlete roja aj tieto môžu s makou určenou na rojenie vyletieť.

To všetko raz pochopíte, keď dokážete pečlivo pozorovať život včiel v úli. O väznení matiek tak ako som to opísal, bolo popísané aj inými autormi. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj

když se odebere plod se včelami, které na
plodu narazí matečníky a ten plod se dá nahoru na nastavek se zasobami a
otevře se očko, takže matka je těmi zásobami oddělena od plodu s matečníky,R.P.

To, že preložená M and materskú mriežku ostáva pri živote len preto, že je oddelená zásobami (tie sú nakoniec vždy nad plodom), nie je pravdivé vysvetlenie, i keď je sugestívne. Príčina je niekde inde, možné je to klen preto, že v tomto prípade ide "dcérske včelstvo" a mladá matka je je geneticky príbuzná matke v spodnej debničke, hlavne chuť materskej látky je od mladej M taká istá ako jej mama. Tetoval som takéto M npr. uzatvorením očka a včely z dcérskeho včelstva prechádzalo bez problémov cez plodisko a hlavný letáč. Časté sú i prípady spolužitia dvoch matiek a to v jednom plodisku po pri tichej výmene,kedy sa dá súžitie vysvetliť len tým čo som napísal vyššie, včely považujú chuť materskej látky svojej za rovnocennú.

... tak ty matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, R.P.

Môj názor na "zjednocovaciu vôňu M" vo včelstve je iný, no nechcem tým povedať, že je to tak.
Vysvetlím môj názor na praktickom príklade. Už roky robím chov matiek "i tohoto roku". Aby som zvýšil apetít včiel na prijatie viac prelarvovaných lariev, matku v chovnom včelstve odoberiem a umiestnim do klietky tic tac a ponechám v podmete tohoto včelstva, keď ju včely po dobu CHM ošetrujú. Zákonite včely nemajú prístup k matke, ale tá imaginárna vôňa matky by mala napĺňať priestory úľa a spoľahlivo blokovať prejavy bezmatkovosti, nemali by trepať krídlami a vydávať plačlivý zvuk, predsa vône majú dostatok.
Opak je pravdou, v takomto včelstvo pozorujeme známe prejavy bezmatkovosti. Ak matku otvoríme včely okamžite M olizujú z jej bruška materskú látku, navzájom si ju odovzdávajú a plač a trepot krídelkami ústáva.

Pte zjednucujúcim faktorom včelstva nie je vôňa (tá sa prejavuje v iných prípadoch ako združovacia vôňa), ale v tomto prípade je to CHUŤ, ktorú včely prijímajú ústnym otvorom, lížu ju jazýčkom.

Som si vedomý, že zaužívané stereotypy sa nedajú len tak oddeliť od zaužívanej praxi, ale rozmýšľajte otvorenou hlavou a možno raz nájdeme spoločnú reč. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel (81.19.47.102) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj


Sumarizace: Oddělek vznikl 8.6. (M č.1), přidán oddělek 15.6. (M č.75) a vyrojeno dne 29.6. Tzn. vyrojená nekladoucí matka vznikla při tvorbě oddělku (8.6.) a v době přidání druhého oddělku (15.6) již byla přítomna kukla a včely ji nezlikvidovali. Způsob přidání druhého oddělku není rozhodující.
Reprodukce včel (rojení) je včelám i jiným živočichům naprosto přirozená a jen zásahy člověka se snižuje.

Jinak miniroje nejsou vzácností. Zejména divoká včelstva nejsou tak početná jako chovaná a i roje jsou výrozně menší. Na tyto miniroje jsem narazil na Šumavě i Fatře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.5) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj

Sumarizace: Oddělek vznikl 8.6. (M č.1), přidán oddělek 15.6. (M č.75) a vyrojeno dne 29.6. Tzn. vyrojená nekladoucí matka vznikla při tvorbě oddělku (8.6.) a v době přidání druhého oddělku (15.6) již byla přítomna kukla a včely ji nezlikvidovali.
______________________________________________________________

To by znamenalo, že matka zůstala vylíhlá v oddělku minimálně 5 dní ( 29-8= 21 .....21-16(vývoj matky)= 5 dní ).
Spíš si myslím, že k založení matečníku došlo po spojení 15.6. : ( 29-15= 14 ( což v případě nouzového matečníku je reálné...dvoudenní vajíčko / nebo založen na mladé larvě ( např. dvoudenní )...11 dní vývoj n. matečníku...14-11= 3 dny....třetí den začíná matka vylétat na orientační výlety )

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (213.29.160.5) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj

Sumarizace: Oddělek vznikl 8.6. (M č.1), přidán oddělek 15.6. (M č.75) a vyrojeno dne 29.6. Tzn. vyrojená nekladoucí matka vznikla při tvorbě oddělku (8.6.) a v době přidání druhého oddělku (15.6) již byla přítomna kukla a včely ji nezlikvidovali.
______________________________________________________________

To by znamenalo, že matka zůstala vylíhlá v oddělku minimálně 5 dní ( 29-8= 21 .....21-16(vývoj matky)= 5 dní ).
Spíš si myslím, že k založení matečníku došlo po spojení 15.6. : ( 29-15= 14 ( což v případě nouzového matečníku je reálné...dvoudenní vajíčko / nebo založen na mladé larvě ( např. dvoudenní )...11 dní vývoj n. matečníku...14-11= 3 dny....třetí den začíná matka vylétat na orientační výlety...a samozřejmě je jistě ještě několik dalších možných situací )

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj

...třetí den začíná matka vylétat na orientační výlety ) M.V.

Tento vývoj je trochu zhustený, včely začnú ošetrovať larvičky pri NCH matky až 1 deň po strate M a tieto mali k dispozícii ešte M č. 1 v spodnej debničke. Výlet práve vyliahnutej matky presne na 16 deň od položenia vajíčka nikde nezačne skôr ako na 5 deň, až po spevnení jej skeletu.

Nakoniec toto všetko je konštrukcia deju účastníka z vonku, aj keby to tak bolo, skúška uvádzaná M.V. vpúšťaním včiel z miesta sadnutia roja do letáčov iných včelstiev, nič nepotvrdzuje, lebo takéto včely opustené včely vpustia do úľa ďalšie desiatky včelstiev, bez toho, aby ich prenasledovali. Opustené včely z tohoto miniroja, totiž hľadjú stratené družky a matku a ak ju vpustíme do letáča abyčajne začne rozširovať do okolia tzv. združovaciu vôňu z Nassanovovej žľazy, ktorá dovoľuje úplne cudzím včelám vkĺznuť do cudzieho včelstva. Potom to všetko môže byť aj inak. Čo keď miniroj priletel z inej včelnici? Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: Záhadný miniroj

Nakoniec toto všetko je konštrukcia deju účastníka z vonku, aj keby to tak bolo, skúška uvádzaná M.V. vpúšťaním včiel z miesta sadnutia roja do letáčov iných včelstiev, nič nepotvrdzuje, lebo takéto včely opustené včely vpustia do úľa ďalšie desiatky včelstiev, bez toho, aby ich prenasledovali.
______________________________________________________________

Uváděný experimentální nepovedený ,,dvojoddělek,, mi byl podezřelý již od začátku, proto jsem ho na zkoušku vybral jako první. Včela jím byla bez problému přijata. Pro jistotu jsem vpustil do oddělku i další včelu, ke které rovněž strážkyně neprojevovaly žádné známky nepřátelství. Avšak situace u kontrolních okolních včeltev byla naprosto jiná. Strážkyně vždy nenechaly rojové včely projít do úlu, zakously se do nich, chovaly se k nim agresivně.

Při výletu roje je jistá pravděpodobnost, že se do něj přimíchají včely z okolních včeltev. Ale pochybuji, že se to stane zkušeným zalétaným létavkám. Leda za proletu by se mohli nějaké nezorientované mladušky přidat do právě vyletujícího roje. Přesto pravděpodobnost tohoto jevu není vysoká na tolik, aby to zásadně ovlivnilo objektivitu mého pokusu. Roj může klidně vylétnout, když okolní včelstva nekonají prolet.

____________________________________________________________
Čo keď miniroj priletel z inej včelnici?
____________________________________________________________
Vloni by to mohlo být možné, protože můj soused včelařil. Letos mu všechna včelstva skonala na varroázu a pro stáří chov již neobnovil.

V současnosti je nejbližší včelař od de mě vzdálen asi kilometr vzdušnou čarou. Asi 300 metrů od mé včelnice je vysoký javor, do kterého se před měsícem usadil roj. Rojík visel na jabloni tři metry před oddělkem, který všechny nabídnuté včely přijal. Nemyslím si, že miniroj pochází odjinud.
Všechno nasvědčuje tomu, že miniroj vylétl z oddělku.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu