78083

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


M. Václavek (213.29.160.5) --- 29. 5. 2008
Infekčnost roje

Chtěl bych se zeptat na Váš názor co se týče možnosti přenosu infekčních onemocnění prostřednictvím rojů.

Osobně se domnívám, že riziko jejich přenosu přes roje je nemalé, proto by se roje neznámého původu neměli usazovat. Ale neumím to podložit pádnými argumenty, kterými bych zdolal kritiku na můj názor. Poslední dobou jsem v této záležitosti dost nejistý. O tomto tématu jsme v naší konferenci začali hovořit v souvislosti s výskytem moru včelího plodu. Objevila se myšlenka, že jedním z důvodů jeho rozšíření je usazování cizích rojů, které nesly spory původce onemocnění. Avšak vytvořila se skupina kritiků, která možnost přenosu moru přes roje vylučovala ( roj podle nich nese relativně malé množství původců onemocnění na to, aby v novém nezávadném prostředí propukla nákaza, nebo alespoň je minimální šance k jejímu propuknutí ).

Ještě dodám, že účelem tohoto vlákna není diskuze o možnosti přenosu roztočů varroa přes roje. Ta je nezpochybnitelná, avšak není to důvod, proč cizí roje neusazovat. Nejlépe v rojáku lze roj s vysokou účinností ošetřit varroacidním přípravkem ( např. zafumigovat VARIDOLem ), čímž roj ztratí skoro všechny ( nebo úplně všechny ) roztoče. Nicméně problematika usazování rojů neznámého původu v rovině infekčních onemocnění nabývá úplně jiného rázu a stává se dost diskutabilní tématikou. Předem děkuji za odpovědi.

Dnes jsem poslal na VUVČ email, kde se ptám na to samé. Až od odborníků z VUVČ obdržím odpověď, určitě ji zde zveřejním.


S přáním úspěšného včelařského roku..................M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel (81.19.47.102) --- 29. 5. 2008
Re: Infekčnost roje

Odpovím trochu jinak, než se očekává.
Při dobré spolupráci s veterinární správou by usazování neznámých rojů nemusel být problém. Stačilo by usadit roj, umístit ho na oddělené stanoviště, vložit podložku do úlu a nechat vyšetřit (spad z podložky nebo hrst včel).

Důležité je oddělené stanoviště a ještě důležitější je to vyšetření. Protože se tyto dvě podmínky nedaří plnit, tak se všeobecně varuje před usazováním neznámých rojů.

Plošné preventivní vyšetřování včelstev (v rizikových oblastech) se u nás provádí minimálně. Laboratorní vyšetřování uhynulých včelstev (v oblastech vysokých úhynů) se rovněž neprovádí (v SRN se provádí tato vyšetření uhynulých včelstev).
Protože nikdo není schopen (ČSV, SVS, VUVČ) zajistit tato vyšetřování, tak se ani nikdo nebude namáhat s vyšetřováním rojů.

Pozn. Osobní zkušenost s usazováním cizích rojů nemám a odpověď VUVČ dokážu odhadnout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu