Včelařská konference

Nic proti velkým výnosům, ale největší výnosy ze včelstev nutně neznamenají,
že ty včelstva jsou taky nejodolnější, konkrétně proti varroa, ale v
budoucnu i proti jiným škůdcům nebo nemocím, co se objeví. Hygienické
chování včelstva je jen jedno z těchto ukazatelů. Nedovedu to přesně popsat
v metodách, ale argumenty, které tady byly dříve uvedeny něco ukazují. Třeba
ten o pozorování dutiny, kde dlouhodobě bez léčení sídlilo a přežívalo
divoké včelstvo nebo ten, že loni v létě z těch včelařů, co léčili, padly
spíše silné včely, co daly více medu než slabší, co donesly méně. Připadá
mi, že v současné době jsou sledovány obecně co nejvyšší výnosy a podle toho
jsou vybírány matky i metody ošetřování včelstva a o odolnosti a
životaschopnosti včelstev se usuzuje, že přijde jakoby automaticky současně
s těmi nejvyššími výnosy. Jestli nebude lepší přístup zaměřit se více
primárně na chov co nejživotaschopnějších a nejodolnějších včelstev a medný
výnos spíše brát tak, že s takovým chovem přijde automaticky. Přirozeně ne
na 100 %, to by znamenalo asi dost velký pokles celkového množství
sklizeného medu, ale prostě trochu víc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 14, 2008 11:35 PM
Subject: RE: článek


Metodické pokyny mne také zaujaly. Považuji uvedenou koncepci pokynů za
dobré ( i když jen přechodné do roku 09) řešení, které nesvazuje " jediným
správným direktivním řešením", ale kvalifikovaně informuje o v ČR ověřených
možnostech a klade důraz na odpovědnost každého včelaře ( nebo ZO, nebo
okresu) za stav vlastních včelstev (včetně "doletového" okolí). V několika
regionech je situace vážná, a ti co nejsou postiženi by neuvěřili.

Po letošních osobních zkušenostech bych tam rád viděl i zmínku o tom, že
odolnost proti propuknutí včelích chorob je podmíněna především genofondem
matek (a hygienického vnímání a chování jejího potomstva). V přírodě se
přece o život derou a hledají možnosti, jak přežít i paraziti ( z našeho
pohledu), viry, plísně....

Uznávám však, že by to bylo obtížné formulovat do metodických pokynů.
Protože znevýhodněni by byli chovatelé matek, kteří neselektují na
"hygienické chování" včelstev, ale dávají přednost matkám s dobrými výnosy,
mírností, sezením na plodu, rychlosti jarního zmohutnění, sníženou
rojivostí....

Včelař by svým včelstvům měl prospět nejen dodržováním metodik a "berliček"
ve formě léčiv a dodržování aplikačních postupů!
Proto ( odpusťte mi, nebo vyvraťte ) si myslím, že orientace na kvalitu
genofondu matek by možná byla tím nejdůležitějším pokynem. Přitom opravdu
nezpochybňuji aktuálně potřebný první krok v podobě metodického pokynu č4

Josef Kala

Metodické pokyny mne také zaujaly. Považuji uvedenou koncepci pokynů za
dobré ( i když jen přechodné do roku 09) řešení, které nesvazuje " jediným
správným direktivním řešením", ale kvalifikovaně informuje o v ČR ověřených
možnostech a klade důraz na odpovědnost každého včelaře ( nebo ZO, nebo
okresu) za stav vlastních včelstev (včetně "doletového" okolí). V několika
regionech je situace vážná, a ti co nejsou postiženi by neuvěřili.
-------------------
Problém této metodiky je v tom, že si tam většina fanatiků najde jen to jarní natírání.

Přes našeho "důvěrníka pro nečleny" tlačíme, aby jsme se dostali ke Gabonu včas a byl v červenci už po ruce.
A opět to vypadá jako neřešitelný problém. Prý až si to objednají všechny ZO na okrese.
A myslím, že nejsme vyjímka.

Zajímalo by mě, jak to vypadá jinde. Tady na konferenci mi někdo vysvětlil, že si včelaři mají do konce dubna objednat léčivo na léto a do 30.6. jej mají dostat. To je prý v nějakých pokynech a smlouvách ČSV-SVS.

Je to pravda nebo pohádka? Kdo z vás tak postupuje a má objednané léčivo?
Jak která ZO podle této metodiky má připravený systém monitoringu, ověřování atd. když jí to vyhláška přikazuje?

Kolektivně by to asi bylo lepší, ale asi nezbyde než se letos starat sám o sebe.
Karel

Karel:>Přes našeho "důvěrníka pro nečleny" tlačíme, aby jsme se dostali ke Gabonu včas a byl v červenci už po ruce.
A opět to vypadá jako neřešitelný problém. Prý až si to objednají všechny ZO na okrese.
A myslím, že nejsme vyjímka.<
........

Kdyby bylo včelařství a získávání léčiv normální, buď by si to ZO objednala přes OV nebo dávno VÚ si měl zřídit něco jako eshop s provázáním na inspektoráty SVS, kde po objednávce a třebas v pětidenní lhůtě bude odesílat objednaná léčiva. Ta delší lhůta by byla pro SVS, kdyby měla námitek, aby mohla takovou objednávku stopnout a hlavně evidovat. Nemluvím o dokladu na evropskou dotaci (285/2007 Sb.), který by se dal v budoucnu také řešit aby s tím neměl OV až tak zbytečnou práci.

Jenže ona nezastupitelnost se musí projenávat a složitě organizovat. A to stojí čas a zbytečné peníze.

GP:
dávno VÚ si měl zřídit něco jako eshop s provázáním na inspektoráty SVS,
------------------------
Ve VU to není, když jsem si scháněl léčivo přes veterinární ambulanci tak to bylo do 3 dnů u doktora.
Jenomže tohle bylo k tomu, abych měl dost léčiva na podzim a zbylo na jaro nemusel přemýšlet, jestli si rozdělám další várku do vyvíječe atd.

Ale v případě Gabonu si myslím, že je účelné, aby se nasazoval všude tam kde je potřeba. Nemyslím, že je účelné aby někdo zařval teď a celá ZO ho tam dala, ale aby si to měli včelaři možnost hlídat a nepadli jim včely.

Nehledě na to, že když si ZO objedná Gabon na jeden doklad, je to míň práce s dotací.

Karel

Já nevím, že furt tady někdo omílá dotaci na léčiva. Když mi zařvaly holky , tak jsem přišel o moc víc než o pár pětek za příspěvek na léčivo.

Já nevím, že furt tady někdo omílá dotaci na léčiva. Když mi zařvaly holky , tak jsem přišel o moc víc než o pár pětek za příspěvek na léčivo
....
Jak si mohou objednat v dubnu léčivo, když se musí vydat na základě receptu a ten bude "vydán po zjištění aktuálního počtu roztočů ve včelstvu" . Na co by jinak byly ty diagnostické podložky ? Každý si odpoví sám.
--------
Já ve výše uvedených tvrzeních vidím i odpověď.
Objednám si v dubnu léčivo abych ho na konci června měl doma. Množství odhadnu.
Sleduji podložky a když je potřeba nasadím Gabon, Formidol atd.
Expiraci Gabonu nevidím jako problém, ale pokud bych ho i nepoužitý zahodil, tak po odečtení dotace je to ve srovnání s jedním zachráněným včelstvem pakatel.

Nechápu jak by to jinak mohlo fungovat.
Tohle určitě ne a k tomu to zatím dost směřuje - leckde: Podle SVS začne ZO informaci ověřovat, pokud se tím bude vůbec zabývat a spad a napadení trubčiny sledovat, pak nějak sežene okresního nákazového - pokud nebude na dovolené - ten sežene veterináře aby mu potvrdil objednávku, za další týden je léčivo možná na okrese, do dalšího u ZO, pak u důvěrníků a a pak u včelařů. Kdy se dostane do včel?

Karel

Já nevím, ale všechno je to o lidech. Např na Praze západ již mám letní léčivo ve skladu pro celou ZO a to už asi měsíc. Prostě co vyšlo nařízení o plošném jarní léčení, tak jsem to tak od oka odhadl a poslal požadavek okr. nák. referentovi a léky byly cca za 14 dní. Hned nato hospodářka zaslala za léky peníze a není co řešit. A tak to funguje prakt. každý rok. Nefunguje li to tak jinde, je potřeba udělat pořádek. S tím je ale problém. Je téměř jisté, že ten, kdo nejvíc pyskuje, bude co nejrychleji nějakou nevděčnou funkcí obdarován. Mám s tím nějaké zkušenosti. Celá vyhláška není špatná, ale má i některá slabá místa. Např sběr měli. Vůbec nikomu nevadí, že díky oteplování včely v období sběru měli létají a vynášejí ji. Letos u nás byly 3 x venku, vloni 2 x a masivně. Čísla, která zpět dostáváme mají stejnou vypovídající hodnotu asi jako kdyby je papoušek vytáhl z klobouku a je to podle mě v tomto stavu pouze vytahování peněz z účtů ZO. Jiná by byla situace, kdyby byly poviné zakryté podložky, příp. jiná opatření, která ovšem ve vyhl. chybí. Rovněž se mi nelíbí další obtěžování dobrých a pečlivých včelařů dalšími funkcemi, jako by těch starostí už tak nebylo dost. Příroda nám dává znamenitou příležitost se všech neschopných lemlů zbavit a české včelařství zásadním způsobem ozdravit, chtělo by to jen 3 roky vydržet a ne se o ně neustále starat a do něčeho je nutit. Myslím, že ve společnosti se každý sám za sebe osvědčilo daleko spolehlivěji.
Zdraví R. Stonjek

"Příroda nám dává znamenitou příležitost se všech neschopných lemlů zbavit a české včelařství zásadním způsobem ozdravit, chtělo by to jen 3 roky vydržet a ne se o ně neustále starat a do něčeho je nutit. Myslím, že ve společnosti se každý sám za sebe osvědčilo daleko spolehlivěji".
Zdraví R. Stonjek
--------------------------------------------------------
Bylo by to krásné a mnohé by to vyřešilo. V přírodě to tak funguje. Ale bohužel. Lempl, vážený příteli, je zvláštní přírodní úkaz. Je věčný, nezničitelný a velmi houževnatý. Přimlouval bych se za poněkud radikálnější řešení jak lemply umravnit. Bohužel to ale klade vyšší nároky na práci zdarma nás volených funkcionářů všech stupňů.
Pepča

No nevím. Práce funkcionáře zdarma na to byla nejlepší doba za socialismu.
Obávám se, že dneska většina těchto lidí buď musí pracovat déle nebo
dojíždět nebo přímo si přivydělávají nějakým dalším zaměstnáním, takže na
funkcionáře zdarma už nemají energii. Jediní, kdo dneska budou chtít
pracovat jako funkcionáři "zdarma" kromě těch, co to budou dělat ze záliby
nebo setrvačnosti, budou větší včelaři, kteří budou mít zájem přes
funkcionaření mít přehled o včelstvech v okolí jejich stanoviště. Řekl
bych, že ČSV by si ušetřil hodně problémů, kdyby se upravila organizační
struktura základních organizací tak, aby nebylo potřeba tolik funkcionářů. U
nás je nějak okolo 70 - 80 členů a z toho je snad 20 funkcionářů, členů
výborů. důvěrníků a léčitelů, přitom odhaduji, že z 80 včelařů je dneska
potenciál lidí ochotných dělat funkcionáře tak 5, možná maximálně 10.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 16, 2008 8:40 AM
Subject: Re: článek


> "Příroda nám dává znamenitou příležitost se všech neschopných lemlů zbavit
> a české včelařství zásadním způsobem ozdravit, chtělo by to jen 3 roky
> vydržet a ne se o ně neustále starat a do něčeho je nutit. Myslím, že ve
> společnosti se každý sám za sebe osvědčilo daleko spolehlivěji".
> Zdraví R. Stonjek
> --------------------------------------------------------
> Bylo by to krásné a mnohé by to vyřešilo. V přírodě to tak funguje. Ale
> bohužel. Lempl, vážený příteli, je zvláštní přírodní úkaz. Je věčný,
> nezničitelný a velmi houževnatý. Přimlouval bych se za poněkud
radikálnější
> řešení jak lemply umravnit. Bohužel to ale klade vyšší nároky na práci
> zdarma nás volených funkcionářů všech stupňů.
> Pepča

Dík za podporu. Já si myslím, že nejúčelněji při likvidaci postupuje příroda. Stačí nedělat nic. Při ceně odělků nad 1 000 Kč se vše vyvrbí samo. Nejdůležitější jsou přece moje včely a dostatek léků. Rovněž si nedovedu představit, jak získám alespoň dva prohližitele. Už teď je téměř jisté, že neukecám li někoho z výboru pro další funkci tak se nemusím ani snažit. Někdy kolem 15.5 dostane každý člen dopis s oznámením, že u svých důvěrníků mají připraveny léky a podrobný návod k jejich použití je ve Včelařství č. xx a upozorním je na výhodnost monitorování na zav. trubčím plodu o čem jistě budou ve Včelařství psát a nazdar. Všem důvěrníkům jsem doporučil, aby pomáhali ukázkou pouze těm co o to požádají a jinak vše nechali na samotných včelařích. Možná je to špatný postup, ale lemplové to mají u nás od loňska o dost těžší. Zdraví R. Stonjek

Možná je to špatný postup, ale lemplové to mají u nás od loňska o dost těžší. Zdraví R. Stonjek
-----
souhlas.
A ti co chtějí přežít budou muset v nastávajících časech velmi intenzívně monitorovata a navzájem se varovat, že už je zase přínos (nikoli sladiny, ale VD). Bohužel, například spory MVP na podložce nejsou vidět, ale to je prý otázka hlavně 500metrového okolí. :-)

Karel

Že do toho vpadám. Kupříkladu. Myslivci a rybáři mají společné zájmy typu povodí nebo honitbu. Co mají včelaři?

Stanoviště včelstev - včelín kupříkladu.

Dále třeba společnou plnírnu nebo nějakou výrobu potřeb.


Potom se lze bavit o společných a povinných odpracovaných hodinách společných školení, kde jeden prohližitel nebo odborník ukáže jak léčit, dělat podobné standartní postupy, atd.. Nebo ZO má výrobní linku nebo něco podobného např. vařák ... apozvedávají tímto navzájem svou odbornou úroveň

Pokud tomu takto není, je velice těžké a nemá co ani smysl někoho přesvědčit nebo přesvědčovat pro společnou řeč mezi členy ZO, jestli včelařství je mnohde spolková činnost takto velmi soukromou záležitostí.

Při takových samolikvidačních úvahách v řešení problému mne často mrazí na zádech proč vůbec ČSV s takovým přístupem - resp. jejich funkcionáři takto uvažují.

Takto bych mohl třeba jako nezávislý včelař uvažovat já, ale funkcionáři ČSV?

...........
Stonjek:>Dík za podporu. Já si myslím, že nejúčelněji při likvidaci postupuje příroda. Stačí nedělat nic. Při ceně odělků nad 1 000 Kč se vše vyvrbí samo. Nejdůležitější jsou přece moje včely a dostatek léků. Rovněž si nedovedu představit, jak získám alespoň dva prohližitele. Už teď je téměř jisté, že neukecám li někoho z výboru pro další funkci tak se nemusím ani snažit. Někdy kolem 15.5 dostane každý člen dopis s oznámením, že u svých důvěrníků mají připraveny léky a podrobný návod k jejich použití je ve Včelařství č. xx a upozorním je na výhodnost monitorování na zav. trubčím plodu o čem jistě budou ve Včelařství psát a nazdar. Všem důvěrníkům jsem doporučil, aby pomáhali ukázkou pouze těm co o to požádají a jinak vše nechali na samotných včelařích. Možná je to špatný postup, ale lemplové to mají u nás od loňska o dost těžší.<

Milý Gustave, nevím proč tě mrazí v zádech. Socialismus by měl být dávno pryč a to hlavně proto, že se neosvědčil. Možná je to někomu líto ale to je asi tak všechno co může dělat. Soudní lidé oceňují to, že jsou svobodní v mezích zákonů. Nemusejí získávat vzdělání nemusí pracovat, nemusí bydlet aj. Ale také přesně vše opačně. Proč bychom ve včelařství měli opět a postaru kolektivně a jeden za všechny a všichni za jednoho obzvl. když nejméně třetině včelařů se vůbec nechce?? Budoucnost oboru je přece někde úplně jinde. Je to ten samý nesmysl jako kdyby vláda přestala podporovat vzdělávání, zdravotnictví a jiné perspektivní obory a místo toho dotovala pohřební ústavy. Jiné srovnání mě nenapadá, když čtu návrh o tom, že uhynulá včelstva z části opět uhradí daňový poplatník. No už se nedivím, že na jednoho občana už je asi 100 000 dluhů. Opět 80 000 000 jako když nasypeš do žumpy. Budoucnost přece není v těch, kterým včelstva často odcházejí, ale v těch kteří jsou OK a Svaz berou jako příjemné vylepšení své činnosti a v podstatě by se bez něj obešli. Nebo se mýlím??
Zdraví R. Stonjek

Budoucnost přece není v těch, kterým včelstva často odcházejí, ale v těch kteří jsou OK a Svaz berou jako příjemné vylepšení své činnosti a v podstatě by se bez něj obešli. Nebo se mýlím??
Zdraví R. Stonjek
------
No nevím,
říká se , že je lepší se mýlit se Stranou/Svazem než mít pravdu bez Strany/Svazu. :-)))

Karel

Jistě . Když se spleteš máš to komu hodit na krk.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?l?nek
> Datum: 16.4.2008 17:21:48
> ----------------------------------------
> Budoucnost přece není v těch, kterým včelstva často odcházejí, ale v těch
> kteří jsou OK a Svaz berou jako příjemné vylepšení své činnosti a v
> podstatě by se bez něj obešli. Nebo se mýlím??
> Zdraví R. Stonjek
> ------
> No nevím,
> říká se , že je lepší se mýlit se Stranou/Svazem než mít pravdu bez
> Strany/Svazu. :-)))
>
> Karel
>
>
>

Naprosto souhlasím,pomoci nebo poradit těm co o to mají zájem.Na ty ostatní je škoda času.Příklad,loni jsem dělal monitorink spadu od konce května.Koncem června jsem varoval všechny důvěrníky.Výsledek? Jedna včelařka a jedna obec zasáhly.Ostatní měli zlost co je pořád otravuju,když oni mají včely OK.Za měsíc už mě někteří vynadali,že jsem je nevaroval důrazně před takovým malérem a už měli včely KO vlastně ještě přesněji fuč!Jak říká klasik!Nebo někdo jiný? Je to marný je to marný!

"Dík za podporu. Já si myslím, že nejúčelněji při likvidaci postupuje příroda. Stačí nedělat nic". Zdraví R. Stonjek
----------------------------------------------------------
"No nevím. CDík za podporu. Já si myslím, že nejúčelněji při likvidaci postupuje příroda. Stačí nedělat nic. Zdraví R. Stonjek
------------------------------------------------------------
No nevím. Práce funkcionáře zdarma na to byla nejlepší doba za socialismu.
R. Polášek
-----------------------------------------------------------
Skutečně si příteli myslíš, že "stačí nedělat nic" a vše se vyřeší? Myslíš to skutečně vážně? Protože, pokud budeme všichni přemýšlet a hlavně konat podle Tvého návodu, potom to příroda skutečně vyřeší. U všech. Tvoje i naše včely nevyjímaje. Myslíš snad že vyléčíš své včely pokud bude v okolí mnoho zdrojů nákaz? Myslíš že ti, kteří o včely přijdou skončí definitivně a bude od nich pokoj? A kde se vzaly tu se vzaly, jsou tady včely. Ale nevíme odkud a co si sebou přinesly za tajemství.

Pokud jde o práci funkcionáře zdarma, to nebyl návod. To bylo postesknutí nad tím, že pokud chci svá včelstva udržet v relativně zdravém stavu, musím se chtěj nechtěj a zdarma postarat o zdravotní situaci alespoň svých nejbližších sousedů. Také to pokládám za nespravedlivé. Můj čas, můj benzin, amortizace auta. Ale znám alespoň situaci. Mohu však také říci, že moji sousedé nejsou vyloženě lajdáci. Jsou to víkendoví včelaři a osoby které si vzhledem ke svému věku již nepamatují co měli k večeři natož zda mají proléčené včely letos, nebo loni, předloni? Ale bez včel nemohou být. Tak pokud jim včely uhynou seženou si jiné. Co je tedy lepší? Pomoci jim zdarma? nechat si zamořit vlastní chov? Samozřejmě, že se mě, právě mě, po socialismu nestýská. Také si nemyslím, že to byla ta správná doba na práci zdarma. I tehdy zadarmo bolely ruce. Máme tady otázku. Co je tedy to správné to pravé to ořechové? A pomůže mi v tom někdo?
Pepča

Jak si mohou objednat v dubnu léčivo, když se musí vydat na základě receptu a ten bude "vydán po zjištění aktuálního počtu roztočů ve včelstvu" . Na co by jinak byly ty diagnostické podložky ? Každý si odpoví sám.

to nesmíš tak moc přemýšlet

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?l?nek
> Datum: 17.4.2008 10:21:15
> ----------------------------------------
> Jak si mohou objednat v dubnu léčivo, když se musí vydat na základě receptu
> a ten bude "vydán po zjištění aktuálního počtu roztočů ve včelstvu" . Na co
> by jinak byly ty diagnostické podložky ? Každý si odpoví sám.
>
>
>

Pro Kozlíka.Hele nemudruj a nahlaš důvěrníkovi kolik asi budeš mít včelstev.První týden v květnu se musí dát objednávka za colou ZO.Veterinář to podepíše a odešle do Dolu.Později si budeš dělat diagnostiku a určíš si sám kam dáš a kam ne.Kdyby to bylo jako loni tak si dostal Gabon koncem srpna a jak si dopadl víš sám.

Dík , tak se také stane.

Nic proti velkým výnosům, ale největší výnosy ze včelstev nutně neznamenají,
že ty včelstva jsou taky nejodolnější, konkrétně proti varroa, ale v
budoucnu i proti jiným škůdcům nebo nemocím, co se objeví.

___________________________________________________________

1. Je rozdíl mezi infekčními ( nosemóza, mor, zvápenatění, virózy,... ) a invazními ( varroáza, tumidóza, ) nemocemi. V případě infekčních onemocnění jsou silnější včelstva v bezkonkurenční výhodě! Silnější včelstva jsou odolnější vůči infekcím.

2. Varroáza pochází z Asie. Evropská plemena včel nejsou na ni zvyklá. Pravděpodobnost reinvaze roztočů do silnějších včelstev je vyšší ( tyto včelstva jsou pro roztoče atraktivnější...dostatek plodu po celé produkční období ).



Plně souhlasím s článkem na odkazu. Je opravdu třeba průběžně sledovat spad a podle toho se chovat. Oddalování léčení se může stát osudné. Nemyslím si, že chov slabých včeltev s podprůměrnými výnosy by bylo řešení problematiky varroázy. Sice bychom zřejmě zpomalili růst populace roztočů, ale opět bychom museli čelit infekčním nákazám. U silných včeltev bojuji jen s jedinou nemocí a to je varroáza. Ostatní včelí nemoci se u mích včeltev neprojevují.


S pozdravem...M. Václavek

TAK MNE NAPADÁ
Nebezpečím může být také stáří matky. Starší matky nají delší přestávku v kladení. Mladší matky znamenají více plodu pro varoázu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?l?nek
> Datum: 15.4.2008 18:29:30
> ----------------------------------------
> Nic proti velkým výnosům, ale největší výnosy ze včelstev nutně
> neznamenají,
> že ty včelstva jsou taky nejodolnější, konkrétně proti varroa, ale v
> budoucnu i proti jiným škůdcům nebo nemocím, co se objeví.
>
> ___________________________________________________________
>
> 1. Je rozdíl mezi infekčními ( nosemóza, mor, zvápenatění, virózy,... ) a
> invazními ( varroáza, tumidóza, ) nemocemi. V případě infekčních onemocnění
> jsou silnější včelstva v bezkonkurenční výhodě! Silnější včelstva jsou
> odolnější vůči infekcím.
>
> 2. Varroáza pochází z Asie. Evropská plemena včel nejsou na ni zvyklá.
> Pravděpodobnost reinvaze roztočů do silnějších včelstev je vyšší ( tyto
> včelstva jsou pro roztoče atraktivnější...dostatek plodu po celé produkční
> období ).
>
>
>
> Plně souhlasím s článkem na odkazu. Je opravdu třeba průběžně sledovat spad
> a podle toho se chovat. Oddalování léčení se může stát osudné. Nemyslím si,
> že chov slabých včeltev s podprůměrnými výnosy by bylo řešení problematiky
> varroázy. Sice bychom zřejmě zpomalili růst populace roztočů, ale opět
> bychom museli čelit infekčním nákazám. U silných včeltev bojuji jen s
> jedinou nemocí a to je varroáza. Ostatní včelí nemoci se u mích včeltev
> neprojevují.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Když jsou na to asijská plemena zvyklá,proč v Indii je 50% úhyn?

Když jsou na to asijská plemena zvyklá,proč v Indii je 50% úhyn?
______________________________________________________________

Protože to, co v Indii hyne, nejsou původem asijská plemena včel, ale plemena dovezená z Evropy!

S pozdravem...M. Václavek

Varoáza pochází z Včely květné která je stěhovavá a dvakrát do roka mění svoje místo. a pravidelně střídají jen určité oblasti Nedávno byl na National geografik o nich velmi pěkný pořad.A právě protože se stěhují i dvakrát ročně se přeruší vývoj škůdce a velkou část ho též při přeletu ztratí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?l?nek

> Datum: 15.4.2008 18:59:55
> ----------------------------------------
> Když jsou na to asijská plemena zvyklá,proč v Indii je 50% úhyn?
>
>
>

Varoáza pochází z Včely květné která je stěhovavá a dvakrát do roka mění svoje místo. a pravidelně střídají jen určité oblasti Nedávno byl na National geografik o nich velmi pěkný pořad.A právě protože se stěhují i dvakrát ročně se přeruší vývoj škůdce a velkou část ho též při přeletu ztratí

______________________________________________________________

A kromě toho mají výborně vyvinutou vzájemnou očistu, při které si včely navzájem odstraňují roztoče z těla.

Tak z toho chápu, že včela medonosná dovezená do Indie má samo očistu.Jenomže v Indii se chová včela Indická a ani ne květná.Odkaz : matela.wz.cz/dovnload/vyvoj_vcel.pdf

v odkazu je chyba, spravna cesta je
http://matela.wz.cz/download/vyvoj_vcel.pdf ... jinak diky za zajimave
cteni....

sreň napsal(a):
> Tak z toho chápu, že včela medonosná dovezená do Indie má samo
> očistu.Jenomže v Indii se chová včela Indická a ani ne květná.Odkaz :
> matela.wz.cz/dovnload/vyvoj_vcel.pdf
>
>

Tak z toho chápu, že včela medonosná dovezená do Indie má samo očistu

_______________________________________________________________

Dovezené včely do Indie nemají(!) vyvinutou vzájemnou očistu.


S pozdravem...M. Václavek

Tak to chápeš špatně, krom těchto tří druhů se tam med získává ještě od včely zlaté

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?l?nek
> Datum: 15.4.2008 22:13:25
> ----------------------------------------
> Tak z toho chápu, že včela medonosná dovezená do Indie má samo
> očistu.Jenomže v Indii se chová včela Indická a ani ne květná.Odkaz :
> matela.wz.cz/dovnload/vyvoj_vcel.pdf
>
>
>

Varroáza sice pochází z včely indické, ale původní Varroa Jakobsoni zmutoval v Evropě ve 20 století na Varroa Destructor. Takže zabývat se tím, jak to je v Indii je trochu zbytečné. Teď tady máme něco jiného než co dříve přišlo. Taky v době příchodu varroázy u nás bylo více včely černé. Naní převládá (absolutně) kraňka.

Velmi se přimlouvám za správné používání termínů, drobnosti se dají
tolerovat, ale "tumidóza" je naprostý nesmysl!! Jednak takový termín by
měl vyjadřovat název nemoci - ale škodlivá činnost brouka Aethina tumida
není přece nemoc - je to škůdce, podobně jako třeba zavíječ voskový... A
kdyby už to tedy byla nemoc, musela by to být aethinóza; srovnejte:
Nosema apis je původce mosematózy, roztoč Varroa destructor (česky
kleštík včelí) způsobuje varroázu (česky kleštíkovitost), nikoliv
destruktózu, atd. Nic na tom nemění ani to, že se termín tumidóza chybně
používá i v časopisu Včelařství...
Správné používání těchto termínů popsal A. Přidal ve Včelařství
(č.7/2006) i v Moderním včelaři (č.1/2007).
K. Čermák

M. V?clavek napsal(a):
> 1. Je rozdíl mezi infekčními ( nosemóza, mor, zvápenatění, virózy,... ) a
> invazními ( varroáza, tumidóza, ) nemocemi.
>

Když jsme u té řeči, Varoáza taktéž není nemoc,jak se v mnoha článcích a vyjádřeních objevuje, ale je to škůdce, který přenáší choroby - virózy, které mj. způsobují deformace těla včely a způsobem získávání potravy oslabuje včelu.

Jiří

Jiří:>Když jsme u té řeči, Varoáza taktéž není nemoc...<

.......

Řekl bych, že to je nákaza.

Nakazit (nákaza) se včela může chorobou, detruktor je přenašeč chorob - viróz, ale připouštím, že včela se může nakazit i parazitem (fyzicky na ní přeleze).

Varroáza je také nemoc/choroba, ale parazitární, není to škůdce.
K. Čermák

Ji?? napsal(a):
> Když jsme u té řeči, Varoáza taktéž není nemoc,jak se v mnoha článcích a
> vyjádřeních objevuje, ale je to škůdce, který přenáší choroby - virózy,
> které mj. způsobují deformace těla včely a způsobem získávání potravy
> oslabuje včelu.
>

5ek bych , že jediného škůdce včel představuje sám včelař:-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?l?nek
> Datum: 16.4.2008 18:02:34
> ----------------------------------------
> Varroáza je také nemoc/choroba, ale parazitární, není to škůdce.
> K. Čermák
>
> Ji?? napsal(a):
> > Když jsme u té řeči, Varoáza taktéž není nemoc,jak se v mnoha článcích a
> > vyjádřeních objevuje, ale je to škůdce, který přenáší choroby - virózy,
> > které mj. způsobují deformace těla včely a způsobem získávání potravy
> > oslabuje včelu.
> >
>
>
>
>
>

Pojem ,,tumidóza,, je uváděn v encyklopedii včelařství od Veselého a kol. Proto jsem ho považoval za správný.

Varroáza je chápána jako invazní ( parazitární ) onemocnění včel. Roztoči varroa ( destruktor ) jsou schopni sami v průběhu 1-3 let zdecimovat včelstvo, i když jejich působení není kombinováno s dalšími včelími nákazami. Přirovnávání roztočů varroa k motýlicím je nesmysl.


S pozdravem...M. Václavek

Já neříkám chovat místo silných včelstev s nadprůměrnými výnosy slabá s
podprůměrnými výnosy. Já říkám chovat včelstva taková, jako se chovají, jen
prostě z nich odebírat trochu míň medu, nechovat je na doraz jen na výnos.
Je fakt, že to nedovedu úplně stoprocentně popsat. I když se mi třeba nelíbí
biovčelaření a ostatní bionesmysly, měly by se těm biozpůsobům trochu více
přiblížit.

Co se týká stáří matek, myslím, že včelstvo s úplně mladou matkou sice má
méně plodových přestávek, ale zase takové včelstvo je odolnější proti
kolapsu způsobeném varaózou než včelstvo s starší matkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2008 6:29 PM
Subject: Re: článek


> Nic proti velkým výnosům, ale největší výnosy ze včelstev nutně
> neznamenají,
> že ty včelstva jsou taky nejodolnější, konkrétně proti varroa, ale v
> budoucnu i proti jiným škůdcům nebo nemocím, co se objeví.
>

> Plně souhlasím s článkem na odkazu. Je opravdu třeba průběžně sledovat
spad
> a podle toho se chovat. Oddalování léčení se může stát osudné. Nemyslím
si,
> že chov slabých včeltev s podprůměrnými výnosy by bylo řešení problematiky
> varroázy. Sice bychom zřejmě zpomalili růst populace roztočů, ale opět
> bychom museli čelit infekčním nákazám. U silných včeltev bojuji jen s
> jedinou nemocí a to je varroáza. Ostatní včelí nemoci se u mích včeltev
> neprojevují.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek