76651

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Já si vysazování lesních malin nejenže dovedu představit, já to už déle než
15 let občas dělám. Přirozeně nepíchám to někde na paseky mezi vysázené
stromky, kde by to je to zarůstalo a majitelé by ty maliny naopak
odstraňovali, ale na místa, kde by maliny neměly ničemu vadit, na příkopy
kolem cest nebo na okraje stávajících lesů. Ne všude se ujmou, ale třeba
před těmi 15 lety jsem dva keříky píchnul asi 30 metrů od sebe do náspu
příkopu kolem cesty a dneska jsou na tom místě 2 malinové porosty mezi
cestou a polem v délce cca 5 - 8 metrů. Jiná věc je to, že asi před 5 lety
se místní technické služby rozhodly sekat i porosty kolem polních cest a tak
každoročně jednou nebo dvakrát přejedou 2/3 těch malin od cesty "sekacím
šrotovačem" na rameni traktoru, na třetinu plochy u pole nedosáhnou a tak
jedině ta kvete, ať už to jsou maliny nebo všelijaké alergenní rostliny.
Jinde se třebas maliny neujmuly nebo se nerozšiřují, je přirozeně třeba
trefit stanoviště, které jim vyhovuje. Ale musím napsat, že v místě, kde
včelařím, většinu rovné plochy zaujímá pole, lesy zůstaly jen mezi těmi poli
v erozních rýhách potoků, které zemědělci za socialismu ještě nestihli
zatrubnit nebo na příliš svažitých místech, lesíky jsou velice často
rozkouskovány mezi majiteli doslova po stovkách metrů, cesty k nim byly
dávno zaorány, majitelé se o lesy zatím moc nestarají, takže rozhraní lesů a
polí nebo jednotlivých lesíků tam dosahují poměrně velké délky a často mezi
polem a stromy v lese je až několikametrová volná plocha, kde rostou jen
kopřivy a podobná buřeň, takže místa, kde by maliny nevadily, je kolem
hodně. Jinak na sázení malin není třeba nějaké velké vybavení, stačí
špachtle, kterou se maliny vyryjí a kterou se vytvoří díra na novém místě a
igelitový sáček v tašce, ve které se sazenice přenášejí a silná rukavice
kvůli puchýřům od špachtle.
Co se týká svazenky, napsal jsem o sázení na těch vykácených místech, kde
dříve díky zastínění či něčemu jinému žádný rostlinný podrost nebyl a tudíž
žádná konkurence pro svazenku zatím není. Záleží pak na včelaři, jestli
někde v malém rozsahu to semeno rozháže po zemi, zkusí ho do půdy nebo
jehličí trochu zašlapat a využije tu svazenku na pár metrech čtverečních,
kde si majitel neuvědomí, že to tam někdo schválně nasel nebo se dohodne s
majitelem paseky a naseje tu svazenku na nějaké větší ploše a třeba hráběma
zapraví do půdy. A potom z toho už bude mít i nějaké výnosy. Nejsem odborník
na les, ale domnívám se, že takhle zasetá svazenka na paseku po vykácení
bude mít na následující zalesňování spíše kladný vliv než záporný. Dojde k
zastíněné odhalené půdy, k urychlení rozkladu listí a jehličí na zemi, tím k
zvýšení obsahu živin v půdě pro stromky a i samotná svazenka dodá do půdy
nějaké živiny. A tím, že zabere ty holé plochy, zpomalí rozšiřování dalších
agresívních rostlin, které by se musely kvůli stromkům pracně ručně
odstraňovat.
Při té příležitosti bych se chtěl zeptat, jsou nějaké zkušenosti s ozimým
setím svazenky? Takovým, že by se semeno rozházelo na podzim, přes zimu by
leželo v zemi a vyklíčilo až na jaře? To by se totiž na ty paseky hodilo
nejvíc, v listí a jehličí je jinak kromě extrémně vlhkých let nedostatek
vláhy a semena by asi nevzešla.
Jinak ale bych chtěl říct, že takové vysazování zlepší kvalitu stanoviště
trochu, ale ne zásadně. Zásadně zlepší kvalitu stanoviště jen vlastnictví
aspoň hektaru správného lesa nebo pole a tudíž plošné vysazování včelařských
rostlin, ne nějaké paběrkování po okrajích cizích lesů a pasekách v rámci
nějaké stovky metrů čtverečních.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 29, 2008 7:37 PM
Subject: Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci


> Ono celé téma ohledně VD je jen tlachání o ničem. Leoš
>
> Múdry názor, u nás to beží už dlhšiu dobu. Za uhynuté nie sú žiadne
> príspevky a počet včelárov klesá npr. v r. 2006 to bolo 22 tis., tohoto
> roku 15 tis a počet včelstiev klesol oproti vlaňajšku len o 1 tis.
>
> Toho tláchaní o ničom je viac, neviem si predstaviť npr. vysievanie
> svazenky, vysoko kultúrnej poľnohopodársjej rastliny do lesa na miesta s
> vysadenými stromkami a presádzanie lesných malín, ktoré lesníci odstraňujú
> ako plevel. Svazenku je problém vysiať na dobre pripravené pole a napriek
> tomu, že je vysoká až 0,5- 0,7m burina ju prerastie a zadusí. Skúsený
> včelár pri včelnici dvakrát a do 1 km raz vysial svazenku a včely sa na
nej
> len "zabávali" a dokonca sa to neprejavilo ani na podnecovaní včelstiev.

> to nerobí!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu