78405

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 3. 2008
Re: Leciva a leceni proti VD ve svete

Včelařím ve výšce asi 330 m n. m. V červenci je přece snůška z lip
malokvětých, která u některých lip ojediněle trvá až do začátku srpna. Lípy
jako stromy mají kořeny hluboko, takže sucho kromě absolutně
katastrofálního, kdy usychá tráva a mladé stromky, nepůsobí. Citlivost na
sucho potom záleží na krajině, kde za socialismu dali každý pramen, bahniště
a potok do rour, aby bylo více místa na pole a louky, je sucho problém. Kde
je členitá krajina a tyto vodoteče jsou otevřené, doplňují odparem vlhkost
do vzduchu, dokáží žít rostliny, hlavně na lukách a krajích lesa a cest,
celé měsíce z rosy. Na stanovišti mám nasazenou netýkavku žláznatou, což je
rostlina evidentně vyžadující množství vody. Stanoviště je dva tři metry
vysoko nad hladinou vody v potoku, pokud tam je voda a je vzdáleno od potoka
takových 10 metrů na kraji lesa kolem potoka, nezaznamenal jsem, že by tam
nějaká netýkavka v posledních 5 letech, kdy byla nejméně 3 roky sucha,
zaschla. I když je hodně sucho, časně ráno po chladnější noci tam bývají
rostliny úplně mokré od rosy jako postříkané vodou.
S tou snůškou v srpnu se to má tak. Když budu hladový po medu a na to
stanoviště naperu 10 - 20 včelstev, tak všechny z nich naplno snáší med z
řepky v květnu, pokud ji tam na okolní pole zemědělci nasejí a potom z
jiných rostlin celý květen a část června. pak je to slabší a lipová snůška v
červenco je potom spíš podněcovací pro udržení včelstev v plné síle do srpna
a než na vytáčení nějakého velkého množství medu kromě obzvlášť dobrých let.
A v srpnu by tyto včely bez krmení cukrem hladověly. Když tam dám 3 - 5
včelstev, tak naplno snášejí v květnu, červnu, lípy a medovici v červenci a
nějaká snůška se najde i v srpnu, i když je sucho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 07, 2008 8:19 PM
Subject: RE: Leciva a leceni proti VD ve svete


Tomu moc nerozumím, podle mě loni jenom hladoví včelaři čekali jestli
něco nebude. Ja jsem dal Gabony 7.7. a včely ted na jaře - jedna radost
- úhyny nula. Pokud někdo čekal, tak se dočkal, vždyt to bylo jasne, že
se roztoči namnoží dříve, jenom veterina s našimi představiteli
zaspali.... Jinak díky takovým jsem ošetřoval na jaře, moje včely si
toho od nich přinesly dost, taky mam nevyhodu, že jsem na pomezí v
podstatě tří organizací..
Jinak by mě zajímalo na jakou snůšku jsi chtěl čekat v tom suchu v
červenci? Dokážeš mi odpovědět? U nás přišla nečekaná snůška ale jen
pár dní z jetele na přelomu července a srpna - aspon jsem nemusel
krmit... Každý to bere holt jinak... Na tom léčení po snůšce nebylo nic
nesmyslného, asi tomu moc jako epidemiolog nerozumim, ale pokud máš
snůšku v červenci, zřejmě jsi možná nad 500m n.m., kde podle mých
zkušeností se Gabony většinou ani nedávají, protože je tam mnohem menší
infekční tlak varoázy( samozřejmě vloni měli být Gabony díky blbé zimě
použity ve větším rozsahu - to neříkám po bitvě, tvrdil jsem to klukům
už vloni na jaře, zeptej se třeba Pavla Knoblocha, stejně tak jako
tvrdím, že letošní mírná zima bude v oblastech bez použití Gabonu a pod
50 m n. m. poslední hřebíček do rakve a řekl jsem to před vánoci i Dr.
Kamlerovi). Pro vysvětlení: neznám potřebné detaily jako výrobní
kapacitu Dolu, alibismus veterinářů znám a na druhou stranu mám na
ministerstvo zemědělství otevrené dvere díky svoji praci, ale proste
nehodlam kecat do práce druhým. Jenom od veterinářu neočekávejte nic
dobrého, pro ne je vcela něco jiného než zvíře, takže nemaj zájem.....
Jinak prostě promin, ale myslím, že svými příspěvky dost často akorát
mateš začátečníky. Aspon k Tvému předchozímu příspěvku musíš zdůraznit
Tvoje lokální podmínky, nadmořskou výšku a tak, já osobně si moc dobře
nedokážu Tvoje podmínky představit, protože moje včely jak v nížině u
Pardubic tak u Nasavrk v 500 m n.nm. vloni neměli v červenci v přírodě
žádnou snůšku!!!
Radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
R. Pol?ek
Sent: Friday, March 07, 2008 7:13 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Leciva a leceni proti VD ve svete

Léčení varoa je optimální v době, kdy počet včel je na vrcholu nebo
začíná
právě klesat. To je u nás v červenci. problém je v tom, že dneska
oficiálně
není čím léčit v době, kdy jsou ve včelách zásoby k vytočení. Chemickými
léčivy to jednoznačně nejde, kyselina mravenčí ten med okyseluje. Takže
kvůli léčení varaózou přijde vniveč snůška v části července, případně v
srpnu.To jsou právě obvykle ty nejkvalitnější medy. Jedině že by se
léčilo
proti našim předpisům Gabonem PA92,který by medným zásobám neměl vadit,
u
Gabonu PA 92 vychází, že při aplikaci podle návodu nejsou ve vosku ani
medu
měřitelná rezidua. Přesto bylo úplně nesmyslně povoleno léčit Gabonem PA
92
jen v době po snůšce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu