78251

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


pepan (194.213.44.10) --- 19. 1. 2008
správci konference

Nemohu se přes mail dostat do konference Ostatní maily v pořádku odcházejí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 1. 2008
Včelařské vrby.

Budu ořezávat na zahradě včelařské vrby. Jedná se hlavně o klon S021, který
předloni ohnulo velké množství sněhu plus další 3. Kdo by měl zájem, můžeme
se domluvit. Jinak skončí v chrastí.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 1. 2008
Včelařské vrby.

Doplňuji:
Budu ořezávat na zahradě včelařské vrby. Jedná se hlavně o klon S021, který
předloni ohnulo velké množství sněhu plus další 3. Kdo by měl zájem o řízky,
můžeme se domluvit. Jinak skončí v chrastí.
Jedná se o severní Moravu, od každé vrby mám 1 stromek nebo keř, takže počet
řízků je omezen, nejvíc bude z S 021. Názvy ostatních si už nepamatuji, měly
by souvisle kvést zhruba od začátku března, kdy kvete S 021 až do poloviny
dubna, kdy rozkvétá smuteční vrba.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
tomtom (88.102.214.94) --- 20. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

Měl bych zájem o nějaké řízky vrb...pokoušel jsem se jednou řízkovat vrbu o které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil :-(
Můžete mi napsat odkud jste? Já z Opavy...celkem pravidelně jezdívám do Zlína. vy jste tuším NJ?
Tom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radek K. (62.245.90.14) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

pokoušel jsem se jednou řízkovat vrbu o které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil :-(
------------------

Pravdepodobne se jednalo o vrbu jivu. Ta ze zimnich rizku (skroro) neroste, je treba ji roubovat na jinou dobre ujimajici se vrbu (napr. kosikarskou) a pak az zasadit. Nebo vsadit na krizence vrby jivy napr s vrbou mechovitou (klon 508)

Vse je dobre popsano v knize Vrby pro vceli pastvu (Mottl, Sterba, Kodon) / viz knihovna ci antikvariaty/

radek k.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Chlup (82.117.156.235) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

Nevíte prosím Vás někdo,kde se dají sehnat sazenice nebo řízky vrby trojmužné?Jde vůbec tato vrba řízkovat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gabriel Kominek (e-mailem) --- 22. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

Bezne ich kupujeme na Slovensko z VÚ- Kunovice u Uherskeho Hradiste, Ing.
Čižková tel: 6025696. Vrba trojmužná "trojtyčinková " Salix triandra L. tzv.
S- 430 sa
predáva v řizkach, na jar sa vysadí na záhon , zapustí korene, vyženie aj
meter vysoké výhony a na jeseň sa može presadiť na trvalé stanovište.
Distribuje sa v marci a cena je 4.-Kč- 1 ks.
Velmi dobrý sposob rozmnozovania popisuje pán Túrčani vo svojom
prispevku.
----- Original Message -----
From: "Pavel Chlup" <pavchlup/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 7:28 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Nevíte prosím Vás někdo,kde se dají sehnat sazenice nebo řízky vrby
> trojmužné?Jde vůbec tato vrba řízkovat?
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2813 (20080122) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do
záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok
vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá
stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení
zahlušeny plevelem.
U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na
trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý
rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony
samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky
nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky
nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na
ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové
porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty
větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly
ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň
prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost
kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u
všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem
rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu,
kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti
nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř
rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do
vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky
opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm
rostoucí přesadit do záhonů.
Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím
silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší
výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je
proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání
do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba
používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec
zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení
některých jabloní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomtom" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 20, 2008 6:46 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Měl bych zájem o nějaké řízky vrb...pokoušel jsem se jednou řízkovat vrbu
o
> které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil :-(
> Můžete mi napsat odkud jste? Já z Opavy...celkem pravidelně jezdívám do
> Zlína. vy jste tuším NJ?
> Tom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Sroll Josef (e-mailem) --- 21. 1. 2008
RE: Včelařské vrby.

Klasická vrba jíva zakořeňuje o dost hůře, než ostatní vrby. Doporučuje se použití přípravků na zakořeňování (jsou jak práškové, já sám mám dobré zkušenosti s želé). K dostání v různých semenářstvích a zahrádkářských prodejnách.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Poláek
Sent: Monday, January 21, 2008 9:10 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Včelařské vrby.

Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení zahlušeny plevelem.
U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu, kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm rostoucí přesadit do záhonů.
Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení některých jabloní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomtom" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 20, 2008 6:46 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Měl bych zájem o nějaké řízky vrb...pokoušel jsem se jednou řízkovat
> vrbu
o
> které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil
> :-( Můžete mi napsat odkud jste? Já z Opavy...celkem pravidelně
> jezdívám do Zlína. vy jste tuším NJ?
> Tom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
pepan (194.213.44.10) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

nejlepší je použít výsev a jelikož jíva je dvoudomý strom tak semeno se sklízí jen ze samičích stromů a musí se během pár hodin po sběru zasít a to nejlépe do substrátu ze stavební suti a zeminy 1 : 1. kde bude trvalý mokřad

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

Doporučovalo se těsně předtím, než jíva začne uvolňovat semena - chmýří,
nalámat větvičky s samičími jehnědami a zapíchat je do toho mokřadu. Je to
někdy tuším ke konci května. Obírat chmýří z větviček se mně zdá takové
dost málo produktivní.
Kdysi, když jsem pracoval v hale ve fabrice, stačilo vylézt na střechu haly
a tam bylo v nafoukaných závějích zeminy v kanálech odvádějících srážky
stromečků vrby jívy dost. Dneska už tam nedělám a asi soukromý majitel se i
stará a střechu nechává čistit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pepan" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 3:34 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> nejlepší je použít výsev a jelikož jíva je dvoudomý strom tak semeno se
> sklízí jen ze samičích stromů a musí se během pár hodin po sběru zasít a
to
> nejlépe do substrátu ze stavební suti a zeminy 1 : 1. kde bude trvalý
> mokřad

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
pepan (194.213.44.10) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

Ještě jeden poznatek Jak je příroda moudrá Jelikož mají vrby a topoly velmi krátkou klíčivost Tak matka příroda zařídila , že tyto stromy začínají uvolňovat semena obvykle pár hodin před děštěm Jakmile začnou poletova můžete s vejvětší pravděpodobností očekávat déšť
Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Pavel (213.168.161.13) --- 22. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

Prosím o radu, jaké vrby by bylo nejlepší vysadit a kdy. Nikdy jsem se tím nezabýval a rád bych svoje včelky letos nějak podpořil. Díky za rady. Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

Dříve se mi včelařské vrby zdály nejlepší volbou všude, protože vhodně
zvolenými klony se dá za prvé od stolu pokrýt produkci pylu ihned od
roztání sněhu po rozkvět jiných zdrojů pylu v druhé polovině dubna - olše,
osika, javor mléč, smuteční vrba atd. Za druhé dají se nalézt včelařské vrby
pro mokrá stanoviště i pro suchá stanoviště. Za třetí všechny včelařské vrby
jsou nebo by měly být snadno rozmnožitelné řízky bez nějakého složitého
laborování s stimulátory, teplotou, ochranou proti plísni atd.
Nyní se mně zdá, v nějaké méně porušené přírodě, že vhodnější bude rozmnožit
nebo naroubovat nějaké místní vrby jívy nebo se i koukat v březnu a dubnu a
rozmnožit už rozšířené místní samčí vrby než včelařskými vrbami, což jsou
kříženci i různých cizokrajných vrb zanášet do prostředí další cizokrajné
odrůdy a geny. Vrby jsou větrosprašné a ochotně se mezi sebou kříží, jejich
pyl se může větrem šířit na dost velkou vzdálenost.
Někde u města, kde je leccos už vysázeno, tam se včelařskými vrbami podle
mně není problém, někde v chráněné krajině daleko od parků a plantáží
biomasy jsem pro místní zdroje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 22, 2008 6:47 AM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Prosím o radu, jaké vrby by bylo nejlepší vysadit a kdy. Nikdy jsem se tím
> nezabýval a rád bych svoje včelky letos nějak podpořil. Díky za rady.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
pepan (194.213.44.10) --- 22. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

Všechny druhy vrb jsou nejen zdrojem pylu ale i dobrým až velmi dobrým zdrojem nektaru

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
pepan (194.213.44.10) --- 22. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

Všechny druhy vrb jsou nejen zdrojem pylu ale i dobrým až velmi dobrým zdrojem nektaru

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
kozlík (194.212.232.6) --- 25. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

jestli to byla jíva, tak tam na řízky nespoléhej. Musí se roubovat , a nebo použít semenáč. I já jsem si ji koupil v zahradnictví . Nejlepší doba je po velikonocích, kdy je vyprodávají poloodkvetlé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 25. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

jestli to byla jíva, tak tam na řízky nespoléhej.Kozlík

Nemáte celkom pravdu, p. Hnátek Vás o tom presvedčí. Najdite si radu č.26 901

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
kozlík (194.212.232.6) --- 25. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

Tak to jsem zatím nezkoušel. Zatím jsem laboroval v čase , teplotě a různých stimulátorech - pudr a želé. Nic tohle ještě neznám a vyzkouším.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 25. 1. 2008
Re: V?ela?sk? vrby.

POKUD TI JDE JAK PŘEDPOKLÁDÁM O PÁR KUSŮ , ASI SE NECHYSTÁŠ SÁZET LES, tak těch pár řízků nejméně 50 cm dlouhých postav do vědra s vodu nejvýše tak 5cm ponořené, a jak na části začnou rašit kořeny běž sázet na místo Trnem uděláš do země asi 20 cm díru zasuněš a přitlaříš zabodnutím trnu vedle . A JE HOTOVO .

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? vrby.
> Datum: 25.1.2008 13:34:44
> ----------------------------------------
> Tak to jsem zatím nezkoušel. Zatím jsem laboroval v čase , teplotě a
> různých stimulátorech - pudr a želé. Nic tohle ještě neznám a vyzkouším.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
kozlík (194.212.232.6) --- 25. 1. 2008
Re: V?ela?sk? vrby.

To platí u normální vrby, ta se dá třeba i v létě do stínu do kýble, dolu bahínko a za chvíli má kořeny po celém dně. Jíva ale fakt ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
pepan (194.213.44.10) --- 25. 1. 2008
Re: V?ela?sk? vrby.

Však to jsem již tady psal jíva ze semen a okrasné roubovat

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 25. 1. 2008
Re: V?ela?sk? vrby.

Dobrému zahradníkovi zakoření i 5 let stará troubel z fajfky a prý když naroubuje meruňku na sterý žebřiňák, tak by vtom musel být čert aby to nerostlo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: V?ela?sk? vrby.
> Datum: 25.1.2008 12:26:59
> ----------------------------------------
> jestli to byla jíva, tak tam na řízky nespoléhej.Kozlík
>
> Nemáte celkom pravdu, p. Hnátek Vás o tom presvedčí. Najdite si radu č.26
> 901
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Bohumil Horák (e-mailem) --- 21. 1. 2008
RE: Včelařské vrby.

Přátelé, mám zájem o řízky včelařské vrby. Prosím o zaslání kontaktnmích
informací na bohumil.horak/=/vsb.cz

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Saturday, January 19, 2008 5:01 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Včelařské vrby.

Doplňuji:
Budu ořezávat na zahradě včelařské vrby. Jedná se hlavně o klon S021, který
předloni ohnulo velké množství sněhu plus další 3. Kdo by měl zájem o řízky,
můžeme se domluvit. Jinak skončí v chrastí.
Jedná se o severní Moravu, od každé vrby mám 1 stromek nebo keř, takže počet
řízků je omezen, nejvíc bude z S 021. Názvy ostatních si už nepamatuji, měly
by souvisle kvést zhruba od začátku března, kdy kvete S 021 až do poloviny
dubna, kdy rozkvétá smuteční vrba.

R. Polášek



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 1. 2008
Re: Včelařské vrby.

Pán Hnátek z Banskej Bystrice ma požiadal pereposlať príspevok o rozmnožovaní rakyty. Anton


Zdravím všetkých. Pred pár dňami sa hovorilo o pestovaní vŕb, konkrétne rakyta. Salix caprea. Aj ja som sa pokúšal množiť vŕbu - rakytu zo začiatku neúspešne, ale po 2 rokoch neúspechov som našiel predsa recept.
1. Jednoročné odrezky musia byť minimálne 1 cm a viac hrubé. Takéto hrubé výhony však nájdete z pravidla len na pni (pařezu) odrezanej vŕby.
2. Narezané odrezky dávam do vedra s vodou, do ktorej rozmiešam 1 cm3 = 1 ml / 1 liter vody prípravku "DARINA", čo je kvapalné organickominerálne hnojivo na báze humínových kyselín získaných zo sapropelu - sibírskeho bahna.
3. Po 4 až 10 týždňoch sa na kôre odrezku objavia biele pupienky, čo sú zárodky nových korienkov. Zasadiť (aj do veľkých črepníkov) a zapestovať rastlinu. Často polievať, než riadne zakorení.
Robert Hnatek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu