76135

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Vojtěch (85.13.78.2) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplení

Moje poznatky při zimování včel.
Je to název článku , který jsem zaslal do Včelaře. Ukázka části obsahu.
Jestli včely potřebují přes zimu vodu zjišťuji. Zatím ji berou......Ve starých typech úlů jsem naměřil přes česno zbytky plynu.Integrované dno má čistý vzduch, protože umožňuje otevřít do průvanu, který včelám přirozeným způsobem urychluje větrání /těžkého vzduchu, snížení vlhkosti/, zároveň umožňuje udržovat potřebnou teplotu v úlu, která má být vyšší až při včelí reprodukci.Včely zalepením všech děr, pro zachování tepla, v horní části úlu vytvoří částečně nevětratelný prostor. Tento problém řeší navrhované integrované dno.
Vyzkoušel jsem různé materiály na zhotovení úlu. Včely měly možnost si vybrat prostor. Jsou zazimované ve 3 nástavcích tak, že mezi již používaný dřevěný vrchní a spodní nástavek je umístěn nový skleněný.Skleněný nástavek je zakrytý látkou, aby byly stejné podmínky. Včely zimují ve skleněném, aniž ho musely impregnovat jako dřevěný.Plástev vlivem systému komůrek akumuluje teplo , proto včely nestlačuji do malého prostoru na zimu a žádné uteplování nepoužívám.Včely využívají jako tepelné izolace komůrkový systém, který také umožňuje, že1 kg plástve unese až 22 kg zásob / medu/. Viz. obrázek, kde jsou vidět včely až na skle.Domníval jsem se, že od studeného skla se budou zdržovat pořád co nejdále.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
G. Pazderka (80.78.146.248) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplení

Včelstvo reaguje ne na stěnu úlu, ale na mikroklimatické podmínky uvnitř úlu. To je známá věc.

Jestli někdo dobře pochopí co je na konstrukci úlu při jarním rozvoji v průměru zásadní, tak dojde nato, že jde právě o co nejkonstatnější hodnotu tepla okolo plodu a přízeň počasí. Jak se takové zjištěné hodnoty teplot více rozcházejí, tím je větší přizpůsobováníse takovému měnícímu se mikroklimatu úlu. A to umí podle všeobecných průměrných výsledků stavu vyzimovaných včelstev pouze asi jedna třetina - nejsilnějších včelstev z celkového stavu. U zbývajících dvou třetin se předpokládá jakési "pomáhání" - podněcování a tz. zpravidla vícenáklady.

Je velmi jednoduché říci chovejme silná včelstva, ale je racionální a méně nákladné nedělat jisté úkony nebo je dělat a mít siláky za cenu vícenákladů. Jestli je přirozené mít včelstva po vyzimování v různých silách, proč poroučet větru dešti a uměle tvořit "siláky", které vyžadují další praktické znalosti aby se zvládla např. rojovka.


Úl může být třeba i z tenkého plechu a včelstvům se může velmi dařit.

.......
V.Bernátek:>Domníval jsem se, že
od studeného skla se budou zdržovat pořád co nejdále.
<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen?

K tomu sklu
Včely se u těchto úlů stahovaly na zimování k česnu kde právě byl větší pohyb vzduchu
V úlech kde se zužovala na zimu a zvláště u budečáků a podobných úlů bylo uteplení nutné protože volný prostor u uzavřeného úlu se choval jako rezervoár chladu a zpožďovalo se plodování.
jakmile ale se zimuje v celém prostoru úlu je uteplení jen další nákladovou položkou :-)
O racionálnosti velmi silných včelstev začínám silně pochybovat Ze zkušeností jak se pohybuji mezi včelaři pozoruji , že potíže v poslední době mají dvě skupiny; 1skupinou jsou mladíci kteří dnes mají velkou neúctu ke všem nařízením a zákonům. Těm stačilo jednou přijít o včely a již tomu rozuměli. Druhou skupinou jsou právě včelaři kteří právě se snaží o co nejsilnější včelstva Mají sice větší výnos na včelstvo Ale také větší materiálové a časové náklady a v našem okrese to byl také mor
Sám si dělám časový a nákladový snímek na ošetřování včel a již se vracím po 8 letech z 5 nástavků na 3 až 4 včetně polorámků
Dalším důvodem je také zjištění mnoho plodu = mnoho V.D. A při přirozeném úbytku včel v podletí mnoho VD se pak rovná silnému napadení zimních včel, pokud se dobře netrefíte s podáním léčiv :-( To považuji právě za to největší úskalí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G. Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Racionalizace a uteplen?
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Včelstvo reaguje ne na stěnu úlu, ale na mikroklimatické podmínky uvnitř
> úlu. To je známá věc.
>
> Jestli někdo dobře pochopí co je na konstrukci úlu při jarním rozvoji v
> průměru zásadní, tak dojde nato, že jde právě o co nejkonstatnější hodnotu
> tepla okolo plodu a přízeň počasí. Jak se takové zjištěné hodnoty teplot
> více rozcházejí, tím je větší přizpůsobováníse takovému měnícímu se
> mikroklimatu úlu. A to umí podle všeobecných průměrných výsledků stavu
> vyzimovaných včelstev pouze asi jedna třetina - nejsilnějších včelstev z
> celkového stavu. U zbývajících dvou třetin se předpokládá jakési "pomáhání"
> - podněcování a tz. zpravidla vícenáklady.
>
> Je velmi jednoduché říci chovejme silná včelstva, ale je racionální a méně
> nákladné nedělat jisté úkony nebo je dělat a mít siláky za cenu
> vícenákladů. Jestli je přirozené mít včelstva po vyzimování v různých
> silách, proč poroučet větru dešti a uměle tvořit "siláky", které vyžadují
> další praktické znalosti aby se zvládla např. rojovka.
>
>
> Úl může být třeba i z tenkého plechu a včelstvům se může velmi dařit.
>
> ......
> V.Bernátek:>Domníval jsem se, že
> od studeného skla se budou zdržovat pořád co nejdále.
> <
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Čermák K. (e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen?

Souhlasím a už dlouho tvrdím totéž. Už hodně dlouho se u nás propagují
max. silná včelstva, ale dost jednostranně - je tím myšleno max. plodná
včelstva. Ale mnohem výhodnější je chovat včely méně plodné a současně
více dlouhověké, resp. které vydrží udělat za svého života více práce.
Takové včelstvo nemusí maximálně plodovat, stačí přiměřeně a přitom
dosáhne normální (řekněme střední) síly. Tím ušetří po všech stránkách
- zásoby, létavky na nošení pylu a vody, teplo na udržování teploty, a
navíc roztočům V.d. poskytuje méně příznivé podmínky na množení
(skutečně v plodnějších včelstvech se roztoči více množí, před časem zde
o tom byly pochybnosti). O významu dlouhověkých včel jsem už psal ve
Včelařství č.8/2004 (viz na webu
http://web.quick.cz/pvzubri/dokumenty/letnivcely.pdf) - velmi doporučuji
si to znovu přečíst a promyslet souvislosti, i ty tam nepopsané...
K. Čermák

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> O racionálnosti velmi silných včelstev začínám silně pochybovat.
> ....
> Dalším důvodem je také zjištění mnoho plodu = mnoho V.D. A při přirozeném úbytku včel v podletí mnoho VD se pak rovná silnému napadení zimních včel, pokud se dobře netrefíte s podáním léčiv :-( To považuji právě za to největší úskalí
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen?

Chovat silná krátkověká včelstva je nesmysl a naprostá ztráta času. Účel chovu velmi-silných jednomatečných včelstev je využití přirozeného potenciálu tvorby dlouhověkých včel u silných včelstev. Taková včelstva poskytují znatelně více medu, než stejně silná krátkověká včelstva. To přece znáte.

Myslím, že letošní rok ukázal vážené nedostatky současné metodiky boje proti varroáze, které nevystačuje u silných včelstev. Není se čemu divit, vždyť jde o způsoby vymyšlené již před mnoha lety a navržené pro jedno-prostorové maximálně dvou-prostorové úly na podzim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu