76047

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek (e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re: divokost vcelstev

Já myslím, že je to přesně naopak. S nástupen nástavkových úlů včelaři
víceméně přestali mít potřebu chovat se ve včelách tak, aby je nerozrušili,
protože většina zásahů se zkrátila pod 5 - 10 minut. Málokteré zásahy jsou v
nastavkovém úlu tak rasantní, aby musely trvat třeba hodinu, v zadovácích
to je běžná doba zásahu. Podle mých zkušeností při práci se včelami po
otevření úlu a vytahování rámků prvních 5 - 15 minut právě rozrušení včel
rychle stoupá až dosáhne zhruba úrovně dané momentální vzrušivostí včelstva
a dané šetrností práce včelaře. Dále stoupá už velice pomalu, případně
nestoupá vůbec. To znamená, že v nastavcích, pokud se pracuje rychle a
rozumně šetrně, se včely obvykle nestihnou rozrušit. Navíc, když už jsou
včely v nastavcích rozrušeny, nastavky se složí a zásah se dá rychle
ukončit. U zadováku, když jsou rámky se včelami v bednách, se to nedá, rámky
se zase musí bez ohledu na útoky včel pěkně z beden nastrkat zpátky do úlu.
Nástavkový včelař se tudíž nemusí naučit se včelami pracovat, aby mohl
včelařit. Včelař v zadovácích se to naučit musí, nejde pravidelně trávit
hodiny u otevřených včelstev, která jsou rozzuřená, stovky včel neustále
hledajících přístup k včelařově kůži nakonec uspějí a včelař je od včelstev
doslova vyštípán. To dokladují i příspěvky důvěrníků včelařů nástavkářů
naříkajících nad divokými včelami v zadovácích. Kdysi jsem viděl závěrečnou
etapu včelaření takového včelaře. Včelař u otevřeného úlu nadával, oháněl se
po včelách, plácal je a občas utíkal ze včelína do křoví pronásledován
včelami. Ale musel se vracet, aby včely v zadováku složil.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 31, 2007 10:16 AM
Subject: divokost vcelstev


Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to
tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak
nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely
otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka
již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o
:-(

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> Datum: 31.12.2007 09:57:36
> ----------------------------------------
> > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor
jednoducho
> > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie
dnešné
> > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si
myslím,
> > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
>
>
> Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si
myslím,
> že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na
dnešních
> včelách to musí být znát.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Stonjek (90.183.70.9) --- 31. 12. 2007
Re: divokost vcelstev

Když se kdysi před hodně lety začala varróza blížit z východu, znejistěl jsem a oba kočovné vozy prodal. Udělal jsem dobře, protože o dva roky jsem všechna zbylá včelstva vysířil. Když jsem je prodával neměl jsem k nim ani kuklu, ani rukavice, tak byla včelstva v nich mírná. Proč tomu tak bylo: Používal jsem chov. materiál od svého skvělého a nezap. učitele J. Topinky z Úhonic, za hluboké totality soukromého včelaře. Tedy žádná inseminace pouze výběr a porovnávání. Od těch dob jsem nic tak mírného neměl a to i navzdory tomu, že dnes používám jak inseminované matky, tak otev. matečníky od špičk. chovatelů. Takže se těm pitomnostem jak dřív bylo hůř se jen shovívavě usmívám. Potomstvo od IM z Dolu již se mírností k tomuto ideálu hodně blížilo, ale v 2 generaci o tuto vzácnost rychle přišlo a v medu ty výsledky také trochu zaostávaly. Takže nic moc. Takže ať se všem v příštím roce daří. Zdraví R.- Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
kozlík (194.212.232.6) --- 31. 12. 2007
Re: divokost vcelstev

To znám také a zadovák nemám žádný.Mám jenom nástavky.Jedná se právě o "vkládání" Gabonů do plodiště. Uteču do boudy kde je tma, část včel odletí a ostatní čekají před a na boudě až se vrátím. Tu nejhorší verbež odvedu k jezírku, tam si třeba na chvíli lehnu do vysoké trávy a pak poklusem k úlu rychle zatím přikryté včely uzavřít. Nějaké velké ohledy si musím odpustit, protože pokouření, smetání z okrajů nástavku má za následek "vylití" včel takže pak již ne! Teda ve všech případech bych měl použít minulý čas. Letošní rok jsem dopadl bledě, a spíš se těším na ten příští až zase nějaká žihadla dostanu, teda jestli bude od koho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re: divokost vcelstev

Co já pamatuji, vždy jsme rozchovávali svoje včely. A ve včelstvech jsme
zachovávali jednotlivé linie v úlech. Tak jednou za 5 - 10 let přibyla
nějaká chovná matka, ale nikdy jsme nevčelařili stylem vybrat nebo koupit
dobrou matku a dcery odchované od ní nacpat do všech nebo většiny úlů, jen
abychom proboha měli co nejvíc medu. Včely v 90 % úlů, pokud jejich výnos se
pohyboval v daném rozmezí a které nebyly příliš divoké, vždy dostaly
příležitost vychovat si novou matku jen ze svého plodu, nikdy ne z cizího.
Dříve kdysi hodně dávno hlavně přes rojení, později bez rojení oddělky.
Vlastnosti, které měly včely před 10 - 15 lety, byly na stejném úlu vidět i
dnes po několik generací matek. Jen občas se některé linie přerušily,
ztrátou matky při rojení, úhynem v zimě nebo zeslabením včelstva v létě a
vyloupením. Oslabení včelstva a jeho úhyn se dalo velice často předpovědět
nápadným zmírněním divokosti včelstva tak o půl roku dříve. Stejně tak se
snažím včelařit i teď, i když s podstatně menším počtem včelstev. Udržuji
linie v jednotlivých úlech a vyřazuji jen naprosté slabochy. Proto si
myslím, že můžu porovnávat. A to porovnávání vychází tak, jak vychází,
jednotlivá včelstva jsou za tu dobu čím dál tím víc sobě podobná a jejich
divokost klesá.
Něco jiného by bylo, kdybych měl prakticky všechny matky odchované od nějaké
koupené matky. Jenže při takovém včelaření teď mám všechny včelstva
odchované od jedné chovné matky jedné linie. Za 3 - 5 let si ve Včelařství
přečtu nějakou oslavnou recenzi na chovné matky jiné linie nebo přijdu na
poutavou přednášku prodejce matek nové linie, okamžitě je nakoupím a během
dvou, tří let vyměním ve všech včelstvech . Za dalších pár let změním zase.
Potom ale nemůžu nic porovnávat ve smyslu divokost včelstev dříve a nyní,
protože zhruba co 5 let kompletně nahradím na stanovišti jednu linii druhou
a z genů, které měla ta první linie odlišná od té druhé, nemám na stanovišti
nic. Můžu maximálně říkat "Tahleta linie, co jsem choval kdysi, mně
vyhovovala více než ta linie, co chovám dnes, ale ta dřívější linie se s
časem prý taky zhoršila(nebo zlepšila)". A i kdybych neměnil, stejně pokud
pravidelně nakupuji chovné matky, takové porovnávání stejně nemá smysl.
Vůbec totiž nevím, podle jakých kritérií vyšlechťuje chovatel tu linii. Roky
může vybírat vedle výnosu hlavně klidné včely. Pak se ukáže, že chovatel
musí občerstvit linii přišlechtěním nějaké jiné linie, třeba nalezené někde
v přírodě. A pak se třeba ukáže, že občerstvená linie má včelstva v průměru
divočejší a chovatel bude muset zase dlouhé roky šlechtit, aby získal stejně
klidné včely jako před přišlechtěním. "Kupovatel" matek o tom nemá potuchy a
tak tvrdí, že dříve byly včely klidnější a nyní jsou divočejší......
Přiznávám, že kdybych včelařil takhle, to znamená nakoupil chovnou matku a
během dvou let přidal dcery do všech úlů a takhle pořád dokola, asi bych měl
více medu a klidnější včely. Ale nějak se mně nechce, připadá mi to jako
včelaření s půjčenými včelami či co. Asi tak.

No nic, končím dneska a posílám všem na konferenci p.f. 2008.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re: divokost vcelstev

Nemáš pravdu za zhruba 50 roků včelaření v různých úlech od zadováků přes budečáky, univerzální, až po dnešní tenkostěnné úly vždy se tak jednou z 3 roky setkám s takovým včelstvem které jen odděláš víko tak startují jak stíhačky k útoku
Je pravdu, že náprava takového včelstva je mnohem snažší v nástavkovém jak v zadem přístupném úlu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: divokost vcelstev
> Datum: 31.12.2007 11:08:44
> ----------------------------------------
> Já myslím, že je to přesně naopak. S nástupen nástavkových úlů včelaři
> víceméně přestali mít potřebu chovat se ve včelách tak, aby je nerozrušili,
> protože většina zásahů se zkrátila pod 5 - 10 minut. Málokteré zásahy jsou v
> nastavkovém úlu tak rasantní, aby musely trvat třeba hodinu, v zadovácích
> to je běžná doba zásahu. Podle mých zkušeností při práci se včelami po
> otevření úlu a vytahování rámků prvních 5 - 15 minut právě rozrušení včel
> rychle stoupá až dosáhne zhruba úrovně dané momentální vzrušivostí včelstva
> a dané šetrností práce včelaře. Dále stoupá už velice pomalu, případně
> nestoupá vůbec. To znamená, že v nastavcích, pokud se pracuje rychle a
> rozumně šetrně, se včely obvykle nestihnou rozrušit. Navíc, když už jsou
> včely v nastavcích rozrušeny, nastavky se složí a zásah se dá rychle
> ukončit. U zadováku, když jsou rámky se včelami v bednách, se to nedá, rámky
> se zase musí bez ohledu na útoky včel pěkně z beden nastrkat zpátky do úlu.
> Nástavkový včelař se tudíž nemusí naučit se včelami pracovat, aby mohl
> včelařit. Včelař v zadovácích se to naučit musí, nejde pravidelně trávit
> hodiny u otevřených včelstev, která jsou rozzuřená, stovky včel neustále
> hledajících přístup k včelařově kůži nakonec uspějí a včelař je od včelstev
> doslova vyštípán. To dokladují i příspěvky důvěrníků včelařů nástavkářů
> naříkajících nad divokými včelami v zadovácích. Kdysi jsem viděl závěrečnou
> etapu včelaření takového včelaře. Včelař u otevřeného úlu nadával, oháněl se
> po včelách, plácal je a občas utíkal ze včelína do křoví pronásledován
> včelami. Ale musel se vracet, aby včely v zadováku složil.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 31, 2007 10:16 AM
> Subject: divokost vcelstev
>
>
> Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to
> tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak
> nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely
> otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka
> již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
> UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o
> :-(
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> > Datum: 31.12.2007 09:57:36
> > ----------------------------------------
> > > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor
> jednoducho
> > > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie
> dnešné
> > > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si
> myslím,
> > > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> > Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
> >
> >
> > Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> > Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si
> myslím,
> > že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> > jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> > Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> > zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> > včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> > let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> > kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> > nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> > včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> > trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> > hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> > divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> > ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> > chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> > desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na
> dnešních
> > včelách to musí být znát.
> >
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu