78697
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- jkala --- 26. 3. 2003
Re: rozmanitost
Pod názor Honzy Jindry se podepisuji na základě mé dosavadní totoľné zkuąennosti. Mám někdy pocit, ľe větąinu času strávím u včel jakýmsi neproduktivním okouněním a kocháním se - já si s nimi a sám se sebou povídám. A dělám to velmi rád. Jako zaměstnavatel bych se ale na hodinu vyrazil bez nároku na odstupné:-)). Hobby je velmi těľká práce, kterou by člověk nedělal, kdyby se jí musel ľivit.
Z Českého včelařství se uľ před několika roky vydělilo včelařství komerční je mu věnováno i na úrovni svazového časopisu dostatek prostoru, mám pocit, ľe často na úkor srozumitelné pomoci větąině amatérů ). Komerční metody vąak zatím mají ( dle mých poznatků ) na amatérskou větąinu stejný vliv jako konstrukční problémy raketoplánu na pojízdnost ąkodovek. Ale budiľ - to téma by se před pár lety četlo jen jako zajímavosti o flóře na Marsu. Takľe já se těąím na to, ľe si osvojím metodu 20-ti minutového ( tj. dvacet minut lidské práce ročně na jedno včelstvo ) včelaření. Uľ druhým rokem se mi suąí foąny z vejmutovky na Langstrothy - to abych věděl o čem mluvím. Chci to zkusit, ale hodlám to sledovat jakousi skeptickou oponentní metodou. Tedy ne pouze sledováním maximalizace výnosů a minimalizace nákladů. Protoľe pokud někdo propaguje nějakou novou metodu, měla by to být metoda, která řeąení problému popisuje jednoznačně, opakovatelně a uceleně ve vąech zdůrazňuji ) aspektech.
Bohuľel v literatuře ( ani na videokazetách z knihovny ) jsem zatím nenaąel nic, co by mne přesvědčilo, ľe ( jak říkám )"brojlerové" metody mají z dlouhodobého hlediska nějaký smysl ( kromě výąe momentálního zisku ) a ľe nejsou v konečném důsledku kontraproduktivní. Ani si nejsem jist, ľe se budou čestně vypořádávat se zvyąujícími se poľadavky na kvalitu medu, vosku.... Ale pokud komerční metody nebudou mít negativní dopad na celoploąnou nákazovou situaci a amatérské včelaření, pokud budou respektovat zacházení se včelami jako s ľivými tvory rád si je osvojí a bude propagovat i amatér jako já.
pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
> názory jiných a porovnávám se svými skušenostmi. Mnozí se tváří tak, že na > základě pozorování svých "n" včesltev mohou zevšeobecnit svoji metodu v > jednoznačný postup jako jsou např. 30-ti minutová či 20-ti minutová metoda. > Rád bych také tak někdy pracoval, ale nejde mi to. Biologie včel funguje > Všechny zdraví Honza >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 26.2.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2639
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Jiri Borik --- 26. 3. 2003
Re: rozmanitost
On Wed, 26 Mar 2003, jkala wrote:
> Komerční metody však zatím mají ( dle mých poznatků ) na amatérskou > většinu stejný vliv jako konstrukční problémy raketoplánu na pojízdnost > škodovek.
Já se na to dívám trochu jinak. Komerční metoda je postup, jak dosáhnout při minimálních nákladech (pracovních i materiálních) maximálních výnosů. Jako zájmový včelař si můžu dovolit "luxus" dělat něco nad rámec této nutnosti, hrát si a experimentovat, protože ekonomické hledisko mého včelaření není rozhodující. Jestli je ta práce navíc vždy ku prospěchu věci, nejsem úplně přesvědčený ;-).
Ale podstata chovu včel a jeho účel (t.j. výnos medu příp. dalších produktů) v obou případech zůstává, takže postupy by neměly být v zásadě příliš rozdílné.
Jako příklad: v neděli jsem při kontrole našel jedno výrazně slabší včelstvo s nedostatkem zásob (zřejmě zlodějky). Přemístil jsem ho, přidal mu zásobní plásty a budu se s ním zřejmě ještě několikrát zabývat, abych se ho pokusil přivést do kondice pro snůšku. Jako komerční včelař bych prostě rovnou zazimoval oddělky navíc a problém se slabým včelstvem na jaře vyřešil okamžitě spojením s jiným.
> Bohužel v literatuře ( ani na videokazetách z knihovny ) jsem zatím > nenašel nic, co by mne přesvědčilo, že ( jak říkám )"brojlerové" metody > mají z dlouhodobého hlediska nějaký smysl ( kromě výše momentálního > zisku) a že nejsou v konečném důsledku kontraproduktivní.
Je otázka, z jakého hlediska posuzovat smysl metody. Jak zájmové, tak komerční včelaření je umělou metodou, která s přirozeným životem včel zas tak moc nesouvisí. A kterému aspektu umělého chovu dávat přednost si musí každý rozhodnout sám.
A skutečně dlouhodobé hledisko ? Z pohledu historie včel na zemi je lidstvo jen takovou drobnou epizodou.
Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2640
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu