Včelařská konference

Tak vidím,že je situace opravdu bez problémů.Já všude slyšel o katastrofe a ono nic jen na písecku jedno stanoviště u nás také jedno a prý na vlašimsku padlo 80% a to bude jistě poplašná zpráva.Chtěl jsem se přidat k p.Kolomému (na stránky ČSV) abych také trochu pomohl,ale teď vidím,že to není potřeba.

Tak vidím,že je situace opravdu bez problémů. Pepík

Či je situácia bezprolémová ukáže až jar. Situácia u nás je všeobecne dobrá, ale sem tam prenikne správa, ktorá potvrdzuje, že niektorí včelári to nezvládli. Priateľovi (čo je na 100% pravdivé) zo 160 včelstiev doteraz vypadlo 50 včelstiev (ešte sa mu také niečo nestalo). Sám tvrdí, že to nezvládol, je čulý, šikovný a rozumie včelárčine, ale úpodľa vašej terminológie, patrí medzi dědulov (má 77 r.)

Mne osobne žijú všetky včelstvá (72 úľov) a doteraz som sa chválil, že do zimy idem s lepšími včelstvami, ako predchádzajúce roky. Platilo len do 5.12, keď som pre podozrenie návštevy piskorov vo včelstvách kontroloval či je to ozaj tak. Piskorov som nezistil, ale zistil som niekoľko včelstiev, ktoré som otvoril, že sú mimoriadne slabé. Ešte v 11.10 to boli včelstvá naozaj dobré a teraz som našiel niekoľko tisíc včelstiev v poloprázdnych uličkách.
Symtómy prečo je tomu tak som nezisti. Zistil som ale, že na podmetových podložkách nachádzam pravidelne nepoškodené mŕtvolky mladých včiel za určitý časový úsek, npr. 5, 10 alebo 20 dní, od 10 do 100 ks. To by však neznamenalo také prudké oslabenie, potom je dôvo na to, že včely hynú mimo úľ!
Pre optimistu v poslednom príspevku platí, "nekrič hop, kým latku nepreskočíš", lebo na jar môžeš mať smútok na duši.

Anton

Nepsal jsem že jsou problémy na jednom stanovišti. Že vím o jednom s cca 50 včelstvi, neznamená, že je skutečně jedné. Mám zkušenost z naší ZO, že včelaři nepřiznají problémy. Na jaře všichni tvrdí, že jsou bez strát, zimují úplně perfektně. A pak shání roje, oddělky a na podzim zimují stejný počet včelstev jako loni.

Když jsem na schůzi ZO řekl, že mám ztráty asi 65%, všichni se strašně divili. Když jsem ale jezdil po ZO koncem listopadu s aerosolem, včelaři se přiznávali, že mají stejný problém. Hodně včelařů, kteří zimují ve dvou a více nástavcích jsou na tom úplně stejně. Ztráty asi nemají včelaři, kteří zimují v plodišti, kdy matka neměla tolik místa k plodování a většinou ani nemají přehled, jestli tam včely ještě jsou a jak jsou silné. Na okres jsme to ale nehlásili.
Tonta

>Nepsal jsem že jsou problémy na jednom stanovišti. Že vím o jednom s cca 50 včelstvi, neznamená, že je skutečně jedné. Mám zkušenost z naší ZO, že včelaři nepřiznají problémy. Na jaře všichni tvrdí, že jsou bez strát, zimují úplně perfektně. A pak shání roje, oddělky a na podzim zimují stejný počet včelstev jako loni.

Osobně včelařím na východním okraji okresu Tábor a do současné doby jsem zhruba na polovičním stavu zazimovaných včelstev. Podle předběžných info se zdá, že množství úhynů je na jednotlivých stanovištích ZO značně odlišné. Nic podobného jsem zatím nezažil, kam se hrabe melecitóza.

Radek Krušina

>Ztráty asi nemají včelaři, kteří zimují v plodišti, kdy matka neměla tolik místa k plodování a většinou ani nemají přehled, jestli tam včely ještě jsou a jak jsou silné.
........................

Vypadá to, že nějaká závislost při úhynech na síle včelstev bude.
Ale spíš mi to přijde, že menší ztráty by mohli mít Ti, kteří usadili víc rojů.

U mě to je tak, že stanoviště, kde mi dosud z devíti včelstev uhynulo sedm, mám dva nástavkové úly a sedm dvouprostorových. Včely přežily jen v těch dvouprostorových.

K tomu dodám, že v podstatě nejmenší problém má zazimovaná náhradní matka, která zimuje v minioptimalu. Už při rozhodování, jestli ji nechám přezimovat, bylo toto včelstvíčko, zazimované na čtyřech rámcích trochu slabší, a je stále stejně trochu slabší, mrtvolky skoro žádné.
Ty dvě dosud přeživší včelstva jsou oproti září zřetelně slabší. Zimují na třech uličkách. Jedno z nich má myslím reálnou šanci se dožít jara, to druhé nevím, mají poměrně málo zásob kolem chumáče.

Uvidíme.
Pokud bude moci výzkumný ústav zpracovat informace o tomto roce, možná to bude zajímavé čtení o vývoji varroázy. Jsem zvědavý na závěry výzkumníků.

Radek Krušina

Výzkumný ústav již má zpracovánou podrobnou anlýzu. Mám to písemně, ale nemohu zveřejňovat cizí materiál na těchto stránkách. Teď už se stejně nedá nic zachránit. Mělo by to vyjít v časopise včelařství.

Jak už jsem tady jednou psal, nejlepší mám 4 udělané oddělky. Zimiju je ve třech nástavcích a jsou nejsilnější. Roztoč tam je ale taky. Začal ale se zpožděním.
Tonda

>Ale spíš mi to přijde, že menší ztráty by mohli mít Ti, kteří usadili víc rojů.

Dnešní kontrola 4 z 5 stanovišť na Podřipsku:
teplota vzduchu 11,2°C
provedena 2. fumigace u 72 včelstev
počet úhynů: 0
počet žihadel: 5
mírný prolet u 1/4 včelstev
počet mrvolek: cca 50/včelstvo

Honza Jindra:>provedena 2. fumigace u 72 včelstev<
.............
Těším se na další zprávy o spadech roztoče VD po 2. fumigaci. Ty mne oslovují z takových informací nejvíce.

- druhá fumigace ?! ta už snád měla být nepozdějí ve druhé polovině října, tj. 14 dnů od první. Kdy budeš dělat aerosol ?

Kdosi napsal:
- druhá fumigace ?! ta už snád měla být nepozdějí ve druhé polovině října, tj. 14 dnů od první. Kdy budeš dělat aerosol ?

Kdosi je asi závodník, který musí zvítězit i v rychlosti léčení. Používejte mozek! Léčit je třeba podle aktuálních podmínek a ne podle toho jak je to napsáno (nebo nenapsáno) v "metodice". Nikde není psáno, že musí být hotovo v říjnu, je to jinak, má se dokončit do konce roku. Roztoč je už 20 let šlechtěn na to aby přežil náš způsob boje. Ten kdo léčí jen v říjnu vybírá z jeho populace jen ty, kteří se rozmnožují do poslední chvíle na posledním plodu. Sestřelí pouze roztoče na včelách. Zjevně nepochopil, že je potřeba zasáhnout co nejefektivnějším způsobem v době, kdy není ve včelstvu plod. Pravidelné předvánoční oteplení způsobuje rozvolnění chomáče a nástup zimní periody plodování. To je okamžik vhodný k zásahu. Kdyby měl teploměr umístěný v alespoň jednom včelstvu uvěřil by. (V OBI mají v oddělení pro automobilisty digitální teploměr za 90Kč s baterií AAA). Stačí spustit do uličky mezi včely čidlo a vlastní teploměr mít položený na fólii nebo až na uteplivce pod střechou.
Vlastní ošetřování v zimě je ale potřeba stále považovat jen za diagnostiku při které sledováním spadu na očištěnou podložku vidíme jak na tom jsme. Na veškeré záchranné akce je již dávno pozdě. Pouze připravujeme roztoče na startovní čáru příštího roku. Připravujeme = vybíráme z nich ty nejkvalitnější, nejodolnější = superjedince. Už si musíme uvědomit, že s nimi musíbe bojovat celý rok a nenechávat to období kdy se včelstva ztrácí před očima jako důsledek viróz a bakteriálních onemocnění. Jak tady Gusta hezky napsal, je nám mnohým pořeba projít si "údolím stínů".
Honza

Příteli Honzo. Letošní rok je zcelá jiný než předešlé roky v situaci VD. Pokud si sledoval situaci po celý rok tak víš, že již v březnu VÚ upozorňoval na velké nebezpečí a doporučoval natírat plod MP 1 a tam kde bylo méně než tři roztoče. Pokud si sledoval přírozený spád v červenci, tak víš, že nějaký roztoč tam byl také. Vrchol rozvoje VD už byl v červenci a po jiné léte je to v srpnu.
Je přesně určen způsob ošetření VD. Bylo to již na těchto stránkách popsáno. První fumigace by se měla dělat počátkem října. Druhá za 14 dnů /tj. doba kdy vylezl ještě nějaký plod a teplota by měla být vícve než + 10 st. C. Tedy včely nemají být v chumáčí. Třetí ošetření je doporučeno aerosolem a to počátkem prosince a do teploty - 5 st.C. Po aerosolu se má cca za 30 dnů odebírat zimní měl./Druhá polovina ledna/. I když tam popisuješ jaká byla teplota, ale ty včely při té tvé druhé fumigaci už alespoň částečně byly v chumáčí. Nechci polemizovat o účinnosti tvé druhé fumigace.
Je to jenom tvá věc jakým způsobem ošetřuješ včely /i když tak celkem ne/, ale dělat vlastní výzkum se nevyplácí. Obávám se toho, že na takový výzkum žádný z nás nemá. Když tento vlastní výzkum nedopadně dobře, tak na vině není včelař, "ale prostředky které včelař používal".
Takže závěrem : Když už odmítáš plnit nařízení veterinářů, tak to alespoň nikde nepiš !!!

Příteli Pepo. Myslím, že by žádnému z nás neškodilo si přečíst o varroáze trochu víc, než platné veterinární vyhlášky. Pak by se došlo k závěru, že Honza má svatou pravdu. Ono to s těmi roztoči není tak prosté, jak by se mohlo zdát z toho textu, co neustále veterináři bezduše opisují z roku na rok. Někde asi museli soudruzi letos udělat chybu, ....ale kde?
Nejde jen o to si dělat vlastní výzkum, i když proč ne, není to zas taková věda. Sledovat situaci s úrovní roztočů ve včelstvech by měl od dubna do srpna dělat každý a opravdu zapojit do boje větší kus mozku.

První fumigace by se měla dělat počátkem října. Druhá za 14 dnů /tj. doba kdy vylezl ještě nějaký plod a teplota by měla být vícve než + 10 st.

A tady je ta chyba. 14 dní je moc. (přečtěte si metodiku) Pokud v tu dobu včelstvo ploduje a roztoči pracují na zachování svého druhu. Tak se najde docela dost roztočů které první fumigace nezasáhne a do čtrnácti dnů jsou už zase pod víčky a mají na chvíli vyhráno.
Pokud Honza používal Gabony nebo zavčasu vhodně použil KM, tak je nyní i podle mě vhodná doba na druhou fumigaci. A podle spadu bych se rozhodoval zda mezi 20 a 25 prosincem použít aerosol a jestli se opakovat s účinnou látkou, nebo použít třeba M 1 aer.

Já bych použil M-1AER, neopakovat. Teď můžete fumigovat jak chcete, není to nic platný, karty na jaro byly rozdány v červenci. Pokud nyní někdo něco vynechá, zachránit se to dá nátěrem plodu anebo další aplikací KM v květnu.

------------------
>A podle spadu bych se rozhodoval zda mezi 20 a 25 prosincem použít aerosol a jestli se opakovat s účinnou látkou, nebo použít třeba M 1 aer.

Eman mi mluví z duše. Opakuji, že veškeré "léčení" v zimních měsících je na draka, když máte včely zesláblé, poškozené a zavirované. Pepík tady psal, že včelstvo je nyní v chomáči a nemá cenu fumigovat. Opak je pravdou. Včera jsem kontroloval teploty a již pohledem skrz fólii bylo patrné, že včely jsou rozestoupené. Stejně tak kritizované léčení jinými postupy než podle metodiky je mimo mísu. Používám fumigaci zespodu do vysokého podmetu těsně za přední stěnou = pod hroznem včel. Pohledem přes folii je krásně vidět jak dým proniká vzhůru hroznem a včely jej vířením křídel rozšiřují do celého úlu. Ani prd neuniká kolem zalepené fólie, kterou bych musel odtrhnou při "správné" fumigaci zezhora. Metodika vznikala před 20-ti lety a nejen veterináři nám ji stále přepisují jako dogma. Možná právě zaslepené trvání na metodice nám přináší současnou varroa-rezistenci na metodiku. Na závěr - výsledky hovoří a ne přání otce myšlenky.
Mým cílem není dlouhodobě používat chemické zbraně hromadného ničení na chudáka kleškíka včelího. V létě je budu potřebovat na testování varroa senzitivity svých matek tak si jich pár musím ve včelách nechat.
Pro Gustu: dnes jsem zkontroloval spad ze včerejší fumigace a výsledek = 0 až 4 ks + 1 včelstvo cca 50 ks.

Kdesedá koupit nebo objednat odpařovač NASSENHEIDER

co vim tak pouze tady :

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/index.html


T.H.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Even Horn?k <e.hornak/=/atlas.cz>
> Předmět: odpa?ova?
> Datum: 24.4.2008 11:10:27
> ----------------------------------------
> Kdesedá koupit nebo objednat odpařovač NASSENHEIDER
>
>
>

http://www.vcelarstvi-burian.kvalitne.cz/leciva_pov_vet_lekare.html

je potreba si objednat i kyselinu mravenci 85% a tu pak patricne naredit na 60%

jj a vhodna bude i ta nalivaci lahev

popsano je to nekde na vcelarskych novinach

T.H.

> http://www.vcelarstvi-burian.kvalitne.cz/leciva_pov_vet_lekare.html
>
> je potreba si objednat i kyselinu mravenci 85% a tu pak patricne naredit na
> 60%
>
>
>

Proč to zbytečně ředit vodou která se hůř odpařuje ? Možná v létě kdy jsou hyce,ale jinak bych neředil,spíš bych zvětšil nebo zmenšil knot podle počasí a potřeby odparu.Píšu to protože na formidolu je uvedeno obsah 40ml 85% KM.S formidolem mám několik zkušeností a zdá se mi být slabý i při 85% (dávám do podmetu na stavební uzávěru.Mezi včely a nástavky se mi cpát nechce).Odpařovač mám jeden na zkoušku zakoupený i s 85%KM a jsem zvědav jestli se osvědčí,ale zas je to rozebírání a výměna místo jiného rámku v blízkosti plodu a jiné složitosti.Spíš chci zkusit nechat nasáknot (pomalím politím z injekční stříkačky)starší použité desky formidolu a aplikaci KM tak zopakovat víckrát za sebou,s menší dávkou jelikož je z desek formidolu strhlá regulační folie.Doufám že se zadaří a výsledný efekt s roztoči zatočí.
Krásně rozkvetlé jaro přeje všem Pepíno


Ivo (62.177.85.161) --- 24. 4. 2008
Re: odpařovač

je potreba si objednat i kyselinu mravenci 85% a tu pak patricne naredit na 60%

Pepa napsal:

>Takže závěrem : Když už odmítáš plnit nařízení veterinářů, tak to alespoň nikde nepiš !!!
...................

Nevím, jak je to u Vás, ale naše nařízení veterinářů by Honza Jindra neporušil.

Výtah z nařízení veterinární správy Jihomoravského kraje:
"V období od 10. října do 31. prosince běžného roku provedou chovatelé včel trojí opakované ošetření všech včelstev přípravkem VARIDOL (FUM, AER). Ošetření se provede nejlépe komisionálně a to fumigací nebo aerosolem. Ve včelstvech nemá být při druhém a třetím ošetření zavíčkovaný včelí plod. Doporučené intervaly mezi ošetřeními jsou 14 – 21 dní.
3) Podle místních podmínek a po konzultaci s příslušným inspektorátem KVS je možno upravit konkrétní termíny druhého a třetího ošetření. Na území, kde byl použit GABON PA 92 nebo GABON PF 90, se první ošetření VARIDOLEM může vynechat.
4) Poslední ošetření v prosinci, kdy jsou včelstva bez plodu, se doporučuje provést aerosolem. Při použití acetonu lze aerosol aplikovat do teploty minus 5 °C. Toto ošetření je významné k zabránění tvorby rezistence.
5) V odůvodněných případech, po konzultaci s KVS, může být VARIDOL při fumigaci nahrazen přípravkem MP-10 FUM a při ošetření aerosolem přípravkem M-1 AER. Při použití přípravku MP-10 FUM, který může u jednotlivých včelstev způsobit větší rozrušení, doporučujeme zkrátit dobu uzávěry česna na 5 až 10 minut. V místech zvýšené intenzity varoázy, kdy po třetím (event. již druhém) ošetření je patrný vysoký spad roztočů, může KVS povolit další ošetření, kterým se obvykle nahradí ošetření jarní.

Radek Krušina

- druhá fumigace ?! ta už snád měla být nepozdějí ve druhé polovině října, tj. 14 dnů od první. Kdy budeš dělat aerosol ?
----------
Dnes po ránu jsme jezdili aerosolovat. U mých včel jsme dokončili první aerosol. Žádné fumigace jsem dosud nedělal! U sousedů jsme s důvěrníkem léčili potřetí (jednou, dvakrát snad fumigovali). Jednak proto, že veterina jak opisuje (i s chybama) vyhlášky napsala k odběru měli na MVP že jí máme odebrat po posledním ošetření aerosolem a odevzdat do 15.12. Tak aby měli dušičky klid, a jednak si myslím, že po minulých mrazech by současné oteplení mohlo vyvolat začátek plodování.
Kolem poledního byl na většině stanovišť co jsme navštívili prolet. To znamená, že teď se dá normálně fumigovat. Stejně tak je pravděpodobné, že to půjde okolo vánoc.
Vyvíječ jsem si koupil abych nebyl zaskočen náhlým příchodem zimy, a teď ho používám protože je to rychlejší.
Ale normálně bych dělal teď druhou fumigaci, třetí okolo vánoc.
Zatím mi to vycházelo pefektně a domnívám se, že v zimě je třeba v metodice mít napaměti dvě hlavní věci:
- zničit VD do posledního a to je možné jen bez plodu (proto jsem fumigoval na státní svátky 28.října, 17.listopadu a Vánoce)
- fumigace funguje jen když včely nejsou v chomáči. Venkovní teplota je orientační údaj pro blbečky. Rozhodující je pohled do úlu. Například v poledne vykoukne slunce, včely se proletí a večer je k nule. Ideální čas na to vyrazit, když se člověk vrátí z práce. Včely jsou ještě rozlezlé a kouř je rozežene dokonale.

Dozvídal jsem se, že to dělám blbě, ale výsledky hovoří. A to si myslím, že za dost VD v měli u mě může spad VD z louček u mých NN.
Nedávno jsem slyšel projev, který mě zařadil mezi lajdáky, kteří ani v polovině listopadu nemají odléčeno. Jsem na to hrdý.

A k celoročnímu boji s VD si dovolím poznamenat, že v každém rozhodují informace. O tom jak to vypadá ve vašem úle, i ve vašem okolí. Protože jestli někde okolo vás v podletí padne včelín s patnácti a více včelstvy, tak vaše jediná nadějí je záložní stanoviště se slušnějším okolím. :-))
Karel

Zřejmě tady došlo k situaci, kdy rychlost psaní překonala rychlost myšlení! O Honzovi je známo, že je aktivní kočovník, což znamená, že využije li veškerou snůšku tak končí někdy v zač. možná polovině září a má ještě včelstva pěkně rozplodovaná. Za této situace by v zač. října fumigoval jen naprostý ....!!!!Naopak včelař na pevném stanovišti,kde končí snůška někdy v pol července a kéž by tomu tak vždy bylo, hned nakrmí a vloží souč Gabon, tak ke konci září žádný plod nemá a v uvedený termín má fumigace význam. To mám několikaletými pokusy ověřeno a už jsem o tom psal. Takže u léčení se musí hlavně myslet a myšlení napasovat přesně na svoje podmínky a kritizovat druhé až jsem si jist, že u mě je vše na 100%. Nezbývá než dodat, že převážná většina včelařů, kterým uhynula včelstva se vet. vyhláškou řídila do puntíku. Zdraví r. Stonjek

Ano tak to bylo a navíc jsem ještě vyvíjel aktivitu, která mi ve finále byla na houby.