Včelařská konference

Nedá mi to, abych se do této diskuze nezapojil. Nebudu Vás jmenovat jak někteří uvádite, že léčite fumigaci i 4 x a více, gabon stále máte od 8.8. ve včelstvu atd. Nechcí dělat chytrého, ale všichní, kteří takovým způsobem léčite, děláte to velíce špatně a tím postupně likvidujete svá včelstva a také jiných. Především by se mělo dodržovat veterinární nařízení.
Již mnoho let spolupracují z VÚ v Dole při kontrole rezistence na varidol, MP 10 atd. Mám už letošní první výsledky a že by gabon nebyl účinný a nebo formidol, s tím nemohu souhlasit.

Do všech včelstev počátkem srpna /kromě pětí/ jsem vložil desky formidolu. U 16 včelstev jsem v srpnu po dobu 30 dnů prováděl zkoušku na variotoleranci s gabonem 90 a gabonem 92. Za sledované období u těchto včelstev byl spád roztočů kolem 500 ks na včelstvo.

Včera jsem začal provádět křížové zkoušky na rezistenci formou fumigace varidolem a MP 10. Dnes jsem počítal roztoče.

Výsledky :

- kde jsem nic nepoužil /tj. 5 včelstev bez formidolu/ je spád roztočů více než 1000 ks na včelstvo a tyto včely jsou zesláblé.

- kde jsem použil formidol a včera fumigaci varidol a nebo MP 10 je spád roztočů do 500 ks na včelstvo.

- u 16 včelstev kde jsem prováděl zkoušku na variotoleranci /gabon 90 a nebo 92/u tu jsem skončil počátkem září, byl spád roztočů od 10 do 50 kusů.

Vážený příteli,napadení není v celé republice stejné bohužel u nás je to letos pořádně zamořené.U některých jsem gabon už vyndal a dnes ho zase vrátím reinvaze je tak silná,že to jinak nejde.Denně jich donesou okolo 100 kusů tak do 15.10.kdy se začíná fumigovat jich tam bude víc než včel,do vánoc bych potom měl po starostech a já zatím nechci včelařinu pověsit na hřebík,nejsem tak starý.Nebojte se že to nekonzultuju s odborníky,kdyby se všichni tak starali asi by to vypadalo u nás jinak.Včelaři na dotaz jak na tom jsou,říkají parada mám tam čisto.Právě tihle co měli čisto už ho většinou opravdu mají.Poradit někomu aby dal podložky se síty a tím zjisti objektivně skutečný spad za 24 hodin to dělám už 4 měsíce bez velkého úspěchu.

A k čemu mi budou podložky?! Já vím, že tam kde ještě zůstaly nějaké včely , tak tam roztoči jsou! Roztoči nepadali tam, kde již včely nebyly. Také mi není jasné odkud by včelky teď nosily roztoče, když během 2 dnů včely "zmizely" , zbývající plod uhynul chladem, ale k vyloupení včelstva došlo až cca za další 2 dny a včely spolu již do kontaktu vůbec nepřišly.

Já vím odkud nosí roztoče,nedaleko asi 1 km je veliké pole hořčice a tam se slétavají včely z 6 okolních vesnic.co s tím toť otázka.Zatím nechávám Gabon a spad minulý týden 5 až 10 o víkendu 100 a víc.

Ty vole,myslíš ,že ty včely tam po sobě lozí.A přeletět ze včely na včelu snad ti parchanti neumějí.

Ty vole,myslíš ,že ty včely tam po sobě lozí.A přeletět ze včely na včelu snad ti parchanti neumějí.

No Tí parchanti naozaj lietať nedokážu, ale dokážu bleskovo prejsť zo včely na včelu. A práve pri návšteve kvetov sa včely stretávajú. No také jednoduché to naozaj nie je. Včela, na ktorej sa drží klieštik je ním vyrušovaná a nemôže sa bestarostne venovať zberu peľu prípadne nektáru, takže prenos týmto spôsobom je naozaj ojedinelý. Tejto možnosti bol v počiatkoch invázii robený dôsledný výzkum, pri ktorom bolo npr. dokázané, že V.D. prežil ukrytý na kvete tri dni. Tá možnosť však existuje.

Reinvázia do iného včelstva sa šíri z úľa, v ktorom je včelstvo v poslednom štádiu svojej existencii, čiže jeho biologická súdržnosť (včelstvo nie je v stave brániť svoj letáč, je proti votrelcom apatické/. Včely ale i osy /pozoroval som to osobne/ majú do včelstva "voľný vstup" a okrem zásob odnášajú na svojom tele i parazita. Deje sa prirodzenou cestou, lebo aj parazit pudove cíti, že vymretím včiel ukončí svoju axistenciu aj on a týmto spôsobom sa prenesie do iného včelstva.

Stále si však myslím, že príčina vysokého výskytu varroa vo včelstvách je liečenie nevhodným technologickým postupom so strany včelára. Anton

Vzhledem k tomu, jak bleskově včelky mizely a loupežící včely se vůbec nesetkaly s místními obyvatelkami se domnívám, že "reinvaze" probíhá docela jinak, než v minulosti. Ano přípravky zabíjejí roztoče, ale ne všude je to s tak vysokou účinností jako v minulosti. To co pokládáme za reinvazi je prostě další generace roztočů, kterou léčivo postihlo jen částečně, nebo vůbec. Aplikace léčiva je možná špatná, ale proč by cca po 10 letech stále stejných výsledků "najednou" selhala úplně? To s číhajícím roztočem na řepce, svazence, hořčici jsem již také od včelařů zaslechl.Já myslím , že je to proti přírodě. Určitě malá část - mizivé procento roztočů - se umírající včely pustí a nějakou dobu přežívají na trávě, půdě, květu apod.Ale aby se programově včel pouštěly aby mohli v budoucnu napadat včely se mi nezdá. Já bych taky v poušti nevyskočil z letadla a nedoufal, že kolem zrovna něco poletí.

. Já bych taky v poušti nevyskočil z letadla a nedoufal, že kolem zrovna něco poletí.

Lenže pud sebazáchovy na prežitie je silný a každá prkážka sa dá prekonať. Aj V.D. má svoje možnosti.
Na blízkom poľnom letisku vyskočil parašutista z 1500 výšky, padák sa mu neotvoril. Nestratil duchaprítomnoť a pokiaľ mohol voľný pád si prispôsoboval pudu sebazáchovy a "pristál" tak, že tento smrteľný pád prežil a z najhoršieho je vonku. Anton

Milý Antone nezdá se ti, že nás tady oblbuješ naprostými pitomostmi??? Volný pád ovládot duchapřítomností??? To by byl tedy světový unikát! Kdyby onen parašutista byl duchapřítomný, tak odhodil záložák a byl z toho venku, takhle se jednalo o velmi zřídka se vyskytující náhodu se šťastným koncem. Zřejmě nerozbalený padák nad ním vlál a trochu ho brzdil. Ale to pak má k volnému pádu hodně daleko. Prostě mimořádná událost s nepochopitelným šťastným koncem. Jako býv rogalista jsem jí zažil sám u sebe a u několika jsem byl přítomen a mohu tě ujistit, že pilot tam plní funkci závaží a diváka. Teprve později u piva tomu dá tu správnou omáčku. Zdraví R. Stonjek

Milý Antone nezdá se ti, že nás tady oblbuješ naprostými pitomostmi??? Volný pád ovládot duchapřítomností???

Milý priateľ Stonjek, môže to byť byť blbosť, ale môže to byť aj pravda. A že to stalo, je pravda. Ja som len stroho popísal to, čo o čom párkrát o tomto prípade hovorili v televízi a komentovali to podľa zdelenia samotného šťastlivca, ktorý už dokáže urobiť aj niekoľko krokov.
To že prežil bola náhoda, americký svetobežník p. Foset to pri poslednom lete asi nemal.

Ja som túto udalosť použil v komentáre ako protiklad k tomu, že reinvázia je zložitý dej /prečítaj si aj Kozlíkov príspevok/, ale môže sa stať aj to, že dve včely (jedna čistá, druhá s akaridom na tele/, sa náhodne stretnú na kvete a V.D. sa dostane do iného včelstva, kde sa môže ďalej rozvíjať. Stále to však ostáva v rovine náhody.

Anton

Ty teda myslíž,že tam po sobě nelezou a ani neumí přeskakovat z květu na květ? Vidíš ty vole /když už si tykáme/ a to já jsem mysle ,že jo! Tak to jsem tydy zvědav jestli nám to někdo objasní jak to teda je.

Jedno je jisté, fakt umí vycítit, že to jde s hostitelem z kopce a zároveň se umí tak rychle pohybovat! Má zkušenost s roztrženou trubčí buňkou, kdy se zdálo , že na míjející včelu přeskočil !!

Kamarád má poznatek,že roztoč naskočí na tesařskou tužku na vzdálenost 3 cm když ji před tím potře po montérkách či svetru.Statická elektřina? Jako vlasy a hřeben.

Samozřejmě, že statický elektřina. Roztoč není blecha!!!

Vidíš ty vole /když už si tykáme/ a to já jsem mysle ,že jo!

Prepáč, ale prečítaj si svoju prvú vetu, v ktorej mi tykáš. Nuž som si dovolil to isté, inak si to aj napriek svojmu veku nedovolím.

Nakoniec môžeme byť dobrými priateľmi. Páčia sa mi ľudia, čo čítajú príspevky s otvorenými očami a reagujú na nejasnosti a povedzme aj nezmysly. Len nech diskusia má zmysel. Anton

Pane Turčáni to nebylo na Vás ,ale na Jirku ze včerejška.

Přeji hezký den.

K Vašemu příspěvku několik doplňujících dotazů:
1. z údajů, které uvádíte jste vkládal do každého včelstva jen jednu desku formidolu?? Nebo jste prováděl ošetření dvěma deskami.
2. Vkládáte desky formidolu do podmetu nebo na plodištní nástavek?
3.Gabon jste vkládal až po vyjmutí formidolu, tj. kolem 8.8.2007, nebo se ošetření překrývalo?
4. doporučená doba použití gabonu je od výrobce 24-30 dnů. Ne vždy je možné tuto lhůtu striktně dodržet, jako např. letos z důvodu nepříznivého počasí. Je nějaké oficiální vyjádření VÚ k případnému prodloužení doby aplikace gabonu v rozsahu 1-2 týdnů popř. 1 měsíce? Respektive jsou rizika vzniku tolerence VD tak vysoká? Jaký je Váš názor na tento problém?
5. objevil se v diskusi názor na možné opakované použití gabonu např. v předjaří. Jaký je Váš názor na takovouto aplikaci popř. můžete zjistit i stanovisko výrobce, tedy VÚ?
6.jaký je Váš názor na reinvazi? Po léčení gabonem v srpnu se mi nezdá, že by v září bylo včelstvech takové množství plodu, aby se množství roztoče výzmanně zvýšilo. Rovněž letová aktivita včel mi připadně nižší na to, aby včelstvo doneslo významné množství roztočů.

Prozatím vše. Děkuji za Vaše vyjádření.

S pozdravem

Este jeden postreh. 25.8 som z niektorych vcelstiev vybral gabon, lebo niekolko dni bol 0 ks spad a dovtedy 5 - 10. Tak to bol omyl. Vcera som dal Varidol, katastrofa viac ako 1000 ks. Tak kde sa vzali? Jedine donesenim. Miro

Vcera som dal Varidol, katastrofa viac ako 1000 ks. Tak kde sa vzali? Jedine donesenim. Miro

Ak by bol Gabon (2 ks/ umiestnený priamo medzi plodom 14-16mm plástovej uličke, tak by bol odpad 10 ks. Nič viac, nič menej nemôžem na Vašu otázku napísať.
Reinvázia V.D.je možná, ale nie taká razantná. V tomto úsudku ma podporujú moje zistenia, pretože ak by tak bolo, potom v skupine včelstiev, mám včelstvo s odpadom (zber 1.10/ 260 ks a vo včelstvách po jeho stranách 30-40 ks.Prečo? Je veľa faktorov, ktoré zamorenie ovplvňujú, npr. východzí počet prezimovaných klieštokov.
Anton

Ak by bol Gabon (2 ks/ umiestnený priamo medzi plodom 14-16mm plástovej uličke, tak by bol odpad 10 ks

:-) dakujem, ale presne tak som ho tam mal
Miro

Přejí Vám všem pěkný večer :

Ka samotnému zamoření uvádím, že tady na Karlovarsku je to rovněž hrůza z těch zpráv, které mám. U včel kde jsem neprováděl žádné léčení je množství roztočů více než 1000 ks a to už nelze počítat. Počítá se jenom část podložky a pak vše z násobí. Těch pět včelstev o kterých jsem se zmíňoval mají malou šanci. Na podložce ráno je hodně mrtvolek a lze najít včely s poškozením křídel a bílé tečky na těle.

Odpověď na otázky přítele "vsusicky" :

1/ včely jsou ve dvou nástavcích 39x24 a použil jsem pouze jednu desku formidolu

2/ formidol na dně úlu a při náhodné kontrole jsem průběhu ošetření zjišťoval poměrně velký spád roztočů

3/ gabonem jsem včely neléčil jako celek, pouze u 16 včelstev jsem prováděl zkoušku na variotoleranci, ale je to stejné jako léčení. Tam se sleduje kromě spadu roztočů ještě něco jiného. Když jsem vkládal gabony, formidol už byl odpařen

4/ u variotolerance se musí dodržet lhůta 30 dnů a třicátý den se gabony vybírají a ještě v ten den se provádí kontrolní fumigace u těchto včelstev. V minulosti jenom náhodou byl zjištěn ještě nějaký spád po fumigaci, ale v letošním roce byl spád maximálně do 10 roztočů

5/ zda je možné opakováně gabon použit na jaře, to musí rozhodnout veterináří. Nenáleží mi se k tomuto vyjádřovat

6/ reinvaze roztočů : gabon je zatím nejlepší prostředek, ale musí se správně aplikovat, což v praxi je to trochu jiné u některých včelařů. Že to je účinné o tom nemusíme pochybovat. I když od skončení zkoušky variotolerance je skoro měsíc, při dnešních křížových zkouškách jsem oprotí jiným včelám nalezl zanedbatelné množství roztočů.

Sledoval jsem ty poslední diskuzné příspěvky a je to hrůza jak jste nekteří uváděli, že provádite 4 x fumigaci + 2x aerosol, gabon už máte dva měsíce, že léky jsou neúčinné atd.Pravdou je to, že letošní rok velice přál roztočům a dovolím si tvrdit, že vůbec neléčené včelstvo nemá šanci vyzimovat. Především by jsme měli dodržovat veterinární pokyny v aplikaci těchto léčiv, aby jsme nedopadli nakonec tak jak naší sousede, že po vložení nové mezistěny do včelstva nám budou padat roztoče. Ta kontaminace těchto látek není jenom ve vosku, ale také v medu.

Děkuji př. Ševčíkovi za odpovědi na mé dotazy. Je zajímavé jak se postupy v různých lokalitách při léčení liší. V loňském roce jsme léčili tak, že v srpnu se aplikloval gabon a pak až koncem listopadu aerosol. Alespoň u mne všechna včelstva v pohodě přežila, vzorek odběru měli byl negativní. Letos- doporučený nátěr plodu na jaře se nedělal, opět gabon v srpnu, a dále 2x fumigace (nebo jen 1x) +1x areosol. Zatím jsou všechna včelstva OK.Spad jsem z časových důcodů nekontroloval, ale dosud mi na VD nikdy včelstvo nepadlo. Formidol používám v případě, kdy se neléčí gabonem nebo u včelstev, kde se objevuje vápenatění plodu (letos 1x + 1oddělek. Včely jsou zatím v pohodě.

Vše hezké

Dobre rano

jelikoz se to ted lehce zamotalo a ani pred tim jsem si nebyl uplne jisty, rad bych se zeptal na nasledujici:

S Gabonem je to jasne - vlozit hned po poslecnim vytoceni (a z diskuse zde si beru ze nema cenu s vytacenim moc otalet).

Ale jak s formidolem? Vkladete ho jeste pred poslednim vytacenim?? V navodu se pise ze jedno pouziti nema na med spatne ucinky (asi kdyz je to dost do predu a kyselost vycichne) - zkusenost nemam, obavy ano. Dale se tam ale pise ze je dobre pouzit ho az kdyz neni v ule konzumni med :-)

Z toho si vyvozuju ze by se mel vlozit zaroven s gabonem??

A jelikoz je to oboje po vytoceni kdy hned nasleduje krmeni, jak je to krmenim a formidolem?? - zachytil jsem zde nedavno informaci,ze formidol polhcuje vlhkost z krmeni a tudiz by se melo pockat? Pro me trochu rozpor :-))

Jde mi o praktickou stranku veci, cili je mozne na jednu opraci vlozit gabon a formidol a zaroven v blizke dobe zacit krmit?? Udelal jsem to s tydenim odstupem (formidol, pak gabon -zacatek srpna)- mozna trochu chyba??

Diky

T.H.

Tomasi. Formidol se může vkládat i v době kdy jsou medníky, tedy před vytočením, ale je to na zvážení každého. Je tam ještě med a nedokážu odpovědět zdá tam nebude alespoň minimální kontaminace v medu. POZOR. Formidol se NESMÍ používat při teplotě větší než + 24 stupňů a je nutné dbát na správné odpařování. Lze to poznat podle těch pět otvorů, které musí mírně zhnědnout.
Zda je vhodné používat najednou gabon a formidol ? Osobně se domnívám, že tomu asi nic nevadí, ale je to stejné když máme anginu a budeme používat dvojé léky, které by měly obdobně působit.
K samotnému gabonu jěště uvádím. Když se mi na přednášce včelař položí otázkou : Na ty gabony musím udělat háčky a ještě roztáhnou plást a pak tuto mezeru včely dostaví, mohu tyto gabony položit na rámky a nebo dno úlu ? V tom případě je mi jasné, že to tak praktikuje a pak výsledky jsou minimální.
U všech těchto léčiv je bezpodminečně nutné dodržovat pokyny výrobců. Žel platí u Českých včelářů: Co včelař to výzkumník !

Tak všem pěkný den.

Z návodu: Termín použití Formidolu
Odparná deska s kyselinou mravenčí je určena k letnímu léčení včelstev. Pokud denní maximální teploty přesahují 25°C, nevkládáme nebo neodstraňujeme regulační obal po poledni, kdy je teplota i provoz česna maximální, ale ráno nebo večer po uklidnění včelstva.

To nemá stejný význam s tím co tvrdíte, pane Šefčík. Jsou v tom nějaké inovace, které neznám?

>POZOR. Formidol se NESMÍ používat při teplotě větší než + 24 stupňů a je nutné dbát na správné odpařování.

Emane, samozřejmě, že nemá stejný význam, ale bavíme se o roztočí VD. Formidol kromě toho, že likviduje roztoče, používá se také na tlumení nosematózy a zvápenatění plodu.

Jistě, já jen že by zákaz o používání Form. nad +24 st.C nemusel být tak striktní. Jinak budiž požehnána všechna tvá slova, která jsi tu s dobrou znalostí nakladl :-)

jad Eman. Já si myslím, že omezení teploty na 24 °C není o otázce striktnosti či nestriktnosti zákazu. Jde jednak dle mého názoru o doporučení a důvodem je skutečnost , že při vyšší teplotě je odpařování KM rychlejší, tudíž je vyšší koncentrace par KM v úlu a hrozí vážné poškození včelstva. Asi hodně závisí na úlu jaký používáte, na umístění na stanovišti (včelín, včelnice) a pod..

Přidávám se k vsusicky pro Emana.
Teplota 25°C neni striktni. Záleží na poloze úlu, jeho zastínění, typu, ...
Něco jiného je mít úl na slunci s nízkým podmetem a něco jiného tepelně izolovaný, odvětraný, zastíněný úl s vysokým podmetem. Diskuse o teplotě 24 nebo 25°C je trochu mimo.
Důležité je pozorovat reakci včel než teploměr. Já se jen podívám do novin, jaké budou teploty v následujících dnech a pokud mají být nad 28°C, tak týden počkám. S formidolem mám vynikající zkušenosti i když teploměr nepoužívám. Důležité je dát pozor na zasíťované dno, aby výpary šly tam kam mají. Přivřít nebo úpně zavřít, ale záleží na typu úlu.

Formidol lze aplikovat, i když v úlech je konzumní med. Kyselina mravenčí je při nízké koncentraci přirozenou součástí medu. Pokud-li jsou medné zásoby nezavíčkované, mírně kyselinou nasáknou( v závislosti na délce doby působení a množství aplikované kyseliny mravenčí ). Takový med je mírně kyselejší, ale není nijak zdravotně závadný. Přebytky kyseliny se za pár dní vypaří, pokud-li nedojde k zavíčkování zásob.
Pokud-li během aplikace je silnější snůška, nebo probíhá krmení včelstev, dochází ke snížení účinnosti léčení kyselinou mravenčí, neboť řídký med kyselinu docela dobře pohlcuje.
Léčení Gabonem může bez problému probíhat i při krmení, důležité je ho nasadit nejpozději začátkem srpna, abychom většinu dlouhověkých včel ochránili před roztočem. Při léčení Gabonem můžeme současně léčit Formidolem, což při správné aplikaci Gabonu je proti varroáze zbytečné.
Formidol je nejlépe aplikovat přímo nad plodiště a to nejlépe večer, když jsou včely zklidněné. Při prvním vložení desky nebo při sundávání regulačního obalu ( otvory musí být mírně zhnědlé...důkaz, že se část kyseliny již odpařila ) by teplota neměla přesahovat 25°C, jinak by mohlo být včelstvo rychlím odparem silně rozrušeno, což by v extrémním případě mohlo mít za následek ztrátu matky nebo uhynutí větší části plodu.
Nedoporučoval bych vkládání desky do dna, neboť páry kyseliny jsou nepatrně těžší než vzduch a do horních partií by se kyseliny dostávalo nedostatečné množství.
Aby ošetření Formidolem přesáhlo 90 % ( odpovídající Gabonu při správném způsobu použití ) musíme desku aplikovat 3x-4x.

S pozdravem...M. Václavek


Pro zajímavost uvádím, že Leoš Dvorský včelařící v Langstrothech umisťuje Formidolovou desku pod strop úlu ihned bez regulačního obalu, čímž šetří čas při léčení ( musím připomenout, že se jedná o včelstva silná až velmi- silná odsedající 6 a více nízkých nástavků nástavků, plodové těleso končí nejvýše v předposledním nástavku od spoda, horní nástavek je medná komora, úl má dráťené dno a očka ).

p.Šefčík:

>...
- u 16 včelstev kde jsem prováděl zkoušku na variotoleranci /gabon 90 a nebo 92/u tu jsem skončil počátkem září, byl spád roztočů od 10 do 50 kusů.<

>
... 4/ u variotolerance se musí dodržet lhůta 30 dnů a třicátý den se gabony vybírají a ještě v ten den se provádí kontrolní fumigace u těchto včelstev. V minulosti jenom náhodou byl zjištěn ještě nějaký spád po fumigaci, ale v letošním roce byl spád maximálně do 10 roztočů<

.........

Měl bych tři otázky p. Šefčíku. A to.

1)Kolik máte v okolí (poloměr 6 km = kružnice o cca 12 km) stanovišť, oficiálně hlášených?
2) Kolik zhruba máte kolem sebe v tom 12 km kruhu včelstev na těch stanovištích?
3) Jak se provádí v tom kruhu preventivní léčba proti VD?

Máte bezpochyb s Gabony zcela vynikající výsledky, ale nevěřil bych jim, kdyby jste měl včely v mých podmínkách.

Odpověď pro Gustu:

1/ do vzdáleností cca 6 km asi tak 20 včelstev
2/ do 12 km cca 100 včelstev, ale jenom odhad
3/ v letošním roce ještě nezačali léčit !!!

Pokud se jedná o Gabon 90 a nebo 92 to nemohu povážovat na své včelnici jako léčení. Pro VÚvč. jsem prováděl zkoušku na variotoleranci u 16 včelstev. U těchto včelstev se něco zjišťuje, ale nikoliv přímo účinost těchto léčiv jako celek.
Přesto těch 16 včelstev bych považoval jako za léčení Gabonem 92 a nebo 92.
Tam kde jsem nepoužil nic /formidol/ až přímo jsem použil varidol a nebo MP 10 tj. pět včelstev, asi do vánoc tam už nebude žádná včela.Počet roztočů byl na tisíce.
Závěrem poznamenávám, že provádím pro VÚvč. křížové zkoušky na rezistenci varidolu a nebo MP 10. Výsledky jsou srovnatelné a nezjišťují rezistenci na Varidol a nebo MP 10.

Odpověď pro Gustu:

1/ do vzdáleností cca 6 km asi tak 20 včelstev
2/ do 12 km cca 100 včelstev, ale jenom odhad
3/ v letošním roce ještě nezačali léčit !!!
.......

Opravdu včelstev? Nejsou to stanoviště?

Pokud je i odhad v počtech včelstev ostatních včelařů v okolí takto velmi nízký, tak takové výsledky v podstatě souhlasí.

Pro informaci. V průměru 12-ti km každého stanoviště mám cca 300 - 500 včelstev. Včetně sousedících mých. Je velkým rozdílem při reinvazích a bezpečně poznám, kdy ostatní začali léčit nebo jim včelstva již mé vylupují nebo doloupily. Bohužel Váš kolega, který vystupuje u nás obdobně jako Vy, (dělal a nevím jestli ještě dělá také testy pro VÚ) Má v názorech asi takové pochody, kdy prohlašuje, že velkovčelaři, tím u něj myšlen každý kdo má více jak 30 včelstev, neléčí a nekrmí svá včelstva a při odchodu ze zdejší ZO ještě stačil sdělit své stanovisko, že takoví velkochovatelé mohou za vylupování jeho včelstev. Zdůvodňoval to popisem situace, kdy po nakočování jednoho takového vozu k blízkosti jeho včelstev a následně vykresloval, jak mu jeho řádně vedené včelstva takové vyloupily. To jeho tvrzení je demagogie a snaha o omluvu vlastní neschopnosti léčit. Ostatní si snad domyslíte.

Mám proto velmi rázné chování vůči takovým domýšlivým chytrým hlavám a vždy mě zajímají výsledky a podmínky těch, kteří v pohodě v takových běžných včelařských podmínkách přezimují. Jsem toho názoru, že jsou běžné a o převčelení zde nejde, protože záleží při léčení na postupech.

Díky za odpovědi.

Gusto, jsem přesvědčen, že kdyby jsem nepoužil od počátku srpna desky formidolu, na včelnici by byla katastrofa. Je mi to důkazem těch pět včelstev kde jsem formidol nedával. Koncem ledna jsem na zkoušku vložil podložky ze kterých nemohly včely vymest roztoče a přírozený spád u třech včelstev za tři dny byl v průměru 6 roztočů. Mnoho včelařů mělo velkou radost, že nemusí provádět nátěr plodu, neboť počet roztočů byl menší než tři na včelstvo. Když mu z jeho podložek včely roztoče vymetly, tak tam nebyl skoro žádný. Já jsem prováděl nátěr plodu a je to hrozná práce.
Loupeže skoro neznám a pokud má někdo nějakou loupež na včelnici, měl by nejdřív hledat důvod u sebe. Zásadně nekrmím večer, ale v průběhu dne a nepodaří se mi dat dávky všem včelám najednou. V současné době mám 83 včelstev na včelnici. Za celou dobu co to stanoviště mám, v letošním roce jsem také poznal teď v září co je krádež na včelnici. Nějaký "chudák" včelař mi odcizil dvoje včetně úlů a střech.
Jsem přesvědčen, že při správným ošetřování včelstev u všech včelařů, by problematika kolem roztočů byla naprosto jiná, ale nejsem optimista, že se nám podaří zabit toho posledního roztoče.

>Gusto, jsem přesvědčen, že kdyby jsem nepoužil od počátku srpna desky formidolu, na včelnici by byla katastrofa.

Věřím tomu, že kdybych použil formidolové desky, včelstva bych zachránil. Chci se zeptat, kam bych je měl dát u Langstrothu. Mají se dávat na dno, protože páry prý jdou nahoru. Dno mám síťované, bez uzávěry, takže někde prostavěno až ke dnu. Podložka je až pod sítem. Musel bych dna nějak utěsnit. Někdo je dává nahoru pod strůpek. Není to podle návodu a nevím, jestli by se mi tam vešly. Pak musí být asi otvorama dolů.

>Jsem přesvědčen, že při správným ošetřování včelstev u všech včelařů, by problematika kolem roztočů byla naprosto jiná, ale nejsem optimista, že se nám podaří zabit toho posledního roztoče.

Ošetřuju přesně podle metodiky. V srpnu gabony, 2x fumigace v říjnu a začátkem prosince aerosol. Aerosol dělám v celé ZO, takže okolní včely dělám taky dobře. Podložky mám pod sítem a na jaře jsem měl 2 roztoče/včelstvo. Přesto jsem dobrovolně včely přeléčil nátěrem plodu a fumigací.
Stejně mně včely na roztoče padají.
Tonda

Je vidět, jak někteří včelaři na konferenci čtou návod ,,pečlivě,, ( nebudu jmenovat )!!!
< Odparnou desku uvolníme z obalů tak, aby zůstala pouze v posledním regulačním obalu s pěti otvory. Strana s otvory je označena kroužkem.
Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčko¬vaným plodem. Pokud je podmet vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2 cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová ulička.
Při vkládání desky se nesmí regulační obal porušit nebo shrnout, musí přiléhat těsné na desku. (Pozor při odkládání desek.)
Po uplynutí obvykle 48 hodin (viz též Doporučení) desku vyjmeme, odstraníme regulační obal a vrátíme opět do úlu. Za další dva dny desku z úlu odstraníme, jinak ji včely - již suchou - začnou rozkousávat a vynášet z úlu.
>>

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Asi to bylo na mě. Já jsem se ptal, jak se deska vkládá do Langstrothů. Je zbytečné hned napadat.
Žádný návod jsem nečetl. Nekoupím 54 desek, abych potom zjistil, že je nemůžu použít. Možná bych návod našel někde na internetu, ale jsem už starší ročník, ne tak zkušený na počítači a asi by mně moc nepomohl.
Používal jsem pár desek někdy před deseti lety. To jsem měl ještě staré úly a vkládal jsem je na dno.
Tady na dno, které je 10 cm vysoké, asi nepůjdou. Jak jsem psal, nemám uzávěru a na spodních rámkách mám nastavěnou divočinu. Vyřezat samozdřejmě v tuto dobu na včelnici nejde. Navíc by s obtížema šla dát deska pod rámky. Včely na česně by byly hluboko pod deskou, takže by toho moc nevyvětraly.
Nad rámky a mezi nástavky taky asi nepůjde dát. Natož pod ní dát ještě lišty. Mezera je do 9 mm a desku odhaduji na 10 mm.
Proto jsem se ptal jak to v praxi včelaři dělají.
Tonda

>Je vidět, jak někteří včelaři na konferenci čtou návod ,,pečlivě,, ( nebudu jmenovat )!!!
< Odparnou desku uvolníme z obalů tak, aby zůstala pouze v posledním regulačním obalu s pěti otvory. Strana s otvory je označena kroužkem.
Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčko¬vaným plodem. Pokud je podmet vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2 cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová ulička.
Při vkládání desky se nesmí regulační obal porušit nebo shrnout, musí přiléhat těsné na desku. (Pozor při odkládání desek.)
Po uplynutí obvykle 48 hodin (viz též Doporučení) desku vyjmeme, odstraníme regulační obal a vrátíme opět do úlu. Za další dva dny desku z úlu odstraníme, jinak ji včely - již suchou - začnou rozkousávat a vynášet z úlu.
>>

Navod na aplikaci Formidolu najdete na stráce"
http://www.beedol.cz/beedolcz.

Myslel jsem si to, ale znovu. Je mi k ničemu, když do nových úlů se podle mne vložit nedá. Je tam dodržena včelí mezera. Pravda je, že jsem to nezkoušel. Jen jsem se ptal, jak to dělají ostatní.
Tonda

>Navod na aplikaci Formidolu najdete na stráce"
http://www.beedol.cz/beedolcz.

I při dodržení včelí mezery je možné použití. Deska je tlustá max 5mm, takže je možné ji nějakou slabou třískou(špejlí)podložit. Myslím že není příliš na závadu ani položení přímo na loučky plodištního nástavku.Přinejmenším ve druhé fázi aplikace, tj, po odstarení posledního obalu s otvory, kdy se kyselina odparuje z obou stran desky.

S pozdravem.

Dík za odpověď. To jsem potřeboval. Odhadoval jsem sílu desky na 10 mm. Jak dlouho trvá vypařování? Už si to nepamatuju. Myslím, že do týdne by deska byla pryč.
Nevím, jak to sloučit s krmením. Krmím v dalším nástavku kýblíkem s plovákem shora. Jestli se vypaří do týdne, šlo by krmení přerušit. Jinak bych musel dát kýblík na desku.
Pokud by metodika na příští rok zůstala stejná, asi bych je koupil.
Tonda

>I při dodržení včelí mezery je možné použití. Deska je tlustá max 5mm, takže je možné ji nějakou slabou třískou(špejlí)podložit. Myslím že není příliš na závadu ani položení přímo na loučky plodištního nástavku.Přinejmenším ve druhé fázi aplikace, tj, po odstarení posledního obalu s otvory, kdy se kyselina odparuje z obou stran desky.

Z toho co proběhlo zde v diskusi bych uvažoval o aplikaci formidolu již někdy počátkem července, tj. ještě v době snůšky a před krmení přeléčení zopakovat.

Jinak dle návodu k použití je doba aplikace 2+2 dny, tj.4 dny. Pro informaci připojuji výtah z návodu k použití:

"Odparná deska o rozměrech 250 x 180 x 1,2 mm je vyrobena z krátkovláknité celulózy, zaručující rovnoměrnost nasáknutí a odparu kyseliny mravenčí.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová ulička.Při vkládání desky se nesmí regulační obal porušit nebo shrnout, musí přiléhat těsné na desku. (Pozor při odkládání desek.)
Po uplynutí obvykle 48 hodin (viz též Doporučení) desku vyjmeme, odstraníme regulační obal a vrátíme opět do úlu. Za další dva dny desku z úlu odstraníme, jinak ji včely - již suchou - začnou rozkousávat a vynášet z úlu."

S pozdravem

Co se týče aplikace Formidolu, tak u nástavkových úlů typu Langsatroth by nebyl problém dát desky přímo pod střechu, tam by problém s dodržením včelí mezery nebyl. Ovšem plodová plocha nesmí být vzdálenější než cca 20 cm....což se v produkčním období u silných a velmi-silných včelstev zaručit nedá.
Kdo používá mateří mřížku v rámu, může ji inovovat tak, že jednu horní stranu rámu, v němž je mateří mřížka zabudována, nahradí oddělitelnou lištou. Při ošetření se vyjme oddělitelná lišta, vsune se na mateří mřížku kus fólie, abychom omezili přitmelení formidolové desky, kterou vložíme právě na tuto fólii otvory nahoru. U více-nástavkových úlů není podstatné, že deska nebude vložena doprostřed, ale poblíž stěny úlu.
V podletí se to dá nahradit ,,falešnou mateří mřížkou,,. Jde o stavební zábranu, jež se může vkládat mezi nástavky a zachovává včelí mezeru ( ,, stavební zábrana v rámu ,, ) s onou oddělitelnou lištou. V produkčním období se ,, falešná mateří mřížka ,, používá klasicky jako stavební zábrana.

Nevím, kde někteří včelaři berou, že kyselina mravenší je lehčí něž vzduch, je tomu ( pokud mě paměť nešálí ) přesně naopak, kyselina mravenší je nepatrně těžší než vzduch, a proto je výhodnější ji vkládat nad plodové těleso ( plodiště ).
Docela dobré zkušenosti s aplikací kyseliny mravenčí u více-nástavkových úlů ( konkrétně přímo na Langstrothu ) má p. L. Dvorský

S pozdravem...M. Václavek

Slepá mateří mřížka je pro mě asi vhodným řešením při léčení formidolem z důvodu,že v srpnu jsem zpravidla na 4 plně obsazených nástavcích bez mateří mřížky, kterou vůbec nepoužívám.

M.Václavek:"Kdo používá mateří mřížku v rámu, může ji inovovat tak, že jednu horní stranu rámu, v němž je mateří mřížka zabudována, nahradí ........."
Nepřipadá Vám to trochu moc věděcké a složité. Není přeci problém na cirkule uříznou lištu tl. cca 3mm silnou a podložit pod desku formidolu. Jinak myslím, že bohatě stačí desku formidolu podložit na dvou místech obyčejnou špejlí a to dle návodu na plodištní nástavek otvory dolů.Se včelí mezerou bych se v tomto případě až tak nezabýval, včely přímo pod desku ani na desku stejně v době aplikace nepolezou.

Vše hezké

To by sice šlo, ale jsou tu problémy s tmelením a navíc, když máte věže nástavků tak je situace jiná.
Kupříkladu, kdybych chtěl dávat u svých 8nástavkových úlu Optimal kyselinu mravenčí, tak nahoru bych ji dávat nemohl ( kvůli účinnosti ), ale musím jí dát nad plod, který se nachází do podletí ve 3.-5. nástavku, než se matka v průběhu podletí stáhne o nástavek či dva nahoru. Proto musím mít podložený nástavek nad horním plodovým nástavkem a to buď mateří mřížkou v rámu v produkčním období, pokud-li chci v produkčním období léčit, nebo v podletí ,, stavební zábranou v rámu ,, ( mateří mřížka v podletí tvoří rušivý element při vytváření zimního sediska ).

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

PS.
Nejsem žádný propagátor mateří mřížky, ale po letošní slabé snůšce v plném létě jsem došel k závěru, že mateří mřížka není u nízkonástavkových úlů potřebná, ale při správném používání ( drátěná mřížka v rámu s česnem ) netvoří takový rušivý faktor, jak někteří tvrdí a navíc šetří spousty času při medobraní, neboť mohu bez problémů používat výkluzy či vyfukovače a nemám problémy s plodem v medníku.
Navíc se dá mateří mřížka v rámu po úpravě používat i k léčení kyselinou mravenčí.

Používám kombinované nástavky, tj. plodiště 39x30 a plonástavky, takže včelařím většinou bez přížky, tekže nemá problém.Také lze u NN nasadit hned nad plodiště plný medníkový nástavek, který postouží stejně dobře jako mřížka. Vše hezké