75991

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


jiří (85.70.42.139) --- 24. 8. 2007
Re: krmen?

Jen tak pro zajímavost - kolikpak těch amerických velkovčelařů znáte ? :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (85.132.169.34) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Všem pochybovačům:
Podávání cukru roztoku či cukru zvenčí je nezodpovědné, primitivní a kontraproduktivní!!! Tyto a podobné praktiky jsou dílem amerických velkopavčelařů. Pro malovčelaře jsou naprosto zbytečné.
Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď lže, nebo pokud nelže, tak je to sním velmi špatné.

Pro ty malovčelaře, kteří jsou natolik líní (!!!), že nedokáží svá včelstva nakrmit normálním způsobem:
Existuje metoda krmení, jež je bezpečná a ještě jednoduší než-li ona velkopavčelařská ,,prasečina,,. Jde o krmení navlhčeným cukrem.
Osobně jsem ji nezkoušel, zkušenosti sní má například pan Karel Jiruš.
Na strop úlu se nasadí fólie s jedním velkým otvorem uprostřed ( průměr +/- 10 cm ). Na fólii se položí prázdný nástavek, do kterého se naskládají např. otevřená kilová balení cukru ( klidně 20 kg najednou ). Do každého kilového balení se nalije cca 200 ml vody ( nejlépe řídkého medového roztoku ) a celý vnitřní prostor nástavku se obklopí fólii, jež bude zabraňovat vysychání cukru. Včely dávku do 2-3 týdnů vyberou.
Cukr musí být po celou dobu vlhký, jinak ho včely začnou vynášet v domnění, že jde o odpad. Proto cukr v nástavku před vysušení chráníme obklopením fólií. Pokud-li jsou během týdne vedra, bylo by dobré cukr opět navlhčit ( jednou za týden ). Je důležité mít poblíš včelnice zdroj nezávadné vody. Počítejte s tím, že při tomto způsobu jsou větší energetické ztráty při zpracovávání cukru a výsledné množství zásob je o 10-20% menší.
Nicméně tento způsob je časově a materiálně minimálně náročný a nejde o žádnou ,,prasečinu,,!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Jestli pak víte, jaké bylo kdys štěstí mít včelstva např. u cukrovarů? Podle mého názoru zastáváte amatérský přístup pod hlavičkou racionalizace. Takových najivních spekulantů, nevědíc očem mluví je ale hodně. To Vás omlouvá.


.......
Racionalizaci zdar:
>Všem pochybovačům:
Podávání cukru roztoku či cukru zvenčí je nezodpovědné, primitivní a kontraproduktivní!!! Tyto a podobné praktiky jsou dílem amerických velkopavčelařů. Pro malovčelaře jsou naprosto zbytečné.
Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď lže, nebo pokud nelže, tak je to sním velmi špatné. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z cukru"?

pf

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 4:40 PM
Subject: Re: krmen?


> Jestli pak víte, jaké bylo kdys štěstí mít včelstva např. u cukrovarů?
> Podle mého názoru zastáváte amatérský přístup pod hlavičkou racionalizace.
> Takových najivních spekulantů, nevědíc očem mluví je ale hodně. To Vás
> omlouvá.
>
>
> ......
> Racionalizaci zdar:
>>Všem pochybovačům:
> Podávání cukru roztoku či cukru zvenčí je nezodpovědné, primitivní a
> kontraproduktivní!!! Tyto a podobné praktiky jsou dílem amerických
> velkopavčelařů. Pro malovčelaře jsou naprosto zbytečné.
> Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď
> lže,
> nebo pokud nelže, tak je to sním velmi špatné. <
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

PF:
>Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z cukru"?<
...

Ne v nakrmení v podletí cukrem, který byl většinou vyplavován ze sil a skládek uvnitř cukrovarů před řepnou sezonou, když se dělal úklid. Taková činnost je normální. otočily se kohouty a po pár šichtách - "pokropení" bylo za pomoci včel uklizeno.

Mám známého který toto dělal a měl to v popisu práce. Vzpomíná na obrovské haldy včel, kterým, jak říkal, usnadňoval rád ten odběr, který byl po pokropení rychlejší.

Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když toto nevíte.

Jestli by takové venkovní krmení cukrem bylo příčinou např. moru plodu, byly by tu přímo morové katastrofy. Ale nebylo tomu tak.

Mor donesly jiné aspekty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

No, mně je 33 a se včelami budu druhou zimu. Takže si nedělám patent na
rozum. Myslím, že jste to byl vy, kdo tady velmi silně útočil na každého,
kdo by nechal venku včelám vylízat plásty či sklenice od medu, a to právě
kvůli možnosti přenosu spor moru včelího plodu. Poměrně jednoduchá
myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude v jistém ohledu vidět
rozdíl mezi medem a sirupem z cukru. A proč by se včelaři tolik báli
zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu
nepřenášely včely "na sosáku"?

pf

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 8:12 PM
Subject: Re: krmen?


> PF:
>>Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z
> cukru"?<
> ..
>
> Ne v nakrmení v podletí cukrem, který byl většinou vyplavován ze sil a
> skládek uvnitř cukrovarů před řepnou sezonou, když se dělal úklid. Taková
> činnost je normální. otočily se kohouty a po pár šichtách - "pokropení"
> bylo za pomoci včel uklizeno.
>
> Mám známého který toto dělal a měl to v popisu práce. Vzpomíná na obrovské
> haldy včel, kterým, jak říkal, usnadňoval rád ten odběr, který byl po
> pokropení rychlejší.
>
> Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a
> není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových
> cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších
> teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když
> toto nevíte.
>
> Jestli by takové venkovní krmení cukrem bylo příčinou např. moru plodu,
> byly by tu přímo morové katastrofy. Ale nebylo tomu tak.
>
> Mor donesly jiné aspekty.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Jde vidět, že jste pochopil rozdíl mezi nebezpečím ze zkrmeného medu - přínosu medu z jiného včelstva (po úhynu)a svým způsobem "bakteriální sterilitou" , při krmení cukrem. Ať to jakkoli. Létavka při náletu do sudu a podle mé jednoduché myšlenkové konstrukce nemá volátko přeci plný zásob, které by mohlo být kontaminováno. A málokdy pustí svou drobnou maličkost do takového chuchvalce včel, protože je zaměstnáno agresivitou okolních včel a je rádo, že se naní dostane trochu té "kořisti".
........

PF:
>Poměrně jednoduchá myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude v jistém ohledu vidět rozdíl mezi medem a sirupem z cukru.A proč by se včelaři tolik báli
zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu nepřenášely včely "na sosáku"? <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

No, ona včela, když má letět dálku na nějaké "cukrové napajedlo", myslím si
určitě trochu natankuje na cestu z úlových zásob? A nemohlo by se jí stát,
že jí, když na to napajedlo doletí, někdo sestřelí a ona se v tom cukru i se
svou kontaminovanou náloží utopí?

pf
----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 8:43 PM
Subject: Re: krmen?


> Jde vidět, že jste pochopil rozdíl mezi nebezpečím ze zkrmeného medu -
> přínosu medu z jiného včelstva (po úhynu)a svým způsobem "bakteriální
> sterilitou" , při krmení cukrem. Ať to jakkoli. Létavka při náletu do sudu
> a podle mé jednoduché myšlenkové konstrukce nemá volátko přeci plný zásob,
> které by mohlo být kontaminováno. A málokdy pustí svou drobnou maličkost
> do
> takového chuchvalce včel, protože je zaměstnáno agresivitou okolních včel
> a
> je rádo, že se naní dostane trochu té "kořisti".
> .......
>
> PF:
>>Poměrně jednoduchá myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude
> v jistém ohledu vidět rozdíl mezi medem a sirupem z cukru.A proč by se
> včelaři tolik báli
> zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu
> nepřenášely včely "na sosáku"? <
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Odpovím protiotázkou. Kolik kg takových setřelených včel by muselo být na povrchu a uvnitř 200 l sudu aby byl souměrně počet spor na porvchu toho plováku dejmetomu 10na3 až 10na5 ?

V pozitivním vylupovaném včelstvu s kontaminovaným medem je dle mého odhadu asi celková váha kontaminovaných zásob někde kolem až i 50 kg (i víc až 200 kg, když jde o divoce a dlouhodobě žijící ve vhodných podmínkách)

I kdyby bylo 100 - 1000 takových včel na povrchu (1 - 10 dkg), pochybuji, že by bylo nebezpečí větší než u vylupovaného.

PF:
>A nemohlo by se jí stát,
že jí, když na to napajedlo doletí, někdo sestřelí a ona se v tom cukru i se svou kontaminovanou náloží utopí?<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Dobrá, to zjevně souvisí s množstvím spor, které jsou potřebné k propuknutí
choroby. Přiznávám bez mučení, že to množství neznám, a možná i vzhledem ke
špatné pověsti choroby jsem dosud i stopové množství považoval za
dostatečné. Rád se nechám v tomhle ohledu poučit. Pokud by se ale
pravděpodobnost nákazy tímto způsobem byť minimálně lišila od nuly, přece
myslím, že stojí za to se jí vyhnout.

pf
----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 9:08 PM
Subject: Re: krmen?


> Odpovím protiotázkou. Kolik kg takových setřelených včel by muselo být na
> povrchu a uvnitř 200 l sudu aby byl souměrně počet spor na porvchu toho
> plováku dejmetomu 10na3 až 10na5 ?
>
> V pozitivním vylupovaném včelstvu s kontaminovaným medem je dle mého
> odhadu
> asi celková váha kontaminovaných zásob někde kolem až i 50 kg (i víc až
> 200
> kg, když jde o divoce a dlouhodobě žijící ve vhodných podmínkách)
>
> I kdyby bylo 100 - 1000 takových včel na povrchu (1 - 10 dkg), pochybuji,
> že by bylo nebezpečí větší než u vylupovaného.
>
> PF:
>>A nemohlo by se jí stát,
> že jí, když na to napajedlo doletí, někdo sestřelí a ona se v tom cukru i
> se svou kontaminovanou náloží utopí?<
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Ano.
Nejsem kompetentní vysvětlovat to, proč se včelstva kolem cukrovarů se v minulých letech nenakazila a nepropukly morové epidemie. Od toho jsou tu přeci naši odborníci v Dole.

A morová nula neexistuje. Jak jsem naznačil, při krmení v krmítkách je dle mého názoru vyšší pravděpodobnost nakažení z pozitivního včelstva než tím sudem.





PF:
>Rád se nechám v tomhle ohledu poučit. Pokud by se ale
pravděpodobnost nákazy tímto způsobem byť minimálně lišila od nuly, přece myslím, že stojí za to se jí vyhnout.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Hm, s tím nakonec musím - nerad - souhlasit.

pf

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 9:40 PM
Subject: Re: krmen?


> Ano.
> Nejsem kompetentní vysvětlovat to, proč se včelstva kolem cukrovarů se v
> minulých letech nenakazila a nepropukly morové epidemie. Od toho jsou tu
> přeci naši odborníci v Dole.
>
> A morová nula neexistuje. Jak jsem naznačil, při krmení v krmítkách je dle
> mého názoru vyšší pravděpodobnost nakažení z pozitivního včelstva než tím
> sudem.
>
>
>
>
>
> PF:
>>Rád se nechám v tomhle ohledu poučit. Pokud by se ale
> pravděpodobnost nákazy tímto způsobem byť minimálně lišila od nuly, přece
> myslím, že stojí za to se jí vyhnout.<
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Eman (77.236.212.66) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? - MOR

Larva ve stáří 24 hodin se nakazí asi 10 sporami. Pro představu, jak velká je spora:
Zvětšíme-li včelu do velikosti slona, pak roztoč V.d. by mohl být asi jako větší pes a spory by mohly být velké jako jeho blechy. Myslíte, že je tak málo pravděpodobné, aby včela upatlaná miliony spor po čištění buněk přilétla na krmítko a tam se únavou utopila v roztoku a jiná si z ní nasála dávku spor? Ale i kdyby ta pravděpodobnost byla O.O... tak proč to kvůli své lenosti a blbosti pokoušet?

Pročpak se při zjištění moru pálí celá včelnice, když je prokazatelně nakažené jen jediné včelstvo a to v počáteční fázi? Vždyť by stačilo spálit jen to včelstvo, kde se vyskytnou spory. ROzbor měli stojí 400 Kč - to snad za zachování včelstev a úlů stojí. Já to nevím, ale tak to dnes funguje.

----------------
Petr Forejtek:
>Přiznávám bez mučení, že to množství neznám, a možná i vzhledem ke špatné pověsti choroby jsem dosud i stopové množství považoval za dostatečné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Petr Forejtek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? - MOR

Ano. Zvyšovat pravděpodobnost přenosu zrovna moru je vysoce zavrženíhodné.
Proč jsem ale nakonec souhlasil s Gustimiliánem v tom, že venkovní krmení
(cukrem) je z hlediska pravděpodobnosti menší zdroj než krmítko v napadeném
úle? Neboť jsem viděl rovnítko mezi medem a cukrem coby nosičem a tedy i
mezi "sudem s cukrem" a úlem. Ale ono tam to rovnítko není. Hlavně proto tam
není, že v sudu jsou předpokládané pouze donesené spory, jejichž počet už se
jinak nezvýší, kdežto v kontaminovaném úlu je plod.

pf
----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 7:24 AM
Subject: Re: krmen? - MOR


> Larva ve stáří 24 hodin se nakazí asi 10 sporami. Pro představu, jak velká
> je spora:
> Zvětšíme-li včelu do velikosti slona, pak roztoč V.d. by mohl být asi jako
> větší pes a spory by mohly být velké jako jeho blechy. Myslíte, že je tak
> málo pravděpodobné, aby včela upatlaná miliony spor po čištění buněk
> přilétla na krmítko a tam se únavou utopila v roztoku a jiná si z ní
> nasála
> dávku spor? Ale i kdyby ta pravděpodobnost byla O.O... tak proč to kvůli
> své lenosti a blbosti pokoušet?
>
> Pročpak se při zjištění moru pálí celá včelnice, když je prokazatelně
> nakažené jen jediné včelstvo a to v počáteční fázi? Vždyť by stačilo
> spálit
> jen to včelstvo, kde se vyskytnou spory. ROzbor měli stojí 400 Kč - to
> snad
> za zachování včelstev a úlů stojí. Já to nevím, ale tak to dnes funguje.
>
> ----------------
> Petr Forejtek:
>>Přiznávám bez mučení, že to množství neznám, a možná i vzhledem ke špatné
> pověsti choroby jsem dosud i stopové množství považoval za dostatečné.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
M. Václavek (85.132.169.34) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? - MOR

Larva ve stáří 24 hodin se nakazí asi 10 sporami.
__________________________________________________________
Larva ve stáří 10 hodin podlehne nákaze, jest-li že je nakažena 10 a více sporami.
V případě larvy starší 4 dnů je to více jak 1 milion spor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

ono je to jinak ty včely si mohou odnést spory moru v tom medu . na sosáku by to tak nevadilo to by bylo podprahové množství spor horší je ten med kde již mor propukl a včelař to ještě nezjistil

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Forejtek <forejtek/=/wavenet.cz>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 25.8.2007 20:30:27
> ----------------------------------------
> No, mně je 33 a se včelami budu druhou zimu. Takže si nedělám patent na
> rozum. Myslím, že jste to byl vy, kdo tady velmi silně útočil na každého,
> kdo by nechal venku včelám vylízat plásty či sklenice od medu, a to právě
> kvůli možnosti přenosu spor moru včelího plodu. Poměrně jednoduchá
> myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude v jistém ohledu vidět
> rozdíl mezi medem a sirupem z cukru. A proč by se včelaři tolik báli
> zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu
> nepřenášely včely "na sosáku"?
>
> pf
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 25, 2007 8:12 PM
> Subject: Re: krmen?
>
>
> > PF:
> >>Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z
> > cukru"?<
> > ..
> >
> > Ne v nakrmení v podletí cukrem, který byl většinou vyplavován ze sil a
> > skládek uvnitř cukrovarů před řepnou sezonou, když se dělal úklid. Taková
> > činnost je normální. otočily se kohouty a po pár šichtách - "pokropení"
> > bylo za pomoci včel uklizeno.
> >
> > Mám známého který toto dělal a měl to v popisu práce. Vzpomíná na obrovské
> > haldy včel, kterým, jak říkal, usnadňoval rád ten odběr, který byl po
> > pokropení rychlejší.
> >
> > Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a
> > není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových
> > cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších
> > teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když
> > toto nevíte.
> >
> > Jestli by takové venkovní krmení cukrem bylo příčinou např. moru plodu,
> > byly by tu přímo morové katastrofy. Ale nebylo tomu tak.
> >
> > Mor donesly jiné aspekty.
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (85.132.169.34) --- 26. 8. 2007
Re: krmen?

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007

Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když toto nevíte.
____________________________________________________________
To museli být primitivové a amatéři, když byl jejich chov závislí na odpadu z cukrovaru.

Musím se opakovat:
Podávání medu, cukru, či jejich roztoků zvenčí je nezodpovědné, primitivní a kontraproduktivní!!!
Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď lže, nebo pokud nelže, tak je líný nebo je to sním špatné.
Kromě toho, že si tím na stanovišti můžete vyvolat pořádně silnou loupež, jež se může přenést na sousední stanoviště, je tenhle způsob krmení kontraproduktivní.
Nemůžete zajistit, aby si každé včelstvo doneslo potřebnou dávku potravy. Pokud máte v okolí ( okruh cca 6 km ) pár desítek cizích včelstev, tak můžete počítat s tím, že si většinu krmiva odeberou ,,sousedovic,, včelstva. Pokud nastane špatné počasí, krmivo včelstva nemohou odebírat. Cukerný roztok, který není do týdne odebrán, se začíná kazit. Krmivo mohou bez problémů odebírat i mravenci, vosy či sršně. Tento způsob krmení je nejztrátovější ze všech ( lupičky, zpracování zásob podávaný tímto způsobem je velmi náročné na energii ).

Pro ty malovčelaře, kteří jsou natolik líní (!!!), že nedokáží svá včelstva nakrmit normálním způsobem:
Existuje metoda krmení, jež je bezpečná a ještě jednoduší než-li ona velkopavčelařská ,,prasečina,,. Jde o krmení navlhčeným cukrem.
Osobně jsem ji nezkoušel, zkušenosti sní má například pan Karel Jiruš.
Na strop úlu se nasadí fólie s jedním velkým otvorem uprostřed ( průměr +/- 10 cm ). Na fólii se položí prázdný nástavek, do kterého se naskládají např. otevřená kilová balení cukru ( klidně 20 kg najednou ). Do každého kilového balení se nalije cca 200 ml vody ( co cukr bere, lepší než voda je řídký medový roztok, v tomto případě by jsme měly používat výhradně vlastní med kvůli možnosti přenosu nemocí včelího plodu ) a celý vnitřní prostor nástavku se obklopí fólii nebo igelitovým pytlem, jež bude zabraňovat vysychání cukru. Silnější včelstva dávku 20 kg zpracují do 2-3 týdnů.
Cukr musí být po celou dobu vlhký, jinak ho včely začnou vynášet v domnění, že jde o odpad. Proto cukr v nástavku před vysušení chráníme obklopením fólií čí igelitovým pytlem. Pokud-li jsou během týdne vedra, bylo by dobré cukr opět navlhčit ( jednou za týden ). Je důležité mít poblíš včelnice zdroj nezávadné vody. Počítejte s tím, že při tomto způsobu jsou větší energetické ztráty při zpracovávání cukru a výsledné množství zásob je o 10-20% menší.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Petr Forejtek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen?

Nikdo tak nekrmí. Ano, někdo tu, možná ze srandy (a teď se za břicho popadá
co to vyvolalo), hodil slovem, že v argentině nebo kde tohle a tamto a jinej
zas, že v americe zase tohle a tamto. No ale tady to nikdo nedělá. Tady
většina krmí prosakovacími lahvemi, jiní stropními krmítky. Je tu jeden, co
říká, že je povaleč, a ten dává do včelstva karton mokrých kilovek. Ano,
každý krmí jinak. Někdo zkrmuje loňský zásoby, jinej je včelám ani nebere.
Debata, kterou jsme tu vedli, byla čistě akademická a týkala se pouze výše
mizerné pravděpodobnosti, ale nebyl to návod jak krmit. Víte, pokud je někdo
tak líný, že včely nenakrmí, tak je ani neléčí, ale taky se o včely nijak
nestará, nezajímá a tím pádem ani nechodí na tuhle diskuzi. Takže pláčete
nad zlým hrobem.

pf

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 10:10 AM
Subject: Re: krmen?


> Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
>
> Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a
> není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových
> cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších
> teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když
> toto nevíte.
> ____________________________________________________________
> To museli být primitivové a amatéři, když byl jejich chov závislí na
> odpadu
> z cukrovaru.
>
> Musím se opakovat:
> Podávání medu, cukru, či jejich roztoků zvenčí je nezodpovědné, primitivní
> a kontraproduktivní!!!
> Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď
> lže,
> nebo pokud nelže, tak je líný nebo je to sním špatné.
> Kromě toho, že si tím na stanovišti můžete vyvolat pořádně silnou loupež,
> jež se může přenést na sousední stanoviště, je tenhle způsob krmení
> kontraproduktivní.
> Nemůžete zajistit, aby si každé včelstvo doneslo potřebnou dávku potravy.
> Pokud máte v okolí ( okruh cca 6 km ) pár desítek cizích včelstev, tak
> můžete počítat s tím, že si většinu krmiva odeberou ,,sousedovic,,
> včelstva. Pokud nastane špatné počasí, krmivo včelstva nemohou odebírat.
> Cukerný roztok, který není do týdne odebrán, se začíná kazit. Krmivo mohou
> bez problémů odebírat i mravenci, vosy či sršně. Tento způsob krmení je
> nejztrátovější ze všech ( lupičky, zpracování zásob podávaný tímto
> způsobem
> je velmi náročné na energii ).
>
> Pro ty malovčelaře, kteří jsou natolik líní (!!!), že nedokáží svá
> včelstva
> nakrmit normálním způsobem:
> Existuje metoda krmení, jež je bezpečná a ještě jednoduší než-li ona
> velkopavčelařská ,,prasečina,,. Jde o krmení navlhčeným cukrem.
> Osobně jsem ji nezkoušel, zkušenosti sní má například pan Karel Jiruš.
> Na strop úlu se nasadí fólie s jedním velkým otvorem uprostřed ( průměr
> +/-
> 10 cm ). Na fólii se položí prázdný nástavek, do kterého se naskládají
> např. otevřená kilová balení cukru ( klidně 20 kg najednou ). Do každého
> kilového balení se nalije cca 200 ml vody ( co cukr bere, lepší než voda
> je
> řídký medový roztok, v tomto případě by jsme měly používat výhradně
> vlastní
> med kvůli možnosti přenosu nemocí včelího plodu ) a celý vnitřní prostor
> nástavku se obklopí fólii nebo igelitovým pytlem, jež bude zabraňovat
> vysychání cukru. Silnější včelstva dávku 20 kg zpracují do 2-3 týdnů.
> Cukr musí být po celou dobu vlhký, jinak ho včely začnou vynášet v
> domnění,
> že jde o odpad. Proto cukr v nástavku před vysušení chráníme obklopením
> fólií čí igelitovým pytlem. Pokud-li jsou během týdne vedra, bylo by dobré
> cukr opět navlhčit ( jednou za týden ). Je důležité mít poblíš včelnice
> zdroj nezávadné vody. Počítejte s tím, že při tomto způsobu jsou větší
> energetické ztráty při zpracovávání cukru a výsledné množství zásob je o
> 10-20% menší.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu