Včelařská konference

Před nějakým časem se zde mihla úvaha, zda by nebylo lepší, kdyby česno bylo nahoře místo dole. Tady je krátké rozmýšlení na toto téma:

Česno nahoře místo dole. Kromě jiného to má jednu nevýhodu: horší odvod kysličníku uhličitého (produkt dýchání resp. trávení) z úlu. Oxid uhličitý je těžší než vzduch a klesá tedy dolů a dolním česnem proudí ven z úlu. Naopak kyslík je lehčí než vzduch uvnitř úlu - dolním česnem vstupuje do úlu a stoupá nahoru k chumáči.

U úlu s česnem nahoře by se oxid uhličitý držel v úle, což by však možná nebylo zas až tak na škodu (ve starší literatuře jsem četl teorii, že snížené větrání úlu v zimě způsobuje částečnou narkotizaci zimujících včel oxidem uhličitým, což má způsobovat zpomalení metabolismu, a tak příspívat k lepšímu zimování - pomalejšímu plnění výkalového vaku). Avšak horní česno by asi mělo za následek horší pronikání kyslíku do úlu (ale k čemu hojnost kyslíku, když mají narokotizované včely zpomalený metabolismus a tím mají pochopitelně snížený příjem kyslíku...?)

-------------------

To platí jen pro úly, které mejí česno jako jediný otvor do úlu. Při zimování na zasíťovaném dnu a s otevřenými očky vzniká v úlu tok vzduchu a výměna vzduchu funguje asi úplně jinak.

Je otázka, co říkají na otevřená očka včely, které mají spíše tendenci zatmelovat všechny prakliny a štěrbiny, kterými by úl mohl "zdravě větrat".

Článek pojednávající o vysoké koncentraci oxidu uhličutého a zimování s horním česnem jsem také četl, snad před 15 lety. Myšlenka, že by se oxid uhličitý držel v úle dole díky vyšší molekulové hmotnosti je ale mylná. Stává se to dočasně v místech náhlého výronu plynu u sopek... V úle přibývá oxid uhličitý pomalu a sám se míchá difuzí (pohybem molekul) s ostatním vzduchem. Při dostatečně malém česnu nezáleží na jeho poloze a v úle je málo kyslíku. Včely by se takovému malému česnu bránily a proto věřím, že jim to ani nemůže prospívat. Asi by hučely a vyčerpávaly se.
Jinak horní česno má nevýhodu - podporuje loupež - ale taky několik výhod. Právě v zimním období přispívá k výměně vzduchu. Právě vlhký a teplejší vzduch stoupá vzhůru (i když je v něm méně kyslíku a samozřejmě se také částečně difuzí míchá s ostatním vzduchem. Je to, jak jsem dříve četl, poznat podle oroseného okolí česna v době mrazů. To nebývá vidět u dolního česna, kam spíše stéká kondenzovaná voda z horních pater. Horní česno prý pomáhá k suchu v úle. Já mám ale špatnou zkušenost s česnem jen kousek nad dnem. Včely mi tam nechaly zvápenatělé kukly a ty se pak po zvlhnutí stávaly zdrojem infekce. Bylo to u tachováku, který měl před česnem vstup do krmítka ve dně. A právě do toho krmítka ty kukly napadaly. Vyřešil jsem to vyřezáním falešného dna a vložením rámu se sítem do výšky česna. Při pokusech s horním česnem bych se přimlouval za výkluz někde u dna na umožnění odnášení nečistot z úlu včelami.