76195

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek


>Bacha, očka a > větrání spoluurčují, kde bude plod. Pokud ho včelař
nechce v
horním > nástavku, tak očka neotvírá.


To platí i v létě? Příští rok chci včelařit bež mřízky, tak jestli
mít očko zavřené nebo otevřené. Já myslel, že otevřené, aby to holky
neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.

Jaroslav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

>
> >Bacha, očka a > větrání spoluurčují, kde bude plod. Pokud ho včelař
> nechce v
> horním > nástavku, tak očka neotvírá.
>
>
> To platí i v létě? Příští rok chci včelařit bež mřízky, tak jestli
> mít očko zavřené nebo otevřené. Já myslel, že otevřené, aby to holky
> neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.
>
> Jaroslav
>

Je nutne mit horni ocka zavrena, jinak by tam nosily pyl a asi i plodovaly - jak bylo zmineno, kazdopadne mi to letos fungovalo pekne i bez mrizky spodni 2-3 ocka u NN jsem mel otevrena.

S tim plodovanim v hornim nastavku tam tapu. Muzete mi prosim vysvetlit proc je vhodne nebo nevhodne aby plodovali nahore? Moje predstava je zatim takova, ze snuska (krmeni) matku tlaci dolu - tak to vetsinou bylo az na vyjimky, coz asi potvrzuje, ze mi neco unika.

Diky T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Karel Erben (78.110.208.238) --- 19. 5. 2008
Teplota vzduchu pri larveni

Dotaz. Pri jake nejnizsi venkovni teplote lze provadet prelarvovani. Dekuji za informaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

Já myslel, že otevřené, aby to holky
neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.

Jarosl

Včely "holky" nerozmýšľajú v dimenziách človeka, riadi sa pudove a nemyslia na to, že budú mať o 50cm kratšiu cestu. Včela sa riadi miestom, kde má matka plodisko. Ak včelár materskou mriežkou vymedzí plodisko v jednej alebo v dvoch nízkych debničiek a tie sú hneď nad úľovým dnom, každá bude vyletovať a vracať sa do úľa cez hlavný- spodný letáč, ak však na tejto debničke otvoríte očko, budú včely vyletovať a vracať cezeň. Prečo?

Včelie spoločenstvo združuje v jeden celok feromón- materská látka, ktorú už podľa jej názvu produkuje matka. Včela, lepšie včely, musia vždy pociťovať, že matka je v úli a to zistia len vtedy, keď pred každým výletom si to zistia prijatím mateskej látky- chuti, nie vône, až tak odletia za svojimi povinnosťami. To isté pudove urobí včela aj keď sa vracia do úľa. Včely v takomto prípade používajú očká nad materskou mriežkou len na vetranie úľa.

Iný prípad je, keď včelárime bez materskej mriežky, lebo vtedy matky, pretože vtedy nie je obmedzená MMr a rozširuje plodisko aj do niekoľkých debničiek, v takom prípade vyletuje cez najbližší otvor- očko, ktoré je na mieste kde je plod. Ale i v tomto prípade, keď sme očko otvorili pozdejšie a včely boli zalietané na hlavný letáč, robia dlhšiu cestu, napriek tomu, že očko je bližšie. Zvyk je železná košeľa.

Toto všetko, ak budete dlhé roky pozorne pozorovať chovanie sa včelstva za rôznych podmienok, sa dozviete, ale aj veľa iných skrytých javov. Ľudia ako taký, majú často deformovaný pohľad na život včelstiev len preto, že vnímajú hmyz- včely ako človeka, že sa riadia rozumom, čo nie je pravda, včely konajú vždy pudove.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Bzzuk (88.101.12.73) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

A jak tedy vysvětlíte, pane Turčány, že moje včely létají přes očka po celý rok. I když mám medník oddělený mřížkou, včely klidně vletují i vyletují vrchním očkem - kde matka samozřejmě není...
Ve včelstvech bez mřížky si matka klade po celém prostoru úlu, nepozoroval jsem však, že by začaly létavky více létat očky nebo česnem.
Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

I v tomto případě již z dálky poznáš ve kterém nástavku matka je provoz v daném očku je vždy větší

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bzzuk <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: strupek
> Datum: 16.8.2007 17:26:54
> ----------------------------------------
> A jak tedy vysvětlíte, pane Turčány, že moje včely létají přes očka po celý
> rok. I když mám medník oddělený mřížkou, včely klidně vletují i vyletují
> vrchním očkem - kde matka samozřejmě není...
> Ve včelstvech bez mřížky si matka klade po celém prostoru úlu, nepozoroval
> jsem však, že by začaly létavky více létat očky nebo česnem.
> Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických
> feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely
> na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také
> kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 16. 8. 2007
Re: strupek

Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek. Bzzuk

Spravte jeden jednoduchý pokus, ktorý Vás možno presvedčí či je to tak ako to vy tvrdíte alebo ja.
Plodujúcu matku v úli vychyťte a vložte do byčajnej pridávacej klietky, tak aby sa včely k matke nedostali, ale mohli ju kŕmiť (cez vetraciu sieťku), vložte ju pod plásty do podmetu. Včely jej rozhodne nedajú zahynúť.
Za 4-5 dní urobte kontrolu plodiska. Objavíte postavených niekoľkých materských buniek, ešte nezaviečkovaných. Prečo ich včely postavili, keď v úli je priamno pod plástami v podmete v zasieťovanej klietke položená, od ktorej sa bez zábran šíria feromóny matky, ktoré stúpajú smerom hore, k čomu im pomáhajú aj včely na letáči ako to tvrdíte.

Uvediem jeden môj negatívny prípad. 1.8 som do včelstva vkladal Gabon PA 92, v polovici XI. mes. som všetky matky vkladal do izolátora na 21 dní z dôvodu, aby vo včelstve pri fumigácii nebol žiaden plod. Mimochodom je to najisteší spôsob ako už v polovici 11.mes. boli včelstvá bez plodu. Včely mali ku nej prístup a mohli od nej odoberať materskú látku. Po 21 dňoch som matky vypustil a 10. 11 som robil prvú fumigáciu Varidolom Fum. Vždy to dopadlo dobre.

Raz ani neviem z akých príčin som 30 matiek vložil do klietočiek Tic tac, do ktorých včely nemali prístup a 30 do malých izolátorov prístupným včelám a zažil som svoje najväčšie včelárske Waterloo.
Všetky matky 21 dní prežili v IZO klietočkách bez ujmy na zdraví a tak isto aj v Tic tac a vypustil som ich. Urobil som fumigáciu s veľmi dobrým výsledkom. Spokojný som prečkal zimu a pri prvom prelete som robil kontrolu prezimovaných včelstiev.
V čom spočívalo moje Waterloo. V tridsiatich včelstvách kde boli uzatvorené matky v klietočnách Tic tac som našiel 30 neoplodnených matiek. Čo sa stálo? Rýchlo som to pochopil. Včesltvám nestačila vôňa matiek a urobili si náhradný chov. Čas bol pokročilý a ani jedna matka sa už nedokázala oplodniť a boli to matky mimoriadne veľké a robustné. OPLÔODNENÉ MATKY, KTORÉ po ICH PO VYSPUSTENÍ Z KLIETOK včely zabili a ponechali si neoplodnené. Mal som šťastie, že som mal zásobné včelstvá, ktoré som pridával komplet ako prezimovali a zachránil som znášku. Popis je heslovitý, ale výstižný.
Preto ja tú istotu od tých čias nemám. Bola to mimoriadne užitočná skúsenosť, lebo od tých pridávam matky do včelstiev na báze chuti a nie vôni. A skvele to funguje, Katždú matku pridám 100-%ne.

Aj tvrdenie, že včely nevyletujú z očiek nad MMr, je založené na tomto prírodnom úkaze. Ďalšie skúsenosti hovoria a to dlhodobé, prečo včely vyletujú z očiek, kde nie je plod a matka (aspoň by nemala byť), príčinou môže byť, že cez otvorené očko sa vžobrala mladá matka, ktoré v čase lietania rojov sa po včelnici potulujú, sa vžobrala k včelám, oplodnila sa a včely , ktoré ju obklopili vytvorili si nové centrum a koexistovali s matkou v plodisku.
Vždy keď vidím vyletovať z očka včely, ktoré prinášajú peľ, viem, že v tej časti debnička nájdem novú matku, kontrola mi to potvrdí.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Stonjek (213.151.87.17) --- 17. 8. 2007
Re: strupek

Dávám k dobru několik svých zkušeností a také by možná se na ně hodilo vaše vysvětlení. V mých Dadantech včely v polonástavcích prakticky nepoužívají očka a v plodišti jako u Eurodadantu nejsou. Proto jsem je také u nových polomedníků přestal vyrábět. Když jsem zkoušel 10 nezateplených úlů 39 x 24, včelstva nejdříve používala hlavní česno, které po červnu přestala používat a létala jen očky. Pak jsem úly dal pryč a dále jsem tento zaj. úkaz nesledoval. Spolehlivé vysvětlení pro to nemám. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 8. 2007
Re: strupek

Ono hlavně záleží na umístění a velikosti plodové plochy, podle níž včely ukládají zásoby ( pokud-li je tam místo, med ukládají převážně nad plodové těleso, pyl na kraje plodu a pod nim ).
Vloni jsem měl jeden slabší oddělek, který měl v srpnu 4 NN Optimalu. Plod byl jen ve 3 nástavku ode dna. Nástavek 4. byl mednou komorou, spodní dva nástavky byly bez plodu a zásob.
Očka byla otevřena v 1., 2. a ve 3. nástavku. Většina včel lítala očkem ve 2. a ve 3. nástavku. Očkem v 1. nástavku včely lítaly podstatně méně a zúženým česnem lítaly jen v době proletu mladušek.

Letos mám jeden oddělek na 5. NN Optimalu. Plod ve 3. a ve 4. nástavku, 5. nástavek tvoří mednou komoru, spodní nástavky ( 1. a 2. ) jsou bez plodu. Očka jsou otevřena v 1., 2. a ve 3. nástavku. Všechny očka i zúžené česno jsou plně využívány včelami.
Loňský oddělek plně obsedal 2-3 nástavky ( 20 000-30 000 včel ), letošní oddělek plně obsedá cca 4 nástavky ( cca 40 000 včel ).
Slabá včelstva létají raději očkem, který se nachází blíže plodu. Silnější včelstva plně využívají více letových otvorů něž-li slabší.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Bzzuk (88.101.12.73) --- 19. 8. 2007
Re: strupek

Spravte jeden jednoduchý pokus, ktorý Vás možno presvedčí či je to tak ako to vy tvrdíte alebo ja.
Plodujúcu matku v úli vychyťte a vložte do byčajnej pridávacej klietky, tak aby sa včely k matke nedostali, ale mohli ju kŕmiť (cez vetraciu sieťku), vložte ju pod plásty do podmetu. Včely jej rozhodne nedajú zahynúť.
Za 4-5 dní urobte kontrolu plodiska. Objavíte postavených niekoľkých materských buniek, ešte nezaviečkovaných. Prečo ich včely postavili, keď v úli je priamno pod plástami v podmete v zasieťovanej klietke položená, od ktorej sa bez zábran šíria feromóny matky, ktoré stúpajú smerom hore, k čomu im pomáhajú aj včely na letáči ako to tvrdíte.
A. Turčáni...

Ten Váš pokus jsem vyzkoušel, včely mi žádné mtečníky nepostavili. Ovšem nechápu, co jste chtěl tímto pokusem dokázat. Pokud já tvrdím, že se feromon šíří vzduchem,tak tento pokus toto tvrzení nevyvracuje. Ale také pokud Vy tvrdíte, že si včely, jak Vy říkáte materskú látku" předávájí mezi sebou, tak tento pokus také o ničem nesvědčí. Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 19. 8. 2007
Re: strupek

Bzzuk:
>Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky?? <
....
Takto bych to asi neviděl.

Ve včelařství často existuje Bzzuku takový element, že když dva dělají totéž, není to totéž.

V první řadě by mne NEJPRVE zajímala podoba té přidávací Antonovi Tic tak klícky a potom bych asi bádal, jakým způsobem se mohl feromon včelstvu nedostávat.

Otázkou je tedy ten mateří feromon a jeho šíření přes tu kterou klícku. A odpověď by byla asi v tom smyslu, že Tic tak klícky feromon více redukují než např. Bentonovi klícky nebo Zanderovi a jim podobné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 19. 8. 2007
Re: strupek

Ten Váš pokus jsem vyzkoušel, včely mi žádné mtečníky nepostavili.

Ja som komentár písal 16.8 večer, Vy stze mohli matku odobrať 17.8, dmes je 19.8, teda len 48 hod. Včely ešte nemohli postaviť materské bunky, keď po Do 48 hod. včely si vyberú prvé larvičky, a začali podávať materskú kašičku. Včely ešte len pripravujú materskú bunku prerobením robotníčej bunky.Mali matku v klietke ponechať 4-5 dní ako som to v komentári napísal, teda 21-22.8 a až potom by Ste sa mohli vyjadriť kladne alebo záporne. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 19. 8. 2007
Re: strupek

Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky??

Túto otázku som prehliadal.

Tým, že matku v klietke a to v hocijakej (ktorá bráni včelám dostať sa k matke), nezískavajú!!! materskú látku, vykonavájú len akt kŕmenia. Materskú látku včely odoberajú z jej bruška a k tomu sa vonkajšie včely k brušku nedostanú nedostatnú! V prípade, že k matke pridáte 5-6 včiel, tieto materskú látku môžu cez sieťku odovzdávať vonkajším včelám, ale tej je minimálne množstvo a to nemôže zabrániť včelám, aby nepociťovali typickú osirotenosť ako je to je to pri totálnom nedostatku ML, tak ako je to v prípade odobratia alebo straty matky vo včelstve. Anton

Pre Radima:_ klietka Tic tac je malá krabička na metolové a iné dražé, z ktorej je odrezané dno a to je nahradené za pomoci tepla kovovou sieťou s očkami npr. 3x3 alebo 2x2 mm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Bzzuk (88.101.12.73) --- 20. 8. 2007
Mateří látka

Pane Turčány, matka vytváří mateří látku na "bříšku"?? Já jsem myslel, že onen feromon se vytváří ve žláze v přední čelisti matky. Alespoň se tak píše v literatuře, např: Diemerová I.: Včelaření jako hobby, s.15, Granit 1997.
Částečně Vám dává za pravdu A. Přidal:"Současně matku čistí a olizují a přijímají její feromony. (pozn.:mluví se o dělnicích) Jsou to hormony, které působí na ostatní složky včelstva, zvláště na dělnice. Podstatu feromonu, který je vylučová jejími !mandibulárními! žlázami, objevil Buttler. Dále bylo zjištěno, že látky s feromonálním účinkem produkují i další žlázy matek - žlázy tergální a žláza Dufourova." (Přidal A.: Včelí produkty, MZLU Brno 2003)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 21. 8. 2007
Re: Mateří látka

Pane Turčány, matka vytváří mateří látku na "bříšku"?? Já jsem myslel, že onen feromon se vytváří ve žláze v přední čelisti matky. Alespoň se tak píše v literatuře, např: Diemerová I.: Včelaření jako hobby, s.15, Granit 1997.

Tieto fakty sú mi známe z literatúry už 50 rokov, ale napriek tomu to ja vidím takto. Je pravda, že včely matku kŕmia z úst do úst, ale včely obklopujúce matku sa vždy zhromažďjú v kruhu okolo matky a neustále sa dotýkajú jej bruška takadlami a jazýčkom. Je celkom možné (ale to som nepozoroval), že matka z čeľusti vylúčenú ML z mandibulárnych žliaz prenáša na bruško prvým a druhým párom nôh.

Pri odvzdávaní materskej látky matkou včelám môže pozorovať každý včelár a to je odovzdávanie feromónu do svojho prostredia zadným páromm nôh npr. na plásty, a predmety, po ktorých prechádza, ale očividné je to npr. pri rojení včiel. Ak má matka náhodne poškodené krídla alebo zámerne jedno skrátené nemôže lietať, pri odlete roja včiel z úľa padá na zem. Roj odlieta bez nej a v prípade, že je to "prvák" odlieta vždy z pôvodnou matkou. Niekedy sa vrácia bez sadnutia na vetvu alebo aj sadne, no po niekoľkých minutách sa vracia do úľa, po získaní mladej matky znovu odlieta. Poj nikdy nesadne k matke na zem, kde sa M pohybuje.

Naopak, vždy niekoľko včiel matku vyhľadá , plaziac sa po tráve olizujúc zanechanú ML, ktorú matka nohami zanechala na tráve ML. Akoby matka chcela včely na seba upozorniť a neraz sa stalo, že včely M vyviedli do úľa po nábehovej doske. Práve tieto včely ma naviedli na stopu matky, ktorá sa pomaly presúva aj 1-2m, na konci jej cesty cesty sú nervózne sa tváriace včely. Bol to dôkaz, že sa včely rojili.

Ďalší doklad o tom mám npr. z pridávacej klietky Tic tac. Matka v klietke v strese taktiež odovzdáva ML nohami na vnútorné steny úľa. Po úspešnom pridaní matky napr. na letáčovom otvore som ikskrát pozoroval chovanie včiel v čase keď sa prvé včely dostali do klietky cez blokačné cukromedové cesto, včely si matku nevšímali, ale vždy ako prvé olizovali steny klietky bohato pokryté steny. Matka po si pochvíli našla cestu z klietky bez povšimnutia včiel do úľa. Ešte i ďalšie skúsenosti s matkou a ML mám v talóne, čo mi dáva istotu, že včely odoberajú životodarnú silu týmto spôsobom.

Možno je to inak, ale neraz som čítal tieto poznatky v odborných článkoc v OVP. Nikdy som sa však oficionálne nedočítal, že matka na brušku má žľazu, ktorá by navyše produkovala ML, to je aj pre mňa záhadou.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 21. 8. 2007
Re: Mateří látka

Bzzuk:
>Podstatu feromonu, který je vylučová jejími !mandibulárními! žlázami, objevil Buttler. <
....

Bzzuku a jaká je podstata složení mandibulární žlázy u matky, kterou objevil popisujíc Buttler?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef (94.127.128.122) --- 9. 8. 2015
Re: zcukernatělí med

Dobrý den Vážení,nejsem včelař,ale měl bych na Vás dotaz.Přu se sousedem,jestli je dobře,že med za nějakou dobu zcukernatí,včelař asi dokrmuje cukrem,a nebo má dobrý med nezcukernatět ??? tzv.čistý med bez přidání cukru. Děkuji za Vaši odbornou odpovědˇa přeji hezký den

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 9. 8. 2015
Re: zcukernatělí med

"Cukernatění" (to slovo nemám rád, protože právě evokuje spojení s cukrem),
nebo správněji krystalizace, je přirozenou vlastností medu a její přítomnost
právě potvrzuje, že med je v pořádku a nepoškozený. Krystalizovat má každý
med, jen podle jeho druhu za různou dobu. Nejrychleji obvykle krystalizují
květové (světlé) medy kromě akátového - ten krystalizuje výrazně později.
Medovicové (tmavé, lidmi nazývané lesní) také krystalizují poněkud později.
Med, který dlouho nebo vůbec nekrystalizuje, bývá často poškozen přehřátím
při jeho opětovném ztekucování nad teplotu cca 50°C. Uvádí se, že takový med
ztrácí své léčivé schopnosti (i když i nadále chutná a voní celkem dobře).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef
Sent: Sunday, August 9, 2015 9:56 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: zcukernatělí med

Dobrý den Vážení,nejsem včelař,ale měl bych na Vás dotaz.Přu se
sousedem,jestli je dobře,že med za nějakou dobu zcukernatí,včelař asi
dokrmuje cukrem,a nebo má dobrý med nezcukernatět ??? tzv.čistý med bez
přidání cukru. Děkuji za Vaši odbornou odpovědˇa přeji hezký den

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 9. 8. 2015
Re: zcukernatělí med

"Dobrý den Vážení,nejsem včelař,ale měl bych na Vás dotaz.Přu se sousedem,jestli je dobře,že med za nějakou dobu zcukernatí,včelař asi dokrmuje cukrem,a nebo má dobrý med nezcukernatět ??? tzv.čistý med bez přidání cukru. Děkuji za Vaši odbornou odpovědˇa přeji hezký den"
a.
Med nebo téměř všechny medy jsou v podstatě přesycené roztoky cukru.
Takhle, nasycený roztok cukru anebo třeba kuchyňské soli je takový, když do určitého množství vody za určité teploty se už víc té kuchňské soli nerozpouští a ta nerozpuštěná kuchyňská sůl zůstává na dně. Když ale tu nerozpuštěnou kuchňskou sůl ze dna vezmeme a z roztoku velice opatrně odpařujeme další vodu, je možné u kuchyňské soli dosáhnout o několik procent vyšší koncentrace soli ve vodě než odpovídá nasycené koncentraci. Ale při sebemenším podnětu - ťuknutí míchací tyčinkou o stěnu nádoby, vhození jednoho malinkého krystalku do roztoku, zatřesení ... se cca během sekundy těch pár procent přebytečného chloridu sodného vyloučí jako krystaly.
Nasycený roztok kuchyňské soli je prakticky stejně tekutý jako čistá voda, zatímco nasycený roztok cukrů v medu je mnohonásobně hustší. Částečky těch cukrů ve vodě jsou mnohonásobně větší a těžší než částečky kuchyňské soli ve vodě. Proto stejný proces, co u roztoku kuchyňské soli trvá tak sekundu, trvá u medu týdny až měsíce. Navíc u kuchyňské soli se maximálně dosáhne vzniku trošky krystalů na dne nádoby, u medu včelky odpaří vodu tolik, že u většiny medů dojde k vyloučení krystalů v celém objemu medu.
Medovicové medy pak tuhnou obvykle pomaleji, protože obsahují až několik procent takzvaných dextrinů. To jsou vysokomolekulární látky, které pohyb molekul cukrů v medu a tím krystalizaci ještě násobně zpomalují. Květové medy tyto dextriny téměř neobsahují a proto krystalizují znatelně rychleji.
http://www.medzalesni.cz/articles/o-medu/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu