75906

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Čermák K. (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka

Přesně tak to vnímám i já. A přidal bych ještě jeden aspekt otázky
zimování na medu - právě v tomto období, když se má vybrat poslední med
u většího počtu včelstev na stanovišti zvl. když jde o včelnici, tak to
není vůbec snadné. Včely úporně slídí a dá se pracovat jen zrána a před
večerem, přes den jen chvíli. A musí se pracovat rychle a obezřetně (jak
si včely "líznou" medu, je za chvíli po práci). Pracovní den se tak
natahuje na více než 12 hodin, a obvykle bývá teplo. Takže u většího
počtu včelstev nechat na zimu včelám med a nekrmit cukrem je úspora
hlavně nepříjemné práce. U menšího včelaře je vše docela jinak. Zimování
na květovém medu, byť zkrystalizovaném, není pro včely žádný problém,
dokonce jsou na něm včelstva zdravější a kondičně lepší. Protože méně
plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.
K. Čermák

vsusicky napsal(a):

>Ale
>zkuste si promítnou do času práce a nákladů např. takovou maličkost, jako
>je nakoupit nejlevnější cukr, nakoupit vhodná krmítka. Těch 400 či 500
>krmítek po skončení sezóny umýt, uskladnit, teď třeba střelím ale např.
>1/20 vyhodit a nahradit novými, mít uzavřené prostory, kde je budu
>skladovat, před krmením v příští sezóně zaprášená krmítka znovu umýt( třeba
>jen část) a pod.. To jsou věci, které v malém vypadají triviálně, ale ve
>velkém je to o něčem úplně jiném a je to o poměrně velkých nákladech.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka

K.Čermák:
>Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.<
....
Zdravím
To je podle mého názoru nepodložené. Plodování předchází jak známo mnoho aspektů a plodová křivka matky nultého stáří je jednim z nich. ...

Samozřejmě nelze určitě zvýšené plodování přehlédnout, ale jestli také v případě množení V.d. zohledním reinvazi, tak je to prakticky připomínkou bez odpovědi, protože je u množení a počtu roztočů ve včelstvech rozhodující sousedská blízkost jiných cizích včelstev.(divoce žijící i chovaná)

_gp_


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Čermák K. (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka

Naopak - je to podložené vlastními zkušenostmi. Vlivy co uvádíte, platí
rovněž, ale nijak neprotiřečí tomu co jsem uvedl já. Plodnější včelstva
mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu
rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy
včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
listopadu. To úzce souvisí s množením roztočů. A krmení či podněcování
včel plodování jednoznačně podporuje.
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

>K.Čermák:
>
>
>>Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.<
>>...
>>Zdravím
>>To je podle mého názoru nepodložené. Plodování předchází jak známo mnoho
>>aspektů a plodová křivka matky nultého stáří je jednim z nich. ...
>>
>>Samozřejmě nelze určitě zvýšené plodování přehlédnout, ale jestli také v
>>případě množení V.d. zohledním reinvazi, tak je to prakticky připomínkou
>>bez odpovědi, protože je u množení a počtu roztočů ve včelstvech
>>rozhodující sousedská blízkost jiných cizích včelstev.(divoce žijící i
>>chovaná)
>>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka

K Čermák:
>Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do listopadu.<
.....

Tak to je zajímavé. Jak je hluboko prozkoumaná tato problematika se sníženým plodováním? Zrovna jsem dnes narazil na článek, kde se popisuje určitá látka, která prokazatelně po indikaci prý razantně umí zvýšit plodování včelstva.

Mohu to chápat tak když se vrátím k tomu typu u včel, že jsou u nich jakési variace, který příjem takových látek do jisté míry "ignorují"? Jsou to podle vysvětlení v daném článku látka(y), které se běžně nachází víceméně v pylu.

A to vybízí vlastně k otázce, jestli zkušenosti s plodováním u takových typů probíhá i změně snůškových podmínek přibližně stejně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 16. 8. 2007
plodovani

Když jsme u toho plodování, nikde jsem doposud nenarazil na to co vlastně způsobuje po podletní přestávce v kladení, že pak jsou včely již dlouhověké. Odůvodnění, že jeto způsobeno menší činností považuji za neopodstatněné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 21:45:34
> ----------------------------------------
> K Čermák:
> >Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu
> na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou
> typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
> listopadu.<
> ....
>
> Tak to je zajímavé. Jak je hluboko prozkoumaná       tato problematika se
> sníženým plodováním? Zrovna jsem dnes narazil na článek, kde se popisuje
> určitá látka, která prokazatelně po indikaci prý razantně umí zvýšit
> plodování včelstva.
>
> Mohu to chápat tak když se vrátím k tomu typu u včel, že jsou u nich jakési
> variace, který příjem takových látek do jisté míry "ignorují"? Jsou to
> podle vysvětlení v daném článku látka(y), které se běžně nachází víceméně v
> pylu.
>
> A to vybízí vlastně k otázce, jestli zkušenosti s plodováním u takových
> typů probíhá i změně snůškových podmínek přibližně stejně.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani

Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle, takže
jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
jarní včely. K tomu pasují i moje poznatky s pozdním krmením, zpracováním
krmení včely tyto zásoby spotřebují, ale během pár týdnů potom, kdy mají
přístup k pylu, ty zásoby zase naberou a téměř dosáhnou původní kondice.
Pokud to pozdní krmení nebylo příliš nárazové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 9:11 AM
Subject: plodovani


Když jsme u toho plodování, nikde jsem doposud nenarazil na to co vlastně
způsobuje po podletní přestávce v kladení, že pak jsou včely již dlouhověké.
Odůvodnění, že jeto způsobeno menší činností považuji za neopodstatněné.

Pepan



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani

Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle, takže
jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
jarní včely.
______________________________________________________________

To není možné za předpokladu,že včela nemá přístup k pylu. Včely v zimě pyl nespotřebovávají, vystačí si s vlastními zásobami v tukobílkovinném tělese, avšak v žádném případě zásoby uložené v tukobílkovinném tělese jedné včely nestačí na odchov dalších tří včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani

Myslím, že jsem ty tři vychované včely z jedné zimní někde četl a je
pravděpodobné, že ten autor to taky "někde četl" a nijak neprověřil.
Rozhodně ale zásoby v tukobílkovinném tělese zimních včel dokáží pokrýt
vícetýdenní spotřebu plodu včelstva v předjaří, kdy včely plodují, pyl v
rámcích být nemusí a počasí na sběr pylu venku není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 1:13 PM
Subject: Re: plodovani


> Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle,
takže
> jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
> jarní včely.
> ______________________________________________________________
>
> To není možné za předpokladu,že včela nemá přístup k pylu. Včely v zimě
pyl
> nespotřebovávají, vystačí si s vlastními zásobami v tukobílkovinném
tělese,
> avšak v žádném případě zásoby uložené v tukobílkovinném tělese jedné včely
> nestačí na odchov dalších tří včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani

Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
1/etapa plodu
2/etapa mladušky
V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu vytvoření dlouhověké včely.
V etapě maldušky musí být budoucí dlouověká včela krmena dělničí kašičkou a nesmí se starat o plod či vykonávat další práce, jež spotřebovávají bílkoviny ( stavba díla, zpracování medu, činnost létavky ). Výsledkem je krátkodobí vznik anatomické trubčice. Po ukončení příjímání dělničí kašičky dojde do 3 dnů k zaprahnutí vaječníků, přičemž tukobílkoviné těleso zůstává, a tak je dlouhověká včela dotvořena.
Její délka života je omezena dobou, kdy se zapojí do práce vyžadující spotřebu bílkovin. Proces tvorby dlouhověkých zimních včel je náročný na spotřebu pylu a je pro něj typické zmenšování plodové plochy, kdy dochází ke vzniku nadbytku dělničí kašičky ve včelstvu.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

ps. Létavky mají podstatně nižší spotřebu pylu, než-li mladušky, avšak jejich práce je fyzicky náročná, opotřebovává bílkovinné těleso i orgány.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani

To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plodovani
> Datum: 16.8.2007 10:31:19
> ----------------------------------------
> Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
> 1/etapa plodu
> 2/etapa mladušky
> V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí
> stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším
> množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí
> kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu
> vytvoření dlouhověké včely.
> V etapě maldušky musí být budoucí dlouověká včela krmena dělničí kašičkou a
> nesmí se starat o plod či vykonávat další práce, jež spotřebovávají
> bílkoviny ( stavba díla, zpracování medu, činnost létavky ). Výsledkem je
> krátkodobí vznik anatomické trubčice. Po ukončení příjímání dělničí kašičky
> dojde do 3 dnů k zaprahnutí vaječníků, přičemž tukobílkoviné těleso
> zůstává, a tak je dlouhověká včela dotvořena.
> Její délka života je omezena dobou, kdy se zapojí do práce vyžadující
> spotřebu bílkovin. Proces tvorby dlouhověkých zimních včel je náročný na
> spotřebu pylu a je pro něj typické zmenšování plodové plochy, kdy dochází
> ke vzniku nadbytku dělničí kašičky ve včelstvu.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>
> ps. Létavky mají podstatně nižší spotřebu pylu, než-li mladušky, avšak
> jejich práce je fyzicky náročná, opotřebovává bílkovinné těleso i orgány.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani

To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu
____________________________________________________________
Kterou přestávku v kladení máte na mysli???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani

Koncem července začátkem srpna V té době vkaždém včelstvu nelze najít některé vývojové stádium plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plodovani
> Datum: 16.8.2007 11:20:36
> ----------------------------------------
> To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na
> to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se
> krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu
> ____________________________________________________________
> Kterou přestávku v kladení máte na mysli???
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani

Koncem července začátkem srpna V té době vkaždém včelstvu nelze najít některé vývojové stádium plodu
___________________________________________________________
Tak o tom slyším poprvé. Buď to moje včely nemají, nebo jsem si toho nevšiml, což je možné, protože tou dobou včely krmím a nerozebírám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Eman (194.149.115.135) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani

ANO.
Proč je matka dlouhověká (3-4 roky), když vznikla ze stejného genetického základu jako kterákoli dělnice, létavka, která žije 6 týdnů? Rozdíl je pouze v kvalitě a složení výživy v larválním stádiu. Jestli na to mají vliv i sexuální hrátky ve fázi oplodňování, to nevím, ale možné to je.
Proto je, myslím si, mechanismus vytvoření dlouhověké včely dělnice stejný. V úle se v červenci hromadí "lenošivé" včely, které já považuji právě za ty budoucí dlouhověké, i když k tomu nemám žádný důkaz. Včel je přebytek a spousta odepsaných létavek lehce zajistí nahromadění zásob na zimu. Tyto létavky, často nervozní, hamižné a lačné po žrádle, jsou největším nebezpečím pro eventuální novou matku.

Je to jako u lidí, kdy vykořisťovaná dělnická třída je alergická na "nepracující" byznysmeny, manažery a šlechtu :-)).
Z toho vyplývá pro nás lidi: příliš se nepřežírat, nevyhýbat se sexu, nepřehánět to s prací a dožijeme se dlouhého věku, (za předpokladu, že nás jako děti dobře krmili :-)).


-------------------
> Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
> 1/etapa plodu
> 2/etapa mladušky
> V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu
> vytvoření dlouhověké včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka

Plodnější včelstva
mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu
rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy
včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
listopadu. To úzce souvisí s množením roztočů. A krmení či podněcování
včel plodování jednoznačně podporuje.
K. Čermák
______________________________________________________________

S tím, že množení roztoče varroa podporuje délka období kladení matek, plně souhlasím.
Plodnější včelstva mají mít více roztočů???? Samozřejmě mají nově vytvořená včelstva ( oddělky, smetence ) méně roztočů. Co se týče produkčních včelstev, nějako se mi to nezdá.
Pro roztoče je přece výhodné, když si do jedné buňky zaleze více samiček. Tehdy nedochází ke krvesmilstvu roztočů, hybridní generace roztočů vykazují vyšší životaschopnost a plodnost. Bylo prokázáno, že samičky roztoči mají tendenci se shromáždit více v jedné buňce. Proč by měla být některá buňka tak výhodnější než druhá, že si tu ,,druhou,, roztoči nevyberou a raději v extrémním případě se raději množit nebudou, i když by si na té ,,druhé,, mohli založit potomstvo??????????????????
Není problém spíše ve způsobu léčení. Ono je rozdíl, když máte 4 nástavky a 2 nástavky a v dávkování léčiv se to musí nějak promítnout. Otázka jak? V metodice léčení žádné přesné (!) dávkování na reálnou sílu či prostor úlu, či dokonce úlovou soustavu není! Můžete se přesvědčit sám, co různých představ ohledně dávkování GABONU se tu před pár týdny vynořilo, z toho pár bylo i proti schválené metodice aplikace GABONU ( viz vlákno GABON ). Když si představím, že originální metodika léčení byla vypracována na dvouprostorových klasických úlech ve VUVČ, tak mě při představě mých produkčních včelstev v 5 nástavcích Optimalu na podzim v době léčby běhá mráz po zádech, zda je dávkování léčiva dostatečné.
Není náhodou zvýšený výskyt roztočů v silnějších včelstev způsoben nedostatečným dávkováním léčiv pro silnější včelstva, či vyšší pravděpodobností reinvaze roztočů do silnějších včelstev????????????????????????????????
Nebo se pletu, přesvědčte mě a já to uznám, nemám takové zkušenosti s varroázou jako Vy!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
plodněj?í včelstva více roztočů.

Jestli, když má včelstvo málo plodu, se nestane, že na jednu zavíčkovávanou
larvu vlezou tři a více roztočů a že potom vysávaná larva uhyne dříve než
noví roztoči stačí dozrát a je včelami včetně nedozrálých roztočů vyhozena
ven.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Čermák K. (e-mailem) --- 21. 8. 2007
Plodování a roztoči

M. Václavek napsal(a):

>Plodnější včelstva mají mít více roztočů???? Samozřejmě mají nově vytvořená
>včelstva ( oddělky, smetence ) méně roztočů. Co se týče produkčních
>včelstev, nějako se mi to nezdá.
>Pro roztoče je přece výhodné, když si do jedné buňky zaleze více samiček.
>Tehdy nedochází ke krvesmilstvu roztočů, hybridní generace roztočů vykazují
>vyšší životaschopnost a plodnost. Bylo prokázáno, že samičky roztoči mají
>tendenci se shromáždit více v jedné buňce. Proč by měla být některá buňka
>tak výhodnější než druhá, že si tu ,,druhou,, roztoči nevyberou a raději v
>extrémním případě se raději množit nebudou, i když by si na té ,,druhé,,
>mohli založit potomstvo?
>
>
Je třeba rozlišovat, o kterou fázi plodování jde. Na jaře a v části léta
(cca do půle července), když je ve včelách hodně plodu a málo roztočů,
téměř vůbec nedochází k vniknutí dvou samiček na jednu kuklu a tedy ke
křížení. Roztoči se páří úzce příbuzensky (inbredně) a proto trpí
inbrední depresí, mají nižší vitalitu. V srpnu, jak prudce ubývá plodu a
už je více roztočů, přibývá takových případů a prudce narůstá vitalita
hybridních roztočů. Proto jich tolik a tak rychle přibývá a proto
včelstvu tolik škodí!! Křivky průběhu počtu plodových buněk a počtu
samiček rozote ve včelstvu jsou z našich časopisů známé (Boháč). Vše
zhoršuje reinvaze a tím křížení s rozotči geneticky ještě více
vzdálenými; a reinvaze je o to vyšší, o co vyšší je celkové napadení
chovu a včelstev okolí (u sousedů).
Další je věc ta, že silnější včelstva mají více roztočů. Nemám k tomu
přesné důkazy, ovšem považuje se to za běžně známou záležitost - např.
ing. Veselý tuto souvislost ve většině svých přednášek uvádí. Dodávám,
že ovšem nejde o velmi těsný vztah, matematicky vyjádřeno - je nízká
korelace, proto vliv síly na počet roztočů není snadno patrný. Jasné je,
že na počet roztočů ve včelstvu působí současně více faktorů, jeden z
nich je i genetika (náchylnost vs. varroatolerance). A ještě upřesňuji,
že pokud jde o sílu a počet roztočů, správnější je hovořit o počtu
odchovaných buněk plodu a počtu roztočů. Totiž průměrná vyšší délka
života včel znamená potřebu odchovat méně plodu a tím méně šancí pro
množení roztočů V.d.
Proč ne každá kukla nevyhovuje roztoči k množení, není zcela objasněno.
Může to souviset s velkou genetickou pestrostí včel (kukel) uvnitř
včelstva - mají sice stejnou mámu, ale různé otce (podrodiny po otcích).

K. Čermák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.5) --- 21. 8. 2007
Re: Plodování a roztoči

Proč ne každá kukla nevyhovuje roztoči k množení, není zcela objasněno.
Může to souviset s velkou genetickou pestrostí včel (kukel) uvnitř
včelstva - mají sice stejnou mámu, ale různé otce (podrodiny po otcích).

K. Čermák
_____________________________________________________________
No neříkejte, že tohle bylo nějaký seriózním výzkumem dokázáno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Čermák K. (e-mailem) --- 22. 8. 2007
Re: Plodování a roztoči

Genetické rozdíly určitě prokázány byly. Ne vše je jasné, jak jsem
uvedl, výzkum jde po krůčcích...
K.Č.


M. Václavek napsal(a):

>Proč ne každá kukla nevyhovuje roztoči k množení, není zcela objasněno.
>Může to souviset s velkou genetickou pestrostí včel (kukel) uvnitř
>včelstva - mají sice stejnou mámu, ale různé otce (podrodiny po otcích).
>
>K. Čermák
>_____________________________________________________________
>No neříkejte, že tohle bylo nějaký seriózním výzkumem dokázáno.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 29. 5. 2012
Re: Varroa tolerance a selekce

To se vám to včelaří, přínosy medu, včelstva v maximálních kondicích, spad nulový, to se vám, to se nám to včelaří.
Ale varroa nespí a množí se.
měl jsen loni problémy s počty roztočů, ustál jsem to pomocí kyseliny mravenčí.
U nejnapadenějších včelstev jsem dal červené cedulky pruměr celkového spadu 850 roztočů. maxima 3000.
Nic nepadlo.
Selekce 50 let dělám selekci myslím si že jsou jen dva body pochopení techologie ošetřování včelstva v ulech jako ve stromě a potom selekce matek. 50 let jsem selektoval vždy nejdříve na rojení postupně na výnos na výnos a na výnos.
( chovám je pro med né proto že štípají )

Dnes však jsem došel k bodu kdy včelstva s nejvyššími lonskými spady 3000 r mají i nejvyšší výnosy. tedy nejnižžší varroa toleranci.

A TAK NEVÍM !!!!!!!!!! CHCI PĚSTOVAT VČELY KTERÉ JSOU VARROATOLERANTNÍ ALE NENOsÍ MED !!!!

ptám se co selektovat ?
J.B.
Přeji nádherné dny kdy to lítá a je přínos.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 5. 2012
Re: Re: Varroa tolerance a selekce

To je skvělá úvaha i otázka... Já osobně jsem si řekl, že za prvé musím včelám vůbec umožnit se zabývat něčím jiným než napravovat škody a stresy způsobené včelařem. Letos vznikla iniciativa Šance pro včely, kterou jsem právě tak pochopil. Uvidíme, co se z ní vyvyne -samozřejmě jen to, co z ní uděláme. Podobně je napsán i článek z Beejournal přeložený paní prof. Kubišovou v posledních překladech- jedna prof. z Ameriky má slogan - nechme včely postavit se na vlastní nohy. A to je o tom, nevnucovat včelám pořád jen naši vůli, ale nechat je se projevit a s otvřenýma očima sledovat rozdíly a selektovat. Samozřejmě mimo množství medu se dá sledovat mnoho parametrů - čistící pud, vitalita, nosema, varoa.. zdůraznil bych jenom snad potřebu mladého díla, černé souše jsou jak houba pro zárodky chorob - my lidé a hlavně naše manželky také přímo nesnáší plísně, nepořádek..... Nemyslím si, že je třeba hledat včely, které nebudou nosit med.. to je podobně špatně, jako když se selektují čistokrevní králíci podle tvaru hlavy a nehledí se na to, že mají pouze 2-3 králíčata ve vrhu, tedy shromažďovací pud je nejsilnějším pudem a zdravé včelstvo ho musí podle mě mít vyvynutý. Jinak je však otázka, jestli jste selektoval na nejvyšší mednou produkci pro ten který konkrétní úl se všemi neduhy jako je rabovaní medu ( nechávání nejméně 5kg je opravdu rabování... šílený stres pro včely), omezování prostoru, trubců, mřížky, dokonce odstraňování matek ve snůšce a ještě řada zvěrstev jako včelnice o 30 a víc včelstvech, nebo jestli se snažíte umožnit nechat včely "žít" a sledovat ty úspěšné.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varroa tolerance a selekce
> Datum: 29.5.2012 20:46:52
> ----------------------------------------
> To se vám to včelaří, přínosy medu, včelstva v maximálních kondicích, spad
> nulový, to se vám, to se nám to včelaří.
> Ale varroa nespí a množí se.
> měl jsen loni problémy s počty roztočů, ustál jsem to pomocí kyseliny
> mravenčí.
> U nejnapadenějších včelstev jsem dal červené cedulky pruměr celkového
> spadu 850 roztočů. maxima 3000.
> Nic nepadlo.
> Selekce 50 let dělám selekci myslím si že jsou jen dva body pochopení
> techologie ošetřování včelstva v ulech jako ve stromě a potom selekce
> matek. 50 let jsem selektoval vždy nejdříve na rojení postupně na výnos na
> výnos a na výnos.
> ( chovám je pro med né proto že štípají )
>
> Dnes však jsem došel k bodu kdy včelstva s nejvyššími lonskými spady 3000 r
> mají i nejvyšší výnosy. tedy nejnižžší varroa toleranci.
>
> A TAK NEVÍM !!!!!!!!!! CHCI PĚSTOVAT VČELY KTERÉ JSOU VARROATOLERANTNÍ ALE
> NENOsÍ MED !!!!
>
> ptám se co selektovat ?
> J.B.
> Přeji nádherné dny kdy to lítá a je přínos.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.211) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka

Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.
K. Čermák

Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Čermák K. (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka

Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
každá kukla vyhovuje množení roztočů...
K. Čermák

A.Turčáni napsal(a):

>Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie
>plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v
>tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom
>rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných
>rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky
>s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s
>liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne
>zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Vojtěch (85.13.78.3) --- 16. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka

Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do listopadu.Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne každá kukla vyhovuje množení roztočů...
K. Čermák
Rovněž jsem se domníval, že plodnější včelstva mívají více roztočů, ale pozoruji změnu. Kontrolu kluci dělali v úterý a nic nenašli.Včera večer po přečtení tohoto příspěvku jsem to překontroloval. Našel v jednom včelstvu letos prvního roztoče ještě živého. Pohyboval se po podložce lozením do boků až se převrátil na kousku vosku na záda.Pak se snažil pohybovat nožkami, ale zpět se nepřevrátí.
Pokud bych neměl zasíťované dna, tak se ho včely nezbavily, protože visí v podmetu až na česna. Včelaři nepoužívají zasíťované dna , roztočů přibývá u nás hlavně roznášením.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: podmínky zimovani

Ona ta diskuze kolik a jak krmit postrádá jeden velmi důležitý prvek a tou je lokalita ve které zimujeme V každém případě dobré včelstvo které jde do zimy má v říjnu přibližný průměr sediska asi 30 cm to je 7 rámků a vůbec není důležité při standardních podmínkách jestli má 1 nebo 3 celé nástavky a jeho zimní spotřeba se bude do začátku plodování které je řízeno výškou slunce a délkou dne pohybovat okolo 6 - 7 kg. Tady pak začíná být důležitá znalost místních podmínek jaké množství zásob je potřeba do rozkvětu prvních rostlin Věřte že je vtom dost podstatný rozdíl v šedesátých létech dělal můj otec včelmistra v místním JZD a Včelnice byla umístěna na Kosíři ve výšce 440 m nad mořem, doma byly včely ve výšce 270 m a množství zásob se muselo lišit také. Ten údaj 6 -7 kg pochází ze včelařské stanice na Běleckém Mlýně asi 300.m n.m. 6 km od nás. A množení roztočů mají vliv jiné faktory než krmení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 21:40:38
> ----------------------------------------
> Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
> plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
> snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
> zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
> Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
> plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
> myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
> sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
> dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
> nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
> jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
> každá kukla vyhovuje množení roztočů...
> K. Čermák
>
> A.Turčáni napsal(a):
>
> >Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie
> >plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v
> >tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom
> >rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných
> >rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky
> >s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s
> >liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne
> >zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu