| | - M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 8. 2007
Re: Populační dynamika včelstev
Zdravím přátele včel,
Samozřejmě, že reálné obsazení nástavků je různé. V chladnějších nocí je průměrně cca 10 000 včel / nástavek Optimalu. Ráno a odpoledne je včelstvo vlivem vyšších teplot rozvolněno, létavky létají za snůškou, a tak počet včel v úle znatelně ubude ( odhadl bych z cca 80 000 na cca +/- 50 000 včel v závislosti na počtu létavek, velikosti snůšky, množství plodu, venkovní teplotě,… ). Příští rok plánuji nasadit včelstvům na vrcholu rozvoje 9. nástavek.
,,,
Dále budu psát o mé představě populační dynamiky včelstev. Je to můj laický názor, který nemusí být pravdivý. Nikdo není dokonalí, nikdo nemá absolutní pravdu, zda něco platí či naplatí ukáže čas!
,,Populační dynamika neomezených včelstev, M. Václavek,,
Pro lepší orientaci v mé terminologii sil včelstev uvedu tabulku:
A/Vrcholová síla
1/pod 10 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 10 000-30 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 30 000-40 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 40 000-60 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 60 000-80 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/ nad 80 000 jedinců = včelstva přesílená
B/Zimní síla
1/pod 5 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 5 000-15 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 15 000-20 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 20 000-30 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 30 000-40 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/ nad 40 000 jedinců = včelstva přesílená
Musím se opakovat, že síla cca 80 000 včel na vrcholu je pro většinu plemen včely medonosné ( včetně kraňky ) přirozená.
Ideální skladba včelstva je tzv. ,,1:1 skladba,, tj. jedna úlová včela : jedna létavka.
Tohoto stavu a těchto sil ( 80 000 včel na vrcholu, 40 000 včel zimních ) mohou dosáhnout jen neomezená včelstva! Obzvláště kraňka je na omezení prostoru a zásob zvláště citlivá!
Většina včelstev v ČR dosahuje parametrů Hohenheiských včelstev... cca 40 000 včel na vrcholu, cca 10 000 zimních včel ). Tento a podobný výzkumy populační dynamiky včelstev prováděný Němci v minulém století považuji za naprosto neobjektivní, neboť páni výzkumníci svojí metodou ošetřování včelstev nevyhnutelně omezují sílu včelstva po celý rok ( zužování na začátku podletí, krmení na konci podletí, poskytování nedostatečného prostoru k dosažení populačního maxima a podob. ).
Zjištěná životnost letních včel 3 týdny odpovídá parametrům omezených včelstev. Taková včelstva mají zhruba stejné množství plodu jako včel. Pro velmi-silná neomezená včelstva to neplatí.
Následující část platí pro včelstva vedená v normálních neomezených podmínkách:
Slabší včelstva mají větší tendenci k růstu na úkor životnosti letních včel. Větší nárůst včelstva vede k nižší životnosti letních včel. Kaňská včelstva silná a slabá se neliší v množství plodu na vrcholu, ale v počtu včel a dobou dosažení vrcholu. Silnější včelstva dosahují zpravidla dříve vrchol než včelstva slabší.
zimní síla (včel).........vrcholová síla (včel) nárůst
10 000..........................cca 30 000......cca 3x
20 000..........................cca 52 000......cca 2,6x
30 000..........................cca 69 000......cca 2,3x
40 000..........................cca 80 000......cca 2x
Zvýšení zimní síly o cca 10 000 včel vede k snížení nárůstu ( růstový koeficient ) o cca 1/3.
zimní síla (včel)........průměrná délka života letních včel
10 000..................................21 dní
20 000..................................28 dní
30 000..................................36 dní
40 000..................................42 dní
50 000..................................42 dní
60 000..................................42 dní
Včelstva se 6-týdenními letními včelami vytvářejí ideální skladbu populace. Včelstva s ideální skladbou populace ( 1:1 ) dosahují nejvyšších výnosů za předpokladu nevzniknutí rojové nálady.
Zimní síla ( Z ) není polovina vrcholu, jak si mnozí myslí, ale aritmetický průměr velikosti zimní síly ( z ) v minulém včelařském roce, poloviny vrcholu (V/2 ) v daném produkčním roce a poloviny relativní síly podletní (R/2 ) ( za předpokladu nulového omezení včelstva v daném roce ).
Z = ( z+V/2+R/2 )/3
( pozn. Hodnotu relativní podletní síly získáme, když plástovou plochu v úle v podletí vynásobíme 160, přičemž její maximální hodnota může odpovídat vrcholu . )
Porovnáme včelstva. A/ zimní síla 10 000 včel a vrchol 40 000 včel, B/ zimní síla 40 000 včel a vrchol 80 000 včel.
Včelstvo kategorie B/ bude mít letní včely životnosti cca 6 týdnů a cca 40 000 buněk plodu na vrcholu , který přichází s rozkvětem řepky. Po dosažení vrcholu bude mít tendenci k rojové náladě, pokud včelař včas nezasáhne odběrem oddělku, hrozí mu vznik rojové nálady a pozdější rojení. Včelstvo s dlouho-žijícími letními včelami má pomalé regenerační schopnosti, neboť plné obnovení síly po daném odběru plodu proběhne nejdříve za 6 týdnů ( vlivem ,,dlouhověkosti,, letních včel ). Odběr je nutný udělat ihned po nasazení 8 nástavku, stačí 1-2 nízké rámky plných zavíčkovaného plodu ( 4 000 - 8 000 buněk plodu ), který však každé 4 týdny od dosažení vrcholu do rozkvětu lípy malolisté ( srdčité ) musíme opakovat ( +/- 3 odběry za rok ), abychom po celé období rojových nálad udržovaly včelstvo v rozvoji ( zhruba v síle 70 000 včel, +/-4 týdny před vrcholem ). Odměnou zvýšené pracnosti je podstatné zvýšení medného výnosu, neboť velmi-silné včelstvo má daleko větší užitkovost než-li slabé.
Protirojové desatero:
1/ Kvalitní matka
2/ Maximálně 2 roky staré matky
3/ Nadbytek prostoru úlu- nedopustit tísnění včel
4/ Pravidelný odběr oddělku
5/ Pravidelné rozvolňování plodiště
6/ Včasné vytáčení
7/ Včasný odběr pylu
8/ Dostatek zásob – nedopustit hladovění včel
9/ Dostatečné stavění nového díla
10/ Neomezovat plochy trubčiny
Včelstvo kategorie B/ bude mít na vrcholu letní včely životnosti cca 3 týdny, avšak také 40 000 buněk plodu. To je důvod snížené životnosti letních včel ve slabších včelstev. Slabší kraňská včelstva mají v první půlce jara nesrovnatelně více buněk plodu k danému množství včel, výsledkem je výchova včel, jež nejsou krmeny kvalitními kašičkami a tím pádem se dožívají menšího věku. Včely krmeny méně kvalitní stravou mají menší odolnost vůči přepracování. Takové včelstvo má více úlových včel než-li létavek a má menší výnos na jednotku včel.
Proč se tak kraňská slabá včelstva chovají? Protože včelstvo s krátkověkými včelami po daném oslabení ( nemoc, rojení, odběr oddělku ) rychleji obnoví svoji původní sílu. Velmi-silná včelstva to nemají zapotřebí, protože je pro ně daná ztráta včel méně znatelná než-li u slabších včelstev.
Tomuto jevu říkám regenerační pud ( prý Vigorky nemají tak vyvinutý regenerační pud jako ostatní kmeny kraňky, více na www.vigorbee.cz ).
Kraňka je velmi citlivá na nedostatek prostoru či zásob. To je hlavní důvod proč většina včelařů velmi-silná včelstva nemají, neboť jejich provozní metody tomu zabraňují.
Včelstva se po celý rok přizpůsobují stavu zásob a prostoru.
Jakmile včely visí v podmetu, či před česnem, včelstvo zpomaluje rozvoj. Pokud není snůška a zásoby klesnou pod cca10 kg medu, či cca 30 dm2 pylové desky , včely omezují rozvoj ( plod musí být v kontaktu se zásobami ). Omezení vede ke vzniku slabších včelstev.
Na omezení síly včelstva má vliv řada faktorů
1/ Kvalita matky a zdravotní stav včelstva
2/ Prostor úlu
3/ Zásoby
4/ Velikost zimní síly
5/ Velikost vrcholu
6/ Rojová nálada
7/ Vývoj populace během roku
8/ Půdorys nástavku
9/ Uspořádání díla v úle
10/ Izolace stěn úlu
Jednotlivá plemena se liší mírou reakce na daný omezující faktor.
Včelstva se svojí silou přizpůsobí životním podmínkám, které jim včelař poskytuje!
S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24323
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |