78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 7. 2007
Re: Zm?na stanovit?
Záleží taky, jestli mezi stanovišti je nějaká pro včely nezajímavá překážka, třeba kopec s porostem bez snůšky nebo les bez snůšky a stanoviště nejsou v přímé viditelnosti ani když včely vyletí nějakou desítku metrů vysoko nebo 500 metrů bokem. To se tam pak ani na ten kilometr včely v létě nemusí vracet, protože tam z původního stanoviště nelétaly a ta část krajiny je pro ně neznámá. Já bych přesunul tak do konce srpna a na místě nechal nejslabší včelstvo na chytání vracejících se létavek. Nebo bych přesunul pozdě na podzim , kdy bude nejméně týden po převozu denní teplota za slunečného poledne ještě tak + 15 + 10 st C, aby včelky rozruch způsobený převozem dokázaly v proletech do mrazů vydýchat, ale aby se při tak nízkých teplotách ten kilometr už nevracely. A kdy pozdě večer nebo časně ráno bude teplota k nule, aby zahřátí při převozu a rozruch byl co nejmenší. Podobně na jaře. Při takovém přesunu na krátkou vzdálenost vždy dávám na česno překážku, aby se včely musely česnem prodírat a aby se změnil vzhled česna a včely se při výletu znova orientovaly. Jinak co se týká přesunů, letos jsem zjistil zajímavou skutečnost. Momentálně převážím úly se včelami na obyčejném neodpérovaném ručním dvoukoláku a po poměrně hrbolatém terénu, lese, louce nebo poli. Jiné roky mi to občas vyšlo v době, kdy byla teplota ráno10 - 15 st C a včely po otevření česna na novém stanovišti vyletěly jak fůrie a začaly bodat. Letos mi to vyšlo v první polovině května, kdy byl v noci mráz a časně ráno jsem přejížděl přes louku bílou jinovatkou. Včely jsem uložil na paletu a nechal asi 15 minut stát, než jsem otevřel česno. Včelky zůstaly úplně v klidu, začaly vyletovat, až když se do úlu opřelo slunce. Pravděpodobně, když je tepleji, včelky si ještě více ohřejou vnitřek úlu a rámky, i když přitmelené propolisem se začnou otřesy pohybovat a včely dráždí podstatně víc. Po této zkušenosti jsem nakloněn tvrdit, že pokud není třeba zrovna převážet včely na nějakou kvetoucí letní plodinu, je nejlepší doba k změně stanoviště a převozu dána právě těmi nízkými teplotami časně ráno v době převozu. Co se týká otřesů, dvoukolák má výhodu v tom, že jsou díry a krtince vidět a přes madlo vozíku i cítit při najetí, takže se otřesy dají korigovat. Ale jet se dvěma úly o celkové hmotnosti odhadem 50 - 80 kilo pár stovek metrů po louce plné krtinců a třeba do kopce dá docela zabrat a docela to trvá.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 23724
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu