78126

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 5. 2007
Re: řepkový med

Jemná krystalizace nevadí. Mezi krystaly je pořád tekutý med. Když je třeba
v buňkách 20 % medu v krystalech a zbytek tekutý, v tuhé zimě včely vysají
tekutý med a tuhé krystaly z buněk vyhodí do měli. V předjaří vysají tekutý
med a tuhé krystaly vlivem vlhkosti v úlu ztekutí taky. Vadí cementový med,
protože má hrubé krystaly, které uvíznou v buňce, včely v zimě pravděpodobně
nemají sílu je z buňky vyhodit a dostat se k pár procentům tekutého medu,
které pod těmi krystaly v buňce jsou. Pak vadí krystalizace pravděpodobně
obecně, cukry totiž z tekutiny vykrystalizují do pevných krystalů a ostatní
látky zůstanou v tekutině. I ty pro včely nestravitelné. Když potom včely
vysají jen tu tekutou část, mají tam zvýšenou koncentraci těch látek a v
případě dlouhé zimy si mohou přeplnit výkalový váček. To je ale jen v
případě, kdy trvá zima bez proletu měsíce.

Jinak co se týká zimování na medu, já už několik let včely nechávám v srpnu
a části září jen na medu a bez mřížky. Krmím ke konci září, říjnu až
listopadu. Ke konci září je na rámkách 39 x 24 obvykle mezi jedním až třemi
rámky plodu, takže v těch rámcích musím jakýkoliv med bezpodmínečně nechat.
Ostatní mohu vybrat, ale někdy to nedělám a potom včely jdou s částí tohoto
medu do zimy. Třetinu jim nechávám běžně, polovinu až 2 /3 občas a dokrmuji
jen zbytek. Nějaké problémy se zimováním kvůli medu jsem nezaznamenal. Je
ale fakt, že takové pozdní krmení způsobí, že včely uloží cukr jen v těsném
sousedství zimního chumáče a potom v zimě za mrazu nejdřív spotřebovávají
ten cukr. A třeba až v předjaří, kdy už mají prolety, se dostanou na ten
med. Nevím ale, jak dalece by takové doplňování zásob a zimování vyhovovalo
tomu, kdo potřebuje každý rok dostat z jednoho včelstva 40 - 80 kilo medu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jaro KE" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 09, 2007 6:36 PM
Subject: Re: řepkový med


> Poslednú zimu som zimoval len na slnečnicovom mede a včely perfektne
> prezimovali. Ale zásoby skryštalizovali. Keby zima prebiehala ináč možno
by
> som mal na včelnici katasrtofu. Každý rok je iný. A repkový med v plástoch
> tiež skryštalizuje a včely môžu potom zahynúť. Takže zimovať na mede a to
> repkovom je riziko. Je to len môj názor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel (81.19.47.102) --- 10. 5. 2007
Re: řepkový med

R. Polášek to s medem velmi dobře popsal a není co dodat.

Kdo rád dělá pokusy, tak může vyzkoušet, jak se včely stavějí k řepkovému, případně jinému medu. Po nakrmeni dejte na jednu stranu plodového tělesa rámky s řepkovým medem a na druhou stranu cukerné zásoby. A pozorujte jak se bude plodové těleso během zimy posunovat (podle měli nebo pohledem shora) - čemu dají přednost.

Nebo druhý pokus a prostřídat rámky s řepkovým medem a cukernými zásobami.

Jen se to musí udělat u více včelstev (např. 5+5), aby to bylo trochu objektivnější. Nelze to udělat na jednom včelstvu.

tyto pokusy jsem speciálně nedělal, ale mám takový dojem, že včely řepkové zásoby zrovna "nemusí" a mnohdy zůstanou až do jara.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 5. 2007
Re: řepkový med

Nevypozoroval jsem žádné velké rozdíly mezi řepkovým medem a zpracovaným
cukrem. V zimě asi berou hlavně to, co je na řadě. Připouštím, že v předjaří
mohou být rozdíly, pokud je nedostatek buněk na kladení, včely buňku s
tekutými zásobami mohou otevřít a med vycucnout, aby se uvolnilo místo pro
vajíčko. Pokud je to starý plást se zkrystalovanými zásobami, nejde to tak
jednoduše. Jediné mezení přidávání plástů se zpracovanými zásobami podle mně
je to, že to musí být pokud možno včas. Včely musí na celé ploše plástu
opravit škrábance, drobné poškození nebo stopy po zavíječi a plást navonět
svým úlovým pachem. Pokud se to neudělá, jsou v zimě méně klidné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 10, 2007 1:45 PM
Subject: Re: řepkový med


> R. Polášek to s medem velmi dobře popsal a není co dodat.
>
> Kdo rád dělá pokusy, tak může vyzkoušet, jak se včely stavějí k řepkovému,
> případně jinému medu. Po nakrmeni dejte na jednu stranu plodového tělesa
> rámky s řepkovým medem a na druhou stranu cukerné zásoby. A pozorujte jak
> se bude plodové těleso během zimy posunovat (podle měli nebo pohledem
> shora) - čemu dají přednost.
>
> Nebo druhý pokus a prostřídat rámky s řepkovým medem a cukernými zásobami.
>
> Jen se to musí udělat u více včelstev (např. 5+5), aby to bylo trochu
> objektivnější. Nelze to udělat na jednom včelstvu.
>
> tyto pokusy jsem speciálně nedělal, ale mám takový dojem, že včely řepkové
> zásoby zrovna "nemusí" a mnohdy zůstanou až do jara.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu