76646

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 5. 2007
Re: co dělat s rojem ?

Stačí i jen sololitová bednička s 6 - 10 mezistěnami a otvorem nebo jen
přebytečný roják. Roj se v ní usadí bez problémů a v pohodě staví, pokud je
snůška, maximálně teď v první polovině května by možná pomohlo sololit
uteplit třeba lepenkou z krabice. Do konce června, nejpozději do srpna je
vhodné včely přendat do nastavku. Výborný zdroj plodových plástů v červnu a
červenci, dávají se v počtu 2 - 3 kusů týden před snůškou až na počátku
snůšky hned nad mateří mřížku, zvýší výnos z snůšky, hlavně pokud bude
včelstvo v univerzálu slabší. Na podzim a v zimě se hodí na spojení s
původním včelstvem. V univerzálu, pokud včely v zimě sedí v medníkovém
nastavku, stačí pod něho podsadit nastavek s rojem.
Vracením roje zpátky do včelstva se podle mně moc nevyřeší. Pořád zůstane
velké množství včel v poměrně malém úlu, pořád bude třeba sledovat, jestli
se zase nerojí a zasahovat do nich. Zatímco umístěný roj někde v bedničče
dohled prakticky nevyžaduje a v vyrojeném univerzálu, pokud se nechá jen
jeden matečník, rojová nálada přestane a včelstvo se bude zase věnovat
snášení medu.
Když se z vyrojeného univerzálu vyberou všechny zásoby, zůstanou jen plásty
s plodem a matečníky a zbytek plástů se doplní mezistěnami, včelstvo s
největší pravděpodobností si vybere z matečníků jen jednu nejkvalitnější
matku samo, což je lepší než když včelař nechá jeden víceméně náhodně
vybraný matečník, rojová nálada zmizí a mezistěny včely postaví. Předpokládá
se, že je na stanovišti aspoň mírná snůška. Je ale určitá malá
pravděpodobnost, že včelstvo nenechá jen jeden matečník, vylíhlá matka dá
dohromady další roj a se zbytky zásob vyletí.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (213.29.160.5) --- 8. 5. 2007
Re: co dělat s rojem ?

_____________________________________________________________
Vracením roje zpátky do včelstva se podle mně moc nevyřeší. Pořád zůstane
velké množství včel v poměrně malém úlu, pořád bude třeba sledovat, jestli
se zase nerojí a zasahovat do nich.
_____________________________________________________________
Dostatek prostoru pro zásoby, plod a včely je základní protirojové opatření. Pokud dojde k přeplnění plodiště, musí se rozvolnit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
flakatos (84.16.120.34) --- 8. 5. 2007
Re: co dělat s rojem ?

Kdyz bych to vzal kolem a kolem to bych kazdy rok musel po kazdem rojeni rozsirovat a rozsirovat to bych mel potom vcelstev jak velkovcelar.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 5. 2007
Re: co d?lat s rojem ?


> Kdyz bych to vzal kolem a kolem to bych kazdy rok musel po kazdem rojeni
> rozsirovat a rozsirovat to bych mel potom vcelstev jak velkovcelar.
>
toho se neboj (te), ja ted take sebral uz dva roje, jsem zacatecnik a je to pro me i urcite spestreni. Snazim se to naucit delat bez roju, ale kdyz se nepovede tak je holt seberu a pak s radosti pozoruju jak krasne pracujou, navic videt rojeni na vlastni oci je krasa :-) . Zdedil jsem cerne souse a tak se roji tolik nebranim, protoze je to skvela cesta k obnove dila, no a abych nezimoval tolik vcelstev tak si vyberu, ktere si necham a slabsi pospojuju. Je to i vhodne pro prechod na novou ramkovou miru, kdyz clovek na to nespecha. Loni jsem se toho take bal co stim vsim budu delat, ale dobre roje daly i trochu medu, spoustu noveho dila. Jelikoz jsem mel asi 5 roju a malo ulu tak jsem daval jeden roj do plodiste a druhy nad m. mrizku a matky nasledne pracovali spolu kazda ve svem, no a pak jsem jednu matku zrusil.

Jinak mam stim krasnou zkusenost: 2 roje v jednom ulu, nahore byla stara matka - hned kladla, a dole byla neoplozena, ale tomu jsem pri sve zacatecnicke netrpelivosti s ubyhajicim casem prestaval verit :-) po 14-21 dnech jsem nenasel v plodisti plod, tak jsem prendal kladouci matku z medniku do plodiste, aby kladla dole. Pote co jsem ji prendal, vcely zacaly neskutecne hucet, myslel jsem, ze snad uleti z ulu :-)) rychle jsem ul zavrel a sel dom premyslet co sem zase zkonil. Za dalsi tyden jsem v medniku objevil plod a posleze i mladou matku, ktera nasla cestu nekudy kolem m. mrizky do medniku - matky se proste prohodily asi se nechtely prat :-)

S pozdravem T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu