78159

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

flaktos (84.16.120.34) --- 8. 5. 2007
co dělat s rojem ?

Kdyz se me vcelky vyroji,coz se da predpokladat s mym ulem Univerzal 39x24 a nemam k dispozici dalsi ul kam bych roj mohl umistit tak co s nim mam udelat? vratit zpet do puvodniho ulu? nevim poradte prosim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (213.29.160.5) --- 8. 5. 2007
Re: co dělat s rojem ?

______________________________________________________________
flaktos (84.16.120.34) --- 8. 5. 2007
co dělat s rojem ?

Kdyz se me vcelky vyroji,coz se da predpokladat s mym ulem Univerzal 39x24 a nemam k dispozici dalsi ul kam bych roj mohl umistit tak co s nim mam udelat? vratit zpet do puvodniho ulu? nevim poradte prosim.
______________________________________________________________
Zdravím přátele včel,
pokud dojde k vyrojení včelstva a mi nechceme roj usadit jako nové včelstvo ( což je racionální ) můžeme roj vrátit zpět.
Musíme však v roji nalézt matku, jinak by roj mohl opět vyletět.
K hledání matek v roji ( pozor...může jich tam být více...poroje ) je vhodné si zkonstruovat provizorní prosévačku včel.
Originální prosévačka včel je v podstatě dvoukomorový roják rozdělený mateří mřížkou.
Já osobně ji nemám. Dá se dobře nahradit, stačí mít jedno drátěné dno, nástavky, efekt bude stejný.
Postup:
Na uzavřené ( nejlépe drátěné dno...větrání )nasadíme prázdný nástavek ( 2 nízké nástavky ).Z vyrojeného včelstva odděláme plodiště. Roj sklepeme do rojáku.
Včely z rojáku rychle vyklepeme do prázdného nástavku ( prázdných nástavků ), nahoru déme mateří mřížku a plodiště vyrojeného včelstva ( dobrý je dát nahoru ještě nástavek s dílem bez včel...manipulační nástavek )
Během cca 20 - 40 minut skoro všechny dělnice přelezou skrz mateří mřížku do nástavků k plodu.
Matka ( matky ) spolu s trubci a pár dělnicemi zůstanou v prázdném nástavku ( v prázdných nástavcích )a snadno se pak matka nalezne.
Potom zbývá ji chytnout ( pozor...matka bude rozrušená, může i ulítnout ), matku vložíme do klícky uzavřenou medocukrovým těstem.
Varianta A/ Pokud včelaříte ve více-nástavkových úlech, pak doporučuji bud vyřezat 4 rámky se zavíčkovaným plodem, nahradit je mezistěnami nebo soušemi pod plod ( 1 nástavek plodiště odspodu do prostředku ) anebo provést rozvolnění plodiště o celý nástavek, jež se vloží dospodu a přeloží se do něho rámky s trubčinou ( lákadlo na matku ). matka se v klícce přidá do plodiště a provede se přeléták. Vytočte med a otrhejte rojové matečníky.
Při této variantě jsou nejmenší ztráty na výnosu.
Varianta b / Pokud včelaříte v klasických úlech, pak doporučuji vyřezat cca 1/2 plodu ( především vyřezáváme zavíčkovaný plod ). Místo vyřezaného plodu vložíme souše nebo mezistěny. Matku přidáme do plodiště v klícce. Vytočte med a otrhejte rojové matečníky.

Pokud by matka nebyla přidána v klícce, hrozí opětovný výlet roje.
Přeléták:
Účelem přelétaku je zbavit včelstvo anatomických trubčic ( = rojových včel ). Přeléták musíme doplnit rozvolněním plodiště a vytočením medu, pokud má být účinek přelétáku trvalí.,,,,,,,,,,,,,,,,,
Ze včelstva odebereme plodiště a dáme ho stranou. Do medníku převěsíme rámek s rojovými matečníky a položíme ho na dno. Plodiště umístíme bud na mezidno nad medník nebo mimo medník na normální dno a provedeme jeho rozvolnění ( bud vyřezáme 4 rámky s zavíčkovaným plodem či odebereme je na oddělek anebo rozvolníme plodiště o celý nástavek ). Do plodiště dáme souš s vodou ( ztratí všechny létavky ) a otrháme v něj rojové matečníky.
Létavky z plodiště přelétnou na původní místo, kam byly zalétané ( medník ) a v plodišti zmizí rojová nálada. Matka se rozklade a zaklade rozvolněnou část plodiště, vytvoří se nové létavky ... anatomické trubčice zaniknou.
V medníku chybí matka, medníkové včelstvo pomalu slábne ( staré včely ) a ztratí rojovou náladu ... anatomické trubčice zaniknou.
Během týdne rojová nálada odezní a části včelstva můžeme spojit a vytočit med ( zbylé rojové matečníky otrhat ).
Tato metoda, pokud se provádí správně, je jedna z nejúčinější a s minimální ztrátou na výnosu a síle včelstva.
Platí obecně: ,, Je lepší rojové náladě předcházet, než-li ji přímo čelit!!!,,.
Přeji žádné roje !

Zdraví...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 5. 2007
Re: co dělat s rojem ?

Stačí i jen sololitová bednička s 6 - 10 mezistěnami a otvorem nebo jen
přebytečný roják. Roj se v ní usadí bez problémů a v pohodě staví, pokud je
snůška, maximálně teď v první polovině května by možná pomohlo sololit
uteplit třeba lepenkou z krabice. Do konce června, nejpozději do srpna je
vhodné včely přendat do nastavku. Výborný zdroj plodových plástů v červnu a
červenci, dávají se v počtu 2 - 3 kusů týden před snůškou až na počátku
snůšky hned nad mateří mřížku, zvýší výnos z snůšky, hlavně pokud bude
včelstvo v univerzálu slabší. Na podzim a v zimě se hodí na spojení s
původním včelstvem. V univerzálu, pokud včely v zimě sedí v medníkovém
nastavku, stačí pod něho podsadit nastavek s rojem.
Vracením roje zpátky do včelstva se podle mně moc nevyřeší. Pořád zůstane
velké množství včel v poměrně malém úlu, pořád bude třeba sledovat, jestli
se zase nerojí a zasahovat do nich. Zatímco umístěný roj někde v bedničče
dohled prakticky nevyžaduje a v vyrojeném univerzálu, pokud se nechá jen
jeden matečník, rojová nálada přestane a včelstvo se bude zase věnovat
snášení medu.
Když se z vyrojeného univerzálu vyberou všechny zásoby, zůstanou jen plásty
s plodem a matečníky a zbytek plástů se doplní mezistěnami, včelstvo s
největší pravděpodobností si vybere z matečníků jen jednu nejkvalitnější
matku samo, což je lepší než když včelař nechá jeden víceméně náhodně
vybraný matečník, rojová nálada zmizí a mezistěny včely postaví. Předpokládá
se, že je na stanovišti aspoň mírná snůška. Je ale určitá malá
pravděpodobnost, že včelstvo nenechá jen jeden matečník, vylíhlá matka dá
dohromady další roj a se zbytky zásob vyletí.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (213.29.160.5) --- 8. 5. 2007
Re: co dělat s rojem ?

_____________________________________________________________
Vracením roje zpátky do včelstva se podle mně moc nevyřeší. Pořád zůstane
velké množství včel v poměrně malém úlu, pořád bude třeba sledovat, jestli
se zase nerojí a zasahovat do nich.
_____________________________________________________________
Dostatek prostoru pro zásoby, plod a včely je základní protirojové opatření. Pokud dojde k přeplnění plodiště, musí se rozvolnit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
flakatos (84.16.120.34) --- 8. 5. 2007
Re: co dělat s rojem ?

Kdyz bych to vzal kolem a kolem to bych kazdy rok musel po kazdem rojeni rozsirovat a rozsirovat to bych mel potom vcelstev jak velkovcelar.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 5. 2007
Re: co d?lat s rojem ?


> Kdyz bych to vzal kolem a kolem to bych kazdy rok musel po kazdem rojeni
> rozsirovat a rozsirovat to bych mel potom vcelstev jak velkovcelar.
>
toho se neboj (te), ja ted take sebral uz dva roje, jsem zacatecnik a je to pro me i urcite spestreni. Snazim se to naucit delat bez roju, ale kdyz se nepovede tak je holt seberu a pak s radosti pozoruju jak krasne pracujou, navic videt rojeni na vlastni oci je krasa :-) . Zdedil jsem cerne souse a tak se roji tolik nebranim, protoze je to skvela cesta k obnove dila, no a abych nezimoval tolik vcelstev tak si vyberu, ktere si necham a slabsi pospojuju. Je to i vhodne pro prechod na novou ramkovou miru, kdyz clovek na to nespecha. Loni jsem se toho take bal co stim vsim budu delat, ale dobre roje daly i trochu medu, spoustu noveho dila. Jelikoz jsem mel asi 5 roju a malo ulu tak jsem daval jeden roj do plodiste a druhy nad m. mrizku a matky nasledne pracovali spolu kazda ve svem, no a pak jsem jednu matku zrusil.

Jinak mam stim krasnou zkusenost: 2 roje v jednom ulu, nahore byla stara matka - hned kladla, a dole byla neoplozena, ale tomu jsem pri sve zacatecnicke netrpelivosti s ubyhajicim casem prestaval verit :-) po 14-21 dnech jsem nenasel v plodisti plod, tak jsem prendal kladouci matku z medniku do plodiste, aby kladla dole. Pote co jsem ji prendal, vcely zacaly neskutecne hucet, myslel jsem, ze snad uleti z ulu :-)) rychle jsem ul zavrel a sel dom premyslet co sem zase zkonil. Za dalsi tyden jsem v medniku objevil plod a posleze i mladou matku, ktera nasla cestu nekudy kolem m. mrizky do medniku - matky se proste prohodily asi se nechtely prat :-)

S pozdravem T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu