76153

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Ondrej Ptacek (82.100.5.253) --- 17. 4. 2007
lesni mravenci

Zdravim, nemate nekdo zkusenosti jak zabranit velkym lesnim mravencum v pristupu do stanoviste. Zazivam doslova invazi a nevim si s tim rady. Dve vcelstva jsou uz pryc :-(
Diky.
Ondrej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
cvanha (217.112.164.181) --- 17. 4. 2007
Re: lesni mravenci

Pred nekolika lety jsem zazil to same, prisel jsem o vsechna vcelstva. Zkousel jsem vsechno, co nas napadlo a co kdo doporucil, ale bez vysledku. Pred privezenim novych vcelstev jsme mraveniste prestehovali o nejakych 200 metru dal od stanoviste (ale znamena to vykopat do dost velke hloubky). Mraveniste toto stehovani prezilo, a dalsi roky mi uz vcelstva nenapadli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (194.138.39.52) --- 18. 4. 2007
Re: lesni mravenci

Na stanovišti co jsem měl oddělky a nová včelstva byli taky nějací velcí, řekl bych křížení s termity.:-) Podle toho jak si poradili i se dřevem. Měl jsem z toho obavy, protože jsem měl úly postavené na panelech, co leželi na zemi. Mravenci to vzali jako nabídku podnájmu a nastěhovali se pod dna a vegetili na vnějším plášti úlů i pod víkem. Místo polystyrénu jsem tam dal pod víko mezidno ajinak nic.
Včely si úl ubránili a újmy na včelstev jsem nepozoroval. Na úlech ano, protože vyhoblovali uličky v měkkém (většinou listnáčovém) dřevě.
Podle mě vadí mravenci hlavně izolaci. Mám včely v přírodě, na paletách na zemi. Po léta si nevadíme, jen kvůli nim opouštím veškeré izolace (měkké). Osobně si myslím, že mají spíše pozitivní vliv na zdravotní stav, protože všechno před ůly intenzívně uklízí a mám podezření, že někdy i podložky. Ale jakmile včely obsednou spodní nástavek, dovnitř se neodvažují.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 18. 4. 2007
Re: lesni mravenci

Zdravim, nemate nekdo zkusenosti jak zabranit velkym lesnim mravencum v príitupu do stanoviste. Zazivam doslova invazi a nevim si s tim rady. Dve vcelstva jsou uz pryc :-(
Diky.
Ondrej
Už 25 rokov mám svoju včelnicu (teraz 75 vč.) a po celý čas v jej blízkosti mali mravce - Formica rufa L., veľkosť robotnice 6-9mm, farby hnedolesklej, založené pekne veľké mravenisko. Pre mravce to bolo výhodné- potrava, pre mňa znervózňujúce, lebo ich bolo všade plno. čo bolo dôležité, nikdy som nezbadal, aby vnikali do úľa, snáď vtedy, keď v úli alebo vonku krátkodobo pohodené plásty so zbytkami sladiny. Nikdy mi žiadne včelstvo ani odloženec či chovný úľ, oplodniačik mravce nezničili!
Je pravda, že človek je z toľkých mravcom tmoliacich sa pod nohami nervózny len preto, lebo si myslí, že mu ujedajú z "chleba" - včelieho medu. Aj teraz na novom stanovišti sa vyskytuje veľké mravenisko, ale to asi patrí ku koloritu lesných včelníc. Nemci - včelári si doslova pestujú a ochraňujú a zakladajú nové, aby producenti medovice mali pomocníkov a ochrancov.

Mravec drevokaz - Camponotus ligniperda L, Veľosť robotníčky 6,5-14mm so silnými hryzadalami, je čiernej farby a patrí medzi najväčšie mravce v strednej Európe. Mravce si robia hniezda v čiastočne nahnitom dreve a pod koreňmi stromov. Tento druh mravca nie je ani tak nebezpečný pre naše včely (len mŕtve odnáša do svojho hniezda, aj svojich mŕtvych čerstvých druhov), ako pre spôsob života, lebo si vyhrýza cestičky a centrum, kde ošetruje larvy mravcov, hlavne v polystyrénových výplní stien. To však nemusí byť až tak pre včely nebezpečné (skôr včelár reaguje na ich prítomnosť zlostne), lebo vzduchové prázdne miesta taktiež dobre izolujú. Moje úle zhotovujem práve touto technikou, hranolky obijem z vonku i vnútra 3mm sololitom a 20mm vzduchovou vrstvou, je to vynikajúce. Ten kto prechádza na jednostenné drevené steny úľa, mravec drevný vôbec neohrozí a termity - všekazy našťastie u nás zatiaľ nežijú (aspoň predpokladám, tie však v podstate k mravcom nepatria.
Mravce spolu s včelami sú na jednom rodostrome evolučného vývinu, s ktorého sa včela oddelila pre vyše 100 mil. rokmi.

Ak Vás táto moja rada presvedčila, tak kľudne spite, mravce lesné sa s priestoru včelnice vytratia, lebo prejdú na iný druh potravy, npr. medovica od vošiek na stromoch.
Je ešte jeden druh mravca čierny- Lusius, ktorý si rád zakladá kolóniu na vlhkejších miestach npr. uteplivky vrchnáku, to ale znamená, že svoje včelstvo včelár navštevuje len sporadicky. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel (81.19.47.102) --- 18. 4. 2007
Re: lesni mravenci

Mravenec dřevokaz

Rád bych napsal upřesnění k příspěvku p. Turčányho.
Dřevokazní mravenci nejsou velmi nebezpeční pro včelstvo, ale vyhlodávání dřeva včely vyrušuje a také včely nejsou k mravencům neteční. Brání si úl a před česnem jsem pozoroval desítky mrtvých včel a mravenců. Nebylo to katastrofální, ale nešlo to ani přehlédnout.

Doporučuji kombinovat speje proti mravencům a lezoucímu hmyzu. Trubičkou nastříkat do dutin a postříkat povrch dřeva. Pozor, jen v době kdy včely nejsou aktivní, protože je to velmi dráždí.

U mne se daly do trámů nesoucí úly a do samotných uteplených úlů. U těch trámů (konstrukcí) je to možná i nebezpečnější, protože může dojít ke zřícení konstrukce a tedy i úlů.

Tito mravenci jsou dost odlišní od ostatních druhů (větší velikost a kusadla) a v případě výskytu (i v blízkosti úlu) jednoho mravence je nutno ihned zjistit odkud je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 18. 4. 2007
Re:lesni mravenci

Jelikož jde o chráněný druh tak asi je nejschůdnější změna stanoviště.
Mám známého který se živil výzkumem života mravenců a když se musel hrabat v mraveništi tak si natřel ruce až po loket popelem s cigaret a oni ho nenapadali co to zkusit na stanovišti Rozsypat ho tam kolem úlů. Neměl by být problém ho sehnat ho po hospodách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ondrej Ptacek <mujmed/=/seznam.cz>
> Předmět: lesni mravenci
> Datum: 17.4.2007 23:11:09
> ----------------------------------------
> Zdravim, nemate nekdo zkusenosti jak zabranit velkym lesnim mravencum v
> pristupu do stanoviste. Zazivam doslova invazi a nevim si s tim rady. Dve
> vcelstva jsou uz pryc :-(
> Diky.
> Ondrej
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu