78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Libor Jarolím --- 23. 1. 2003
Re: Umisteni uuluu
Něco jsem o tom četl. Je to už aspoň rok a tak neřeknu kde jsem to našel. 1. Myslím, že to byl bratr Adam, a že doručoval (asi překlady z roku 81-85) umístění úlů na včelnici po dvou vedle sebe. Jedno česno třeba na jih a druhé o 90°jinam. Okolo obou dost místa na manipulaci - raději nešetřit. Přístup, pro včelaře, k úlu je ze dvou stran. Včely z jednoho včelstva nezalétavají do sousedního, protože je česno o celu šířku úlu jinde a je orientováno na jinou stranu. Máte po problému i s orientací matek při návratu ze snubního proletu. Další dva úly by mněly být vzdáleny o pár metrů (přesné číslo si opět nepamatuji) snad 2 až 4m. A takto rozmístěné včelstva v rozích čtverců(například) o straně (asi) 2-4m můžete mít po celém pozemku. :-))
2. Včelín a zalétáváni včel. (časopis Včelařství) Nebo i včelnice na níž jsou úly postaveny v řadě s česny na stejnou stranu a mezery mezi úly jsou malé nebo žádné. Včely jsou při návratu zanášeny větrem, po větru. :-))) Přistane na česnu. A unavená nabídne strážím kapičku. A je vpuštěna. Za úplatek se takhle dostane do sousedního úlu. A možná si toho ani nevšimne a stráž si nevede přesnou evidenci :-))) příchodů a odchodů. :-))) Z krajních úlů takto včely zalétavají do těch více uprostřed. A to je důvod proč jsou vždy krajní úly slabší. Na okrajích to vžebrávání nefunguje. Není se kam vžebrat. Při zalétnutí přistane vedle v trávě(pokud tam tráva je), trochu si odpočine a přeletí na svoje čeno. A pokud snad máte úly ve dvou řadách nad sebou. Tak včely z horních úlů při příletu obtíženy nákladem přistanou dole. A pokud se vžebrají do nejbližšího česna pak už nemají důvod se vracet nahoru. Horní jsou pak vždy oslabené o část létavek.
3. Geopatogenní zóny (Včelařství) Protože mi v hlavě zůstaly jen dojmy z přečteného a přesné informace si nepamatuju, pojmu to jako pohádku: Byl jednou jeden včelař. Mněl několik včelstev a jedno bylo strašně protivné a bodavé. Měnil matky, zkoušel kde co. A nic se nedařilo. Až si jednou postěžoval příteli. A ten mu navrhnul zkoumání geopatogenních zón. (či jak to bylo) Zavolali tedy odborníka - proutkaře. A tem měřil a zkoumal, až vyzkoumal. Pod úlem je patogenní zóna, říkal proutkař. Posuň si úl o dva metry doprava. A protože náš včelař poslechl, chová od té doby jen mírné včely. :-)))
Ahoj Libor Jarolím Ostrava-Stará Bělá
> Nejlépe je umístit včely do terénu, s česny na různé strany, a kus od > sebe. Tam se jim prý nejlépe daři. > A v posledních překladech je také článek, který to potvrzuje. > Také je tam něco o geopatogenních zónách a umístění včelstev. > Nevíte o tom někdo něco víc, nějaké zkušenosti. > Já to samozřejmě letos zkusím. > Zatím mě tahle informace zchladila touhu po pěkném včelínu. > Zaznamenal jsem zkušenost, že v krajním úlu v řadě se včelám nějak > nedařilo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2223
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu