Včelařská konference

Zdravím vás.
Předem bych předeslal, že jsme začátečníci a v problematice se neorientujeme. Potřebujeme přenést včelstvo z jednoho úlu do druhého. Nyní jsou v jakémsi podivném starém typu, do kterého je přístup zezadu a nový je langstroth 3/4. Nevíte kde bychom se na internetu dočetli jakým způsobem včelstvo přesunout a jak začít s langstrothem. Také by nás zajímalo do kdy je nezbytné včelstvo přesunout a připravit. Zatím nevyrostly ani lístky na stromech a kytky teprve začínají vylézat ze země.
Díky. Zdenek.

Stranka n-vcelari.cz se tyka vice mene tohoto typu ulu, tam naleznete spoustu informaci vcetne planku ulu.

jsem take zacatecnik, mam 39x24, ale loni jsem osazoval 2 langstrothy roji primo na mezisteny. A to slo jak pomasle, do zimy vyslavely obe vcelstva po 3 NN a to sem je pohrichu ani moc nekrmil, jen zpocatku - byla to neznalost, jinak by jim to slo asi jeste lip :-)) Ale vyzimovaly krasne :-)

K vasemu problemu: Cetl jsem o tom, ze nekteri prerezavali ramky na pozadovanou miru, ale to musi byt velmi neprijemna prace, takze podle toho co dosud znam bych to dnes udelal tak, ze bych pro jistoutu prerezal 1 -2 ramecky s otevrenym plodem - aby se musely v novem ulu starat o plod - kdyz se maji o co starat nemely by uletet. A zbytek nastavku bych dal mezisteny, na ktery bych vcelstvo smetl a krmil. Mely by normalne stavet a matka zacne klast do noveho.

Zasadni otazka je jestli chcete i "dostatecny" vynos. Kuli medu by asi bylo vhodne nepremest cele vcelstvo, ale v puvodnim nechat cast bez matky, ktera se postara o plod. Az se plod vylihne tak je dodatecne smest do noveho ulu.

No a kdy to udelat, to bych velmi vahal, cim pozdeji tim budou silnejsi a vic prace, nadruhou stranu slabsi by to asi mohlo hodne podtrhnout ve vyvoji.

Nebyl jsem nucen to timto zpusobem vyzkouset, takze me "rady" berte s velkou rezervou, ale urcite se nekdo zkusenejsi jeste ozve :-))

Kazdopadne se toho nebojte, urcite se to podari


T.H.

> Zdravím vás.
> Předem bych předeslal, že jsme začátečníci a v problematice se
> neorientujeme. Potřebujeme přenést včelstvo z jednoho úlu do druhého. Nyní
> jsou v jakémsi podivném starém typu, do kterého je přístup zezadu a nový je
> langstroth 3/4. Nevíte kde bychom se na internetu dočetli jakým způsobem
> včelstvo přesunout a jak začít s langstrothem. Také by nás zajímalo do kdy
> je nezbytné včelstvo přesunout a připravit. Zatím nevyrostly ani lístky na
> stromech a kytky teprve začínají vylézat ze země.
> Díky. Zdenek.
>

Tento rok bychom se obešeli bez medu. Naším hlavním cílem je vybudovat do zimy co nejsilnější včelstvo a přístí rok se zabývat medem.

Mozna mrknete na clanek Finske zimovani http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501 - mozna by to take byla moznost, a asi hodne dobra - nemusel byste vubec prijit o med, otazka je v jakem je stary ul stavu a jak silne vcelstvo je mozne v nem odchovat

A nekde jsem cetl, ze je mozne vcelstvo smest do rojaku, nechat ho den, dva nekde v chladu - umele se z nej udela roj a ten se pak da do ulu na mezisteny. Asi se musi v rojaku krmit.

Jeste jsem si vzpomnel, a to bude jeste lepsi - pan Sedlacek popisuje, ze premeta cela vcelstva na mezisteny kuli ozdraveni atd. - http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=6 takze zdrejme neni vubec nutne davat jim plod aby neuletly - je to asi jen pro nas klid - takova radoby jistota :-))
A pise se tam ze je to mozne udelat v kvetnu, cervnu az do 30 zari.

Jeste zavzpominam a ozvu se

T.H.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak p?¸en?st v?¨ely na Langstroth
> Datum: 02.4.2007 12:47:20
> ----------------------------------------
> Tento rok bychom se obešeli bez medu. Naším hlavním cílem je vybudovat do
> zimy co nejsilnější včelstvo a přístí rok se zabývat medem.
>
>
>

>Mozna mrknete na clanek Finske zimovani http://vcelarskenoviny.cz/
>view.php?cisloclanku=2003082501 - mozna by to take byla moznost, a asi hodne dobra - nemusel
>byste vubec prijit o med, otazka je v jakem je stary ul stavu a jak silne vcelstvo je mozne v nem odchovat

>A nekde jsem cetl, ze je mozne vcelstvo smest do rojaku, nechat ho den, dva nekde v chladu - umele
>se z nej udela roj a ten se pak da do ulu na mezisteny. Asi se musi v rojaku krmit.

>Jeste jsem si vzpomnel, a to bude jeste lepsi - pan Sedlacek popisuje, ze premeta cela vcelstva na
>mezisteny kuli ozdraveni atd. - http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=6 takze zdrejme neni
>vubec nutne davat jim plod aby neuletly - je to asi jen pro nas klid - takova radoby jistota
>A pise se tam ze je to mozne udelat v kvetnu, cervnu az do 30 zari.

>Jeste zavzpominam a ozvu se

>T.H.

To je pěkná rada ale co uděláte s plodem??? Sice snížíte riziko propuknutí nosemy. A zlepšíte zdravotní stav včelstev ale příjdete o tolik včel že budete mít z původně silných včelstev, včelstva slabé ( obvzlášť teď na jaře ), a ani to že budou mít dobrý zdravotní stav jim nepomůže aby příští rok dosáhly takové síly jako by mohly dosáhnout, pokud by se jim plod nechal.

S pozdravem Foltýn

Nevím, jestli finské, ale norské zimování je, když se na začátku srpna
včelám vybaví celý úl mezistěnami. Pokud je snůška a teplo, nebo včely se
krmí, tak včelstvo ty mezistěny vystaví, zimu přežije téměř nezeslabené a
na jaře má kvalitní nově vystavěné rámky nezatížené nějakými nákazami.

Když Zdeněk píše, že letos nemusí mít nějaké medné výnosy, je nejlepší včely
přenést tou metodou umělého roje. Základní návod je ten, že včelstvo se
prostě setřepe i s matkou pomocí smyku do rojáku, nechá 1 - 3 dny scelit v
chladnu a tmě někde ve sklepě, případně se trošku, jen málo pokrmí ( 0,2 -
0,5 kg) ( pokud mají v rojáku plást - vystavěnou mezistěnu, už v rojáku ji
začnou vyspravovat a ukládat nějaký cukr) a potom se usadí na mezistěny do
nových rámků do nového úlu kdekoliv. Včelstvo se chová jako roj, tudíž pokud
je snůška nebo se krmí, tak intenzívně staví. Vadila by jen stará matka 2 -
3 roky stará, nemusela by ty zvýšené nároky přežít, nakladla by nejspíš
první plod a potom by ji včely vyměnily.
Potom by byl trochu problém, co s plodem v rámcích. Až včelstvo bude víc
silné, tak minimálně na 8 - 10 plástech 39x24 plodu, šlo by to řešit tak, že
by se s matkou otřepala jen polovina plodových plástů a většina neplodových
plástů. Zbylé včely z neotřepaných plástů se v případě nouze dokáží postarat
i o plod z otřepaných plástů a zároveň narazí matečníky. Pak už jen stačí po
cca týdnu. vyřezat staré matečníky, protože ty byly naraženy nad starým
plodem a matky z nich by byly nekvalitní, ostatní nechat a počkat si, včely
jednu matku vyberou, až se matka oplodní a začne klást vajíčka. Pak je
ideální čas zase to včelstvo setřepat a udělat ten umělý roj. Z jednoho
včelstva pak budou dvě. A navíc v setřepaných rámcích budou zásoby a nebude
plod, takže je bude možné vytočit. Pár vajíček při točení nevadí.
Nebo další varianta je včelstvo prostě osiřit, zamáčknout matku. Včely
narazí na plodových plástech matečníky ty se zase za ten týden proberou a
vyřežou ty nejstarší, pak se počká, až vyběhne všechen plod, eventuálně
matka právě začne klást a zase se setřepou do rojáku. A dál se pokračuje
stejně.
V každém případě se tak dá vyhnout pracnému vyřezáváni nebo upravování rámků
za přítomnosti včel a v novém úlu nebude žádné dílo ze starého úlu.
Ideální doba na toto je podle mně právě během dubna - květu řepky. Během
květu řepky si včely vychovají novou matku, zároveň jako bonus zanesou úl
medem a potom jako umělý roj když budou stavět ty mezistěny, využijí k tomu
bohatou květovou snůšku typickou pro květen a začátek června, ta je pořád
ještě obvyklá na většině stanovišt. Později, v červnu a červenci už bohatá
snůška na mnoha stanovištích není, včely by se musely krmit cukrem, aby
stavěly, případně v zadováku se budou chtít už v květnu rojit samy a místo
jednoho silného včelstva bude víc slabých rojů. A taky hledat v silném
včelstvu někdy v červenci matku je někdy dost obtížné a zdlouhavé.

R. Polášek





----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 02, 2007 1:19 PM
Subject: Re: Jak p?¸en?st v?¨ely na Langstroth


Mozna mrknete na clanek Finske zimovani
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501 - mozna by to take
byla moznost, a asi hodne dobra - nemusel byste vubec prijit o med, otazka
je v jakem je stary ul stavu a jak silne vcelstvo je mozne v nem odchovat

A nekde jsem cetl, ze je mozne vcelstvo smest do rojaku, nechat ho den, dva
nekde v chladu - umele se z nej udela roj a ten se pak da do ulu na
mezisteny. Asi se musi v rojaku krmit.

Jeste jsem si vzpomnel, a to bude jeste lepsi - pan Sedlacek popisuje, ze
premeta cela vcelstva na mezisteny kuli ozdraveni atd. -
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=6 takze zdrejme neni
vubec nutne davat jim plod aby neuletly - je to asi jen pro nas klid -
takova radoby jistota :-))
A pise se tam ze je to mozne udelat v kvetnu, cervnu az do 30 zari.

Jeste zavzpominam a ozvu se

T.H.

To se dela podle velikosti (stari) larvicky?
Podle toho kdy se zavickuje matecnik, tj. v urcity den X po vytvoreni oddelku? V ten X-ty den se oddelek prohledne a odstrani se uz zavickovane matecniky a nechaji se jen otevrene? Kolikaty den to je? 8 den by to mela jeste byt larvicka - ale nevim presne kolikaty den se matecnik vickuje (11 den)??

Diky moc


Pak už jen stačí po
> cca týdnu. vyřezat staré matečníky, protože ty byly naraženy nad starým
> plodem a matky z nich by byly nekvalitní, ostatní nechat a počkat si, včely
> jednu matku vyberou, až se matka oplodní a začne klást vajíčka.

Já to taky z hlavy nevím přesně. V praxi se taky obvykle přesný de trefit nepovede. Buď se vyřežou ty zavíčkované, ty nezavíčkované nechají, případně u těch nezavíčkovaných se případně vyřežou i ty, ve kterých je o hodně starší a větší larvička než v ostatních. Mělo by zůstat tak 3 - 5 matečníků zhruba stejného stáří, včely si potom vyberou tu nejlepší. Pokud jsou už všechny zavíčkované, ty starší jsou obvykle jakoby víc okousanější případně je kolem nich starší plod.

Nic se neboj to cos měl v budečáku to budeš mít nejméně taky i když je dáš jen a mezistěny Nové mezistěny vždy podstavuj do spod a staré plásty se tak dostanou do medníku a ty pak zrušíš. aby ses vyhnul obavy že ti vyříznuté plásty nebudou držet tak rámek omotej pár závity obyčejného konopného provázku včely plásty přilepí k rámku a provázek obvykle odstraní samy čím dříve to uděláš tím méně práce budeš mít

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak p?¸en?st v?¨ely na Langstroth
> Datum: 02.4.2007 12:47:20
> ----------------------------------------
> Tento rok bychom se obešeli bez medu. Naším hlavním cílem je vybudovat do
> zimy co nejsilnější včelstvo a přístí rok se zabývat medem.
>
>
>

Dne pondělí 02 duben 2007 12:47 Zdenek napsal(a):
> Tento rok bychom se obešeli bez medu. Naším hlavním cílem je vybudovat do
> zimy co nejsilnější včelstvo a přístí rok se zabývat medem.

Ahoj,
nepisete odkud jste. Pokud nemate nejakou specialni ramkovou miru, mate na
90 % 39x24. pokud chcete pouzit postup p. Podhajeckeho, je mozne pouzit
nastavky z ulu petiletka. Pokud jste z okresu Praha vychod , mohu zapujcit.


Honza

>Stranka n-vcelari.cz se tyka vice mene tohoto typu ulu, tam naleznete spoustu informaci vcetne planku
>ulu.

>jsem take zacatecnik, mam 39x24, ale loni jsem osazoval 2 langstrothy roji primo na mezisteny. A to
slo >jak pomasle, do zimy vyslavely obe vcelstva po 3 NN a to sem je pohrichu ani moc nekrmil, jen
zpocatku >- byla to neznalost, jinak by jim to slo asi jeste lip Ale vyzimovaly krasne

>K vasemu problemu: Cetl jsem o tom, ze nekteri prerezavali ramky na pozadovanou miru, ale to musi
>byt velmi neprijemna prace, takze podle toho co dosud znam bych to dnes udelal tak, ze bych pro
>jistoutu prerezal 1 -2 ramecky s otevrenym plodem - aby se musely v novem ulu starat o plod - kdyz se
>maji o co starat nemely by uletet. A zbytek nastavku bych dal mezisteny, na ktery bych vcelstvo smetl a
>krmil. Mely by normalne stavet a matka zacne klast do noveho.

>Zasadni otazka je jestli chcete i "dostatecny" vynos. Kuli medu by asi bylo vhodne nepremest cele
>vcelstvo, ale v puvodnim nechat cast bez matky, ktera se postara o plod. Az se plod vylihne tak je
>dodatecne smest do noveho ulu.

>No a kdy to udelat, to bych velmi vahal, cim pozdeji tim budou silnejsi a vic prace, nadruhou stranu
>slabsi by to asi mohlo hodne podtrhnout ve vyvoji.

>Nebyl jsem nucen to timto zpusobem vyzkouset, takze me "rady" berte s velkou rezervou, ale urcite se
>nekdo zkusenejsi jeste ozve

>Kazdopadne se toho nebojte, urcite se to podari

Je blbost dělit včelstvo. Když budet přesunovat plod, tak všechen. Je to sice patlačka ale jde to ! A včely dokrmit !!!

S pozdravem Foltýn

Jen teoreticky, kdybych se patlacce chtel vyhnout, ale chtel i zuzitkovat plod, myslite, ze to rozdeleni treba nekdy v kvetnu by bylo na ukor noveho vcelstva i kdyz by se za tech cca 20 dni posilily zbytkem? Preci jen by mi bylo trochu lito toho plodu :-))

To stare vcelstvo by bylo jakoby oddelek bez matky. Ma to nejake vyrazne spatne dopady, kdyz je oddelek rekneme tech 25 dni bez matky? Je jasne, ze by se snazil o novou matku. Je pravda, ze tyto matky jsou nevhodne i kdyz by vcelstvo melo mezi plodem v den rozdeleni i vajicka?
Bylo by nutne pri naslednem spojeni je spojovat napriklad pres noviny nebo kdyz je oddelek dele bez matky je spojeni bezproblemove?

Jen par teoretickych otazek, abych se poucil :-) Doufam, ze ne moc hloupych :-)

Diky za pripadne odpovedi

T.H.

> Je blbost dělit včelstvo. Když budet přesunovat plod, tak všechen. Je to sice
> patlačka ale jde to ! A včely dokrmit !!!
>
> S pozdravem Foltýn
>

>

Mně právě připadá patlat se s nějakým přeřezáváním rámků jako nesmysl.
Nejlepší je, pokud jsou staré úly taky nastavky, tak udělat přizpůsobení na
nové nastavky a ty staré nastavky a rámky během roku, dvou let prostě
vyřadit přes medníkové nastavky- rámky s plodem hodit nad mřížku, plod
vyběhne, včely zanesou medem, vytočit, vyhodit, vyvařit. Možná maximálně,
pokud líně staví, zapasovat v klidu v pracovně kus nějaké světlé souše do
nového rámku.
Pokud to tak nejde udělat, tak přes to setřepávání. Tady u nás je
setřepávání včel s díla něco podobného, jako před nějakou dobou byly třeba
zásahy do včelstva - léčení na podzim a v zimě. Přesto včely kdysi vydržely
bez problémů i takové drsné zásahy, jako v prosinci za mrazu rozebrání úlů a
postřik včel půllitrem vody s léčivem. Ale třeba v komerčních chovech včel
třeba v USA je už dávno běžné, že včelstva se prodávají a převážejí tisíce
kilometrů jako smetence neboli umělé roje s matkou. A nový majitel si je
prostě usadí do svého úlu na svou rámkovou míru a nechá je stavět a levnou
sololitovou bedničku s kusem pletiva, ve které mu včely přivezli, zahodí.
Tak proč ty smetence nepoužívat taky tady?

R. Polášek

Ano, jestli jsem něco nepřehlédl, tak by to mělo jít ( pokud počkáte do května, tak nebudete muset tolik dokrmovat ), ale nový úl musíte postavit na stejné místo, jak byl umístěn starý, aby létavky létaly do budoucího úlu - u "oddělku" kde se dolíhnou včely, by byly k ničemu, tam musíte nechat jen tolik včel (mladušek) které dokáží udržet stálou teplotu plodu.

Včestvo bez matky je jako stát bez vlády, včely nebudou tak aktivní ale k dolíhnutí plodu by to mělo stačit.

Pokud se v tom "oddělku" vylíhne matka tak ji při spojování ( přes novinový papír ), musíte zrušit ( mohla by usmrtit tu druhou - původní, pravděpodobně výkonější ), tomuto můžete také zabránit vylámováním matečníků...

Foltýn

Langstroth jsem nikdy neměl a tak těžko mohu radit. Největší chybou začátečníků je, že spěchají a chtějí mít vše nejrychleji hotovo a to je právě na jaře dost velká chyba, která včelstvo podtrhne. Včely musí nový úl nejprve potáhnout vrstvou propolisu, naladit vnitřní vlhkost apod. Chytnou li je v tomto stádiu např. zmrzlíci, tak nám z toho vyjdou jako slaboši. Takže moje rada je provádět to v dobu až máme maximální jistotu, že počasí bude perfekt. Už vůbec nejsem přesvědčen o medu v příštím roce. Máte jakási podivná včelstva v zadováku, myslím, že o prošlechtěné mladé matce si můžete nechat jenom zdát a tak také překládání a rozvoj bude podle toho vypadat. Aby se včely výškou výnosů ukázaly musí mít k tomu dostatečně velký počet plástů.Všem teoretikům připomínám, že než včely nástavek postaví je většinou po snůšce. Takže aby se ukázaly musíš mít do medníku příští rok alespoň 40 plástů plus nové plodiště a k tomu se letos nedopracuješ ani náhodou. Dále předpokládám, že o chovu matek nic nevíš takže to letos nebudeš mít jednoduché. Moje rada tudíž zní. Nejdřív si ve spolku zjisti nákazovou situaci. Je li dobrá tak si nech dát tip na spolkového včelaře který běhá se štaflemi a často zbírá roje a domluvit se s ním a co nejvíc jich získat. Vždy dva nástavky dát na sebe, vybavit mezistěnami, vyrobit zcela primitivní dna a víka a roje usadit a po dvou dnech dohlídnout, aby krmítko bylo vždy plné. V podletí vše pospojovat, zakrmit a v září vyměnit matky. Rozhodně to nebudeš mít jednoduché a tak ti budu držet palce. Situaci by prospělo, kdyby ve spolku byl někdo, kdo to s Langstrothy umí. Na včelstvo v zadováku bych kašlal, je velký předpoklad, že v Langstr. mu to moc nepůjde. Přeji úspěch! Zdraví R. Stonjek

To jsou jen pověry které májí včelaři strach překonat JÁ JSEM PO DOBU TŘÍ LET SÁM PŘECÁZEL Z BUDEČÁKŮ NA NÁSTAVKY a překládal jsem co nejdřív na jaře a budečáky byly dokonce ve včelíně ve tří ředách nad sebou Ty horní řřady jsem musl dokonce přsunou t jen pár metrů dál TO JSEM UDĚLAL NA JEŘE JAK ZAČÍNALY PROLETY a do nástavků překládal co nejdříve na jaře a právě ty přeložené se pak vyvýjely mnohem lépe ja v uteplených budečácích

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak p?¸en?st v?¨ely na Langstroth
> Datum: 02.4.2007 19:04:51
> ----------------------------------------
> Langstroth jsem nikdy neměl a tak těžko mohu radit. Největší chybou
> začátečníků je, že spěchají a chtějí mít vše nejrychleji hotovo a to je
> právě na jaře dost velká chyba, která včelstvo podtrhne. Včely musí nový úl
> nejprve potáhnout vrstvou propolisu, naladit vnitřní vlhkost apod. Chytnou
> li je v tomto stádiu např. zmrzlíci, tak nám z toho vyjdou jako slaboši.
> Takže moje rada je provádět to v dobu až máme maximální jistotu, že počasí
> bude perfekt. Už vůbec nejsem přesvědčen o medu v příštím roce. Máte jakási
> podivná včelstva v zadováku, myslím, že o prošlechtěné mladé matce si
> můžete nechat jenom zdát a tak také překládání a rozvoj bude podle toho
> vypadat. Aby se včely výškou výnosů ukázaly musí mít k tomu dostatečně
> velký počet plástů.Všem teoretikům připomínám, že než včely nástavek
> postaví je většinou po snůšce. Takže aby se ukázaly musíš mít do medníku
> příští rok alespoň 40 plástů plus nové plodiště a k tomu se letos
> nedopracuješ ani náhodou. Dále předpokládám, že o chovu matek nic nevíš
> takže to letos nebudeš mít jednoduché. Moje rada tudíž zní. Nejdřív si ve
> spolku zjisti nákazovou situaci. Je li dobrá tak si nech dát tip na
> spolkového včelaře který běhá se štaflemi a často zbírá roje a domluvit se
> s ním a co nejvíc jich získat. Vždy dva nástavky dát na sebe, vybavit
> mezistěnami, vyrobit zcela primitivní dna a víka a roje usadit a po dvou
> dnech dohlídnout, aby krmítko bylo vždy plné. V podletí vše pospojovat,
> zakrmit a v září vyměnit matky. Rozhodně to nebudeš mít jednoduché a tak ti
> budu držet palce. Situaci by prospělo, kdyby ve spolku byl někdo, kdo to s
> Langstrothy umí. Na včelstvo v zadováku bych kašlal, je velký předpoklad,
> že v Langstr. mu to moc nepůjde. Přeji úspěch!        Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Co jsem v předchozích příspěvcích nenapsal a s čím souhlasím, jsou ti
zmrzlíci. Pokud chytnou první dny ten usazený umělý roj nebo to včelstvo,
ze kterého byla setřepána matka a víc než polovina včel, budou z nich
slaboši a budou se z toho hrabat tak měsíc. Ten měsíc bude promarněný a je
docela možné, že do srpna, září zesílit nestihnou. Je třeba tedy sledovat
předpověď počasí aspoň na týden dopředu a to překládání dělat tehdy, když
slibuje aspoň na ten týden dopředu teplo. Dlouhodobější předpověď počasí je
už dneska poměrně kvalitní.
V rámci možností je dobré úl zateplit, to znamená hlavně pořádná uteplivka
na strůpku - několik cm silná, klidně třeba nějaká dočasná nouzovka z hadrů
nebo plátěného pytle nacpaného třeba starým senem nebo papírovými proužky ze
skartovačky atd. U dna zakrýt síto a případně natáhnout mezi dno a nastavek
nějaký igelit s průchodem u čelní stěny nebo vrstvu zmačkaných novin cca 1
cm silnou mezi igelity, aby ji nerozhryzaly.
Co se týká snůšky do včelstva s osiřelou matkou, je pravda, že včely bez
matky mají nižší intenzitu přínosu zásob. Ale přesto, pokud je snůška, než
se matka vylíhne a oplodní, stihnou zanést všechny rámky, které v době
zamáčknutí matky obsedají.
Co se týká možnosti jednoho včelstva vystavit 40 rámků, třeba 39x24 za rok,
myslím si, že je to možné. Nesmí se to ale dělat ve stylu zažitém u dnešních
nastavků, to je že se podstaví pod stávající nastavek další nastavek s
mezistěnami a čeká se měsíc, až včely do něho sejdou, postaví ho a zakladou.
Musí se používat manipulace s jednotlivými rámky. Místo pár minut na
podstavení nastavku je třeba tomu věnovat aspoň hodinu. Na konci května už
by mělo být včelstvo v jenom nastavku kompletně vystavených mezistěn a na
několika z nich by měl být plod, i zavíčkovaný. Od zhruba poloviny května už
je dost teplo, takže nějaké uteplení zespoda nemá smysl a shora optimálně
tak 2 centimetry nějaké desky. Takže pokud se v tom jednom nastavku
vystavených mezistěn objeví přebytek včel, to znamená jsou plně obsazeny i
krycí plásty a pod nastavkem se přebytečné včely zavěšují, je v červnu čas
na rozšíření podstavení nastavkem mezistěn. Ale takovým způsobem, že kromě
krycích krajních plástů se z vrchního nastavku vyndají všechny
nezaplodované plásty a vloží se tam střídavě zaplodovaný plást, mezistěna,
zaplodovaný plást. ostatní se vloží do spodního nastavku. Cílem je dosáhnout
vystavení mezistěn a jejich jedno zaplodování, aby vznikly světlé souše.
Potom se do včelstva chodí co 14 dnů, vystavené mezistěny se zavíčkovaným
plodem se dávají do spodního nastavku k vyběhnutí, světlé souše bez plodu se
vytahují, případně se nechávají v podstaveném třetím nastavku. Nevystavené
a nezakladené mezistěny se dávají zase do horního nastavku mezi vystavené
mezistěny s vajíčky a larvičkami. Není možné, aby během června a července
nevystavily takhle dalších 20 - 30 plástů. Musí být ale snůška, pokud není,
musí se mírně krmit. Zásoby ve včelstvu se musí neustále pohybovat mezi 5 -
10 - 15 kily. V srpnu už téměř nestaví, uspořádává se úl pro výchovu
zimních včel a zpracovávání zásob.
Kolik je třeba plástů k plnému využití snůšky, záleží hodně na způsobu
včelaření. Pokud se občas manipuluje s jednotlivými plásty, vytahuje
zaplodované, nechá vyběhnout plod v medníkovém nastavku a vystavit
mezistěnu mezi plodovými plásty, je reálné každý rok obměnit nebo postavit
navíc zlomek plástů - třetinu, čtvrtinu, šestinu bez nějakých ztrát na
výnosech. Znamená to ale mnohem více času na včelstvo. Pokud se do
plodových nastavků nezasahuje, musí se na obměnu plástů použít nějaká
snůška, nejlépe ta, která by jinak produkovala med, který se hůře prodává.
Při takovém včelaření je potom potřeba času na zásah do včelstva jen v
minutách, ale je třeba více plástů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 02, 2007 7:04 PM
Subject: Re: Jak pA¸enAst vA¨ely na Langstroth


> Langstroth jsem nikdy neměl a tak těžko mohu radit. Největší chybou
> začátečníků je, že spěchají a chtějí mít vše nejrychleji hotovo a to je
> právě na jaře dost velká chyba, která včelstvo podtrhne. Včely musí nový
úl
> nejprve potáhnout vrstvou propolisu, naladit vnitřní vlhkost apod. Chytnou
> li je v tomto stádiu např. zmrzlíci, tak nám z toho vyjdou jako slaboši.
> Takže moje rada je provádět to v dobu až máme maximální jistotu, že počasí
> bude perfekt. Už vůbec nejsem přesvědčen o medu v příštím roce. Máte
jakási
> podivná včelstva v zadováku, myslím, že o prošlechtěné mladé matce si
> můžete nechat jenom zdát a tak také překládání a rozvoj bude podle toho
> vypadat. Aby se včely výškou výnosů ukázaly musí mít k tomu dostatečně
> velký počet plástů.Všem teoretikům připomínám, že než včely nástavek
> postaví je většinou po snůšce. Takže aby se ukázaly musíš mít do medníku
> příští rok alespoň 40 plástů plus nové plodiště a k tomu se letos
> nedopracuješ ani náhodou. Dále předpokládám, že o chovu matek nic nevíš
> takže to letos nebudeš mít jednoduché. Moje rada tudíž zní. Nejdřív si ve
> spolku zjisti nákazovou situaci. Je li dobrá tak si nech dát tip na
> spolkového včelaře který běhá se štaflemi a často zbírá roje a domluvit se
> s ním a co nejvíc jich získat. Vždy dva nástavky dát na sebe, vybavit
> mezistěnami, vyrobit zcela primitivní dna a víka a roje usadit a po dvou
> dnech dohlídnout, aby krmítko bylo vždy plné. V podletí vše pospojovat,
> zakrmit a v září vyměnit matky. Rozhodně to nebudeš mít jednoduché a tak
ti
> budu držet palce. Situaci by prospělo, kdyby ve spolku byl někdo, kdo to s
> Langstrothy umí. Na včelstvo v zadováku bych kašlal, je velký předpoklad,
> že v Langstr. mu to moc nepůjde. Přeji úspěch! Zdraví R. Stonjek

Nejednoduší je plásty s plodem vyříznout a vtlačit do nových rámků a doplnit jen mezistěnami

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jak p?enést v?ely na Langstroth
> Datum: 02.4.2007 11:05:02
> ----------------------------------------
> Zdravím vás.
> Předem bych předeslal, že jsme začátečníci a v problematice se
> neorientujeme. Potřebujeme přenést včelstvo z jednoho úlu do druhého. Nyní
> jsou v jakémsi podivném starém typu, do kterého je přístup zezadu a nový je
> langstroth 3/4. Nevíte kde bychom se na internetu dočetli jakým způsobem
> včelstvo přesunout a jak začít s langstrothem. Také by nás zajímalo do kdy
> je nezbytné včelstvo přesunout a připravit. Zatím nevyrostly ani lístky na
> stromech a kytky teprve začínají vylézat ze země.
> Díky. Zdenek.
>
>
>

Pepan:
> Nejednoduší je plásty s plodem vyříznout a vtlačit do nových rámků a doplnit
> jen mezistěnami

dle meho nazoru a zkusenosti, je to jeden z nejslozitejsich a nejpracnejsich zpusobu, ktery ma jen same nevyhody:
- moc prace, moc hrabani se ve vcelach
- vsechno je zapatlane od medu, rozrezanych larev, ...
- musis se nejak zbavit tech odrezku...
- stara matka neochotne prechazi ze starych sousi na mezisteny
- vcelam se do staveni taky moc nechce
- zustava ti stare dilo v ule
- omotavani provazkem ci dratkem je fakt hrozna prace...

prevadeli jsme takhle par ulu, dalsich par norskym zimovanim. to prvni uz v zivote nechci zazit...

doporucil bych bud podle sedlacka v cervenci presypat na mezisteny a zakrmit (norske zimovani) anebo ma dobry zpusob tomas jasa - tak se ho kdyztak poptej (v archivu konference nebo na vuvc strankach najdes mejl).

jd








____________________________________-
____________________________________-

Na http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm je ukázka, jak jsem to řešil já. Přecházel jsem s 50 úlů, ale ze shora přístupných. Pokud bych nechtěl řezat rámky, stloukl bych asi bedničku, do ní dal staré rámky a navrch nový nástavek. Po vystavění oddělit mřížkou, aby už kladla v nových.
Tonda

>Předem bych předeslal, že jsme začátečníci a v problematice se neorientujeme. Potřebujeme přenést včelstvo z jednoho úlu do druhého. Nyní jsou v jakémsi podivném starém typu, do kterého je přístup zezadu a nový je langstroth 3/4. Nevíte kde bychom se na internetu dočetli jakým způsobem včelstvo přesunout a jak začít s langstrothem. Také by nás zajímalo do kdy je nezbytné včelstvo přesunout a připravit. Zatím nevyrostly ani lístky na stromech a kytky teprve začínají vylézat ze země.

Se stejným problémem jsem se potýkal já, když jsem začínal včelařit. Budete muse dílo ze starých rámků vyřezat a "vsadit" jej do rámků nových ( zde jej budete muset upevnit buď gumičkami, neb drátem - aby nevypadlo ). Takto, být vámi, bych "přestěhoval" jen plod, zbytek bych vytočil a volné místo zaplnil mezistěnami. Včely, jelikož není až tak vydatný přínos nektaru, musíte ihned dokrmit - v nejlepším případě medem ale bude stačit i cukr ( rozpuštěný ve vodě v poměru 2:3, voda:cukr ).
Včelsva můžete přepravovat kdy chcete ale poku jej přepravíte ne menší vzdálenost než 2 km, tak se staré včely - létavky, vrátí na původní stanoviště. Stejná situace nastane, kdyby jste jej přepravil přes den, když jsou všechny létavky mimo úl.

S pozdravem, Foltýn

Má smysl kvůli ozdravení nedávat staré rámečky do nových úlů, anebo je to jedno ?
A ještě bych měl další dotaz. Budeme mít dva nové úly a zatím máme jedno starší včelstvo. Je lepší jedno včelstvo rozdělit na dvě části a ty přenést do dvou úlů, anebo přenést celé včelstvo do jednoho úlu a sehnat druhý roj ?
Druhé varianty se bojím kvůli nákaze a roztočům.

Mohu provést přesun již příští týden, anebo počkat ?
O přikrmování a podněcování jsem něco přečetl, ale názory se různí. Mým cílem jsou prozatím dvě silná včelstva a na med si klidně počkám do příštího roku.

>Mohu provést přesun již příští týden, anebo počkat ?
>O přikrmování a podněcování jsem něco přečetl, ale názory se různí. Mým
>cílem jsou prozatím dvě silná včelstva a na med si klidně počkám do
>příštího roku.

Podněcování je minulost ale pokud včely nemají zásoby, musíš je dokrmit ( přikrmit ), jinak by uhynuly !!!

Dostal jsem před dvěma lety dvě včelstva na 39*24.
Jedno jsem převedl. Do Langstrotha jsem uřízl prkno (délka 375mm) a dvěma vruty z boku ji našrouboval tak, že na jedné straně u očka rámky šly ke stěně a na druhé straně dosedly na tu laťku.
Přendal jsem tam rámky (já měl Langstrotha 1/1, vy buď budete muset mít vysoké dno, nebo dáte dva nástavky na sebe) a na to jsem posadil normální nástavek s mezistěnami. Já jsem měl už nejaké dílo, takže jsem to měl jednodušší, ale myslím, že by měli přejít i do nástavku jen s mezistěnami. Případně bych jim přidal pár litrů roztoku.
Pak se přendá matka nahoru na panenské dílo a na starý nástavek se dá mateří mřížka.

Druhé jsem rovnou rozmnožil. Rámky jsem přivázal na laťky délky Langstrotha, visely trochu do dna, ale to nevadilo.
Mezi 2 rámky jsem dal matečník (já to dělal v tzv čtyřdně /liebig/ ale to je jen technický detail) a pak jsem tam již přidával mezistěny. Pak jsem je dal na kraj a nakonec vyřadil.

Pokud seženete rannou matku, nebo matečník, tak je možné ze dvou až tří rámků plodu v květnu udělat do zimy slušné včelstvo.

Karel

Díky za rady a pomoc.
Byl jsem pracovně mimo a tak jsem se nedostal k diskuzi. Včelstvo se nachází u Jihlavy na Vysočině a včera u nás začal kvést zlatý déšť. Rámečky jdou zasunout do starého nástavkového úlu, ale rozměry jsem zapomněl změřit. Předpokládám, že do langstrotha půjdou rámečky zavěsit pomocí redukce.
Nyní však nevím jestli mám provést rozdělení jednoho včelstva, které máme, na dvě poloviny a vždy s jednou polovinou rámečků přesunout do dvou langstrothů, anebo počkat do května na řepku. Také jsem se rozhodl pro koupi dvou kvalitních matek, aby včelstvo rychle zesílilo.
Chtěl bych se zeptat kdy a kde takovou matku koupit.
Na vyřezávání a vsazování nebudu mít bohužel čas.
Díky

Ti, co nedávno začínali, říkají, že nejlepší je tak mít 4 včelstva. Jedno,
dvě na učení a zkoušení, takže s malým výnosem, jedno, dvě na provádění jen
nezbytných zásahů a tudíž na produkci medu. A taky jako rezervu, pokud ty,
na kterých se učí, to nepřežijí. Více včelstev na začátek spotřebuje příliš
času. Taky 4 včelstva si najdou dost sladiny i na místě, kde by 6 - 8
včelstev strádalo.
Jako včelař s nějakými zkušenostmi a taky s dostatkem rámků bych si troufl
na začátku května z jednoho včelstva udělat 4, možná i 8 oddělků a do září
bych z většiny měl silná včelstva. Začátečníkovi bez plástů bych poradil
vzít ze starého včelstva včely tak na dva oddělky.Plus nakoupit jeden nový
oddělek s matkou F1. Starý úl provozovat jen na med, oddělky rozšiřovat a
provozovat na nových rámcích na stavbu plástů a na zkoušení. Nermoutil bych
se nijak zvlášť ani kdyby některé oddělky zimovaly jen na rámcích jednoho
nastavku. Znamená to jen prodloužení rozvoje včel o cca 14 dní, měsíc a
posunutí prvního medobraní z května na červen, nic víc.U starého úlu, pokud
tam je matka dvouletá a starší, měly by se letos vyměnit. Prodejci oddělků a
matek jsou v inzerátech Včelařství, na webu ČSV, něco je v inzerátech ne
webu Včelařských novin nebo v časopise Moderní včelař a tipy na chovatele
budou určitě mít i ve včelařských prodejnách.

R. Polášek

Zdravím.
Ještě bych se ujistil, zda jsem následující operaci pochopil správně.
Nyní má včelstvo zhruba 20 rámečků. Na začátku května toto včelstvo rozdělím na dvě poloviny a to samé provedu i s rámečky. Vezmu dva nové langstrothy s varoa dnem a do každého pověsím pomocí redukce na spodní nástavek po deseti ráměčkách. Rámečku jsou sice vyšší než 3/4 langstroth, ale to nevadí, rámečky budou viset kousek nad varoa dnem. Včelí mezeru nahoře zachovám. Nad tento nástavek umístím mateří mřížku a nad ní dám další nástavek, ale již s langstroth rámečky s novými mezistěnami. Nic jiného bohužel nemám. Takže začnu se dvěmi nástavky. Do každého úlu dám po polovině včelstva.
Nejsem si zcela jist s následujícím :
1/ Jak dosáhnout toho, aby jedna polovina včel zůstala v jednom úlu a druhá v druhém. Napadá mě jedině dvě rozdílná stanoviště a po pár dnech dovézt úly na společné místo.
2/ Když zůstane jedno včelstvo úplně bez matky, neohrozí jej to ?
3/ Ve keterém okamžiku mám dát novou F1 matku a jak to nejlépe provést.
4/ Kolik nových mezistěn dát do horního nástavku pro začátek ?
Díky za trpělivost.

V podstatě mám jen dvě poznámky.
1/Mřížku nad staré rámky bych nedal. Matka musí horní nástavek nejdříve zaklást. Tedy musí tam mít přístup. Teprve až ji tam někdy uvidíš, nebo najdeš dole a přendáš (sklepneš) do horního nástavku (musí v něm ale už být plod), tak je možné tam dát tu mřížku. Urychlí to výstavbu a zakladení nových nástavků.
Pokud se ti to nebovede, je pravděpodobné, že se ti to povede i bez mřížky.
2/Mezistěny - rámečky tam dej všechny, maximálně místo jednoho rámku rámkové krmítko.
Předpokládám, že do toho půjdeš až budeš mít novou matku, tedy v době, kdy už bude dost teplo a včely budou silné i po rozdělení.
Předpokládám, že budeš dávat nahoru víc jak jeden nástavek. Postupně jak budou stavět a obsedat nový/é nástavky.

Zalétávání. Já bych dal nové úly na původní místo vedle sebe, starý úl se oklepe od včel a dá pryč. Není vyloučeno, že matka se nějak dostane mimo rámky a bude na stěně. Sklepni to na nějakou desku a sesyp do jednoho z úlů.
Když to po čtyrech a více dnech prohlédneš v jednom úlu by měla být vajíčka - tam je matka. Pokud ani v jednom, musíš koupit dvě matky, nebo nechat vše na včelách. Nic nebude ztraceno. Pokud včelstvo zůstane bez matky, není ohroženo, vychová si novou. Než ta začne klást, vyběhne většina plodu a ty můžeš převést včely radikálnějším způsobem - smetencem.

K přidávání matek atd si něco málo nastuduj, nebo založ nové vlákno. :-)

Karel

Pak se tam mřížka musí dát. Matka by kladla pořád i na starých rámkách a nešlo by je vyřadit.
Tonda

>Teprve až ji tam někdy uvidíš, nebo najdeš dole a přendáš (sklepneš) do horního nástavku (musí v něm ale už být plod), tak je možné tam dát tu mřížku. Urychlí to výstavbu a zakladení nových nástavků.
Pokud se ti to nebovede, je pravděpodobné, že se ti to povede i bez mřížky.

Já bych raději nesměšoval dohromady výměnu matky a rozdělení a předělání
včelstva na langstroth. Pokud ano, tak nejjistější přidání matky je tehdy,
když včely mají matečníky, ale už nemají plod, na kterém by postavily
náhradní matečníky. Takže když se jim ty matečníky vyřežou, během půl hodiny
si uvědomí, že už matečníky nemají a nemají ani plod, na kterém by mohly
narazit nové. Potom přijmou každou matku. ale musí se jim vyřezat všechny
matečníky. Pokud jen jeden zůstane, tak matku přijmout nemusí. Ale já matky
moc neměním, preferuji výchovu matek přímo ve včelstvu a když, tak z
přidaného plodu.
Rozdělit včely přesně na polovinu nepůjde. Varianta rozdělit na poloviny a
převézt na jiné stanoviště mně připadá taková kostrbatá. Předpokládám, že
ta redukce je na každý rámek zvlášť, že to je třeba langstrotí horní laťka,
na kterou je starý rámek pověšený a že v nastavku nad dnem mohou být vedle
sebe původní i langstrotí rámky. Potom bych navrhoval rozdělit včelstvo
spíše na tři díly, pokud už je na 20 původních rámcích. Na původním místě v
úlu s původním vzhledem nechat jeden rámek se starou matkou, ideálně světlý
plást, snad možná ještě jeden světlý původní plást bez včel a zbytek bych
doplnil mezistěnami. V tomto úlu bude matka, mlaďušky z toho jednoho plást a
všechny zalétané létavky. V druhých dvou úlech bude po 4 - 6 plodových
plástech krytých z každé strany jedním plástem bez plodu a potom mezistěny.
Jedná se o to, že mezistěny přidané do stávajícího nastavku místo plástu
mnohem rychleji vystaví než když se nad plný nastavek přidá další nastavek s
mezistěnami nebo dokonce jen půlkou mezistěn a zbytek prázdného prostoru.
Později pak bude možné ty vystavené mezistěny, pokud tam není plod
vytáhnout, uskladnit a dát tam další mezistěny nebo pokud tam bude plod,
vložit do horního přidávaného nastavku. Jedná se o to, aby v přidávaném
nastavku nebyly jen mezistěny, ale taky pár už vystavených rámků nebo rovnou
2 - 3 rámky s plodem, nastavek potom včely rychleji obsadí a vystaví. Pokud
budou dva nastavky a staré rámky mohou být jen v nejspodnějším, bude se
stejně muset matka dát do hořejšího nastavku a ten spodní oddělit mřížkou,
aby plod ze starých rámků vyběhl a bylo je možné odstranit.
Pokud je nastavek nebo úl dostatečně silně obsazený a v nastavku je letošní
matka a je snůška, je možné dát do nastavku mezi plodové plásty po 2 - 4
mezistěnách a včely je vystaví v červnu nebo červenci během dvou dnů. Je tak
možné na úkor výnosů z letní snůšky vystavit hodně plástů. Letošní matka
proto, že ta se při nahuštění včel v úlu potřebných pro rychlou stavbu
mezistěn rojí velice málo, stará matka může založit matečníky.
Stejně co se týká přidávaní dalšího nastavku, nejdřív se rozjede úl se
starou matkou, protože ta bude klást pořád. Druhý nastavek na ten úl by se
mohl dávat tak ke konci května. U ostatních úlů je přestávka 40 dnů, než se
vychová nová matka a začne klást a nové včely se budou líhnout. takže tam to
bude tak někdy v červnu. Přidaná hotová matka to urychlí.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 11, 2007 8:37 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> Zdravím.
> Ještě bych se ujistil, zda jsem následující operaci pochopil správně.
> Nyní má včelstvo zhruba 20 rámečků. Na začátku května toto včelstvo
> rozdělím na dvě poloviny a to samé provedu i s rámečky. Vezmu dva nové
> langstrothy s varoa dnem a do každého pověsím pomocí redukce na spodní
> nástavek po deseti ráměčkách. Rámečku jsou sice vyšší než 3/4 langstroth,
> ale to nevadí, rámečky budou viset kousek nad varoa dnem. Včelí mezeru
> nahoře zachovám. Nad tento nástavek umístím mateří mřížku a nad ní dám
> další nástavek, ale již s langstroth rámečky s novými mezistěnami. Nic
> jiného bohužel nemám. Takže začnu se dvěmi nástavky. Do každého úlu dám po
> polovině včelstva.
> Nejsem si zcela jist s následujícím :
> 1/ Jak dosáhnout toho, aby jedna polovina včel zůstala v jednom úlu a
druhá
> v druhém. Napadá mě jedině dvě rozdílná stanoviště a po pár dnech dovézt
> úly na společné místo.
> 2/ Když zůstane jedno včelstvo úplně bez matky, neohrozí jej to ?
> 3/ Ve keterém okamžiku mám dát novou F1 matku a jak to nejlépe provést.
> 4/ Kolik nových mezistěn dát do horního nástavku pro začátek ?
> Díky za trpělivost.

Letošní matka
proto, že ta se při nahuštění včel v úlu potřebných pro rychlou stavbu
mezistěn rojí velice málo, stará matka může založit matečníky.

Koniec tejto vety ma zaujal! Operácia zakladanie a ošetrovanie materských buniek neriadi matka (i keď sa to javí obsurdne), ale úľové včely- včelstvo. Takže založenie MB nezáleží od svojvôli matky, ale včelstva ako celku. Včely včelieho spoločenstva vo včelstve s vnútornej potreby začnú pripravovať materské misky v tvare džbánu (hĺbka 11mma priemer ústia 5mm) a matku (to som osobne viackrát pozoroval), matku doslova "dotlačia" k mater. miske a keď matka vajíčko položí, včely matku "prepustia" aby mohla klásť vajíčka do plástových buniek.
Ak to takto ponímame, potom matka v úli je viacmenej v rukách úľových včiel a tie matke diktujú čo má robiť. Som si vedomý toho, že nejaké vlastné pozorovanie nemá šancu zmeniť to čo je "neomylne" v knihách napísané. Takto mi to vysvetlil pri osobnej debate, vysoko vážený vysokoškolslský profesor a bol som v koncoch. Veď čo je napísané, je pravdivé ........ Anton

Já jsem se v rychlosti hůře vyjádřil. Správně by mělo být, že včelstvo s
letošní matkou se dá nahustit do menšího prostoru a přitom se nerojí,
zatímco včelstvo se starší matkou by už dávno mělo naražené matečníky a
roje. A nahustit proto, protože takové včelstvo sice nemá moc prostoru pro
ukládání snůšky, ale velice rychle staví mezistěny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 8:46 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> Letošní matka
> proto, že ta se při nahuštění včel v úlu potřebných pro rychlou stavbu
> mezistěn rojí velice málo, stará matka může založit matečníky.
>
> Koniec tejto vety ma zaujal! Operácia zakladanie a ošetrovanie materských
> buniek neriadi matka (i keď sa to javí obsurdne), ale úľové včely-
> včelstvo. Takže založenie MB nezáleží od svojvôli matky, ale včelstva ako
> celku. Včely včelieho spoločenstva vo včelstve s vnútornej potreby začnú
> pripravovať materské misky v tvare džbánu (hĺbka 11mma priemer ústia 5mm)
a
> matku (to som osobne viackrát pozoroval), matku doslova "dotlačia" k
mater.
> miske a keď matka vajíčko položí, včely matku "prepustia" aby mohla klásť
> vajíčka do plástových buniek.
> Ak to takto ponímame, potom matka v úli je viacmenej v rukách úľových
včiel
> a tie matke diktujú čo má robiť. Som si vedomý toho, že nejaké vlastné
> pozorovanie nemá šancu zmeniť to čo je "neomylne" v knihách napísané.
> Takto mi to vysvetlil pri osobnej debate, vysoko vážený vysokoškolslský
> profesor a bol som v koncoch. Veď čo je napísané, je pravdivé ........
> Anton

Brzy budu zkušený včelař teoretik, jen aby to fungovalo i v praxi. :-)
Rámky ze starého úlu připevním na horní langstroth loučku.
V případě, že bych se chtěl starého úlu úplně zbavit, protože pracovat s ním je utrpení a navíc do něj nemám další rámky, mohu rozdělit včelstvo do tří nových úlů následujícím působem ? :
Do jednoho úlu dám rámek s plodem a matkou spolu se včelami, které na něm sedí. Z obou stran po jednom plástu a doplním spodní nástavek 7 mezistěnami. Dám horní nástavek a do něj 8 mezistěn + krmítko na roztok cukru, anebo mám počkat, až včely zastaví jeden nástavek a teprve poté přidat druhý nástavek ?
A dva další úly založím dle předchozích rad.
Dvě zbývající včelstva si bez problému vytvoří novou matku i bez matečníků ? Dočetl jsem si, že matka, která se vykrmuje dodatečně není tak dobrá, jako matka ze založeného matečníku.
Díky

Létavky jsou zalétané na místo a vzhled úlu a dále potom na vůni matky.
Pokud na místě zůstane starý úl třeba jen s matkou, všechny létavky se do
něho vrátí a zůstanou tam. Pokud na stejném místě bude jiný nový úl, s
česnem pokud možno ve stejné výšce, budou létavky oblétávat kolem až zachytí
vůni matky a potom vejdou do úlu. Pokud bude nějaký jiný úl se včelstvem
třeba metr vedle, některé zaletí tam. Pokud tam vůbec žádný úl nebude,
létavky budou postupně oblétávat stanoviště v stále se zvětšujících kruzích
a pokud naleznou nějaký úl, pokusí se do něho takzvaně vžebrat. Při výměně
starého úlu za nový mohou pomoct barvy. Pokud bude k česnu úlu přišpendlený
pruh pár dm lepenky natřený mějakou sytou výraznou barvou, létavky se
zorientují podle něho a potom nebude výměna starého úlu za nový takový šok.
Pokud se z včelstva vyberou rámky se včelami a dají do nového jiného úlu 2 -
10 metrů vedle, z rámků první den odletí všechny zalétané včely létavky, cca
+- 1/3 včel, do starého úlu, na rámcích zůstanou jen nezalétané včely. Ale
už druhý den se objevují jednotlivé přilétající včely. Plod na rámcích
potřebuje bílkoviny, ty jsou v rámcích v pylu a v tělesných zásobách včel,
potom sladinu, ta je obvykle v rámcích nad plodem a potom vodu, ta v úlu
nikde není a proto první vyletující včely létají pro vodu. Proto se do
vytvářených oddělků dává jeden rámek s vodou nastříkanou v buňkách. Už za
pár dní se na létavky přeorientuje v novém úlu tolik včel, že vedle vody
začnou nosit i pyl a sladinu, pokud je z čeho.
Když včely zakládají třeba rojový matečník, tak postaví základ mateří buňky
neboli misku a nechají matku do ní položit vajíčko. 3 dne se vylíhne
larvička a ta je už od začátku krmena pro budoucí matku. Matka vykrmovaná
dodatečně neboli nouzová matka - včely v případě ztráty matky postaví
matečník nad dělničí buňkou s larvičkami a to nad třídenní larvičkou neboli
šestidenním plodem, možná i starším , to teď z hlavy nevím. Larvička je tedy
první tři dny krmena pro budoucí dělnici, ne matku a to je špatně. Taková
matka mívá znatelně horší výkon v kladení i horší mezerovitější plod. Včely
to občas dokonce vyřeší tak, že ještě tentýž rok nechají matku zaklást pár
matečníků pro tichou výměnu a matku v tichosti vymění. To je důvod, pro se v
oddělku, pokud si má sám vychovávat matku, likvidují starší matečníky.
Jediná "výhoda" takových nouzových matek je snad ta, že jak jsou menší, tak
jsou pohyblivější a tudíž mají při oplodňovacíxh výletech menší ztráty.
Co se týká stavění mezistěn, včely k tomu taky potřebují dostatečnou
teplotu, odhadem aspoň 25 - 35 st C. Vosk musí být měkký. Protože jsou do
května denní a hlavně noční teploty takové, jako jsou, musí včely při
stavění mezistěn dost topit a to dokážou jen tehdy, když je na mezistěnu
hodně včel. A s plodem je to ještě horší, tam nesmí jít pod teplotu 35 st C,
jinak se plod poškodí. Pokud se přidávání mezistěn v tuto dobu přežene,
včelstvo nestaví, je v šoku, věnuje všechnu svoji energii na ohřívání plodu,
takže jeho vývoj se na nějakou dobu zastaví. Takže do konce května počkat,
až včely dostaví jeden nastavek. Taky krmítko je v tu dobu zbytečné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 9:30 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> Brzy budu zkušený včelař teoretik, jen aby to fungovalo i v praxi. :-)
> Rámky ze starého úlu připevním na horní langstroth loučku.
> V případě, že bych se chtěl starého úlu úplně zbavit, protože pracovat s
> ním je utrpení a navíc do něj nemám další rámky, mohu rozdělit včelstvo do
> tří nových úlů následujícím působem ? :
> Do jednoho úlu dám rámek s plodem a matkou spolu se včelami, které na něm
> sedí. Z obou stran po jednom plástu a doplním spodní nástavek 7
> mezistěnami. Dám horní nástavek a do něj 8 mezistěn + krmítko na roztok
> cukru, anebo mám počkat, až včely zastaví jeden nástavek a teprve poté
> přidat druhý nástavek ?
> A dva další úly založím dle předchozích rad.
> Dvě zbývající včelstva si bez problému vytvoří novou matku i bez matečníků
> ? Dočetl jsem si, že matka, která se vykrmuje dodatečně není tak dobrá,
> jako matka ze založeného matečníku.
> Díky

Když včely zakládají třeba rojový matečník, tak postaví základ mateří buňky
neboli misku a nechají matku do ní položit vajíčko. 3 dne se vylíhne
larvička a ta je už od začátku krmena pro budoucí matku.

Prepáč Radim, že sa miešam do tvojich vyjadrení, nechcem byť Tvojím oponentom. Obdivujem Tvoj elán odpovedať toľkým pisateľom.

Tento konkrétny problém so začatím ošetrovania vyliahnutej larvičky v materskej bunky hneď po jej vyliahnutí považovaný za tromf všetkých autorov, ktorý opisujú vývin novej matky. Naopak chov budúcej matky včelami tzv. náhradným chovom (NCH) ako najväčšie negatívum práve ten fakt, že včely najskôr (3 dni) larvičku kŕmia obyčajnou kŕmnou kašičkou určenú pre včelu robotnicu a až potom precházajú na kŕmenie materskou kašičkou. A to je veľkým hendikepom pre budúcu mladú matku. A to je práve najväčší omyl, ktorý vždy neplatí!

Skupina vedcov sa tomuto problému venovala a pomocou rádioaktívnej látky zistili, že prvé tri dni včely kŕmili larvičky obidvoch skupín "obyčajnou" kŕmnou kašičkou pre včely a nie tak často spomínanou materskou kašičkou. Potom ten tromf často používaný pisateľmi "na prelarvovanie použite 12 hod. starú larvičku atď... aby budúca matka bola od počiatku kŕmená materskou kašičkou" je nepravdivý. Preto i pri umelom chove matiek, môžeme použiť larvičku od 24 do 36 hodín, kedy sa s materiálom lepšie pracuje a kvalita matky by mala byť rovnocenná tej, čo bola vychovaná v prirodzenom prostredí npr. v rojovom včelstve. Takto to robím roky vo svojom chove a dochované matky sú vždy robustné a kvalitné. Tak ja neviem?
Podľa mňa podstatou dobrej matky, je dobrý pôvod prelarvovaného materiálu a najdôležitejším faktorom je HMOTNOSŤ vajíčka, z ktorého sa vyliahne larvička. (izolácia matky v izolátore na malej plástovej ploche (panenský plást), npr. na jednom dm2 a menej - 200 buniek jednostranne , matka zníži týmto zákrokom za 36 hodín izolácie z 200 na 200 vyjíčok za 24 hod. Na tomto princípe je založený i systéme je založenýi nemecký tzv. Jenterov rámik, kde hrá podstatnú rolu práve obmedzovací postup pri zakladaní bunkových čapíkov a nie to, že včely sa o larvičky starajú od počiatku ako budúce matky. Veď prečo sa prestal robiť chov matiek z vajíčok?

Na druhej strane odcudzovaný chov náhradný spôsobom, nemusí byť tým najhorší, len ho treba správne robiť. Tu hrá významnú rolu použitý materiál, ktorý včelár berie z plného chovu, vajíčka matka kladie v plnej sezóne vo veľkom počteteda, sú o niečo menej hmotné. to by nebolo až také závažné, horší je spôsob ako to včelári robia. Z odobraných plástov vytvoria odložence, ktorých všetky včely (ak boli na pôvodnom stanovišti zalietané), úľ ostane prázdny (je bez matky) a kým sa vytvoria (ak sa vytvoria- sú často vyrabované), o NCH sa stará-nestará pár mladých včiel.
Keď už robiť NCH, tak jednoduchým a istým spôsobom, vybrať chovné včelstvo a ODOBRAŤ MU MATKU. Chod takéhoto včelstva je zabehaný a úspech je oveľa istejší, kvalita matky sa môže vyrovnať aj matkám z Jenterovho rámika. Je zaujímavé, že kvalitné matky sa vyvinú i v malej oplodňovacej jednotke, kde odberieme matku a ponecháme včelstvíčko náhode. Vďaka tomu, že predchádzajúca matka kládla na malej ploche málé množstvá vajíčok a boli hmotnejšie.....

Čo sa týka problému, "včely pri náhradnom chove začnú ošetrovať staršie larvičky (preto ich treba odstrániť? Prečo?) aj na staršom plode, ktorý už bol za zenitom vhodnosti pre novú kvalitnú matku. Ja mám desiatky zaznačených prípadov liahnutia sa mladých matiek po dodobrania plodudúcej matky a ani raz som nezaznamenal, aby čas liahnutia matiek sa vymykal z normy. To znamená, že matky sa liahli na na 13 max. deň (plus 3 dni vajíčko), teda v norme 16 dní, nikdy nie skôr. Práve pri týchto pozorovaniach som zistil, že včely pri NCH sa poisťujú proti prípadnému zlyhaniu prvej MB, postupným zakladaním náhradných MB, nie v jednom čase. Prvé MB bola už zaviečkovaná (na 5 deň, plus 3 dňvé vajíčko čo značí, že do chovu pojali larvičku ihneď) a napodiv bolo vo včelstve ošetrované viacej MB oveľa mladších. Z toho plynie, že nie je pravda, že včely pri NCH pojmú do chovu staršie larvičky npr. aj 6 dňové. Áno, môže sa to stať, keď z nejakých dôvodov včely majú k dispozícii iba staršie larvičky a vtedy sa nám vyliahne tzv. včelomatka, ktorá nevie čo má robiť, či klásť vajíčka a či nosiť peľ.

Je to len niekoľko nesúrodých myšlienok, ktoré môžu vniesť trochu svetla do tejto problematike, z pohľadu nie vedca ale radového včelára, ktorý pozoruje život včelstva. Anton

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149)
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Velmi zajímavý názor. Já osobně o tom slyším poprvé.
Podle toho, co o tomto výzkumu zatím vím, jeví se mi velmi neobjektivní: Jak mohou tvrdit, že 3 denní dělničí larvy jsou krmeny úplně stejnou potravou jako matky... přes krmení radioaktivními látkami nic zjistit nemohou... včela není filtr na radioaktivní izotopy...aby mohla tvořit krmné kašičky musí přijímat potravu ( med, pyl )...kašičky ( všechny tři...dělničí trubčí a mateří )jsou z bílkovin a sacharidů, jež mají stejný původ a stejnou cestu přes tělo včely krmičky do hltanových žláz...radioaktivita se objeví všude.
Aby objektivně mohly studovat, čím jsou krmeny larvy, musí studovat složení potravy larvy a to na i na hormonální úrovni ne radioaktivitu.
Jsou jisté teorie, že na kvalitu matky nemá vliv jen kvalita stravy, ale i hormonální složka potravy, jež na hmotnost a anatomické rysy matky vliv nemá, ale má vliv na její plodnost.
Neplatí, že větší matky jsou za stejných podmínek vždy plodnější než matky lehčí.

Tento výzkumu, jehož se zastává pan A. Turčány, je mi neznámý, a proto se předem omlouvám za možnou křivou kritiku tohoto výzkumu, jež plyne z možnosti, že jsem nepochopil metodu tohoto výzkumu.O tomto výzkumu vím jen něco málo ze včelařské konference.
Pokud-li je tomu tak, tak mě, prosím ,opravte.

Zatím se mi tento výzkum zdá velmi neobjektivní, nepopírám celý jeho výsledek, cítím, že něco na tom pravdy bude.
M. V.

P.Václavek.
Je isté, že takto som to chápal i ja pri prvom čítaní, ale prax mi to potvrdila. Ja sa pokúsim ten článok nájsť a potom presne napíšem to čo je tam. Som si istý, že práve rádioaktívnu látku a jej podávanie včelám americký vedci robili presne a metodika bola 100%-ná. My to ako včelárska verejnosť a tí múdrejší v nej sme si viac za roky minulé vymysleli a domysleli čo sme nevedeli hodnoverne dokázať. Veď ani pokusy von Frischa o tancoch včiel na určenie miesta potravy nie sú také isté, ako sa o nich píše. V posledných rokoch vedci pripúšťajú, že včelám pri orientácii pomáha aj vôňa, ktorú včely zanecháva vo vzduchu. No aj ja som len obyčajný včelár praktik, možno trochu viac sa venujúci poznaniu o včelách, takže, môžem niečo aj nesprávne interpretovať.

P.s. Aká je u vás situácia s pichavosťou včiel, ale nie jedného konkrétneho, ale všeobecne, lebo to čo ja zažívam po tieto dni (pridávanie Ms) na včelnici, som zažil iba raz za 50 rokov. Anton

P.s. Aká je u vás situácia s pichavosťou včiel, ale nie jedného konkrétneho, ale všeobecne, lebo to čo ja zažívam po tieto dni (pridávanie Ms) na včelnici, som zažil iba raz za 50 rokov. Anton
........
Už mi to bylo divné v lednu a jsem rád, že o tom píšete.
Já je mám agresívní jak v podletí.
Napadají mě i několik metrů od ůlů. A to mě štve, protože ani nevím, kde mám udělat černý puntík. Na druhou stranu jsem se minulý týden v několika přehraboval (MVP)a dostal jsem asi tak dvě žihadla na včelstvo. A to jsem bral rámek po rámku do ruky.

Takže bych byl rád, kdyby i ostatní dali vědět, jak se letos jejich včelky přez zimu "vyspaly".
Karel

Já už jsem vypozoroval dříve, že včely jsou nejklidnější tehdy, když počasí
je jaksi průměrné, to znamená sice za pěkného dne, ale vzhledem k roční době
tak akorát. Nyní je vzhledem k roční době moc horko a včely mám opravdu taky
trochu divočejší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 14, 2007 8:57 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> P.s. Aká je u vás situácia s pichavosťou včiel, ale nie jedného
> konkrétneho, ale všeobecne, lebo to čo ja zažívam po tieto dni (pridávanie
> Ms) na včelnici, som zažil iba raz za 50 rokov. Anton
> .......
> Už mi to bylo divné v lednu a jsem rád, že o tom píšete.
> Já je mám agresívní jak v podletí.
> Napadají mě i několik metrů od ůlů. A to mě štve, protože ani nevím, kde
> mám udělat černý puntík. Na druhou stranu jsem se minulý týden v několika
> přehraboval (MVP)a dostal jsem asi tak dvě žihadla na včelstvo. A to jsem
> bral rámek po rámku do ruky.
>
> Takže bych byl rád, kdyby i ostatní dali vědět, jak se letos jejich včelky
> přez zimu "vyspaly".
> Karel

Radime, ale prečo potom to zbesilé pichanie je hneď z rána, keď je ešte chladno (včera bolo ráno o 6,00hod. +2˚C). Začal som pracovať o 9,00 hod SELČ, sem-tam vyletela včela, ale bez naozaj silného dymu a ochrany tela, sa do včiel nedá ísť. Ja ročne vychovám okolo 150 matiek (chovný materiál je podľa môjho výberu kvalitný...?) a predsa. Matkami, ktoré som produkoval boli noví majitelia nadšení a odrazu toto! Moje skúsenosti hovoria niečo iné. Po minulé roky, boli teploty v letnom čase aj 33˚C, pracoval som holý len v bermudách, bez dymu, bez ochrany hlavy a nedostal som žiadne žihadlo. Stalo sa mi to vtedy, keď som včelu nevedomky pritlačil.
Na druhej strane žihadlo (stovky) som dostal vtedy keď som to najmenej čakal, pri obyčajnej chôdzi v blízkosti úľov včely útočili na členky nôh, tam kde končí npr. v sandálke ponožka spevnená gumovou , v ktorej sa zhromažďovala statická elektrina trením ponožky o časti sandálky alebo nohavíc. Náhoda chcela, že som včas vyriešil túto dilemu. Po príchode na včelnicu som si ponožku zobul a mal som pokoj, včely prestali útočiť. Pichanie fungovalo na princípe zberačov na odber žihadiel, pre farmateucký priemysel, dráždenie zdrojom jednosmerného prúdu 24 V.
Máme to my problémy s našimi včelami. Anton

Zrána, když je ještě zima a včely ještě nelétají, jsou vždycky divoké. Jinak
ale kdy už se lidi v polovině dubna koupali v přírodě a kdy už byli v
polovině dubna z toho koupání dva utopení? Každopádně to počasí je teď
neobvyklé a je otázka, co včelám vadí více, jestli mírná zima nebo ty horka
teď.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 15, 2007 3:47 AM
Subject: Re: Divokost veel lestos


> Radime, ale prečo potom to zbesilé pichanie je hneď z rána, keď je ešte
> chladno (včera bolo ráno o 6,00hod. +2&#730;C). Začal som pracovať o 9,00
> hod SELČ, sem-tam vyletela včela, ale bez naozaj silného dymu a ochrany
> tela, sa do včiel nedá ísť. Ja ročne vychovám okolo 150 matiek (chovný
> materiál je podľa môjho výberu kvalitný...?) a predsa. Matkami, ktoré som
> produkoval boli noví majitelia nadšení a odrazu toto! Moje skúsenosti
> hovoria niečo iné. Po minulé roky, boli teploty v letnom čase aj
33&#730;C,
> pracoval som holý len v bermudách, bez dymu, bez ochrany hlavy a nedostal
> som žiadne žihadlo. Stalo sa mi to vtedy, keď som včelu nevedomky
> pritlačil.
> Na druhej strane žihadlo (stovky) som dostal vtedy keď som to najmenej
> čakal, pri obyčajnej chôdzi v blízkosti úľov včely útočili na členky nôh,
> tam kde končí npr. v sandálke ponožka spevnená gumovou , v ktorej sa
> zhromažďovala statická elektrina trením ponožky o časti sandálky alebo
> nohavíc. Náhoda chcela, že som včas vyriešil túto dilemu. Po príchode na
> včelnicu som si ponožku zobul a mal som pokoj, včely prestali útočiť.
> Pichanie fungovalo na princípe zberačov na odber žihadiel, pre farmateucký
> priemysel, dráždenie zdrojom jednosmerného prúdu 24 V.
> Máme to my problémy s našimi včelami. Anton

A napadá mě další dotaz. Včely, které zůstanou s matkou asi nepřeletí do jiného úlu, ale jak to bude s těmi dalšími částmi včelstva ve zbývajících dvou úlech. Zůstanou v nich, nevrátí se do třetího úlu nazpět k matce ?

Druhé ( zajímavější ) nalezené vlákno.