| - Baudis Jan (e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re[2]: polystyrenové nádstavky
Zdravím včelaře!
Nechci už vystupovat na téma, jestli je lepší včelařit v úlech uteplených či neuteplených. Každý si to musí rozhodnout sám. Záleží na vlastní metodě chovu (která je často ovlivněna i časovými a fyzickými možnostmi včelaře) a na místních snůškových poměrech, jakož i na nadmořské výšce, mikroklimatu stanoviště apod. Kdo má tu možnost, ať si pořídí oba typy úlů a srovnává.
Jen bych se přimlouval za to, aby se v uteplených úlech včelařilo podle metodiky vypracované pro uteplené úly (viz např. metodika ing. Smělého nebo kohokoli v jiného, kdo má nějakou metodiku odzkoušenou, vyladěnou a přináší dobré výsledky.) Vyvarujeme se takových srovnávacích pokusů, kdy se tenkostěnné úly jenom obalí polystyrenem a v tomto hybridu se pak včelaří metodikou vypracovanou pro neuteplené úly. Výsledky takto nastaveného pokusu nemají ten význam, který se jim přikládá. Jinak je totiž potřeba včelařit v tenkostěnných úlech a jinak v úlech silně uteplených.
A druhá věc, kterou bych rád podtrhl, je - stavět uteplené úly promyšleně - tak aby vynikl efekt uteplení. Když vezmeme obvyklý tenkostěnný dřevěný úl a obalíme ho deskami polystyrenu, bude velká část efektu uteplení zmařena z těchto důvodů:
1.) Dřevo uvnitř úlu v předjaří a na jaře navlhne a včely ho musejí vlastním teplem vysoušet. Polystyren místo, aby v tomto kritickém období (kdy je uteplení nejvíce potřeba) pomáhal, tak brání slunečnímu ozáření prohřát a vysušovat úlové stěny. Mokrý dřevěný nástavek obalený polystyrenem nešetří teplo, ale stává se spíše ledničkou. Správná konstrukce utepleného nástavku nepřipouští na vnitřní straně nástavku žádnou nasákavou hmotu (nejlépe je polystyren na vnitřní straně ošetřit proti včelímu vykusování buď laminováním (tak to dělá ing. Smělý), nebo vhodným nátěrem, nebo tenkou hliníkovou fólií apod.) Pak úlová izolace opravdu funguje.
2.) Nepoužívat očka a vysoký podmet. V předjaří, kdy včely ještě očka nemají pod svou kontrolou, těmito otvory odchází teplý vzduch. Podobně i podmet (zvláště, je-li zasíťovaný) - včely ho nemají pod kontrolou, vítr fouká skrz česno, točí se v podmetu a ochlazuje vnitřek úlu (pouze v mrtvém úlu a za naprostého bezvětří by bezezbytku platilo, že teplý vzduch stoupá vzhůru a co je dole, nemá význam).
-------------
Analogicky to platí i pro konstrukce neuteplených tenkostěnných úlů. Když v rámci jednoduché úlové konstrukce oželíme tepelné ztráty, pak ať je konstrukce úlu opravdu co nejjednodušší - co nejprimitivnější. Čtyři slepené a mohutnými vruty "natupo" sešroubované desky jako nástavek (jen vyfrézovat polodrážku na rámky a vyvrtat otvor jako očko) - nástavky bez falců, primitivní krabicové dno s vysokým podmetem, místo strůpku igelit a na něm polystyrenová deska velká jako vnější půdorys nástavku, místo střechy prostě větší čtverec ipy, která má okraje svěšené po obvodu dolů a překrývá část horního nástavku. Kvůli takové jednoduchosti pak má smysl obětovat to uniklé teplo a ten cukr, který se musí na podzim zkrmit navíc.
Nejhorší variantou je buď komplikovaný tenkostěnný úl, který dá spoustu práce vyrobit a ještě z něho pak utíká teplo. Anebo naopak příliš jednoduše udělaný uteplený úl, který nevyužívá všech vlastností izolace, kterou je vybaven.
J. P. Baudiš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 21713
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |