78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 3. 2007
Re: MPV a "divé" roje
Já jsem kolikrát pozoroval, že v době, kdy včely nemají nějakou bouřlivou snůšku, třeba časně na jaře, ale třeba i v létě kolem poledne, kdy zřejmě nektar ve květech zaschne, jsou létavky lákány předměty s vůní propolisu a voští. Včela přistane, půlminutku, minutku tam nějaký centimetr nachodí a potom když zjistí, že tam nejsou žádné zásoby na odnesení, zase odletí. Nedivil bych se, kdyby občas nějaká létavka takhle přistala třeba i na voskové smetí vynesené včelami před úly a rozpálené přímým sluncem v létě. Podle staré literatury včely údajně dokonce umí nabalit do košíčků starý rozehřátý propolis a odnést ho do úlu, to jsem ale nikdy neviděl. Může se to dít i na díle zlikvidovaném zavíječi nebo díle zlikvidovaném hmyzožravými ptáky a savci, protože pořád zůstavají propolisem potažené stěny a nějaké zbytky vosku, které jsou cítit několik let. Myslím, že toto může být zdrojem opakované nákazy MVP v dalších letech po likvidaci ohniska. Nemusí to být ani nějaký starý úl někde v rohu zahrady nebo velká dutina někde v silném stromě. Stačí dutina velikosti ptačí budky a masivně nakažený roj, který postaví plást a za měsíc uhyne. Takovou dutinu jsem viděl kdysi v obyčejném smrku v rozšířené patě kmene povaleného vichřicí, smrk neměl ani tak velký průměr kmene, jaký obvykle mají kácené smrky a v dutině byl jeden panenský plást o velikosti asi 5 dm2 a druhý o velikosti asi 1 dm2.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 21291
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Klikněte sem pro nápovědu