Včelařská konference

Léčili by jen ti co mají zájem a ti kteří se dobrovolně přidají.Ty které je problém přesvědčit aby vůbec léčili bych nechal až celý proces proběhne standartně.Je doufám stále v platnosti,že léčení je povinnost chvatele.Koncem minulého ruku jsem to tak alespoň četl na úřední desce našeho OÚ.

Je doufám stále v platnosti,že léčení je povinnost chvatele
....
To záleží na krajské vyhlášce. S překvapením jsem tady na konferenci četl v odkazu, že snad Praha tam má něco o komisích ČSV. Ale tady u nás je to ukládáno chovateli.

Takže zbývá dořešit jen jeden problém, léčivo. Já si osobně myslím, že to by se mělo dát normálně koupit, když to SVS oštempluje. A nebo známý veterinář objedná přímo. To by bylo pro mě schůdnější a asi by to mělo taky jít, když mi OV vzkazoval, že mám léčit s ČSV nebo s veterinářem.

Na letos, pokud by se ukázala nutnost natírat plod, mám ještě zbytek od loňska. Ale bylo by záslužné, jestli někdo nemá, tak aby cestu se sháněním léčiva prošlápl ostatním. Ono to asi nebude za den, za dva vyřízené a MDŽ se blíží. Jak říká Ing. Veselý, k MDŽ dát včeličkám léčení - nejpozději k MDŽ. A letos asi bude víc než jindy platit, čím dřív, tím líp.
Při cene lahvičky čtyřicet kaček a vydrží snad na kýbl roztoku se vyplatí ji mít připravenou do foroty, i když nejsou známy výsledky.

Karel

Pak je ještě to vlastní léčení. Klasická ZO je obvykle umístěna na pár
kilometrech čtverečních, takže tam nijak moc nestoupají náklady, když někdo
objíždí včelaře a léčí. Pokud bude třeba za každým včelařem třeba kvůli
léčení přístrojem dojet autem 20 kilometrů, bude to třeba nějak zaplatit. To
by mělo být jasné předem takové věci. Nevím, kolik je teď náhrada za
kilometr, bude to několik korun, takže jen samotné dojetí 20 kilometrů
daleko za včelstvy a zpět bude znamenat několik stovek cestovného, které
bude muset někdo zaplatit a to asi ten včelař.

R. Polášek

Proč objíždět. Během roku se snad alespoň jednou uvidí a předají si to.
Za cenu lahvičky na podzimní léčení platím 28 Kč, to snad vydejchám, i když by se pak musel zbytek likvidovat. (Jinak to dá asi na 5km cesťáku - i když, ještě jsem neslyšel, že by důvěrníkům někdo platil náklady, co mají s důvěrnicvím - 200 paušál na rok)
Knoty vydrží roky. Lahvička na jarní nátěr stojí 40. Je to asi sice proti předpisům, ale protže stačí vlastně kapky na jednoho včelaře, dalo by se to případně stříkačkou rozdělit do více lahviček a poslat poštou, nebo na slezině rozdat.
Expirace většiny léků je většinou rok, takže předpokládám, že aktivní včelaři se určitě víc jak jednou uvidí.
CO se týká vybavení, tak vyvíječ aerosolu po odečtení dotace stojí asi 1000 Kč. Maska se dá koupit v řádu desetikorun jednorázová, nebo asi 500 na pořád ale to je pro jednoho včelaře zbytečné. Jednorázovky by byly asi lepší. BAcha, jednorázovky musí mít v sobě náplň, ne jen samotné roušky.
Většina lidí má doma elektřinu. El. kompresor i s hobby příslušenstvím stojí asi 2 500.
Takže pokud má včelař deset včelstev, má to na dotacích za pár let zpět, pokud jich má třicet, není co řešit, má to doma za rok.
Nehledě na to, že většinou se najdou nějací sousedé, kteří si chtějí léčit podle svého ve svých termínech (co nejpozději v případě podz. léčení) a tak už se ta investice mei ně dost rozpadá. A je vzájmu sousedů, aby bylo i usousedů léčeno dobře.

Celý ten systém, který se snaží vsugerovávat, že se smí léčit jen se ZO a nijak jinak, lahvička je vzácnou relikvií a důvěrník její cenu asi pětkrát projede v benzínu aby ve spěchu všem nakapal, atd. je kontraproduktivní.
Jednak spousta lidí si na to zvyklo a jen nadávají.
A najít den kdy je vhodná teplota po celý den a o víkendu je obtížnější. Proto se taky neriskuje a objíždí se brzy, aby to bylo hotovo. Co kdyby se náhle ochladilo. Když mám lahvičku doma a mohu si to plánovat, tak můžu klidně risknout říjen, listopad, vánoce a o nic nejde. Zvláště, když vím, že pro případ náhlé změny počasí, jako předloni, si můžu někde půjčit vyvíječ a kompesor, pokud jej doma nemám.
Jedna věc je to společně organizovat v ZO, která má kompresory atd. a s kompresorem se jezdí v polovině prosince, tam to má určitý smysl. Jsem rád, že u nás se rozhodli do kompresorů znova investovat.
Jiná věc je v ZO, která jen objíždí s lahvičkou. Tam, není žádný důvod, neléčit solo.

V chovu včel jsem ale vzájemně závislí na sobě(sousedech). Pokud budeme mít v okolí včely, které se léčí jen jako, je to pouze oddalování problému.
Karel

K poslednímu odstavci,včelaři co léčí jen jako.Tak právě ti nám dělají neustálé problémy.a možná když na ně nebudeme tlačit tak nebudou léčit vůbec. za rok až dva bude vyřešeno,je pravda ,že nám to přidělá starosti.Mám takový problém 3,5 km od mého stanoviště.V zimě 2005 přišel o 80% včelstev a na podzim loni o zbytek a nemá nic.Já snad už budu mít pokoj.Když to takle dopadne s lajdáky, nevěřícími a hlavně neléčícími bude za několik let pokoj,přijdou o včely následkem toho bude méně včelstev,méně medu a poptávka stejná nebo dokonce větší.Tak ,že senám bude prodávat podstatně lépe něž dosud nebo se pletu?

Fumigace je jasná, tam se to takhle dá provést. Když má někdo tu lahvičku
doma, tak je jasné, že si počká na optimální počasí a kdy bude mít čas. A je
to určitě lepší než když musí důvěrník stihnout svůj obvod za dva dny a
proto kolikrát spěchá. Taky když jsem sám je možné to léčení provést v
kteroukoliv denní i noční dobu, klidně pokud nemám čas ve dne, tak třeba i
o půlnoci.
Aerosol už je horší. a je možné, že kdo má včely daleko od elektřiny,
nevyhne se shánění a domlouvání speciálního termínu. Mohou to být i včely u
domu na zahradě, tahat třeba 100 metrů elektřinu prodlužovačkami se může
ukázat jako problematické kvůli poklesu napětí. Je otázka, jak by to bylo s
dotací na přístroj, kdyby si ho kupoval každý trochu větší včelař, jestli by
byla takhle plošně přiznána. Ještě by se našly i jiné věci k řešení, ale v
zásadě se mně to zdá splnitelné. V nejhorším případě v prvních letech za
zvýšených nakladů na to cestovné a čas. Ale to se pozná až v praxi, když
nějaká taková organizace v rámci třeba kraje nebo pár okresů vznikne. Úplně
rozhodující bude, jak se k tomu postaví stávající svazoví funkcionáři,
jestli to budou podporovat jako přínosné českému včelařství nebo si nebudou
všímat nebo budou takovou organizaci sabotovat protože bude "rozbíjet" Svaz.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 11, 2007 4:15 AM
Subject: Re: Obroda Esv v nedohlednu. ........


> Proč objíždět. Během roku se snad alespoň jednou uvidí a předají si to.
> Za cenu lahvičky na podzimní léčení platím 28 Kč, to snad vydejchám, i
když
> by se pak musel zbytek likvidovat. (Jinak to dá asi na 5km cesťáku - i
> když, ještě jsem neslyšel, že by důvěrníkům někdo platil náklady, co mají
s
> důvěrnicvím - 200 paušál na rok)
> Knoty vydrží roky. Lahvička na jarní nátěr stojí 40. Je to asi sice proti
> předpisům, ale protže stačí vlastně kapky na jednoho včelaře, dalo by se
to
> případně stříkačkou rozdělit do více lahviček a poslat poštou, nebo na
> slezině rozdat.
> Expirace většiny léků je většinou rok, takže předpokládám, že aktivní
> včelaři se určitě víc jak jednou uvidí.
> CO se týká vybavení, tak vyvíječ aerosolu po odečtení dotace stojí asi
1000
> Kč. Maska se dá koupit v řádu desetikorun jednorázová, nebo asi 500 na
> pořád ale to je pro jednoho včelaře zbytečné. Jednorázovky by byly asi
> lepší. BAcha, jednorázovky musí mít v sobě náplň, ne jen samotné roušky.
> Většina lidí má doma elektřinu. El. kompresor i s hobby příslušenstvím
> stojí asi 2 500.
> Takže pokud má včelař deset včelstev, má to na dotacích za pár let zpět,
> pokud jich má třicet, není co řešit, má to doma za rok.
> Nehledě na to, že většinou se najdou nějací sousedé, kteří si chtějí léčit
> podle svého ve svých termínech (co nejpozději v případě podz. léčení) a
tak
> už se ta investice mei ně dost rozpadá. A je vzájmu sousedů, aby bylo i
> usousedů léčeno dobře.
>
> Celý ten systém, který se snaží vsugerovávat, že se smí léčit jen se ZO a
> nijak jinak, lahvička je vzácnou relikvií a důvěrník její cenu asi pětkrát
> projede v benzínu aby ve spěchu všem nakapal, atd. je kontraproduktivní.
> Jednak spousta lidí si na to zvyklo a jen nadávají.
> A najít den kdy je vhodná teplota po celý den a o víkendu je obtížnější.
> Proto se taky neriskuje a objíždí se brzy, aby to bylo hotovo. Co kdyby se
> náhle ochladilo. Když mám lahvičku doma a mohu si to plánovat, tak můžu
> klidně risknout říjen, listopad, vánoce a o nic nejde. Zvláště, když vím,
> že pro případ náhlé změny počasí, jako předloni, si můžu někde půjčit
> vyvíječ a kompesor, pokud jej doma nemám.
> Jedna věc je to společně organizovat v ZO, která má kompresory atd. a s
> kompresorem se jezdí v polovině prosince, tam to má určitý smysl. Jsem
rád,
> že u nás se rozhodli do kompresorů znova investovat.
> Jiná věc je v ZO, která jen objíždí s lahvičkou. Tam, není žádný důvod,
> neléčit solo.
>
> V chovu včel jsem ale vzájemně závislí na sobě(sousedech). Pokud budeme
mít
> v okolí včely, které se léčí jen jako, je to pouze oddalování problému.
> Karel

Mohou to být i včely u
domu na zahradě, tahat třeba 100 metrů elektřinu prodlužovačkami se může
ukázat jako problematické kvůli poklesu napětí.
....
Z vlastní praxe mohu říci, že 50metrů nedělá pro 1kW podstatný problém. A to si nejsem jist, ale myslím že tam mám jen 3x1,5. Kdysi, před víc deseti lety jsem si namotal prodlužku na naviják na zahradní hadice. To byl tehdy ještě velký rozdíl mezi benz. a el. motorovou pilou.
Další věc, co používám je hadice na vzduch. Ve výprodeji na podzim byla asi za pár korun metr. A tam tlaková ztráta není problém a je to jednoduší. Jen se musí trochu upravit instrumentace, aby se vzduch dal z hadice vypouštět pomalu -expanze a zamrzání ve šroubeních. A je to dobré i na další práce doma. Není třeba tahat kompresor, i když má kolečka. Hadici nechám nataženou i víc dní, kompresor bych musel uklízet.

Jinak je to věc osobního názoru, ale od zániku Národní fronty máme opět svobodu sdružovací. To znamená, nepotřebuji na něco štempl. Proč tomu říkat ZO? Je to v podstatě skupina v Outlooku, nebo někde registrovaná konference pro členy. Výměna informací, vzájemná pomoc, společné akce. K čemu bumážka?
Karel

Příteli Karle můžete, prosím, uvést jakou jednorázovou masku nebo respirátor
/ značka, výrobce / požíváte při ošetření včelstev aerosolem ?
Děkuji za odpověď. Jaromír Sobotka

jakou jednorázovou masku nebo respirátor
......
Já používám normální. Když jsem si jí zapoměl k vyvíječi v Dole objednat, tak jsem šel do spec. prodejny ochr. pomůcek.
Tam vedoucí dokonce věděl, o čem mluvím. Takže jsem se dozvěděl že:
ty písmenka znamenají, že je tam náplň z aktivního uhlí, prý to váže ten aceton. Že je to běžná "lakýrnická" maska.
A nabízel mi, že mi může prodat jednorázové, co mají v sobě to uhlí v nějakých kapsách. Ale já jsem ten vyvíječ měl v úmyslu používat víc (to jsem netušil, že naše ZO se vrátí ke kompresorům) tak jsme si podle specifikace k vyvíječi koupil normální masku na furt. Značku nevím. Asi 500Kč.
Tamty jednorázovky měly prý stát 20-30Kč, značku nevím. Ale jestli je to pravda, že je to běžná lakýrnická maska, tak bych doporučil nějakou spec. prodejnu s ochr pomůckama. Já navštívil Tempo ČR. A pokud je to lakýrnická maska, tak určitě Radim něco doporučí, je to jeho parketa.
Pokud Včelař Josef nebude jiného názoru. :-)
Karel

V maskách neporadím,protože tyhle věci šly mimo mě a zkušenosti s nimi
nemám. Snad jen, že by se neměla chtít maska na aceton, ten je v množství
používaném pro léčení a když je to ještě venku prakticky neškodný ale spíše
na aerosol léčiva. Nejspíš to ale bude tatáž maska s aktivním uhlím. Při
práci s aerosolem nevím, tam asi smrdí víc ten aceton, ale při fumigaci by
měla jít poznat účinnost masky čichem. Jinak ale si myslím, že maska je
hlavně potřebná pro práci uvnitř, kdo fumiguje třeba ve včelíně. Kdo pracuje
venku a dá si pozor, aby tu mlhu nevdechl, tak snad ani moc potřebná není.
Tam je to i o tom, že ty vložky by měly být pro skladování zapečetěné. Jak
se odpečetí, tak se do nich dostane vzdušná vlhkost a jejich účinnost klesá
během týdnů a možná dnů. A kdo si dává trochu pozor, co vdechuje, tak víc
látky podle mně dostane do organismu přes kůži. Třeba když se na knot dává
více kapek a pak se ten knot bere do ruky a zapichuje do rámku. Tam by to
chtělo asi rukavice, nevím ale, jestli by se běžné gumové (PVC) tím léčivem
nezamořily. Tam by byly asi vhodnější levné jednorázové z tenké
polyetylénové fólie. Nebo hned po fumigaci ruce umýt vodou s mýdlem nebo
saponátem nebo aspoň ubrouskem namočeným třeba zrovna v acetonu.

R. Polášek

Třeba když se na knot dává
více kapek a pak se ten knot bere do ruky a zapichuje do rámku.
.....
Ptal jsem se Ing. Veseléo, jak dlouho můžu mít nakapáno - v řádu 1 hodiny to prý není problém. Takže já mám papírky proražené děrovačem na rámky (který už kničemu jinému nepotřebuji), nebo jsem tam dělal dírky mikrovrtačkou.
A doma si je vklidu napíchám na hřebík a napíchám to polystyrénové desky. Když fumiguji, tak to všechno nakapu na jednou a pak to beru do ruky okolo hřebíku. Takže v podstatě mám minimalizovaný kontakt s léčivěm a jde to rychle od ruky. Nejhorší je asi brát pořád do ruky tu zamatlanou skleničku.
Karel

Ten polystyren je dobrý nápad, to asi u sebe pro důvěrníka zavedu. Na
umatlanou skleničku a podobné jsem svého času používat obyčejný toaletní
papír. Dobře čistí a když se po otření zahrabe v lese na podzim někde pod
listí, není to žádný ekologický problém.

R. Polášek

Dobrý, .....maličkost co potěší. Pár maličkostí dohromady dělá velkou dobrou věc.
---------------------------
A doma si je vklidu napíchám na hřebík a napíchám to polystyrénové desky. Když fumiguji, tak to všechno nakapu na jednou a pak to beru do ruky okolo hřebíku.

Karle, zdá se mi že ty posuzuješ schopnosti druhých podle sebe. Ale divil by ses, co dokážou řadoví včelaři nadělat hovadin kolem léčení. Pletou si lahvičky M-1AER s Varidolem, nevědí jak seříznout hubičku, a že mají v dlani zahřívat a kape to samo, nepřečtou si návod. O různých prasárnách s fumigací bych mohl sepsat brožuru a to nevím zdaleka všechno. Jsou všichni chytrý jak rádio, pořád něco chtějí zlepšovat a principu nerozumí. Proto je tlak na komisionální léčení. Znám lidi z praxe, nebuď idealista. Většina blbců mlčí a moudře přikyvuje. A to nezmiňuji prosté lajdáctví spojené s nedostatkem času.

Karle, zdá se mi že ty posuzuješ schopnosti druhých podle sebe... Eman
.......
Je tak trochu omyl, že o diskutujeme pod blbě nazvaným vláknem. ( Obroda ČSV ...)
Pokud jsem pochopil správně původní myšlenku, tak ta zněla nějak v tom smyslu, že díky inf.technologiím nemusíme setrvávat ve standardu svého okolí, pokud nám nevyhovuje, ale že se můžou organizovat skupiny obdobně smýšlejících lidí, kteří budou navzájem spolupracovat, informovat se atd. M.j. při léčení.
Ten názor nezazněl jen tady, ale i ve VN v komentáři k minulému článku Z.Dukáta, a i jinde.

Bohužel, my tady u nás to musíme praktikovat taky. Pokud by jsme se spoléhali na strukturu ČSV při infomacích o moru, asi by jsme se nic nedozvěděli. Protože ta je v klidu a pro ní se nic vážného neděje, netřeba stahovat kalhoty. Takže zaplať pánbůh za internet a maily.

Karel

Musím súhlasiť s pánom Emanom !
Videl som už ako včelár zrezal celkom vrchnák a potom to očným kvapátkom naberal a pod.
Michal Seničan

< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
< Predmet: Re: Obroda Esv v nedohlednu. ........
< Dátum: 12.2.2007 08:08:12
< ----------------------------------------
< Karle, zdá se mi že ty posuzuješ schopnosti druhých podle sebe. Ale divil
< by ses, co dokážou řadoví včelaři nadělat hovadin kolem léčení. Pletou si
< lahvičky M-1AER s Varidolem, nevědí jak seříznout hubičku, a že mají v
< dlani zahřívat a kape to samo, nepřečtou si návod. O různých prasárnách s
< fumigací bych mohl sepsat brožuru a to nevím zdaleka všechno. Jsou všichni
< chytrý jak rádio, pořád něco chtějí zlepšovat a principu nerozumí. Proto je
< tlak na komisionální léčení. Znám lidi z praxe, nebuď idealista. Většina
< blbců mlčí a moudře přikyvuje. A to nezmiňuji prosté lajdáctví spojené s
< nedostatkem času.
<
<
<