Včelařská konference

Minulou zimu dosahovala teplota v několika dnech hodnoty-34°C.
Včely přežily bez vážnějších ztrát.

- nechcem byť uštipačný, ale uvedená teplota sa nevyskytla ani raz! Na Slovensku sú aj vyššie štíty a ani na tých tak hlboko mráz neklesol. Ja dlhé roky zapisujem denné a nočné teploty, ale posledný krát som sa stretol s teplotou -31°C od roku 1956 len 2 krát. Minulú zimu som zaznamenal najnižší bod -19°C, koncom januára, začiatkom februára a 1.marca. Včely nehynú z titulu nízkych teplôt, ale z titulu nízkych alebo zle uložených zásob - mimo zimujúci chumáč.

Konec roku 2006 byl dlouho teplý, včely nelétaly ale zato létaly vosy. Krajní včelstva byla soustavně oslabována útoky
vos. Při teplotě 5 °C vosy vynýšely jednu včelu za druhou.

- tento jav je v pôzdnu jeseň na včelniciach známy, hlavne keď v blízkosti je dobre chránené hniezdo ôs- Vespa germanica a teploty sú pod 5-6°C. Včely nelietajú, ale osám táto teplota a ak je slnko vyhovuje, potrebujú donášať ešte posledným larvám glycidy ale hlavne bielkoviny,t.j. svalovina z hrudi včiel. Tú však nezískavajú zo žijúcich včiel, ale už nežijúcich čerstvo odpadnutých včiel z dna úľa. Osy pozorujem pri návšteve vo včelstvách aj pred úľom , ale nikdy som nezaznamenal, aby včely lovili včely, vždy si odnášali svalovinu s čerstvo uhynutých včiel. Najväčšia naša osa naopak, loví živé včely (na letáči alebo na kvetoch alebo pri prílete do úľa. Stačí vybrať v tom čase podmetovú podložku, na ktorej vidíte len zbytky včiel, oddelená hlava, krídla, nožičky a brušká. Ak zoberiete bruško do ruky,poprípade aj lupu, uvidíte niečo zaujímavé. Bruško a na ňom tergit č.1 je otvorený a miesto za ním je prázdne, CHÝBA tam medový vačok- mední volátko,v ktorom mala včela zásobu potravy pre seba. Toto som doteraz nikdy nezaznamenal (nie je to ani v literatúre), pretože také niečo som nikdy nevidel. Tohoto roku som nálety ôs do úľov sledoval až do prvých dňoch, keď som nezaznamenal už žiadnu osu. Anton

Stačí vybrať v tom čase podmetovú podložku, na ktorej vidíte len zbytky včiel, oddelená hlava, krídla, nožičky a brušká.
Anton
....
To je ono. Pořád jsem nad tím koumal, kdo to dělá. Doufám, že se budu dozvídat nové věci po celý rok.

K těm teplotám - byl bych tolerantní. Za velkých mrazů při jasné obloze vím o velikých rozdílech podle uspořádání terénu a místa měření. Rozmezí až deseti stupňů. A nemusí jít o měření na fasádě domu.
Na fasádě domu jsem naměřili pod -30 asi před 20 lety. Měl jsem ještě staré úly, m.j. rámková míra asi 25*27 na studenou stavbu. V jednom volně postaveným úle vypadlo okénko a uteplivka a já jsem při obchůzce našel úl od severu nafoukaný sněhem. Rámky jsem očistil od sněhu, okénko přiklopil a nadával si. Včely přežily a na jaře měly dobrý rozvoj. A to tam byl z dnešního pohledu malý chomáček včel. Malý úl, málo včel.
Karel

To je ono. Pořád jsem nad tím koumal, kdo to dělá. Doufám, že se budu dozvídat nové věci po celý rok.

Keď už sme otvorili otázku ôs, zmienim sa i ďalšom škodcovi, ktorý decimuje, ale nie len práve uhynuté včely (podstata je vždy tá istá, čerstvá potrava je pre živočícha výhodnejšia), ale hlavne živé včely priamo zo zimného chumáča, pretože sa včely nedokážu brániť. Piskor bez rozdielu sa vyskytujúceho sa samostatného rodu (piskor nepatrí medzi hlodavce) druhu, sú živočíchy zamerané na bielkoviny živočíchneho pôvodu teda aj včely. Piskor, nemusí žiť neustále v úli, ale ak má možnosť tak do úľa prichádza aj niekoľko piskorov a chodia tam dovtedy, kým ešte včely žijú.
Ako rozlíšiť návštevníkov v úli len na podklade zbytkov na podnetovej podložke?
- to čo som napísal v predchádzajúcom komentári platí, ale je tam ešte niekoľko dôležitých ukazovateľov, ktoré môžu pomôcť rýchlejšie rozpoznať návštevníka v úli.
- zostatky včiel pri návšteve osy, sú na tom mieste, kde ich osa konzumovala

- asi 99% zadočiek po konzumácii uhynutých včiel je zo strany hrudi, čiže prvý tergit na jeho pravej strane je nahryznutý-otvorený a belie sa v ňom prázdny medový vačok.

-ešte jeden poznatok som získal na potvrdenie návštevníka v úli je, že medzi zbytkami včiel nachádzate nepravidelné výlučky exkrementy ako suché, hrboľaté nepravidelné.
Podľa týchto indícií môžete usúdiť, že do včelstva cez letáč vletujú osy (osa zemná, osa nemecká), ale preto sa nemusíte znepojovať, pretože osy v týchto prípadoch sú ako zdravotná polícia.

Horšie je to vtedy, ako som napísal vyššie, sú škodcovia z u hmyzožravcov. Preto popíšem odlišnosti, aby ste ihneď spotznali škodcu:

- piskor v úli je hotová katastrofa lebo ak navštevuje úľ aj viac jedincov, dokážu včelstvo zlikvidovať. Piskor môže žiť v úli aj dlhšiu dobu, no hniezdo si nerobí a neničí rámiky a nežerie med (ak nájdete na osamelých miestach vyjedený med a stopy po viečkach a stien buniek, robia to osy).

- piskor zbiera odpadnuté včely a včely zo zimujúceho chumáča a odnáša ich na jedno miesto tzv.hodovisko, kde ich čistí a požiera len hruď. Keď včelár opozdene nájde piskora v úli, je tam pekná kôpka pozostatkov z včiel- nohy , hlava, krídla, brušká a obyčajne silne zapáchajúca kopa exkrementov a moču, táto kôpka nemusí byť stále na mieste kde sú zbytky včiel, ale i na inom mieste.

- nechcem sa rozpisovať ako sa chrániť pred škodcom a ako ho likvidovať, ale čím skôr odstrániť piskora z úľa. Nebojte sa rozobrať úľ a zákonom chráneného nepriateľa vyhnať z úľa a vzápätí letáč prehradiť materskou mriežkou.

- No úľ sa nedostanú len osy a piskor ale i hlodavce z radu myšovitých, ktpré sa čas od času dostanú do úľov.Najčastejšie sú to: myš domáca, ale len vtedy keď chováme včely v napojení na hospodárske budovy, potom je rad rad ryšavky, ktorých je niekoľko druhov ale najčastejšie sa vyskytuje ryšyvka krovinná.

- myši ako také sú viac zamerané na peľové a medové zásoby ale i na uhynuté včely, no čo je najhoršie, samička sa ihneď spári pári a robí si v úli mohutné hniezdo. Takisto si urobí miesto na Najskôr zničí niekoľko plástov, kde nie sú včely alebo pod včelami, rozhrýza hlavne rámiky, uteplivky a ak to v úli nenájde prináša to z vonka, rozšíri letáč, čo včelár najskôr zbadá. Jej činnosť je v úli nežiadaná! Takisto si urobí miesto pre svoje výlučky.

- včelári často zaraďujú medzi myšovtvaré škodcov včiel aj hraboša poľného (Microtus arvalis Pall.), ale nepatrí vraj tam a čo je hlavné nie je škodcom včiel!!! Hraboš poľný je úplný vegetarián a reči, že sa rád sťahuje v jeseň do včelínov nie je pravda. Žije výhradne v zemných norách, a živí sa trávou aj v zime pod snehom. Anton

Piskoř je asi náš rejsek. Ryšavka bude asi naše myšice, třeba myšice
křovinná. Ty jsou třeba v lese, kde mám včelín, rezavě žluté na hřbetě s
tmavým pruhem. Tady musím konstatovat, že znalost, jak se před těmito
hlodavci a hmyzožravci chránit se asi objevuje ve vlnách. V číslech z 60 a
70 let jsem viděl ve Včelařství hodně dotazů, jak se bránit. V 70 a 80
letech to bylo automaticky uváděny v knihách s popisy včelařských
technologií, dokonce to bylo snad "vědecky" zjištěno a publikováno ve
Včelařství pracovníky VUVČ v Dole. Později se to zase z popisů technologií
včelaření a úlů vytratilo. No a nyní je zase doba, kdy o tom včelaři zase
často nevědí a ptají se, co proti vnikání těch živočichů do úlů dělat. Brzy
se to zase začne objevovat v popise včelařských technologií nebo v popisech
úlů, že je třeba zajistit, aby otvory do úlů neměly větší šířku než 6
milimetrů, tou se ani ten malinký rejsek neprotáhne. V dnešní době to chce u
většiny česen nejlépe asi kousek staré mateří mřížky nebo možná že by se
mohla speciální mřížka rovnou vyrábět.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 01, 2007 6:32 PM
Subject: Re: Vosy


> To je ono. Pořád jsem nad tím koumal, kdo to dělá. Doufám, že se budu
> dozvídat nové věci po celý rok.
>
> Keď už sme otvorili otázku ôs, zmienim sa i ďalšom škodcovi, ktorý
> decimuje, ale nie len práve uhynuté včely (podstata je vždy tá istá,
> čerstvá potrava je pre živočícha výhodnejšia), ale hlavne živé včely
priamo
> zo zimného chumáča, pretože sa včely nedokážu brániť. Piskor bez rozdielu
> sa vyskytujúceho sa samostatného rodu (piskor nepatrí medzi hlodavce)
> druhu, sú živočíchy zamerané na bielkoviny živočíchneho pôvodu teda aj
> včely. Piskor, nemusí žiť neustále v úli, ale ak má možnosť tak do úľa
> prichádza aj niekoľko piskorov a chodia tam dovtedy, kým ešte včely žijú.
> Ako rozlíšiť návštevníkov v úli len na podklade zbytkov na podnetovej
> podložke?
> - to čo som napísal v predchádzajúcom komentári platí, ale je tam ešte
> niekoľko dôležitých ukazovateľov, ktoré môžu pomôcť rýchlejšie rozpoznať
> návštevníka v úli.
> - zostatky včiel pri návšteve osy, sú na tom mieste, kde ich osa
> konzumovala
>
> - asi 99% zadočiek po konzumácii uhynutých včiel je zo strany hrudi, čiže
> prvý tergit na jeho pravej strane je nahryznutý-otvorený a belie sa v ňom
> prázdny medový vačok.
>
> -ešte jeden poznatok som získal na potvrdenie návštevníka v úli je, že
> medzi zbytkami včiel nachádzate nepravidelné výlučky exkrementy ako suché,
> hrboľaté nepravidelné.
> Podľa týchto indícií môžete usúdiť, že do včelstva cez letáč vletujú osy
> (osa zemná, osa nemecká), ale preto sa nemusíte znepojovať, pretože osy v
> týchto prípadoch sú ako zdravotná polícia.
>
> Horšie je to vtedy, ako som napísal vyššie, sú škodcovia z u
hmyzožravcov.
> Preto popíšem odlišnosti, aby ste ihneď spotznali škodcu:
>
> - piskor v úli je hotová katastrofa lebo ak navštevuje úľ aj viac
jedincov,
> dokážu včelstvo zlikvidovať. Piskor môže žiť v úli aj dlhšiu dobu, no
> hniezdo si nerobí a neničí rámiky a nežerie med (ak nájdete na osamelých
> miestach vyjedený med a stopy po viečkach a stien buniek, robia to osy).
>
> - piskor zbiera odpadnuté včely a včely zo zimujúceho chumáča a odnáša ich
> na jedno miesto tzv.hodovisko, kde ich čistí a požiera len hruď. Keď
včelár
> opozdene nájde piskora v úli, je tam pekná kôpka pozostatkov z včiel- nohy
> , hlava, krídla, brušká a obyčajne silne zapáchajúca kopa exkrementov a
> moču, táto kôpka nemusí byť stále na mieste kde sú zbytky včiel, ale i na
> inom mieste.
>
> - nechcem sa rozpisovať ako sa chrániť pred škodcom a ako ho likvidovať,
> ale čím skôr odstrániť piskora z úľa. Nebojte sa rozobrať úľ a zákonom
> chráneného nepriateľa vyhnať z úľa a vzápätí letáč prehradiť materskou
> mriežkou.
>
> - No úľ sa nedostanú len osy a piskor ale i hlodavce z radu myšovitých,
> ktpré sa čas od času dostanú do úľov.Najčastejšie sú to: myš domáca, ale
> len vtedy keď chováme včely v napojení na hospodárske budovy, potom je rad
> rad ryšavky, ktorých je niekoľko druhov ale najčastejšie sa vyskytuje
> ryšyvka krovinná.
>
> - myši ako také sú viac zamerané na peľové a medové zásoby ale i na
uhynuté
> včely, no čo je najhoršie, samička sa ihneď spári pári a robí si v úli
> mohutné hniezdo. Takisto si urobí miesto na Najskôr zničí niekoľko
plástov,
> kde nie sú včely alebo pod včelami, rozhrýza hlavne rámiky, uteplivky a ak
> to v úli nenájde prináša to z vonka, rozšíri letáč, čo včelár najskôr
> zbadá. Jej činnosť je v úli nežiadaná! Takisto si urobí miesto pre svoje
> výlučky.
>
> - včelári často zaraďujú medzi myšovtvaré škodcov včiel aj hraboša poľného
> (Microtus arvalis Pall.), ale nepatrí vraj tam a čo je hlavné nie je
> škodcom včiel!!! Hraboš poľný je úplný vegetarián a reči, že sa rád
sťahuje
> v jeseň do včelínov nie je pravda. Žije výhradne v zemných norách, a živí
> sa trávou aj v zime pod snehom. Anton

aby otvory do úlů neměly větší šířku než 6
milimetrů, tou se ani ten malinký rejsek neprotáhne. V dnešní době to chce u
většiny česen nejlépe asi kousek staré mateří mřížky nebo možná že by se
mohla speciální mřížka rovnou vyrábět.
Radim
.....
něco takového jsem snad i viděl prodávat v Křemencové. Ale já to vyřešil nákupem několika metrů pletiva ve čtvercovém rastru 8mm (je běžnější) a jednou jsem sehnal totéž v 5mm.
S tím 8mm jsem měl zpočátku obavy (to 5mm nebylo tak tuhé a včelám přkáželo), ale nemám s tím problémy. Z dlouhodobého pohledu jsem míval největší ztráty od myší, a teď pokud nejsem lajdák, tak jsem teď v pohodě. Zvláště, když mě Anton uklidnil, že "tamto" jsou zbytky po hodování vos.

Vláďa mi kdysi poradil, že síta do den dělá z olejových filtrů z náklaďáku. Já jsem si poté přinesl vzduchové filtry z autobusu. Ještě jsem je nepáral, ale jsou z plechu s kulatými otvory o průměru 8mm (většinou - více druhů).
Na očka jsem jednou kdysi z nouze použil narovnané sádrokartonické rohy - otvory asi 8 a 6mm v Al. plechu. Po narovnání vznikne pásek šíře asi 6cm.

Nejlepší by asi bylo, sehnat prosekávaný tvrdý plech (asi 1mm) pokud by se dal sehnat v pozinku. Měl jsem tady takový zbytek a s ním se dělalo nejlíp. Bylo to tuhé, samonosné a kdysi se z toho dělaly víka na kanálky atd.
Karel

8 milimetrů by mělo stačit na hlodavce, ale rejsek by se tím asi mohl
protáhnout, je menší než myš. Ale třeba někde rejsci nežijou, nevím.

R. Polášek

že je třeba zajistit, aby otvory do úlů neměly větší šířku než 6 milimetrů, tou se ani ten malinký rejsek neprotáhne.

V podstate je tá rada správna, ale zimný letáč nie je široký 6mm, ale vysoký a táto výška by mala byť 6mm. V literatúre je výška zimného letáča až 7 mm. Túto výšku som mal a mám na všetkých letáčových zástrčiek presnejšie povedané len som mal. lebo včely celodennou "prácou", dokážu zástrčku tak opracovať, že jej výšky je v niektorých miestach aj 9 mm. Ani piskorov-rejskov zas tak veľa na včelniciach nežije a môžu prejsť roky a včelstvá prezimujú v pokoji. Jedno zimné obdobie som pozoroval, ako dva piskori vbehli do letáča dnu o chvíľu von, prístup na leták mali volný. Nastavil som pastu a rejsky chytil. Výška lebky bola 5 mm a šírka 6 mm, teda viac plochá, ako vysoká. V takomto prípade ani 6 mm vysoký zimný leták (a ešte ak je včelami opracovaný) nezabráni vniknúť piskorovi do úľa. Ak si "zaumieni" mišica-rašavka dostať cez letáč do úľaalebo na inom mieste úľa, tá si pomôže vyhryzením otvoru.
Včelstvá sú chránené dobre na vyšších kovových podstavcoch.

Zdravím Antone! Hledal jsem včera pro kamaráda v archivu nějaký článek o chovu matek a při tom jsem narazil na tvůj článek o chovu matek z větších vajíček, který ti vyšel ve Včelárovi a už je to dost dlouho.Zajímalo by mě jestli stále tímto způsobem chováš a jak se to to osvědčilo, hodnoceno s odstupem několika let. Já jsem tento způsob trochu zkoušel hned jak s ním prof. Hejtmánek seznámil veřejnost. Docela se i dařilo, ale na medných výnosech to nebylo znát a proto jsem s ním asi po dvou letech přestal. Od těch dob jsem také alergický na jednoplástové izolátory, které skončily v popelnici. Dnes však chov matek provádím v ležanech v kterých jde vše jednodušeji a pohodlněji. Proto mě zajímá tvůj názor na onen způsob a já bych zase cvičně jednu serii zkusil. Díky za odpověď. Nejen tobě ale i všem na konferenci hodně zdraví a radosti z chovu včel.
Zdraví R. Stonjek
R. Stonjek

Zdravím Antone! Hledal jsem včera pro kamaráda v archivu nějaký článek o chovu matek a při tom jsem narazil na tvůj článek o chovu matek z větších vajíček, který ti vyšel ve Včelárovi a už je to dost dlouho.Zajímalo by mě jestli stále tímto způsobem chováš a jak se to to osvědčilo, hodnoceno s odstupem několika let. Já jsem tento způsob trochu zkoušel hned jak s ním prof. Hejtmánek seznámil veřejnost. Docela se i dařilo, ale na medných výnosech to nebylo znát a proto jsem s ním asi po dvou letech přestal. Od těch dob jsem také alergický na jednoplástové izolátory, které skončily v popelnici. Dnes však chov matek provádím v ležanech v kterých jde vše jednodušeji a pohodlněji. Proto mě zajímá tvůj názor na onen způsob a já bych zase cvičně jednu serii zkusil. Díky za odpověď. Nejen tobě ale i všem na konferenci hodně zdraví a radosti z chovu včel.
Zdraví R. Stonjek

Zdravím Antone! Hledal jsem včera pro kamaráda v archivu nějaký článek o chovu matek a při tom jsem narazil na tvůj článek o chovu matek z větších vajíček, který ti vyšel ve Včelárovi a už je to dost dlouho.Zajímalo by mě jestli stále tímto způsobem chováš a jak se to to osvědčilo, hodnoceno s odstupem několika let. Já jsem tento způsob trochu zkoušel hned jak s ním prof. Hejtmánek seznámil veřejnost. Docela se i dařilo, ale na medných výnosech to nebylo znát a proto jsem s ním asi po dvou letech přestal. Od těch dob jsem také alergický na jednoplástové izolátory, které skončily v popelnici. Dnes však chov matek provádím v ležanech v kterých jde vše jednodušeji a pohodlněji. Proto mě zajímá tvůj názor na onen způsob a já bych zase cvičně jednu serii "zkusil. Díky za odpověď. Nejen tobě ale i všem na konferenci hodně zdraví a radosti z chovu včel.
Zdraví R. Stonjek
Ahoj R., pripravujem kompletný článok o chove matiek na podklade získavania hmotnejších vajíčok a tým larvičiek, pretože chov matiek z vajíčka bol dávnejšie zavrhnutý. Hmotnejšie vajíčka získavam pomocou jednoduchého izolátora max. pre položenie 150-200 vajíčok,plástik je jednostranný, najlepšia je vystavaná MS alebo plástik raz zaplodovaný. Je to výhoda pri zhrňovaní nožom steny bunky nad larvičkami, ktoré sa brkom jedinečne odoberajú (24 až 36 hod, prečo, vysvetlím inokedy).
Robustnosť matky je v jej význame dolhodobého kladenia vajíčok a nie v tom ,že včelstvo prináša viac medu. Musíme si uvedomiť jedno (čo tvrdím už niekoľko rokov), mimoriadne výnosy posledných rokov sú zapríčinené jedinečnými teplými rokmi (včela je dieťa slnka), a nie tým že včelári sú lepší od minulosti a ani tým, že máme "jedinečné" úle, majú k dispozícii 6-8 debničiek a pod.
Včelári boli aj v minulosti šikovní a je veľmi mnoho včelárov, ktorí v tých istých úľoch "dorábajú" vysoké znášky tak ako v tých najnovších. Pravda je aj v tejto otázke relatívna.
Už niekoľko rokov chov matiek robím v úľoch ležanoch, tzv.úľ "harmonika" na 32 rámikov,a robím v ňom od získania chovného materiálu, vlastného chovu, dochov MB v tom istom včelstve pri matke., Pre chov mám altánok, so sedadlom a pri ruke čo k chovu potrebujem. Keďže prelarvovanie a odoberanie zav.MB robím každých 5 dní zastrešenie je výhodné, lebo nemôžem si päťdňový cyklus prerušiť. Je to veľmi dobré riešenie. Anton

Já to sleduji ji6 rok a nennišší teplota na Hané byla 23,ledna 2006 a to -22°C ale také jsem měl na teploměru 34°ale já mám dva vedle sebe a to byl nově koupený, ten plastový výšky asi 50cm a ten ukazuje dobře jen při 20° Tak pozor na ně.

Pepan

P.S. Pokud je ale ze Světlé Hory, tak je to víc než možné Je to totiž nejchladnější místo v republice a i v bývalém ČSSR.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Vosy
> Datum: 01.1.2007 16:43:13
> ----------------------------------------
> Minulou zimu dosahovala teplota v několika dnech hodnoty-34°C.
> Včely přežily bez vážnějších ztrát.
>
> - nechcem byť uštipačný, ale uvedená teplota sa nevyskytla ani raz! Na
> Slovensku sú aj vyššie štíty a ani na tých tak hlboko mráz neklesol. Ja
> dlhé roky zapisujem denné a nočné teploty, ale posledný krát som sa stretol
> s teplotou -31°C od roku 1956 len 2 krát. Minulú zimu som zaznamenal
> najnižší bod -19°C, koncom januára, začiatkom februára a 1.marca. Včely
> nehynú       z titulu nízkych teplôt, ale z titulu nízkych alebo zle uložených
> zásob - mimo zimujúci chumáč.
>
> Konec roku 2006 byl dlouho teplý, včely nelétaly ale zato létaly vosy.
> Krajní včelstva byla soustavně oslabována útoky
> vos. Při teplotě 5 °C vosy vynýšely jednu včelu za druhou.
>
> - tento jav je v pôzdnu jeseň na včelniciach známy, hlavne keď v blízkosti
> je dobre chránené hniezdo ôs- Vespa germanica a teploty sú pod 5-6°C. Včely
> nelietajú, ale osám táto teplota a ak je slnko vyhovuje, potrebujú donášať
> ešte posledným larvám glycidy ale hlavne bielkoviny,t.j. svalovina z hrudi
> včiel. Tú však nezískavajú zo žijúcich včiel, ale už nežijúcich čerstvo
> odpadnutých včiel z dna úľa. Osy pozorujem pri návšteve vo včelstvách aj
> pred úľom , ale nikdy som nezaznamenal, aby včely lovili včely, vždy si
> odnášali svalovinu s čerstvo uhynutých včiel. Najväčšia naša osa naopak,
> loví živé včely (na letáči alebo na kvetoch alebo pri prílete do úľa. Stačí
> vybrať v tom čase podmetovú podložku, na ktorej vidíte len zbytky včiel,
> oddelená hlava, krídla, nožičky a brušká. Ak zoberiete bruško do
> ruky,poprípade aj lupu, uvidíte niečo zaujímavé. Bruško a na ňom tergit č.1
> je otvorený a miesto za ním je prázdne, CHÝBA tam medový vačok- mední
> volátko,v ktorom mala včela zásobu potravy pre seba. Toto som doteraz
> nikdy nezaznamenal (nie je to ani v literatúre), pretože také niečo som
> nikdy nevidel. Tohoto roku som nálety ôs do úľov sledoval až do prvých
> dňoch, keď som nezaznamenal už žiadnu osu. Anton
>
>
>