Včelařská konference

Zniženie vynosu bolo podla slov pana Cermaka sledovane dva roky. Riesenie,
ktore tam vsak ponukal je podla mna horsia varianta ako pokles produkcie
medu o 10%. Pracovat s plodiskom, kt. RM je ina ako v medniku je
problematicke minimalne kvoli obmene diela.
Ak v 10 ramikovom plodisku nahradim v juli 3 plasty medzistienkami s tym ze
vcely ich na jar dostavaju, tak ich donutim zimovat len na 7 ramikoch a to
uz mozem zabudnut / pri tejto sile vcelstva / na skoru jarnu znasku -
repka.
Obmena len 30% diela rocne je podla mna nedostatocna.


P.S. O výhodách a nevýhodách NN vcelárenie sa uz pisalo v minulosti. Skus
preto zalistovat v archve.

Matej

>> Rád by som vedel vaše názory na nízkonadstavkové včelárenie v
>> tenkostenných neuteplených úľoch.




<Právě minula v Praze výstava, na které Dr. Ing. Kamler, ředitel
<Výzkumného ústavu včelařského, hovořil přesně na toto téma.

<Nakolik jsem si stihl udělat pár poznámek, tak zde přetlumočím jeho
<slova:

<Třikrát jsem zaváděl do svého soukromého včelařského provozu
<nízkonástavkové úly, ale pokaždé jsem je po čase zase zrušil - a to
<kvůli prokazatelně nižšímu mednému výnosu, který dávala včelstva v
<nich usazená při srovnání se včelstvy usazenými v nástavkových úlech s
<vysokými plásty (na stejném stanovišti).

<Pokusy, které prováděl výzkumný ústav (pobočka v Zubří?), prokázaly,
<že včelaření v nízkonástavkových úlech dává výnos o 10 procent nižší
<než včelaření na vysokém plástu (nástavkového úlu). Podotkl, že
vzemědělské výrobě se <snížení výnosu o desetinu považuje za velice
<významné.

<Za příčinu sníženého výnosu z jarní snůšky u nízkonástavkového
<včelaření považuje Dr. Kamler to, že 11 - 15 procent prostoru v
<chumáči zabírají horní a dolní loučky a mezinástavkové mezery. V
<kritickém období časného jara, kdy včely plodují a vyhřívají plod,
<musejí zahřívat i tento mrtvý prostor přechodu mezi nástavky, který
<sice zahřívají, ale nemohou jej využít pro plodování. Je pochopitelné,
<že na vysokém plástu se tento efekt zahřívání mrtvého prostoru
<nevyskytuje.

> Pracovat s plodiskom, kt. RM je ina ako v medniku je problematicke
> minimalne kvoli obmene diela.

Používá se to ve světě běžně (Dadant). Mimochodem českou modifikaci
používá i autor Včelařské encyklopedie na CD (URL je v seznamu
včelařských webů).

> Ak v 10 ramikovom plodisku nahradim v
> juli 3 plasty medzistienkami s tym ze vcely ich na jar dostavaju,
> tak ich donutim zimovat len na 7 ramikoch

Tady je možná nějaké nedorozumění. Mám za to, že ty mezistěny včely
vystavěj při zimním krmení (koncem července - začátkem srpna).

> a to
> uz mozem zabudnut / pri tejto sile vcelstva / na skoru jarnu znasku -
> repka.

Je to otázka - když vezmeme v úvahu, že se jedná o vysoké plásty, tak
i na sedmi takových může zimovat včelstvo dostatečné síly. Konec konců
- na kolika plástech sedí včelstvo v 10ti rámkovém Langstrothu? A
dáme-li do Langstrothova půdorysu rámky s rozšířenou roztečí, jak jsou
na ně zvyklí ti, kteří používali moderní nízkonástavkový Optimal, tak
se do nástavku Langstrothova půdorysu vejde s bídou (tj. bez
manipulační mezery) rámků pouze devět. Tedy na více než na sedmi
plástech tam včelstvo v zimě asi sedět nebude.


> Obmena len 30% diela rocne je podla mna nedostatocna.

To je otázka k věčné diskuzi... Někteří budou přísahat na každoroční
obměnu ne-li celého ;-) tak alespoň poloviny díla, jiní mají ve
včelách běžně plásty staré deset a více let - a taky včelaří.
Vzpomeňme na článek o českých profesionálních včelařích v Kanadě (ve
Včelařství před pár lety). Tam používají plásty úplně černé a
používají je dokud se nerozpadne rámek. A nemají s tím prý žádné
negativní zkušenosti.



J. P. Baudiš