78400
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Baudis Jan P. --- 11. 2. 2002
Re[2]: nosema ( Eman + Pavel )
>>Prolety - i v PS úlech mohou být očka, která je možno na zimu >>otevřít. Tím > se vyruší zateplovací efekt PS stěn. V takovém případě se všechna > očka otevírají na zimu a úplně se zavřou na jaře - a tím začne > fungovat zateplující efekt PS stěn. J.P.Baudys
> Na tohle bych se rád podíval podrobněji. Ze své "stavařské" praxe > vím, že tepelné ztráty způsobené přiměřeným větráním začínají být u > rodinného domku srovnatelné se ztrátami stěnami teprve tehdy, když > domek je zateplen alespoň 15 cm polystyrenu. Jinak jsou tepelné > ztráty stěnami větší. U úlu to může být trochu jinak, ale by dobré > vědět, jak to je. Co když ponechání otevřených oček u PS > nepředstavuje tak velký únik tepla, jak si myslíme?
Měl jsem na mysli otevřená očka ve všech nástavcích a to v průběhu zimování, tedy když nejsou obsednuta a větrání úlu nemůže být včelami regulováno. Pak úlem v podstatě proudí vzduch - úl je dostatečně větrán a jako takový je chladný a relativně suchý.
(Mimochodem očka připadají z praktických důvodů v úvahu u úlu s PS stěnou tak do 5 cm.)
Nicméně i tak může být v PS úle větší teplo než v tenkostěnném dřevěném úle s mokrými stěnami. Měl jsem tedy minule spíše napsat, že otevřená očka částečně(!) vyruší efekt PS stěny.
Pravdou je, že v PS úle může být vzduch velice vlhký. Stěny jsou suché (protože vnitřní stěna úlu má stejnou teplotu jako vnitřní vzduch, a tedy se na nich nekondenzuje vzdušná vlhkost), a tak vzduch může nabývat vysokých hodnot vlhkosti. (Mj. také kvůli rosnému bodu - teplejší vzduch pojme více vzdušné vlhkosti, studený vzduch v chladných úlech je už kvůli rosnému bodu přirozeně sušší.) Ing. Smělý považuje za nutné, aby strůpek byl dobře průvzdušný. Když zkusil na strůpek položit igelit - byla to katastrofa. Průnik vlhkosti stropem z nasypaných granulí PS plní funkci jakéhosi regulovaného větracího očka.
Dalším způsobem, jak řešit vysokou úlovou vlhkost v PS úlech je speciální konstrukce česna. Vnitřní česna jsou v úlovém systému ing. Smělého dvě: velké vede z boku přímo do meziplástových uliček a včely ho díky nízkému podmetu mohou samy regulovat. Druhé menší je vlastně štěrbinou, která vede do první meziplástové uličky (mezi přední stěnou a 1. plástem), která často není obsednutá a tedy toto česno není regulované, studený vzduch ochlazuje přední vnitřní stěnu, na které se intenzivně sráží vnitřní úlová vlhkost a voda kape ven - tím je vlhkost odváděna z úlu. (Sám toto nemám vyzkoušeno, používá to ing. Smělý dlouhá léta.)
> Je > to v podstatě čistě fyzikální problém, takže by to mělo jít vypočítat. Z > biologie je treba znat snad jen optimalni vlhkost v ule (v prostoru mimo > chumáč) - bude velkou chybou uvazovat max. 60%, jako u rodinného domku?
Problém asi bude asi v tom - jestli vnitřní vlhkost řešit jako relativní či absolutní vlhkost (rosný bod - závislost relativní vlhkosti nejen na množství vody ve vzduchu, ale také na teplotě a tlaku), jestli si to ještě pamatuji správně ze školy z hodin fyziky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 187
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu