76367

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Eman (84.244.110.98) --- 9. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Přesně tak. Myslím, že likvidaci polystyrenu příliš dramatizujete. Pálení starých zapropolisovaných a několikrát nalakovaných úlů vyrobí větší množství škodlivin. A kolik je tady mrazáků, ledniček a zateplených domů atd. ? Dělá si s tím někdo starosti? A těch pár PS úlů, které chytly mor? V nejhorším se rozloží, srovnají a odvezou do spalovny. "Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko?" :-)

------------------------------
>A viděl jsi už čoud z jiných než polystyrenových úlů při
>pálení moru? Nevím, ale to, že se uvolňuje z polystyrenu
>viditelně černější kouř neznamená, že je jedovatější než dřevo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Taky si to myslím.
Jinak pokud jde o plastické hmoty zaručeně neobsahující chlór a obecně
halogeny, jako je běžný polystyren, tak ty se dají poměrně čistě spálit v
moderním zplynovacím kotli na dřevo nebo uhlí, podmínka je, aby byly
přimíseny k standartnímu palivu, spíše dřevu než uhlí tak do 5 až 10 %. Za
těchto podmínek regulace přívodu vzduchu těchto kotlů dokáže přivést
dostatečné množství vzduchu, takže dřevo i s tím polystyrenem shoří bez
sazí a bez vzniku nějakých produktů nedokonalého spalování plastu. Taky do
těch 10 % v tom kotli nezatečou tam, kde nemají. Výrobci těch kotlů o tom
raději běžně nemluví, protože jinak by další lidé ztratili zábrany a pálili
v těchto kotlích všechny plastové věci, co jim padnou pod ruku včetně PVC a
dalších plastů s obsahem halogenů. A to je i v tom zplynovacím kotli
průšvih, ani to zplynování nezabrání při tom spalování vzniku dioxinů.
Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na principu
takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly zlikvidovat
polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně ekologičtěji než
při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých 100 -
200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 8:35 PM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> Přesně tak. Myslím, že likvidaci polystyrenu příliš dramatizujete. Pálení
> starých zapropolisovaných a několikrát nalakovaných úlů vyrobí větší
> množství škodlivin. A kolik je tady mrazáků, ledniček a zateplených domů
> atd. ? Dělá si s tím někdo starosti? A těch pár PS úlů, které chytly mor?
V
> nejhorším se rozloží, srovnají a odvezou do spalovny. "Nač stahovat
> kalhoty, když brod je ještě daleko?" :-)
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


Od: Radim Polasek:
> Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na principu
> takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly zlikvidovat
> polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně ekologičtěji než
> při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých 100 -
> 200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.
.......
To má chybu na kráse. Sám bych by jsi byl asi proto aby se omezila manipulace a tím pádem rozšíření moru a tudíž úly - co nejkratší cestou do ohně.

V létě a hlavně v suchu se moc ani chráněně pálit nedá. Žně, sucho, les ... prostě při pálení moru většinou asistuje nějakej přizvanej záchranář (hasič) a dělá dozor. Ten sdělí kde a když si není jistej (blízko les nebo něco chytlavého), zavolá stříkačku než se to zapálí.

Radime, takových i třeba jen pět Budečáků naráz je fire jak hrom. Nějakých 100 nebo 200 W by bylo zbytečných. Prostě hromada a .... možná maximálně obehnat plechy kvůli rozšíření ohně.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Přirozeně nějaký pohyblivý hořák, třeba převážený třeba na přívěsu za autem
až k těm úlům.. 100 200 wattů příkon na ventilátorty, které by do toho ohně
foukaly vzduch, takže i ty polystyrenové nastavky rozumně prokládané třeba
dřevem by shořely bez čoudu stejně jako přikládané v tom stacionárním
zplynovacím kotli. Až ten čoud z volného spalování úlů bude podstatně vadit,
tak možná něco takového vznikne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 1:05 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Od: Radim Polasek:
> Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na
principu
> takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly zlikvidovat
> polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně ekologičtěji
než
> při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých 100 -
> 200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.
.......
To má chybu na kráse. Sám bych by jsi byl asi proto aby se omezila
manipulace a tím pádem rozšíření moru a tudíž úly - co nejkratší cestou do
ohně.

V létě a hlavně v suchu se moc ani chráněně pálit nedá. Žně, sucho, les ...
prostě při pálení moru většinou asistuje nějakej přizvanej záchranář (hasič)
a dělá dozor. Ten sdělí kde a když si není jistej (blízko les nebo něco
chytlavého), zavolá stříkačku než se to zapálí.

Radime, takových i třeba jen pět Budečáků naráz je fire jak hrom. Nějakých
100 nebo 200 W by bylo zbytečných. Prostě hromada a .... možná maximálně
obehnat plechy kvůli rozšíření ohně.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Honza Jindra (84.244.102.138) --- 11. 8. 2006
frekvenční měnič

Potřebuju pro medomet frekvenční měnič. Pokud jste si někdo odkoupil od př. Mikšovkého měnič a jeho použití jste si rozmyslel, prosím, neodprodal by jste mi ho?
jan.jindra/=/centrum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek HUBAČ (e-mailem) --- 13. 8. 2006
poptávka frekvenční měnič

Vážení přátelé,
scháním pro sebe frekvenční měnič na medomet, nejlépe od firmy
ControlTech s.r.o. . Přítel Mikšovský, z této firmy, ještě vloni
nabízel výprodejové typy SCC 160. Pokud někdo z Vás máte a nebudete ho
potřebovat, nebo by jste věděli o jiném typu stačí pro výkon 0,37kW budu
Vám vděčný.
Předem děkuji


MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Friday, August 11, 2006 5:35 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Přirozeně nějaký pohyblivý hořák, třeba převážený třeba na přívěsu za
autem
až k těm úlům.. 100 200 wattů příkon na ventilátorty, které by do toho
ohně
foukaly vzduch, takže i ty polystyrenové nastavky rozumně prokládané
třeba
dřevem by shořely bez čoudu stejně jako přikládané v tom stacionárním
zplynovacím kotli. Až ten čoud z volného spalování úlů bude podstatně
vadit,
tak možná něco takového vznikne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 1:05 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Od: Radim Polasek:
> Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na
principu
> takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly
zlikvidovat
> polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně
ekologičtěji
než
> při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých
100 -
> 200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.
.......
To má chybu na kráse. Sám bych by jsi byl asi proto aby se omezila
manipulace a tím pádem rozšíření moru a tudíž úly - co nejkratší cestou
do
ohně.

V létě a hlavně v suchu se moc ani chráněně pálit nedá. Žně, sucho, les
...
prostě při pálení moru většinou asistuje nějakej přizvanej záchranář
(hasič)
a dělá dozor. Ten sdělí kde a když si není jistej (blízko les nebo něco
chytlavého), zavolá stříkačku než se to zapálí.

Radime, takových i třeba jen pět Budečáků naráz je fire jak hrom.
Nějakých
100 nebo 200 W by bylo zbytečných. Prostě hromada a .... možná maximálně
obehnat plechy kvůli rozšíření ohně.


_gp_
http://vindex.ic.cz


__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 13. 8. 2006
Re: poptávka frekvenční měnič

Frekvenčních měničů je v nabídce plno, akorát pro jejich vnitřní řízení se
nepoužívají nějaké vysokosériové a tudíž levné specializované součástky, ale
firmy si je většinou konstruují samy. Podle toho taky vypadá i jejich vysoká
cena.
Hned z první obrazovky vyhledávače vypadly tyto slibné stránky:
http://www.avetop.cz/automatizace/Menu/LG/FM.htm
http://www.seplast.cz/frekvencni-menice.htm
http://www1.siemens.cz/ad/current/04_data/downloads/c090portals/pohony/pohon
y_prospekty/Pohony_prospekt_04_2006_cz.pdf
http://www.elprodrive.cz/frekvencni_menice_cf.html
nebo z druhé ruky
http://elektrika.cz/bazar

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 2:40 PM
Subject: poptávka frekvenční měnič


Vážení přátelé,
scháním pro sebe frekvenční měnič na medomet, nejlépe od firmy
ControlTech s.r.o. . Přítel Mikšovský, z této firmy, ještě vloni
nabízel výprodejové typy SCC 160. Pokud někdo z Vás máte a nebudete ho
potřebovat, nebo by jste věděli o jiném typu stačí pro výkon 0,37kW budu
Vám vděčný.
Předem děkuji


MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Janšta (212.71.138.132) --- 14. 8. 2006
Re: poptávka frekvenční měnič

Můžu Vám nabídnout frekvenční měniče (nejen) od firmy Siemens. 370W nabízím včetně digitálního ovl. panelu za cca 3700,- bez DPH. Ihned k dodání. Profesionálně je dodávám - cca 10 výrobců.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

Jaksi nemohu strávit efektivnost používání měniče u pohonu na medomet 3700-10000 Kč se mi zdá příliš vysoká částka na zařízení které je v provozu hodinu nebo dvě čistého času za den a to nejdéle 3 týdny v roce Podle mne energeticky náročnější řešení musí být pak levnější
V RADIO TECHNIKOVI DOSTANETE STAVEBNICI PRO KOMUTÁTOROVÁ MOTORY ZA 400 Kč nabízí se k použití reostat z odporů nebo i vodní dodnes ho vidím používat u kolotočů. MĚ KAMARÁD VYROBIL stmívač za 150 kč, ale zatím to nemám v kupě samostatný motor jde dobře UVIDÍM

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Janta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?
> Datum: 14.8.2006 11:40:45
> ----------------------------------------
> Můžu Vám nabídnout frekvenční měniče (nejen) od firmy Siemens. 370W nabízím
> včetně digitálního ovl. panelu za cca 3700,- bez DPH. Ihned k dodání.
> Profesionálně je dodávám - cca 10 výrobců.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 14. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

Od: <Josef.Mensik:

> Jaksi nemohu strávit efektivnost používání měniče u pohonu na medomet 3700-10000
> Kč se mi zdá příliš vysoká částka na zařízení které je v provozu hodinu nebo dvě
> čistého času za den a to nejdéle 3 týdny v roce Podle mne energeticky náročnější
> řešení musí být pak levnější
....

Já myslel, že se zájmem včelařit je také zájem mít trochu vybavení na úrovni? :-) Ono fr. měnič není triaková regulace. S fr. měničem jsou možnosti daleko větší. (regulace dalších as. pohonů a motorů)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 15. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

Nic proti vysoké úrovni vybavení ale na jedné straně ale na druhé straně se bavíme o nízkých výkupních cenách medu podle mne je nutné najít co nejlevnější , nejmodernější , nejvzhlednější , nejlevnější a nejvýkonnější řešení které nám umožní zpracovat co nejvíce plástů a to co nejlépe
možnosti měniče asi běžný včelař těžko využije protože tomu nerozumí a volat pak na vše elektrikáře ?
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?
> Datum: 14.8.2006 16:51:56
> ----------------------------------------
> Od: <Josef.Mensik:
>
> > Jaksi nemohu strávit efektivnost používání měniče u pohonu na medomet
> 3700-10000
> > Kč se mi zdá příliš vysoká částka na zařízení které je v provozu hodinu nebo
> dvě
> > čistého času za den a to nejdéle 3 týdny v roce Podle mne energeticky
> náročnější
> > řešení musí být pak levnější
> ....
>
> Já myslel, že se zájmem včelařit je také zájem mít trochu vybavení na úrovni?
> :-) Ono fr. měnič není triaková regulace. S fr. měničem jsou možnosti daleko
> větší. (regulace dalších as. pohonů a motorů)
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Jan Cervenka (e-mailem) --- 15. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

Dne úterý 15 srpen 2006 11:12 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Nic proti vysoké úrovni vybavení ale na jedné straně ale na druhé straně
> se bavíme o nízkých výkupních cenách medu podle mne je nutné najít co
> nejlevnější , nejmodernější , nejvzhlednější , nejlevnější a nejvýkonnější
> řešení které nám umožní zpracovat co nejvíce plástů a to co nejlépe
> možnosti měniče asi běžný včelař těžko využije protože tomu nerozumí a
> volat pak na vše elektrikáře ? pepan

DD,

no a votom toprave je. Pokud mam svuj krasny stary medomet na kliku, jsem
schopen ve 2 lidech za den vybrat a vytocit 5-10 vcelstev. A to hodne medu
zustava v plastech. S automatickym medometem se podle mne stihne vytacet
podstatne vice. A tady je ta efektivita investice. Ovsem pokud bych byl
nezamestnany , ktery je ochoten se za 50 Kc sedrit do umoru, pak tohle asi
volba nebude a bude lepsi zustat u kliky.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
A.Turcani (213.81.173.42) --- 15. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

Priateľ Honza
Jana svojom trojrámikovom medomete s kľukou vytočiť, samozrejme vybrať plásty z úľa, preniesť do medárne, odviečkovať a na medomete s voľnobehom vytočiť, vrátiť vytočené plásty do včelstva za 1 hod. dve včelstvá alebo dve debničky z jedného včelstva, v ktorých je 2 x deväť plástov. V medárni mám upravenú linku s odviečkovacím stolom, medometom a veľkoobjemovým cedidlom. Konkrétnu odpoveď nájdete na WWW.vcely.sk v článkoch:Veľkoobjemové cedidlo, Oviečkovací stôl a Úprava medometu na voľnobeh. Anton Na dopyty odpoviem na Konferencii.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

Když je tady takový ohlas na ty frekvenční měniče, chtěl bych upozornit na
jednu možnost. Jako frekvenční měnič vlastně funguje každý nízkofrekvenční
zvukový výkonový zesilovač. Stačí tedy pouštět do vstupu zesilovače
jednoduchým nízkofrekvenčním generátorem příslušný signál, v zesilovači se
signál výkonově zesílí a na výstupu zesilovače se místo reproduktorových
beden připojí transformátor, který nízké napětí přetransformuje na 220 voltů
pro běžný asynchronní jednofázový elektromotor. Z hlediska účinnosti, váhy a
ceny není prakticky problém do 50 - 100 wattů výkonu. Do cca 400 wattů je
problém jednak získat dostatečně levně stejnosměrný proud pro napájení toho
zesilovače a ten výstupní transformátor je už poměrně těžký a drahý. Nad
nějakých 600 800 wattů je už pravděpodobně výhodnější klasický frekvenční
měnič pracující na impulzním principu.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 15. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

Od: Radim Pol??ek_

> Když je tady takový ohlas na ty frekvenční měniče, chtěl bych upozornit na
> jednu možnost. Jako frekvenční měnič vlastně funguje každý nízkofrekvenční
> zvukový výkonový zesilovač. Stačí tedy pouštět do vstupu zesilovače
> jednoduchým nízkofrekvenčním generátorem příslušný signál, v zesilovači se
> signál výkonově zesílí a na výstupu zesilovače se místo reproduktorových
> beden připojí transformátor, který nízké napětí přetransformuje na 220 voltů
> pro běžný asynchronní jednofázový elektromotor. Z hlediska účinnosti, váhy a
> ceny není prakticky problém do 50 - 100 wattů výkonu. Do cca 400 wattů je
> problém jednak získat dostatečně levně stejnosměrný proud pro napájení toho
> zesilovače a ten výstupní transformátor je už poměrně těžký a drahý. Nad
> nějakých 600 800 wattů je už pravděpodobně výhodnější klasický frekvenční
> měnič pracující na impulzním principu.
.......

Nojo, ale jak budeš tím zesilovačem regulovat otáčky motora resp. kmitočet mezi 1-50 Hz? Bereš v potaz, že u transformátoru platí vztah na poměr vstupního a výstupního kmitočtu vzhledem k závitům cívek tak jak na napětí?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

Zesilovač jen zesiluje a to kmitočet, jaký do něho vstupuje. Když do něho
půjde 50 hertz, tak se motor bude točit stejně rychle jako v síti. když 30,
tak se bude točit pomaleji, když 80, tak rychleji. Atd....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 15, 2006 11:53 PM
Subject: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?


.......

Nojo, ale jak budeš tím zesilovačem regulovat otáčky motora resp. kmitočet
mezi 1-50 Hz? Bereš v potaz, že u transformátoru platí vztah na poměr
vstupního a výstupního kmitočtu vzhledem k závitům cívek tak jak na napětí?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 16. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

Od: Radim Pol??ek :

> Zesilovač jen zesiluje a to kmitočet, jaký do něho vstupuje. Když do něho
> půjde 50 hertz, tak se motor bude točit stejně rychle jako v síti. když 30,
> tak se bude točit pomaleji, když 80, tak rychleji. Atd....
....

Nejsem elekrotechnik, ale vím, že transformátor potřebuje jaksi určitý kmitočet aby jsi ho rozkmital a aby tedy fungoval. A navíc, jestli máš trafo 24/230v, tak jestli při 24 bude kmitat 50Hz na výstupu bude kmitočet přibližně desetinásobný.

Nejsem přímo elekrtrotechnik elektronik a rád bych odradil spíš včelaře jaksi dětinsky se zabývat dnes hotovýma věcma.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Eman (84.244.110.98) --- 16. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

Gusto to už se nedá vydržet. Vrať se prosím tě k tomu, čemu snad rozumíš (ke včelám) a nepiš takové krávoviny, které jsou jasné žákovi základní školy. Díky že na moji poznámku nebudeš reagovat a zapomeneš na to.

>....jestli máš trafo 24/230v, tak jestli při 24 bude kmitat 50Hz na výstupu bude kmitočet přibližně desetinásobný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
KOZLÍK (194.212.232.6) --- 16. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

Většina transformátorů s kovovým jádrem je konstruovaná na 50 Hz a výstup tedy bude také 50Hz.Při změně kmitočtu se bude měnit hlavně účinnost transformace.Na vyšší kmitočty je pak nutno použít feritová jádra.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 16. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

> Od: KOZL?K:

> Většina transformátorů s kovovým jádrem je konstruovaná na 50 Hz a výstup
> tedy bude také 50Hz.Při změně kmitočtu se bude měnit hlavně účinnost
> transformace.Na vyšší kmitočty je pak nutno použít feritová jádra.
......

Já to zase samozřejmě popletl. A to v tom smyslu, že jsem kdysi špekuloval jak ovládat pohodlněji mého 50-ti rámkového "brouka". No narazil jsem na možnost ovládat ho jakýmsi třífázovým trasformátorem s pohyblivým jádrem. Něco jak svářečka. No a nějak mi uvízla v hlavě informace o vyšší frekvenci při regulaci. Ta byla v jakési publikaci o měničích v souvislosti s usměrněním třech fází. Tam u toho bylo to, že je tam vyšší frekvence (trojnásobná) oproti síti.
Ta publikace byla dost strohá a v náčrtku vlastně sdělovala, že je potřeba pro fr. měnič usměrnit třífázový přívod u kterého je ta vyšší frekvence. (při jednocestném usměrnění)

Rád bych získal Kozlíku na tebe mail.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

Ta vyšší frekvence v souvislosti s usměrněním je správná. U jedné fáze je 2x
vyšší, u tří fází 6x. Pro výkony do cca 1000 wattů usměrňovat všechny 3 fáze
je lepší ale je to zbytečné,

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/sezm.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 16, 2006 5:14 PM
Subject: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?


......

Já to zase samozřejmě popletl. A to v tom smyslu, že jsem kdysi špekuloval
jak ovládat pohodlněji mého 50-ti rámkového "brouka". No narazil jsem na
možnost ovládat ho jakýmsi třífázovým trasformátorem s pohyblivým jádrem.
Něco jak svářečka. No a nějak mi uvízla v hlavě informace o vyšší frekvenci
při regulaci. Ta byla v jakési publikaci o měničích v souvislosti s
usměrněním třech fází. Tam u toho bylo to, že je tam vyšší frekvence
(trojnásobná) oproti síti.
Ta publikace byla dost strohá a v náčrtku vlastně sdělovala, že je potřeba
pro fr. měnič usměrnit třífázový přívod u kterého je ta vyšší frekvence.
(při jednocestném usměrnění)

Rád bych získal Kozlíku na tebe mail.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
KOZLÍK (194.212.232.6) --- 17. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

piš na pet.kozlik/=/volny.cz . Ale pokud chceš vědět něco ze včel :-) tak ti moc neporadím - jsem začátečník i když hezkých pár let a stále se mám co učit a vylepšovat. Trošku mohu mudrovat o sp. elektronice , ale jen trošku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
164410 (193.165.77.29) --- 16. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

vím, že transformátor potřebuje jaksi určitý kmitočet aby jsi ho rozkmital a aby tedy fungoval
**************************************************
No, asi by ho bylo nejlepsi uvazat na nejaky provazek aby se kmital a tu delku provazku vypocist podle hmotnosti trafa a mistniho gravitacniho zrychleni, aby byla 50 Hz (delka kyvu zavisi na hmotnosti a delce zavesu, ne na rozkyvu).

Akorat mi nejak nejde do hlavy, ze trafa co mam doma v pristrojich nijak nekmitaji, ale presto fungujou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

Myslím, že se to probírá ve fyzice na základních školách, na středních
určitě.

R.P.

----- Original Message -----
From: "164410" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 16, 2006 1:06 PM
Subject: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?


> vím, že transformátor potřebuje jaksi určitý kmitočet aby jsi ho rozkmital
> a aby tedy fungoval
> **************************************************
> No, asi by ho bylo nejlepsi uvazat na nejaky provazek aby se kmital a tu
> delku provazku vypocist podle hmotnosti trafa a mistniho gravitacniho
> zrychleni, aby byla 50 Hz (delka kyvu zavisi na hmotnosti a delce zavesu,
> ne na rozkyvu).
>
> Akorat mi nejak nejde do hlavy, ze trafa co mam doma v pristrojich nijak
> nekmitaji, ale presto fungujou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
KOZLÍK (194.212.232.6) --- 16. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

A vyzkoušel jsi to?Při jiném kmitočtu než 50 Hz to bude fungovat stěží a na vyšších výkonech určitě ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 8. 2006
Re: poptávka frekvenčního měniče

Přirozeně každý transformátor je stavěn na určitý optimální kmitočet, při
kterém funguje nejlépe, má nejlepší účinnost. U těch běžných síťových to je
při síťovém kmitočtu 50 Hz. Není to ale v žádném případě ostré maximum,
běžný síťový transformátor by měl fungovat rozumně od 20 - 30 Hz do takových
80 - 100 Hz a při menším zatížení i podstatně výše. Totéž platí i pro
asynchronní motory, kdyby to neplatilo, bylo by zbytečné je řídit
frekvenčním měničem. Ostatně každý asynchronní elektromotor s kotvou
nakrátko je i transformátor.
Na toto řešení jsem si vzpomněl díky vzpomínce z doby studií na jednu
laboratoř, kde jsem viděl tehdy poměrně drahým a nedostatkovým výkonovým
hifi zesilovačem takovým způsobem ovládat elektrické věci v jakési chemické
aparatuře, jakási čerpadla nebo míchadla nebo něco takového. Evidentně někdo
potřeboval něco speciálního, co nebylo v katalogu tehdy dodávaného
laboratorního vybavení a jiným způsobem to tehdy zajistit nešlo, tak zřejmě
nějaký fanda muziky a elektroniky vytvořil toto řešení a získal příděl
financí ve výši tak dvou tří měsíčních platů na tento účel. Ovšem taky
kvalitní výkonový tranzistor domácí produkce potřebný pro takový výkonový
zesilovač tehdy stál až půlku měsíčního platu, dnes se podobný pořídí za
stovku a impulzní zdroje jako je dnes počítačový zdroj nebo frekvenční měnič
byly na úplném počátku vývoje.
Takže do takových cca 50 - 100 wattů takové řešení nevidím jako velký
problém, určitě se hodně lidem takový zesilovač někde válí nevyužitý doma z
80 a 90 let, stačí doplnit nějaký generátor frekvence 20 až 100 Hz a nějaký
transformátor 100 - 150 wattů výkonu s vhodným vinutím v ceně okolo 200 Kč,
který z toho nízkého napětí na výstupu zesilovače udělá síťové 220 voltů.
Zesilovače vyšších výkonů se běžně doma neválí. Díval jsem se do katalogů,
síťové toroidní trafo o výkonu 400 Wattů stojí něco pod 1000 Kč. Bylo by
potřeba jedno pro napájení zesilovače, potom vlastní zesilovač, stavebnice
se prodává tak do 1000 Kč, já bych si troufl na vlastní konstrukci tak do
500 Kč, protože to vůbec nemusí být hifi a potom by bylo potřeba druhé trafo
400 Wattů pro transformaci výstupu toho zesilovače. Vyšla by z toho
konstrukce o velikosti malé svářečky s hmotností 5 - 8 kilo a s ztrátovým
výkonem, teplem okolo 500 wattů a se zaručeným výstupním výkonem odhaduji
tak 300 - 350 wattů. Takže to řešení je vhodné pro toho, kdo už doma něco z
toho má, nebo to někde levně sežene z výprodeje, protože jinak když bude
studovat pár měsíců nabídku dnešních frekvenčních měničů, určitě za tu dobu
za ty 3 - 4 tisíce nějaký sežene a pokud to bude za stejné peníze, má ten
frekvenční měnič mnohem vyšší užitkovou hodnotu než mnou popisovaná sestava.
Ještě jsm zapomněl trochu na vylepšení účiníku, k elektromotoru je třeba
paralelně připojit vhodný kondenzátor, zmenšuje se tím proud potřebný pro
chod motoru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 16, 2006 10:28 AM
Subject: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?


> A vyzkoušel jsi to?Při jiném kmitočtu než 50 Hz to bude fungovat stěží a
na
> vyšších výkonech určitě ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
KOZLÍK (194.212.232.6) --- 16. 8. 2006
Re: poptávka frekvenčního měniče

Takže já to shrnu- uvedené zařízení neprovozuješ, ani ho nestavíš a uvažuješ pouze teoreticky. Zesilovače z uvedeného období měly typicky max. výkon 2*20W a byly osazeny integrovaným obvodem, který potřeboval symetrické napájení.Pro přenos nízkých kmitočtů by bylo vhodné použít právě HIFI zařízení a moderní soustavy jsou úplně nevhodné kvůli použití korekcí a průběhu přenosové křivky.Možná teoreticky uvažuj spíše o použití zesilovače z rozhlasové ústředny- vyšší výkon, nebo pro hudebníky.Takové se ale doma rozhodně "neválejí" a pokud ho budeš kupovat, můžeš si rovnou koupit ten měnič.Zajímavá nabídka malého medometu je na www.medomet.cz .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 8. 2006
Re: popt?vka frekven?n? m?ni?

Zatím je frekvenční měnič speciální výrobek s příliš vysokou přidanou
hodnotou, není ani masové využití měničů ani rozvinutý trh s použitými
frekvenčnními měniči, který by tlačil ceny nových dolů. Na druhé straně se
dnes frekvenční měnič koupí za cenu zhruba 50 až 150 kilo medu případně
průměrný zaměstnanec na něho pracuje necelý týden až dva týdny, to zas pro
někoho nemusí být tak moc. V domácnostech se zatím začíná používat na
zařízeních, kde to jinak nejde a tyto zařízení jsou většinou jen pár let v
provozu.
Frekvenční měnič ovládaný laikem nelze brát jinak než černou skříňku s
nějakými regulačníky knoflíky. Většinou jak se porouchá, tak podobně jako
počítačový zdroj nezbude nic jiného než ho vyhodit a sehnat nový. Už z
principu funkce měniče jednak při případné poruše i malé součástky obvykle
dojde k destrukci mnoha důležitých a drahých jiných součástek, jednak měnič
bude buď drahý s přehlednou kontrukcí, která se bude dobře opravovat nebo
levný vyrobený s minimálními náklady, který půjde opravit těžko.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 15, 2006 11:12 AM
Subject: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?


Nic proti vysoké úrovni vybavení ale na jedné straně ale na druhé straně se
bavíme o nízkých výkupních cenách medu podle mne je nutné najít co
nejlevnější , nejmodernější , nejvzhlednější , nejlevnější a nejvýkonnější
řešení které nám umožní zpracovat co nejvíce plástů a to co nejlépe
možnosti měniče asi běžný včelař těžko využije protože tomu nerozumí a
volat pak na vše elektrikáře ?
pepan



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Michal Pol (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Díky za odpovědi, pokusím se to shrnout -

1. Vyhodit do plastového odpadu - v praxi nelze

2. Vyhodit do běžného odpadu - jde to, ale v mém případě, kdy platíme za
odvoz každé popelnice, se to prodraží

3. Odevzdat do sběrného dvora - mám ho trochu z ruky, ale jde to. Obecně se
mi ale "vyhazovací" metoda nelíbí vzhledem k možnému přenosu nemocí. Nebylo
by asi dobré, kdyby staré úly putovaly sběrnými dvory nebo popelnicemi na
skládky a do spaloven. V tom vidím hlavní rozdíl mezi běžně používaným a
"včelím" polystyrenem.

4. Spálit v kotli- máme kotel na dřevoplyn (Vigas), ale vzhledem k množství
sazí si na spálení netroufám. Aby měl kotel dobrou účinnost, snaží se
odebrat ze spalin maximální teplo a tím pádem se velmi snadno zanáší. Pokud
se netopí čistým a suchým dřevem, je pak čištění utrpení.

5. Spálit venku - to snad opravdu jen při moru, i z malého množství
polystyrenu je kouře jako při požáru chemičky. V této souvislosti mě napadá,
co je pravdy na tom, že polystyren je "samozhášivý".

6. Rozpustit v ředidle - pokud bych měl pro výsledný koktejl použití, tak
snad, i když moc čistá ani voňavá práce to nebude

7. Odvézt do spalovny - to nebude nejlevnější



Nešlo mi o řešení mého problému. Zajímalo mě, jak tento problém řeší včelaři
s polystyrenovými úly, kteří mají tohoto odpadu několikrát více.

mp




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Petr J. Borsky (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Ad samozhášivost polystyrenu - čím je zajištěna? Je takový polystyren
opravdu bez příměsi halogenovaných látek?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Eman (194.149.115.254) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Hezky jsi to Michale sesumíroval. Líbí se mi to.

ad 1. Lze. U nás na vesnici pravidelně vyváží kontejner na plasty.
ad 2. To by mě ani nenapadlo. Zásadně třídím odpad.
ad 3. Tady bych měl problém jen zjistit, kde ten dvůr je. Ale věřím že někde v dosahu je. Co se týká přenosu nemocí, tak v tom nebezpečí nevidím. Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z něj něco odnesly - není co.
ad 4. se mě netýká
ad 5. Před vhozením PS se musí oheň pořádně rozfajrovat a nesmí sám kouřit. PS je zhášivý, a proto potřebuje vysokou teplotu.
ad 6. Ředidlo zkusím, ale bude to dražší likvidace a co pak s tím roztokem?

ad 7. Do spalovny mě to jen tak napadlo, ale až mě postihne mor, tak cena za spálení nebude to nejhorší. Kromě toho by měly být náklady na likvidaci hrazeny z MZE.

Vše má své + i -.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Eman napsal:> někde v dosahu je. Co se týká přenosu nemocí, tak v tom
nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
Včely létají na věci zanešené propolisem, buď si je instinktivně spojují s
jiným třeba zničeným včelstvem a tím s možností paběrkovat na zbytcích
medných zásob nebo dokonce tam mají snad ten propolis sbírat a nosit do úlu.
Někde v kontejneru v pozdním létě, když se do toho bude opírat slunce, bude
ten propolis vonět velice intenzívně a přitáhne dost včel z okolí.

> ad 5. Před vhozením PS se musí oheň pořádně rozfajrovat a nesmí sám
kouřit.
> PS je zhášivý, a proto potřebuje vysokou teplotu.
Čistý polystyren zhášivý není, hoří dost ochotně. Vysokou teplotu potřebuje
nezhášivý polystyren, krerý asi obsahuje halogeny a jeho spalování je proto
problematické. Vedle rozfajrování ohně je třeba, aby v ohni byla většina
dřeva a jen malá část polystyrenu. Když bych už vyráběl úly z polystyrenu,
použil bych výhradně ten polystyren, o kterém bych si zjistil, že neobsahuje
halogeny, právě kvůli tomu pálení v případě moru.

> ad 6. Ředidlo zkusím, ale bude to dražší likvidace a co pak s tím
roztokem?
Rozpouštění polystyrenu v ředidle má smysl, když mám pro ten roztok použití.
Například dno úlu a nastavky jsou namáhány vlhkostí hodně, konstrukce
stříšky úlu málo. Dno a nastavky naimpregnuji fermeží, dřevěnou konstrukci
stříšky roztokem polystyrenu. Taky by se ten roztok mohl použít jako
náhražka lepidla při výrobě úlu. Rozpuštěním v ředidle se asi nezničí spory
moru plodu, takže to rozpouštění je spíš pro rozbité PS nastavky a jiné PS
díly při běžném provozu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 10:10 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> Hezky jsi to Michale sesumíroval. Líbí se mi to.
>
> ad 1. Lze. U nás na vesnici pravidelně vyváží kontejner na plasty.
> ad 2. To by mě ani nenapadlo. Zásadně třídím odpad.
> ad 3. Tady bych měl problém jen zjistit, kde ten dvůr je. Ale věřím že
> někde v dosahu je. Co se týká přenosu nemocí, tak v tom nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
> ad 4. se mě netýká
> ad 5. Před vhozením PS se musí oheň pořádně rozfajrovat a nesmí sám
kouřit.
> PS je zhášivý, a proto potřebuje vysokou teplotu.
> ad 6. Ředidlo zkusím, ale bude to dražší likvidace a co pak s tím
roztokem?
>
> ad 7. Do spalovny mě to jen tak napadlo, ale až mě postihne mor, tak cena
> za spálení nebude to nejhorší. Kromě toho by měly být náklady na likvidaci
> hrazeny z MZE.
>
> Vše má své + i -.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Michal Pol (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

> Když bych už vyráběl úly z polystyrenu,
> použil bych výhradně ten polystyren, o kterém bych si zjistil, že
> neobsahuje
> halogeny, právě kvůli tomu pálení v případě moru

Tady bych měl malý dodatek. Podle

http://www.sdruzeni-zps.cz/index2.php?obsah=stavba/pozar&menu=02

se v ČR používá jen samozhášivý polystyren.

A ještě maličkost k odpovědi Emana - bod 1. Myslel jsem to tak, že
polystyren ve formě použitých úlů by se neměl dávat do kontejnerů na tříděný
odpad, protože není čistý (nátěry, lepidlo, vosk, propolis). Kontejter v
obci máme.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Eman (84.244.110.98) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

To jsou zajímavý věci. Občas se tu člověk něco doví.
Předpokládám, že plasty z kontejneru nejsou všechny čisté a dále se třídí. Co se s nimi dál děje, to bych rád věděl - něco se asi recykluje, něco se likviduje. Je to ale všechno jenom odpad, který má specifické vlastnosti z hlediska odbourávání. Likvidace odpadu je společenský problém a problémy se musí řešit.
Eman

--------------------------------
M.Pol:
Tady bych měl malý dodatek. Podle

http://www.sdruzeni-zps.cz/index2.php?obsah=stavba/pozar&menu=02

se v ČR používá jen samozhášivý polystyren.

A ještě maličkost k odpovědi Emana - bod 1. Myslel jsem to tak, že
polystyren ve formě použitých úlů by se neměl dávat do kontejnerů na tříděný
odpad, protože není čistý (nátěry, lepidlo, vosk, propolis).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Jak by se to dál třídilo? Jedině ručně. Smí se tam dávat odpad znečištěný do několika %. Tuším, že do 10%. Pokud je odpad znečištěný víc, jde do netříděného odpadu. To je ve vyhláškách obcí a provozů. Tak jsme byli poučeni i v naší a.s.
Tonda

>To jsou zajímavý věci. Občas se tu člověk něco doví.
Předpokládám, že plasty z kontejneru nejsou všechny čisté a dále se třídí. Co se s nimi dál děje, to bych rád věděl - něco se asi recykluje, něco se likviduje. Je to ale všechno jenom odpad, který má specifické vlastnosti z hlediska odbourávání. Likvidace odpadu je společenský problém a problémy se musí řešit.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polášek (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Vyhlášky neznám, ale logicky se to asi třídí na nějakém pásu. Každý současný
plastový výrobek nebo aspoň většina má vespod značku, která udává druh
plastu. Takže co asi stojí za vytřídění, jako PET flašky nebo třeba rozbité
plastové vědro, to se dál recykluje na nějaké plastové granule, ze kterých
se vyrábějí zas plastové výrobky a zbytek, který se nedá identifikovat, jde
asi do spalovny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 11, 2006 6:47 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> Jak by se to dál třídilo? Jedině ručně. Smí se tam dávat odpad znečištěný
> do několika %. Tuším, že do 10%. Pokud je odpad znečištěný víc, jde do
> netříděného odpadu. To je ve vyhláškách obcí a provozů. Tak jsme byli
> poučeni i v naší a.s.
> Tonda
>
> >To jsou zajímavý věci. Občas se tu člověk něco doví.
> Předpokládám, že plasty z kontejneru nejsou všechny čisté a dále se třídí.
> Co se s nimi dál děje, to bych rád věděl - něco se asi recykluje, něco se
> likviduje. Je to ale všechno jenom odpad, který má specifické vlastnosti z
> hlediska odbourávání. Likvidace odpadu je společenský problém a problémy
se
> musí řešit.
> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Kdo by se v tom sajrajtu hrabal a ještě v tom množství na pásu? Obec nás poučila, aby jsme do kontejnerů dávali co tam patří. Jakmile firma při odvozu uvidí něco, co tam nepatří, např skleněnou lahev, kontejner už dál neprohlíží a jde celý do netříděného odpadu na skládku.
Tonda

>Vyhlášky neznám, ale logicky se to asi třídí na nějakém pásu. Každý současný
plastový výrobek nebo aspoň většina má vespod značku, která udává druh
plastu. Takže co asi stojí za vytřídění, jako PET flašky nebo třeba rozbité
plastové vědro, to se dál recykluje na nějaké plastové granule, ze kterých
se vyrábějí zas plastové výrobky a zbytek, který se nedá identifikovat, jde
asi do spalovny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
P.K. (195.39.10.34) --- 12. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

odpad s Tříděného odpadu domáctností se třídí na lince ručně.....většina plastů jde do spalovny....

recykluje se PPA,PP,....jen v čisté formě jako odpad s výroby(třeba folií,textilií,lan) a v tunách,jednoduše se zpátky na lince vyrobí základní granulát,který se dál zpracovává u nás(granitol a.s.),surový odpad se vozí do rakouska...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Je to web výrobců a uživatelů pěnového polystyrenu, takže se dá očekávat, že
je tam ten polystyren v rámci možností stavěn do co nejpříznivějšího světla.
Zároveň ale mně tam připadá ten článek vcelku solidní. Je sice možné, že při
spalování polystyrenových dílů na hromadě venku jsou trochu odlišné podmínky
než při tam popsaných spalovacích zkouškách, takže těch škodlivin může
vznikat o něco víc, ale asi zas tak moc ne. Myslím, že ten článek odpovídá
na většinu pochybností k spalování PS nástavků. Dokonce i ten retardér
hoření, o kterém jsem si myslel, že brom v něm obsažený při hoření vytváří
podobné toxické sloučeniny jako chlór, tak je zřejmě nevytváří.
Jedině před nějakým rokem proběhl v tisku článek, kdy náhodně vybraným lidem
měřili obsah cizích látek v krvi a hodně lidem našli právě ty retardéry
hoření s obsahem bromu. Nejvíc to měli lidi pracující denně na počítačových
pracovištích, tak to svedli na retadéry hoření v plastových dílech počítačů,
monitorů a podobných zařízení. Asi to může být stejná látka jako se dává do
toho polystyrenu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 2:03 PM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> Když bych už vyráběl úly z polystyrenu,
> použil bych výhradně ten polystyren, o kterém bych si zjistil, že
> neobsahuje
> halogeny, právě kvůli tomu pálení v případě moru

Tady bych měl malý dodatek. Podle

http://www.sdruzeni-zps.cz/index2.php?obsah=stavba/pozar&menu=02

se v ČR používá jen samozhášivý polystyren.

A ještě maličkost k odpovědi Emana - bod 1. Myslel jsem to tak, že
polystyren ve formě použitých úlů by se neměl dávat do kontejnerů na tříděný
odpad, protože není čistý (nátěry, lepidlo, vosk, propolis). Kontejter v
obci máme.

mp


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


Od: Eman:
> ad 3. ...Co se týká přenosu nemocí, tak v tom nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
......

Nebezpečí to je. Žádní manipulace a šup s tím ci nejkratší cestou do ohně!! Co úlová vůně? Potom mi vysvětli jednu věc, proč se roje usadí s velkou pravděpodobností do úlu, kde byly už včely. Co také propolis? Ten také nerouskují (neokusují) a neodnáší si z odložených nástavků do včelstva?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Eman (84.244.110.98) --- 12. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Máš pravdu. Samozřejmě jisté malé riziko (ale velmi malé) tu je. Je ale velmi zásadní rozdíl, když vyhodíš do popelnice kus úlu a nebo plást se zásobami, nebo plodem. V druhém případě se slétnou včely z okolí a na úlu se bude potloukat pár vos a much. Nic z toho stejně nenasají, aby si tím infikovaly larvy.
Co jsem slyšel, tak se někde likvidace úlů a zásob odkládala a mezitím to objevily včely z okolí a je malér. A to bylo kvůli těm plástům.

>Nebezpečí to je. Žádní manipulace a šup s tím ci nejkratší
>cestou do ohně!! Co úlová vůně? Potom mi vysvětli jednu věc

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Souhlasím. Stačí v tuto dobu, kdy včely slídí, vystavit někde trošku na
slunci, aby se ten propolis zahřál a začal vonět pár protmelených destiček.
Vždy tam přiletí nějaké včely. .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 2:41 PM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Od: Eman:
> ad 3. ...Co se týká přenosu nemocí, tak v tom nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
......

Nebezpečí to je. Žádní manipulace a šup s tím ci nejkratší cestou do ohně!!
Co úlová vůně? Potom mi vysvětli jednu věc, proč se roje usadí s velkou
pravděpodobností do úlu, kde byly už včely. Co také propolis? Ten také
nerouskují (neokusují) a neodnáší si z odložených nástavků do včelstva?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Kozlík (194.212.232.6) --- 13. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Pokud se vnitřek starého úlu zahřeje např. sluníčkem, stane se atraktivní vůně propolisu a možná vosku.Pak určitě přiletí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Petr J. Borsky (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Eman wrote:

>"Nač stahovat
>kalhoty, když brod je ještě daleko?" :-)
>
>
To máš pravdu. Určitě je ale dobré mít takové kalhoty, které se dobře
stahují. A v případě moru bych se "vzdáleností brodu" příliš neuklidňoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 8. 2006
Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Michal Pol napsal:4. Spálit v kotli- máme kotel na dřevoplyn (Vigas), ale
vzhledem k množství
sazí si na spálení netroufám. Aby měl kotel dobrou účinnost, snaží se
odebrat ze spalin maximální teplo a tím pádem se velmi snadno zanáší. Pokud
se netopí čistým a suchým dřevem, je pak čištění utrpení.

Nepatří to tady to tématu, ale jestli takový zplynovací kotel vytváří hodně
sazí, je nejspíš buď v nepořádku nadstavení sekundárního vzduchu nebo ještě
spíš komín není dostatečně kvalitní. Při správném hoření mají být saze v
kotli špinavě šedé nebo rezavé a má to být v podstatě jen popel stržený při
hoření paliva s určitou příměsí skutečných sazí a nemá jich být moc. Pokud
jsou sytě černé, je nějaká chyba.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 9:34 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


Díky za odpovědi, pokusím se to shrnout -

1. Vyhodit do plastového odpadu - v praxi nelze

2. Vyhodit do běžného odpadu - jde to, ale v mém případě, kdy platíme za
odvoz každé popelnice, se to prodraží

3. Odevzdat do sběrného dvora - mám ho trochu z ruky, ale jde to. Obecně se
mi ale "vyhazovací" metoda nelíbí vzhledem k možnému přenosu nemocí. Nebylo
by asi dobré, kdyby staré úly putovaly sběrnými dvory nebo popelnicemi na
skládky a do spaloven. V tom vidím hlavní rozdíl mezi běžně používaným a
"včelím" polystyrenem.

4. Spálit v kotli- máme kotel na dřevoplyn (Vigas), ale vzhledem k množství
sazí si na spálení netroufám. Aby měl kotel dobrou účinnost, snaží se
odebrat ze spalin maximální teplo a tím pádem se velmi snadno zanáší. Pokud
se netopí čistým a suchým dřevem, je pak čištění utrpení.

5. Spálit venku - to snad opravdu jen při moru, i z malého množství
polystyrenu je kouře jako při požáru chemičky. V této souvislosti mě napadá,
co je pravdy na tom, že polystyren je "samozhášivý".

6. Rozpustit v ředidle - pokud bych měl pro výsledný koktejl použití, tak
snad, i když moc čistá ani voňavá práce to nebude

7. Odvézt do spalovny - to nebude nejlevnější



Nešlo mi o řešení mého problému. Zajímalo mě, jak tento problém řeší včelaři
s polystyrenovými úly, kteří mají tohoto odpadu několikrát více.

mp





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu