78513

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


J.P. Baudis --- 7. 2. 2002
Re: nosema

> Vcelareni jmenovaneho jsme samozrejme probirali v Nasavrkach taky.
> Nas ucitel ing. Duchac, ktery ing. Smeleho zna, a mluvil s nim,
> tvrdi, ze ve srovnani s nim vcelarit neumi, ze proste v Nachode kdyby
> dal 12 kg zasob, tak behem dubna silne vcely padnou hlady atd., coz
> ing. Smely popira.

Je potřeba vždy dávat do souvislosti 12 kg zásob a úl se stěnou z 8 cm
tlustého PS a další prvky technologie tohoto způsobu včelaření.


> Kdo vite, jak to vypada na Praze 6 - slunny svah,
> snuska cely rok....

Není to tam zas tak optimální. Je tam dosti rušno. V doletu: snůška z
ovocných stromů - nic moc. Jsou tam nějaké stárnoucí a odumírající
akáty, a pak lípy na ulicích a v parku (hlavní snůška). Ale souhlasím, že
městské klima je teplejší a někdy snůškově docela dobré.

Já sám mám pár včelstev v samotné centru Jihlavy (na náměstí jsou lípy
a v doletu rozsáhlý park s mnoha vzrostlým stromy), a je to snůškově docela zajímavé.


> Navic pan. Ing. Smely ma jen asi 6 vcely a muze
> si hrat.

Nevím, kolik jich má nyní. V době, kdy jsem tam byl měl (pokud si
vzpomínám) cca 15 včelstev. To však nic nemění na tom, že technologie
vypracovaná ing. Smělým je spojena s intenzivním včelařením a
prakticky vyžaduje mít včelstva u domu, kde včelař bydlí. Tedy je
vhodná pro toho, kdo chce mít spíše méně včelstev (např. kvůli malé
zahrádce) a mít z nich co nejvyšší výnos (a má na intenzivní včelaření
čas a možnosti). Není to vhodné pro každého a pro každé podmínky.

> Ja jsem se za poslednich 14 dni otepleni ke vcelam behem
> jejich letu dostal jednou, za sezonu mam jako skoro vsichni 1, nekdy
> mozna budou 2 snusky. Dokazu si predstavit, ze ve vyssich polohach
> muze zklamat pocasi i pri te jedine poradne snusce.

Technologie silně uteplených včelstev umožňuje využít pro výnos
pozvolnou déle trvající snůšku, která bývá u neuteplených včelstev
chápána spíše jako podněcovací.

Já si vzpomínám, jak jsem na jednom klimaticky velice nepříznivém stanovišti
vytočil ze silně uteplených úlů med z ovocných stromů, o kterém jsem
si v neuteplených úlech (na tomtéž stanovišti) mohl jenom nechat zdát
(všechnu ranou snůšku neuteplená včelstva proplodovala a protopila,
přestože byla silnější než ta v silně uteplených úlech).

Tato technologie není nějakou univerzální za každých okolností
nejvhodnější pro všechny. Též ing. Smělý říká, že např. komerčním
včelařům (a všem, kteří potřebují včelařit extenzivně) by ji
nedoporučoval.

Je to jen jeden z mnoha možných způsobů, jak včelařit. Využívá však
určitých zajímavých tepelných efektů, které stojí za to propagovat,
ale (samozřejmě) nikoliv vnucovat. Nejde o to "vytlačit"
tenkonástavkové včelaření, ale nabídnout alternativu, která pro někoho
může být zajímavá a efektivní.


Zdravím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vita Vydra --- 15. 2. 2002
Re: nosema

To je Pavle velmi zajímavé, ilustruje to myslím, jak velký vliv má provozní metoda a včelař na výsledný efekt. Moje zkušenost je totiž zcela opačná:
V 80-tých letech jsem na stanovišti poblíž Uhlířských Janovic včelařil v polystyrenových úlech (8 cm stěna) a zároveň také v tenkostěnných. Výnos z řepky byl prakticky vždy vyšší v tenkostěnných úlech. Při snůšce z lesa (1 dekáda června obvykle) je však ty polystyreňáky dohnaly (a předehnaly). Vysvětloval jsem si to tím, že v zateplených úlech včely veškerý přínos z ovocných stromů a z řepky hned proplodovaly (i když bylo v řepce obvykle ještě dost zima, mohly si to díky zateplení dovolit) a do lesa pak šly silnější. Ty tenkostěnný se probouzely naplno teprve během řepky a tak hodně jarního medu zbylo pro vytáčení. Podotýkám, že jsem včelařil víkendově, tedy žádné intenzivní zásahy ála ing. Smělý, i v polystyreňácích byly včely nezúžené (1 + 1/2), s vysokým podmetem atd.
K tomu musím ještě podotknout, že zdaleka největší výnosy na tomtéž stanovišti měl můj otec v ležanech po dědovi...

Vita Vydra

>Já si vzpomínám, jak jsem na jednom klimaticky velice nepříznivém stanovišti vytočil ze silně uteplených úlů med z ovocných stromů, o kterém jsem si v neuteplených úlech (na tomtéž stanovišti) mohl jenom nechat zdát (všechnu ranou snůšku neuteplená včelstva proplodovala a protopila,
přestože byla silnější než ta v silně uteplených úlech).
Baudis J.P.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
J.P. Baudis --- 16. 2. 2002
Re: nosema

Čím dále tím více nabývám přesvědčení, že princip tenkostěnného nástavkového včelaření na straně jedné a na druhé straně včelaření se silně uteplenými nástavky, si v podstatě nemohou konkurovat. Oba systémy mají své výhody a nevýhody. Oba jsou vhodné pro principiálně rozdílný způsob včelaření.

Tenkostěnné úly (asi nejlépe nízkonástavkové) jsou vhodné pro extenzivní způsob včelaření (snadná výroba nástavků - předpoklad pro větší množství včelstev, zimování co nejsilnějších včelstev, která na jaře nepotřebují žádnou péči, minimum zásahů do života včelstva, práce s celými nástavky atd. - to jsou jejich výhody).

Uteplené nástavkové úly (mám na mysli spíše silně uteplené) jsou vhodné pro intenzivní včelaření. Výhody: nízká spotřeba cukru, využití méně vydatných snůšek, a podle mého - i větší výnos medu ze včelstva; jenže to je vykoupeno větší pracností včelaření - práce s jednotlivými plásty, jarní zužování a napájení, rozšiřování často a po plástech, prostě piplačka; rozšiřováním přidáním celého nástavku se částečně ruší efekt uteplení... V praxi asi jen pro ty, kteří mají úly na zahrádce u svého domu a mají čas.

------------------------------

Oba výše popsané způsoby včelaření jsou vyhraněné úlové systémy s propracovanými speciálními provozními metodami. Je (kromě ležanů) perspektivní ještě nějaká třetí cesta?

Stále věřím, že by mohl být fukční a zajímavý nějaký kompromis - viz např. úl, který popisuje digitální včelařská encyklopedie (http://home.worldonline.cz/~ca358217/)

(Stručný popis: stěna 3 cm PS, nástavky mají dřevěný horní a dolní rám, bez falců, systém: a) nástavek plodiště 9 x 39*28; b) medníkové nástavky 9 x 39*14.) Já bych preferoval čtvercový půdorys s rámkovou délkou 39 cm.

Podobný úlový hybrid (používám to slovo v kladném slova smyslu) by mohl moderně spojovat některé výhody nízkých nástavků s výhodami uteplení. To by mohla být široce schůdná moderní cesta pro moderní včelařství.

Problém je v tom, že dnes není ve včelařském světě patrně vůle hledat moderní úlový systém.

K tomu bych něco poznamenal v dalším příspěvku na téma Langstroth.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Alexandr (82.119.253.83) --- 21. 2. 2010
Dokumentace k samovýrobě úlu

Přeji hezký den! Měl bych prosbu o zaslání plánú k samovýrobě úlu.Je jedno jaký ale měl bych představu o nástavkovém úle.Potřebuji inspiraci.Děkuji a zdravím všechny! P.S.Chci pomoci starému včelaři

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Libor (62.168.45.106) --- 21. 2. 2010
Re: Dokumentace k samovýrobě úlu

Zdravím Vás, plánky s rozměry zde, nějaký pokec od pana Mately k sestavení je v dalším odkazu.

http://matela.wz.cz/index.php?clanek=planky
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=sestnast

Jedná se o úly Langstroth. Existují různé výšky nástavků Langstroth, inspiraci o výškách můžete vzít třeba zde:
http://www.mirzeleny.cz/?p=productsList&iCategory=16&sName=nastavky

Můj táta je podle těch výkresů relativně jednoduše vyrobil (složitou perodrážku vynechal - místo ní čelo s bokem spojil třemi kolíky, namazal polyuretanem D4 a sešrouboval natupo).
Ať se daří, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (88.103.157.154) --- 21. 2. 2010
Re: Dokumentace k samovýrobě úlu

Třeba v downloadech této konference je toho dost, stačí se kouknout :-) A nebo Googl a jiné vyhledávače.

http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html

No ale starší včelař a nástavkové úly. To je o kondičce.

Na Slovenských webech - někde - jsem viděl úl myslím nazvaný Senior.
Dole velké plodiště a nad ním polomedníky.

Osobně bych si tam dal ještě ložiska aby ty polomedníky jezdily nad polodištěm, když se to pákou zvedne na ložiska nebo jiná kolečka a je to podle mě to nejlepší co si na stará kolena pořídit.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 2. 2010
Re: Dokumentace k samovýrobě úlu

"Přeji hezký den! Měl bych prosbu o zaslání plánú k samovýrobě úlu.Je jedno jaký ale měl bych představu o nástavkovém úle.Potřebuji inspiraci.Děkuji a zdravím všechny! P.S.Chci pomoci starému včelaři"
Záleží, s čím ten včelař včelaří doteď. Pokud včelaří v zadovácích nebo univerzálech a manipuluje jen s jednotlivými rámky, asi nástavky vůbec nebude chtít, protože z jeho pohledu bude manipulace s nástavky ještě složitější než práce v klasickém zadováku. Spíš pokud včelaří s hodně velkými plásty, tak maximálně se mu bude hodit předělat medníky nebo celé úly na plásty nižší a lehčí, řekněme poloviční, aby mohl do medometu dávat dva vedle sebe.
Pokud bude souhlasit s nástavky, dříve se spíš stavěly závěsné drážky nad úly, dneska se spíše preferuje vozíček s nějakým uchopovacím zařízením na nástavek, obojím se nástavky zvedly z úlu a převezly na nějakou pracovní plochu, takže včelař manipuloval jen s jednotlivými plásty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu