76745

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Daněk Jiří (82.202.31.95) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

Takže zatím spotřebováváme dřeva zatím polovic:-)

viz
http://www.prolignum.cz/kooperace.htm

během deseti let se má spotřeba dřeva v České republice zdvojnásobit z nynějších 0,23 m³ na 0,46 m³.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jan Čáp (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

A opravdu potřebuješ poradit, ať si přepočítáš spotřebu fosilních paliv na
dřevo? Na tom půlkubíku ročněš si ani neuvaříš, natož aby ti něco zbylo na
nástavky, nebo dopravu autem na dřevoplyn ..

> Takže zatím spotřebováváme dřeva zatím polovic:-)
> viz http://www.prolignum.cz/kooperace.htm
> během deseti let se má spotřeba dřeva v České republice zdvojnásobit z
> nynějších 0,23 m³ na 0,46 m³.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Daněk Jiří (82.202.31.95) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

Pro mě je nový vámi udávaný údaj udržitelné spotřeby dřeva v ČR. Tak jsem si ho chtěl porovnat se skutečnou spotřebou. A dal jsem tu na jevo že včelaři se nemusí bát že výrobou úlů a rámků ze dřeva poškodí udrřitelný rozvoj lesů.
Zajímali by ně i udržitelné spotřeby ostatních materiálů v ČR. Nevíte kde by se nechaly takové údaje získat?
Že se plýtvá energiemi je všeobecně známo.

PS Za včelkama jezdím k otci do Třebelic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Daněk Jiří (82.202.31.95) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

Pro mě je nový vámi udávaný údaj udržitelné spotřeby dřeva v ČR. Tak jsem si ho chtěl porovnat se skutečnou spotřebou. A dal jsem tu na jevo že včelaři se nemusí bát že výrobou úlů a rámků ze dřeva poškodí udrřitelný rozvoj lesů.
Zajímali by ně i udržitelné spotřeby ostatních materiálů v ČR. Nevíte kde by se nechaly takové údaje získat?
Že se plýtvá energiemi je všeobecně známo.

PS Za včelkama jezdím k otci do Třebelic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždyť půl kubíku za rok naroste tak na
půl až jednom hektaru lesa odhadem?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pepan SK (85.248.23.254) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

Trochu do vás páni mudrci rýpnu. Mudrujete stále dokola, papouškujete, opakujete po druhých, vlastí poznatky žádné. Co takhle zcela neškodné a ekologické materiály jako je nimerální vata nebo expandovaný perlit jako přírodní minerální látky. Perlit je navíc lehký, váhou odpovídá PS.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jan Čáp (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: Udržitelná spotřeba (balo PS nastavky)

> Zajímaly by ně i udržitelné spotřeby ostatních materiálů v ČR.
> Nevíte kde by se nechaly takové údaje získat?
> PS Za včelkama jezdím k otci do Třebelic.

Jestli se na tohle téma chceš víc bavit, napiš mi na teoretik zavináč bydlo
tečka net,
je to už dost mimo téma konference.

> Že se plýtvá energiemi je všeobecně známo.

Co je dřvo jiného, než konzervovaná solární energie?

Pro včelaření jako každé jiné hopodaření můžeš zkusit spočítat
energetickou bilanci - porovnat veškerou energii (v Joulech) kterou
vkládáš s energetickou hodnotou toho co sklízíš. Sklidíš-li míň než vložíš,
pak takové hospodaření zřejmě nemůže být udržitelné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jan Čáp (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

> Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždyť půl kubíku za rok naroste tak
na
> půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek

Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
piliny, atd.

J. Čáp


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Karel (194.228.167.32) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

> Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždyť půl kubíku za rok naroste tak na
> půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
piliny, atd.
J. Čáp
......
Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha (pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i těžbu (a prodej dřeva).
Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že pro vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik se prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi blízko u sebe.
Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když vezmete širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na jednoho poměrně dost.
A což takový panelák ve městě.
Karel
P.S.:
A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A přírodě i nám taky.
Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí "sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein Schweinegeld".
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

No mě právě těch půl kubíku nesedělo pokud se to mělo týkat jen ČR. Ale už v
rámci Evropy to vycházet může. Španělsko a obecně státy jižní Evropy, kde
je trochu skalnato, tam je sucho a lesy tam nerostou, západ, V. Británie,
Irsko atd jsou lesy většinou zlikvidovány průmyslem a jinde, Alpy,
Skandinávie sice lesy jsou, ale jsou taky holá skalnatá území.

Co se týká uvolnění půdy z nadprodukce obilí, bohužel se obilí sadí i nadále
zřejmě proto, že pořád pro ty zemědělce vychází zhruba nejlépe. Přejít na
něco jiného pro ně znamená skok do nejistoty.
Co se týká včelaření, je otázka vyčíslení přínosu, kolik se z které plodiny
z hektaru dá skrz včely získat medu. Například u řepky jsem viděl hodnoty od
300 do 1000 kg sladiny z hektaru. V penězích by to bylo 10 - 40 tis Kč z
hektaru v závislosti na množství a taky dosažené prodejní ceně medu. U
hráchu jakožto slabého zdroje sladiny si pamatuji výnos 50 kg sladiny z
hektaru. To by mohlo znamenat přínos 1500 Kč z hektaru při prodeji do výkupu
nebo až 7 - 8 tisíc při prodeji za vyšší cenu ze dvora. U svazenky se uvádí
tuším nějak 400 - 500 kilo sladiny z hektaru atd. Neznám ekonomiku
zemědělských provozů, ale toto nezanedbatelné peníze nejsou. Zajímavé by
byly třeba rostliny, které by stačilo jeden rok zasít a následně by se tam
držely dalších aspoň 5 let v dostatečné koncentraci a zároveň které by po
celých 5 let dávaly dostatečnou snůšku pro včely. Třeba taková rostlina,
která by kvetla jako svazenka a měla vzrůst a výdrž jako energetický šťovík
Uteuša. Nevím, za kolik se teď vykupuje energetická biomasa, odhadoval bych
za 1500 za tunu při výnosu 5-6 tun z hektaru. To je cca 8000 Kč ročního
výnosu. Pokud by tato rostlina dávala 300 kg výnosu z hektaru. při kombinaci
výkupu a prodeje ze dvora vyjde průměrná cena řekněme 50 Kč za kilo, takže
to by bylo 15 tisíc Kč z hektaru za rok.
Bohužel se zatím takové rostliny nešlechtí, dobrý medný výnos ale horší
biomasu má komonice a snad by šla i použít světlice barvířská, ale ta je
myslím jednoletá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 12:00 PM
Subject: Re: PS nastavky


> > Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždyť půl kubíku za rok naroste
tak
> na
> > půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
> Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
> obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
> piliny, atd.
> J. Čáp
> .....
> Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha
> (pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
> Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i
> těžbu (a prodej dřeva).
> Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že
pro
> vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik
se
> prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi
> blízko u sebe.
> Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
> 1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva
> při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
> 2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když
vezmete
> širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na
> jednoho poměrně dost.
> A což takový panelák ve městě.
> Karel
> P.S.:
> A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z
> nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování
> možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo
> více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více
> jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké
> dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by
> myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A
přírodě
> i nám taky.
> Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí
> "sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si
> to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein
> Schweinegeld".
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Karel (194.228.166.2) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

No já to vidím ještě jednodušeji.
Dotovat jen tu výrobu, která se prodá a naopak platit za pásy půdy, která se jen zpočátku nějak osadí a oseje a pak se nechá přírodě.
Tedy nějake, trochu větší, dříve rozorané, meze. Zvětšilo by to, nebo zavedlo, zaniklou schopnost zem. krajiny zadržet vodu, biodiverzitu, a mimo jiné životní prostor pro mnoho "užitečných" i "neužitečných druhů". Tedy to, co se nazývá přír. rovnováha, i když je to protimluv. (Současný stav je taky v rovnováze, ovšem velmi nestabilní a je udržován za cenu dodávání velkého množství energie a peněz).
Je otázka, jestli dotovat zemědělskou velkovýrobu nebo venkov. Je tak nějak zavedeno a schválně masírováno, že je to jedno a totéž.
Názor, že je to dokonce protichůdné, se dost obtížně vyvrací.
Při obdělávaných plochách, potřebnosti lidské práce na hektar atd. rozlohách a vzdálenostech, ketré překonává jeden moderní, výkoný, drahý a intenzívně využívaný traktor. Přičemž třeba traktorista bydlí ve městě, nebo v bytovce. 100% zem. velkovýroba venkovu příliš užitku nepřináší.
A aby nebylo špatně pochopeno, nejsem proti produktivní a efektivní zem, velkovýrobě. Jen si myslím, že prostředky ( dotace) na skladování a export dotovaných potravin se dají investovat jinak.
Platíme vysokou cenu. Tím myslím nejen ek.kategori, ale i další intenz. faktory - tady postřiky a hnojení, energet.nároky, omezení a devastace dalších funkcí krajiny, tedy to, co nepřímo platíme a odnášíme všichni, co v této krajině bydlíme, ale i ti daleko dole, co třeba jen bydlí u řek, pijí vodu, která je nutně kontaminovány rezidui. Jsou ovlivněni změnou mikroklimatu, nemají vodu ve studních atd.

Další část by možná mohli pochopit včelaři, kteří se dostali pod tlak dovozového, ale nedotovaného medu.
Jak se asi cítí zemědělci v agrárních zemích, s nízkou produktivitou, kteří nemají takové dotace, ale ani nepoužívají mod. chemikálie na hnojení a ochranu, a někdy je nepoužívají vůbec - tedy produkují daleko kvalitnější zem. produkty, než ty které je na trhu likvidují. Díky dvojí dotaci - první je produkční - konkurence (v EU,USA)dostává peníze na chemikálie, a pak druhé peníze na export.
Rozdávání této "pomoci" likviduje planetu i na druhé straně.

Na závěr. Pokud se budou dotace přesunovat z dotování produkce, a to asi jen otázka času, jak budou do EU přibývat další zem.země, tak bude dál vyvstávat otázka nákladů. Možná si někdo spočítá, že bude možná výhodnější "pronajmout" 1/5 půdy státu - tedy vrátit ji přírodě, a na zbylých 80% mít díky tomu možná menší náklady na ochranu produkce před škůdci , před erozi, menší škody splavováním půdy, tydíž menší škody na tocích atd., možná i lépe "zavlažované" pole zvětšením schopnosti udržet vody na poli, vyšší hladinu spodní vody, možná i postupně pitnou vodu ve studních atd. Nižší produkční dotace, nižší produkce bude mít samozřejmě vliv na vyšší ceny potravin. Ale bude to už konečná cena.
Dnes je jedna cena za obilí a druhá schována v jiných nákladech - daních. Tato část ceny se většinou ale k zemědělcům nedostane. Spolknou si ji jiní. Agentury, exportéři, obchodníci, politici, správci povodí atd.
(viz. například peníze na propagaci medu - 9 melounů mimo včelaře, jaký to bude mít ek.efekt pro včelaře je otázka. Já mám na ní velmi skeptickou odpověď).
Karel
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

Je to tak. Snad jedině že já si nemyslím, že ty potraviny vyráběné
průmyslově jsou nějak moc "otrávené" těmi reziduí těch chemikálií. A ty
přírodně vypěstované že jsou vždy nezávadné. Když se ty přírodně vypěstované
zlajdačí, tak to bude taky hnůj, i když trochu jiný.

Jinak vidím problém, že kromě nějakých chráněných oblastí s nějakým režimem
všude jinde jsou velcí zemědělci nuceni dělat zemědělství průmyslově, jinak
by zkrachovali. Na druhé straně zase tím udržují produkty na nízké ceně.

Co se týká toho vrácení půdy přírodě, napadá mě třeba jako použitelná na
sušších polích komonice bílá. První rok by se pole klasicky obdělalo, oselo
komonicí a případně selektivními herbicidy zlikvidovaly ostatní plevely.
Komonice je tuším dvouletá, takže druhý rok by kvetla, dala intenzívní
cervencovou a srpnovou snůšku. A protože komonice je vysoká rostlina, dalo
by se čekat, že by se tam udržela několik let bez jakéhokoliv obdělávání,
možná maximálně posekání usychajících rostlin se semeny v září.
Předpokládám, že by potom mohla dávat každý rok snůšku. A byla by to potom
po těch pár let taky území ponechané přírodě. Až by podíl komonice na
pozemku ustoupil a začaly se tam protlačovat vyšší plevely, odpočinuté pole
by se zase mohlo běžně obdělávat. Teď jsem se podíval na internet, komonice
bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 3:37 PM
Subject: Re: PS nastavky


> No já to vidím ještě jednodušeji.
> Dotovat jen tu výrobu, která se prodá a naopak platit za pásy půdy, která
> se jen zpočátku nějak osadí a oseje a pak se nechá přírodě.
> Tedy nějake, trochu větší, dříve rozorané, meze. Zvětšilo by to, nebo
> zavedlo, zaniklou schopnost zem. krajiny zadržet vodu, biodiverzitu, a
mimo
> jiné životní prostor pro mnoho "užitečných" i "neužitečných druhů". Tedy
> to, co se nazývá přír. rovnováha, i když je to protimluv. (Současný stav
je
> taky v rovnováze, ovšem velmi nestabilní a je udržován za cenu dodávání
> velkého množství energie a peněz).
> Je otázka, jestli dotovat zemědělskou velkovýrobu nebo venkov. Je tak
nějak
> zavedeno a schválně masírováno, že je to jedno a totéž.
> Názor, že je to dokonce protichůdné, se dost obtížně vyvrací.
> Při obdělávaných plochách, potřebnosti lidské práce na hektar atd.
> rozlohách a vzdálenostech, ketré překonává jeden moderní, výkoný, drahý a
> intenzívně využívaný traktor. Přičemž třeba traktorista bydlí ve městě,
> nebo v bytovce. 100% zem. velkovýroba venkovu příliš užitku nepřináší.
> A aby nebylo špatně pochopeno, nejsem proti produktivní a efektivní zem,
> velkovýrobě. Jen si myslím, že prostředky ( dotace) na skladování a export
> dotovaných potravin se dají investovat jinak.
> Platíme vysokou cenu. Tím myslím nejen ek.kategori, ale i další intenz.
> faktory - tady postřiky a hnojení, energet.nároky, omezení a devastace
> dalších funkcí krajiny, tedy to, co nepřímo platíme a odnášíme všichni, co
> v této krajině bydlíme, ale i ti daleko dole, co třeba jen bydlí u řek,
> pijí vodu, která je nutně kontaminovány rezidui. Jsou ovlivněni změnou
> mikroklimatu, nemají vodu ve studních atd.
>
> Další část by možná mohli pochopit včelaři, kteří se dostali pod tlak
> dovozového, ale nedotovaného medu.
> Jak se asi cítí zemědělci v agrárních zemích, s nízkou produktivitou,
kteří
> nemají takové dotace, ale ani nepoužívají mod. chemikálie na hnojení a
> ochranu, a někdy je nepoužívají vůbec - tedy produkují daleko kvalitnější
> zem. produkty, než ty které je na trhu likvidují. Díky dvojí dotaci -
první
> je produkční - konkurence (v EU,USA)dostává peníze na chemikálie, a pak
> druhé peníze na export.
> Rozdávání této "pomoci" likviduje planetu i na druhé straně.
>
> Na závěr. Pokud se budou dotace přesunovat z dotování produkce, a to asi
> jen otázka času, jak budou do EU přibývat další zem.země, tak bude dál
> vyvstávat otázka nákladů. Možná si někdo spočítá, že bude možná výhodnější
> "pronajmout" 1/5 půdy státu - tedy vrátit ji přírodě, a na zbylých 80% mít
> díky tomu možná menší náklady na ochranu produkce před škůdci , před
erozi,
> menší škody splavováním půdy, tydíž menší škody na tocích atd., možná i
> lépe "zavlažované" pole zvětšením schopnosti udržet vody na poli, vyšší
> hladinu spodní vody, možná i postupně pitnou vodu ve studních atd. Nižší
> produkční dotace, nižší produkce bude mít samozřejmě vliv na vyšší ceny
> potravin. Ale bude to už konečná cena.
> Dnes je jedna cena za obilí a druhá schována v jiných nákladech - daních.
> Tato část ceny se většinou ale k zemědělcům nedostane. Spolknou si ji
jiní.
> Agentury, exportéři, obchodníci, politici, správci povodí atd.
> (viz. například peníze na propagaci medu - 9 melounů mimo včelaře, jaký to
> bude mít ek.efekt pro včelaře je otázka. Já mám na ní velmi skeptickou
> odpověď).
> Karel
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

Radim Polasek

> ....Teď jsem se podíval na internet, komonice
> bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.
.......

Komonice není to pravé pro pícnáře. Je doporučována hlavně jako v určitém podílu ze dvou důvodů a na ten druhý se mnohdy pozapomíná. Kumarin, který obsahuje je z hlediska chuti hořký, ale co je horší, tak jako povrchní znalec pěstovaných léčivých rostlin vím, že zabraňuje srážlivosti krve. A to je ten kámen úrazu Radime. Nikdy v krmné směsi nebude masivně používána právě pro nebezpečí ze špatně se hojících se ran a hlavně krvácení zvířat. Při vrhu to bývá pro matku osudné.

To jen naokraj.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

Jenže já jsem o využití komonice jako pícniny nepsal. Dokonce se to i s
včelařským využitím vylučuje, protože nejspíš by se jako pícnina musela
sekat ještě před květem. Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec. Případně o využití komonice jako
zdroj biomasy, kdy by se upravila technologie tak, aby komonice stihla
vykvést a případně mít semena, aby se na stanovišti udržela.
Koncentrovaný kumarin, teď mi to seplo, se myslím používá i jako jed na
hlodavce právě díky tomu zabránění srážlivosti krve.
Jinak uvažuji o získání menšího množství semene komonice, ať už nákupem nebo
sběrem v přírodě a o přisetí v okolí stanoviště, mám tady plochy, kde by se
komonici mohlo dařit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 7:18 PM
Subject: Re: PS nastavky


Radim Polasek

> ....Teď jsem se podíval na internet, komonice
> bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.
.......

Komonice není to pravé pro pícnáře. Je doporučována hlavně jako v určitém
podílu ze dvou důvodů a na ten druhý se mnohdy pozapomíná. Kumarin, který
obsahuje je z hlediska chuti hořký, ale co je horší, tak jako povrchní
znalec pěstovaných léčivých rostlin vím, že zabraňuje srážlivosti krve. A to
je ten kámen úrazu Radime. Nikdy v krmné směsi nebude masivně používána
právě pro nebezpečí ze špatně se hojících se ran a hlavně krvácení zvířat.
Při vrhu to bývá pro matku osudné.

To jen naokraj.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Pepan (e-mailem) --- 5. 6. 2006
Re: PS nastavky

>>Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec.<<<

Ta věta je již sama v rosporu . Totiž po osetí vznikne stepní společenstvo a bez dalšího ošetřování začne zarůstat dřevinami .

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: PS nastavky
> Datum: 03.6.2006 21:58:18
> ----------------------------------------
> Jenže já jsem o využití komonice jako pícniny nepsal. Dokonce se to i s
> včelařským využitím vylučuje, protože nejspíš by se jako pícnina musela
> sekat ještě před květem. Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
> ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec. Případně o využití komonice jako
> zdroj biomasy, kdy by se upravila technologie tak, aby komonice stihla
> vykvést a případně mít semena, aby se na stanovišti udržela.
> Koncentrovaný kumarin, teď mi to seplo, se myslím používá i jako jed na
> hlodavce právě díky tomu zabránění srážlivosti krve.
> Jinak uvažuji o získání menšího množství semene komonice, ať už nákupem nebo
> sběrem v přírodě a o přisetí v okolí stanoviště, mám tady plochy, kde by se
> komonici mohlo dařit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 03, 2006 7:18 PM
> Subject: Re: PS nastavky
>
>
> Radim Polasek
>
> > ....Teď jsem se podíval na internet, komonice
> > bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.
> .......
>
> Komonice není to pravé pro pícnáře. Je doporučována hlavně jako v určitém
> podílu ze dvou důvodů a na ten druhý se mnohdy pozapomíná. Kumarin, který
> obsahuje je z hlediska chuti hořký, ale co je horší, tak jako povrchní
> znalec pěstovaných léčivých rostlin vím, že zabraňuje srážlivosti krve. A to
> je ten kámen úrazu Radime. Nikdy v krmné směsi nebude masivně používána
> právě pro nebezpečí ze špatně se hojících se ran a hlavně krvácení zvířat.
> Při vrhu to bývá pro matku osudné.
>
> To jen naokraj.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 6. 2006
Re: PS nastavky

Pokud by se nechalo 10 - 20 let úplně bez dozoru, tak asi ano. Záleží jak
kde. Aby se dřeviny uchytily, potřebují těsně nad zemí světlo a to v
souvislém rostlinném porostu není. Takže dřeviny mohou růst jen na holých
místech bez porostu a těch je prvních několik let v dobře založeném
rostlinném porostu málo a dá se to uhlídat ručně. Po několika letech by se
to stejně muselo znova začít obdělávat, protože vysetá nektarodárná
rostlina, i tak dominantní jako třeba ta komonice by tam podstatně ubyla.
Případně na menší rozloze by se pak musila praktikovat každý rok údržba
spočívající v odstraňování těch náletových dřevin a dosazování
nektarodárných rostlin.
Ostatně takový pokus, ponechání pozemků nekolik let bez dozoru, byl hromadně
podniknut v 90 letech, kdy lidi dostali nazpátek od družstev pozemky a
kolikrát si až po několika letech uvědomili, ža na obdělávání těchto pozemků
nemají čas ani nářadí a dávali je znova do podnájmu. Tam byl ale největší
problém, že za tuto dobu zarostly polními plevely a staly se zdroji semen
pro okolí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 05, 2006 8:21 AM
Subject: Re: PS nastavky


>>Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec.<<<

Ta věta je již sama v rosporu . Totiž po osetí vznikne stepní společenstvo a
bez dalšího ošetřování začne zarůstat dřevinami .

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Karel (194.228.168.104) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

Předpokládám, že by potom mohla dávat každý rok snůšku. A byla by to potom
po těch pár let taky území ponechané přírodě. Až by podíl komonice na
pozemku ustoupil a začaly se tam protlačovat vyšší plevely, odpočinuté pole
by se zase mohlo běžně obdělávat.
........Nezměníme předmět-téma-PS už je pryč.
.....
Opět trochu nesouhlasím. Já si představuji prostě pás normální přírody. Takové, že tam člověk najde vše, z pod nohou mu vybíhá drobná havěť + koroptve, bažanti, zajíci.
To mě přivádí v této souvislosti k dalšímu tématu. Pokud v parlamentu poklesne zastoupení nejčetnější lobby - práskalů obecných - kteří tam jsou "napříč stranami :-)", může dojít k tomu, co je logické. Vypadnou z lesů, kde jim dle současných zákonů musí vyvlastněný vlastník lesa na vlastní náklady krmit zvěř:-) a budou si muset budovat vlastní honitby na svých pronajatých pozemcích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
j.tlapa (83.208.203.54) --- 9. 3. 2008
dotaz

Mam k Vam dotaz. Rad bych si udělal několik plemenaču z tvrzeneho polistirenu(styrodur) .mate někdo nejake zkusenosti z timto materialem? predem dekuji a preji vse dobré . j.tlapa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
j.tlapa (83.208.203.54) --- 9. 3. 2008
dotaz

Mam k Vam dotaz. Rad bych si udělal několik plemenaču z tvrzeneho polistirenu(styrodur) .mate někdo nejake zkusenosti z timto materialem? predem dekuji a preji vse dobré . j.tlapa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Jan Cervenka (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

Dne sobota 03 června 2006 13:24 Radim Polášek napsal(a):

> zemědělských provozů, ale toto nezanedbatelné peníze nejsou. Zajímavé by
> byly třeba rostliny, které by stačilo jeden rok zasít a následně by se tam
> drľely daląích aspoň 5 let v dostatečné koncentraci a zároveň které by po
> celých 5 let dávaly dostatečnou snůąku pro včely. Třeba taková rostlina,

Zdravim,

nak tak se take zaobiram myslenkou jak "zaplevelit" cca 0,5 ha svazenkou.
Nemate s tim nekdo skusenosti ? Moje predstava byla zasit poprve dost na
husto a pak na podzim posekat a zvlacet. Bude to stacit ? Nebo je nutna
nejaka podmitka a pak brany ?

Honza

ps: jsem zemedelec amater :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky

Něco se psalo v konferenci uľ dřív.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 7:51 PM
Subject: Re: PS nastavky


Dne sobota 03 června 2006 13:24 Radim Polášek napsal(a):

> zemědělských provozů, ale toto nezanedbatelné peníze nejsou. Zajímavé by
> byly třeba rostliny, které by stačilo jeden rok zasít a následně by se tam
> drľely daląích aspoň 5 let v dostatečné koncentraci a zároveň které by po
> celých 5 let dávaly dostatečnou snůąku pro včely. Třeba taková rostlina,

Zdravim,

nak tak se take zaobiram myslenkou jak "zaplevelit" cca 0,5 ha svazenkou.
Nemate s tim nekdo skusenosti ? Moje predstava byla zasit poprve dost na
husto a pak na podzim posekat a zvlacet. Bude to stacit ? Nebo je nutna
nejaka podmitka a pak brany ?

Honza

ps: jsem zemedelec amater :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
zak (e-mailem) --- 5. 6. 2006
RE:dřevo

Nevím odkud čísla pochází, ale v tradičním českém pojetí se v podstatě již
pár let po zasázení stromky prořezávají - náletové stromky a po dalších 80
- 100 zase jen řeže. Z vlastní zkušenosti ale vím, že většina malých
vlastníků těžbu na obce s rozš. působností nehlásí - a když ji hlásí tak
velmi zajímavě , takže toto české pojetí statistiky je bohužel pracné,
finančně náročné, ale ve výsledku méně přesné než statistiký odhad.

Ale jinak je pravda, že máme hodně produkčních lesů, tj. smrkové fabriky.
Při současných daních z nemovitosti a dalších nákladech je to ale asi
nezbytnost. Současné praxe co s nevyužitelnou loukou - zasázet.

K.Žák

-----Original Message-----
From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz]
Sent: Saturday, June 03, 2006 12:00 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: PS nastavky

> Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždyť půl kubíku za rok naroste tak
na
> půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
piliny, atd.
J. Čáp
.....
Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha
(pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i
těžbu (a prodej dřeva).
Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že pro
vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik se
prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi
blízko u sebe.
Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva
při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když vezmete
širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na
jednoho poměrně dost.
A což takový panelák ve městě.
Karel
P.S.:
A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z
nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování
možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo
více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více
jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké
dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by
myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A přírodě
i nám taky.
Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí
"sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si
to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein
Schweinegeld".
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 5. 6. 2006
RE:dřevo

Tak nevím přátelé jestli si zase nepleteme včelařskou konferenci s dřevařskou konferencí, ale když už , tak něco málo k těm zalesňovaným loukám ono totiž na zalesnění louky dostaneš větší dotaci než na znovu zalesnění lesa , my už si sice těch zalesněných luk moc neužijem, ale naši potomci si aspoň nebudou muset zpívat, že kdesi u Semil kousek lesa zbyl. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zak <karel-zak/=/seznam.cz>
> Předmět: RE:dřevo
> Datum: 05.6.2006 07:45:19
> ----------------------------------------
> Nevím odkud čísla pochází, ale v tradičním českém pojetí se v podstatě již
> pár let po zasázení stromky prořezávají - náletové stromky a po dalších 80
> - 100 zase jen řeže. Z vlastní zkušenosti ale vím, že většina malých
> vlastníků těžbu na obce s rozš. působností nehlásí - a když ji hlásí tak
> velmi zajímavě , takže toto české pojetí statistiky je bohužel pracné,
> finančně náročné, ale ve výsledku méně přesné než statistiký odhad.
>
> Ale jinak je pravda, že máme hodně produkčních lesů, tj. smrkové fabriky.
> Při současných daních z nemovitosti a dalších nákladech je to ale asi
> nezbytnost. Současné praxe co s nevyužitelnou loukou - zasázet.
>
> K.Žák
>
> -----Original Message-----
> From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz]
> Sent: Saturday, June 03, 2006 12:00 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: PS nastavky
>
> > Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždyť půl kubíku za rok naroste tak
> na
> > půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
> Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
> obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
> piliny, atd.
> J. Čáp
> .....
> Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha
> (pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
> Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i
> těžbu (a prodej dřeva).
> Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že pro
> vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik se
> prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi
> blízko u sebe.
> Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
> 1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva
> při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
> 2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když vezmete
> širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na
> jednoho poměrně dost.
> A což takový panelák ve městě.
> Karel
> P.S.:
> A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z
> nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování
> možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo
> více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více
> jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké
> dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by
> myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A přírodě
> i nám taky.
> Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí
> "sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si
> to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein
> Schweinegeld".
> Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jan Čáp (e-mailem) --- 2. 6. 2006
Re: PS nastavky

> From: "Daněk Jiří" <e-mail/=/nezadan>

P.S:
Nepocházíš náhodou z Třebelic?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu