Včelařská konference

Existuje metodika př. Řeháčka na Eurodadant s používáním polonástavku jako krmné komory a také hezký článek na toto téma ve Včelařských novinách. U větších rámkových měr (original Dadant,JUMBO a OPTIMAL) jde zimovat i bez krmné komory, pak přehazování odpadá. Dle informací v různých diskusích lze využít i technologii , při které se krmná komora podstaví pod plodištní VN po nakrmení koncem srpna nebo v září. Mně se 2x stalo, že se včely přesunuly do NN a tam uhynuly hlady ač byl VN plný zásob. Takže asi budu směřovat k posledně uvedené technologii, s tím, že podstavený nástavek na podzim vytavím na vosk v rámci obměny díla v NN. S pozdravem

Myslím, že tu zatím nezaznělo, proč si vlastně včelař "komplikuje" život s
dvojí rámkovou mírou na včelnici.
Není to jen lehčí nástavek. To by bylo naprosto jednoduché mít jen nízké
nástavky, jak na to dnes pokud vím přechází hodně komerčních včelařů hlavně
z důvodu jednoduchosti obsluhy a úspory "člověkohodin" protože dnes je
lidská práce drahá.
Ovšem čistě NN provoz si nedokážu představit na délce rámku 39 ... to je
prostě tak mrňavá plocha rámku, že by to matku nejspíš brzdilo natolik, že
by včelstva zaostávala. Eurodadant vznikl podle mě spíše pro ulehčení námahy
s medníkem a pak se hledal způsob, jak se s tím srovnat.
Ovšem stále

HLAVNÍ výhoda proč si osobně komplikuji život je, že spoléhám
na rychlejším jarním rozvoji díky velké souvislé ploše vysokého plodiště.
Pro využití této výhody je ale potřeba, aby byl přesunut nízký nástavek
dospodu, protože jinak v něm nahoře matky začne klást a na velký rámek bude
přecházet jen neochotně. Bude se držet nahoře v teple.
Tím se výhoda systému "Dadant" ztratí a zbude nám jen nevýhoda dvou
rámkových
měr na včelnici a pracnější "nenástavková" obnovou díla a případná
manipulace s těžkým nástavkem.
Ovšem včelstvo na to musí být dost silné a i vysoký nástavek obsedat alespoň
částečně, a musí se to udělat včas.
Jinak je lepší nepřesouvat. Já jsem letos těm včelstvům, které byly slabší
vysoký nástavek vyměnil za nízký a nechal plodiště v nízkém nástavku nahoře.
Přehození nechám na později, až bude horní plně zakladený.

Důvod proč jsem do toho šel já? Stanoviště ve velké zahrádkářské oblasti se
spoustou ovocných stromů, nekočuji a v doletu nemám řepku. Pouze v
sousedství les a medovicová snůška já zatím nejistý i přes jisté zlepšení v
posledních dvou letech. Spoléhám na rychlejší rozvoj na vysokém díle +
spojování se záložními oddělky, abych byly včelstva dříve ve formě.

Ale počítám s provozem do 15 včelstev, takže mi komplikace s atypickým
plodištěm nevadí.

Je ale skutečně ošetřování včelstev neuteplených a uteplených s dlouhou
loučkou (od 42 výše) oproti "krátké" stejné v systémech "Dadant"?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 1:34 PM
Subject: Re: Dadant


Existuje metodika př. Řeháčka na Eurodadant s používáním polonástavku jako
krmné komory a také hezký článek na toto téma ve Včelařských novinách. U
větších rámkových měr (original Dadant,JUMBO a OPTIMAL) jde zimovat i bez
krmné komory, pak přehazování odpadá. Dle informací v různých diskusích lze
využít i technologii , při které se krmná komora podstaví pod plodištní VN
po nakrmení koncem srpna nebo v září. Mně se 2x stalo, že se včely
přesunuly do NN a tam uhynuly hlady ač byl VN plný zásob. Takže asi budu
směřovat k posledně uvedené technologii, s tím, že podstavený nástavek na
podzim vytavím na vosk v rámci obměny díla v NN. S pozdravem

O krmných komorách jsem už něco napsal, stačí se podívat do archivu. Přestal jsem je používat, má to celou řadu nevýhod a výhody žádné./Výška plástu 35 cm/ Plno lidí stále nechápe, že v Dadantu se neurčuje, kde má matka být, ale vůbec se nad tím nepřemýšlí a nikdo se tím ani nezabývá, vyjímku tvoří vývojový vrchol, kdy se občas matka podívá do nástavku nad, ale to v podstatě vůbec nevadí. Polonástavek se podstavuje pod plodiště jako chytré a účinné protirojové opatření a matka tam klade pouze velmi vzácně. Zdraví R. Stonjek

Přestal jsem je používat, má to celou řadu nevýhod a výhody žádné./Výška plástu 35 cm/ Plno lidí stále nechápe, že v Dadantu se neurčuje, kde má matka být, ale vůbec se nad tím nepřemýšlí a nikdo se tím ani nezabývá, vyjímku tvoří vývojový vrchol, kdy se občas matka podívá do nástavku nad, ale to v podstatě vůbec nevadí. Polonástavek se podstavuje pod plodiště jako chytré a účinné protirojové opatření a matka tam klade pouze velmi vzácně. Zdraví R. Stonjek

.....
Souhlas.
Rozdíl ve výšce rámku je pro mě taky důležitý tím, že tam drží matku a plod
Jarní rychlý rozvoj - to je věc diskuze, ale už na to moc nekoukám. Je tam spousta jiných faktorů, které to taky ovlivňují.

Polonástavek - ten má u mě i jinou funkci. Máme tady celoroční dostatek pylu, a ten nástavek ze zdola s pylem dávám nahoru před krmením. Včely ho zanesou sladinou zakonzervují a včely ho mají po vánocích v dosahu, a nemusí se tak honit venku. Pyl dole často plesnivý, a hlavně je za chladu pro včely nedosažitelný.

Protože můj Brenenr má plochu mezistěny stejnou jako Adamec (tedy možná malou, jak jsme si zpočátku myslel), tak jsem zkoušel a občas provozouji dva nad sebou.
(obnova díly atd. ...) ale zjistil jsem, že tam včely více matky omezují a zanášejí takto vytvořené plodiště sladinou.
Na rozhraní nástavků je těleso, pod pyl a zásoby a nad zásoby a do nízkých pak sladinu moc nedávají.
Zatímco u jen jednoho vysokého ho včely doslova matce rezervují pro kladení a sladinu do něj ukládají minimálně v vrstvě jen několika centimetrů. To mě vadilo (u mého rámku, ne u Dadant syst.) a jelikož literatura NN a N popisuje blahodárnost medového zvonu obklopujícího plod, tak jsem na to byl zvědav, jak se budou chovat včely na 45cm, kde je na tu sladinu místo. Nevím jak u 45x28(30) ale u 45*23 o ten zvon moc nestojí, protože si ho, hlavně v odbdobí rozvoje před pampeliškami moc nedělají a plodují i na 45cm od loučky k loučce (boční), přestože jim knihy předepisují izolační distanci od stěn:-)
Karel