Včelařská konference

> Vážení přátelé, prosím       o radu. Nikdy jsem nemusel řešit, abych nebyl u
> včel v této době. Vzhedem ke zdravotnímu stavu nastupuji lázeňskou péči
> 20.dubna na jeden měsíc. Včely mám ve třech nástavcích Langstrong 159 a
> obsedají 7-8 uliček. Asi 500m od stanoviště mám cca 40ha řepky. Z rodiny
> nikdo ke včelám nejde a tak bych se rád od Vás dozvěděl několik seriozních
> rad jak postupovat. Nezad bych je našel až se vrátím na stromě, matky mám
> loňské. Nepomohlo by nyní nasadit odspodu jeden nástavek jen mezistěn?
........

Nechci moc mudrovat, ale měsíc bez dozoru v období mohutného rozvoje je moc dlouhá doba. Každopádně chce to alespoň jedenkrát nebo dvakrát za to období zkontrolovat.

20.4. (tedy asi kolem 19.4.) bych udělal toto.
Otaxoval sílu a rozvoj. Ten určuji podle zaplodovaných zásob nejen podle obsednutí. Jde o průběh vybíhání a přičítání jedinců k celku. ... Snůška se předpokládá.

Takže.
Těm nejsilnějším bych v klidu podstavil nástavek mezistěn, ale místo pod plodem vložit pylové desky od boku plodu a bez plodu!. (je tam i čestvá sladina) Plod bych přesunul jako celek dále od zúženého česna, které by mělo být naboku (dostrany!!)na cca 8 - 10 cm. (to se při té kontrole podle situace může a někdy je to nutné rozšířit) Po přesunu plodu jako celek se ukáže vertikálně (una teplo od zadu a na studeno z boku, zúžené česno naproti) prostor který by měl mít po jedné straně jeden rámek zásob, plodové těleso a znovu zásobní plást, ale ne celé desky medu!, aby mohly včely po vyběhnutí přecházet směrem k česnu a rozšiřovat plodové těleso a neomezovala jedna deska rapidně matku = rojovka (a tomu se přestak nemusí nezabránit, když není vhodné počasí). Za posledním tímto zásobním plástem "nachystat vertikálně" prázdné (možno i s malým minimem zásob) souše pro přínos předpokládané řepky. Je-li včelsto natolik vitální, tak přidat ty noviny (podle náročnosti ... jako počet včelstev) a nahoru zase souše a plásty s minimem zásob. (třeba napřeskáčku)
U toho nástavku mezistěn ... je vždy lepší vložit nějakou souš pro létavky, které provazují sedlisko přínosem nektaru a prací stavitelek.

Čeho bych docílil:

Omezil vliv změny počasí kvůli změně tepelného režimu v úlu při rozšíření nad "přes noviny" a sedlisko oproti česnu.(česno a částečný přesun sezení včel od něj)Opravdu to není blbý nápad v nouzi.

Časem"přivábil" krmičky pylem na mezistěny na spodní nástavek a posléze i matku.(to u předpokladu velmi silných včelstev) Pyl by měl jaksi navazovat a nad něma by měly být vidět v dalším nástavku rámky s nějakými alespoň vajíčky. Byla by to bezpečnější spojnice pro stavbu, která někdy začne a někdy selže a včelstvo se rojí i s nástavkem mezistěn.

Každopádně je to otázkou volby co, když je včelstvo s míň plodem a včelstvo s gigantickým nárustem vybíhajícího plodu.

Vycházím také z jakési přirozenosti v např. dutině stromu po vyzimování, kde jsou včelstva "dále od vstupu". Tato délka spojnice plus geny a počasí je měřítkem při určování eventuální rojovky a opatření.

Takže hodně štěstí a napraveného zdraví z lázní. To je přednější než zájmový chov včel. (i když mysli člověka pomůže taky)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Gusto, PERFEKTNÍ :-)))))))))))))
Škoda jen, že si to nepřečtou ty včely. Vždyť ony ani nebudou vědět jak to
mají samy ten měsíc dělat:-)))

Josef


Nechci moc mudrovat, ale měsíc bez dozoru v období mohutného rozvoje je moc
dlouhá doba. Každopádně chce to alespoň jedenkrát nebo dvakrát za to období
zkontrolovat.

20.4. (tedy asi kolem 19.4.) bych udělal toto.
Otaxoval sílu a rozvoj. Ten určuji podle zaplodovaných zásob nejen podle
obsednutí. Jde o průběh vybíhání a přičítání jedinců k celku. ... Snůška se
předpokládá.

Takže.
Těm nejsilnějším bych v klidu podstavil nástavek mezistěn, ale místo pod
plodem vložit pylové desky od boku plodu a bez plodu!. (je tam i čestvá
sladina) Plod bych přesunul jako celek dále od zúženého česna, které by mělo
být naboku (dostrany!!)na cca 8 - 10 cm. (to se při té kontrole podle
situace může a někdy je to nutné rozšířit) Po přesunu plodu jako celek se
ukáže vertikálně (una teplo od zadu a na studeno z boku, zúžené česno
naproti) prostor který by měl mít po jedné straně jeden rámek zásob, plodové
těleso a znovu zásobní plást, ale ne celé desky medu!, aby mohly včely po
vyběhnutí přecházet směrem k česnu a rozšiřovat plodové těleso a neomezovala
jedna deska rapidně matku = rojovka (a tomu se přestak nemusí nezabránit,
když není vhodné počasí). Za posledním tímto zásobním plástem "nachystat
vertikálně" prázdné (možno i s malým minimem zásob) souše pro přínos
předpokládané řepky. Je-li včelsto natolik vitální, tak přidat ty noviny
(podle náročnosti ... jako počet včelstev) a nahoru zase souše a plásty s
minimem zásob. (třeba napřeskáčku)
U toho nástavku mezistěn ... je vždy lepší vložit nějakou souš pro létavky,
které provazují sedlisko přínosem nektaru a prací stavitelek.

Čeho bych docílil:

Omezil vliv změny počasí kvůli změně tepelného režimu v úlu při rozšíření
nad "přes noviny" a sedlisko oproti česnu.(česno a částečný přesun sezení
včel od něj)Opravdu to není blbý nápad v nouzi.

Časem"přivábil" krmičky pylem na mezistěny na spodní nástavek a posléze i
matku.(to u předpokladu velmi silných včelstev) Pyl by měl jaksi navazovat a
nad něma by měly být vidět v dalším nástavku rámky s nějakými alespoň
vajíčky. Byla by to bezpečnější spojnice pro stavbu, která někdy začne a
někdy selže a včelstvo se rojí i s nástavkem mezistěn.

Každopádně je to otázkou volby co, když je včelstvo s míň plodem a včelstvo
s gigantickým nárustem vybíhajícího plodu.

Vycházím také z jakési přirozenosti v např. dutině stromu po vyzimování, kde
jsou včelstva "dále od vstupu". Tato délka spojnice plus geny a počasí je
měřítkem při určování eventuální rojovky a opatření.

Takže hodně štěstí a napraveného zdraví z lázní. To je přednější než zájmový
chov včel. (i když mysli člověka pomůže taky)
_gp_
http://vindex.ic.cz