Včelařská konference

jestli neměl po vytočení moc vody, tak byl moc v teple - teplo podpoří jak
sedimentaci cukrů (naředí se med na vrchu nádoby), tak samotné kvašení

z nedostatku vhodnějších prostor jsem měl květový med v kilovkách v koutě
kuchyně v paneláku (v létě 25 - 30°C) v cca 6 vrstvách nad sebou a čím výš,
tím měl víc tendenci kvasit

beze změn zustaly jen cca 2 vrstvy od podlahy

obsah vody po vytočení (měřeno hustoměrem) byl okolo 18%

pár sklenic ideálně napastovanýho (hladkých jak vazelína) se nehnulo vůbec,
přestože byly ve skříňce pod stropem a tudíž v ještě o trochu větším teple

ve špatně napastovaných (na stejném místě) je teď vrstvička několik mm
tekuté "rumové tresti"

----- Original Message -----
From: "Michal" <e-mail/=/nezadan>


Zjistil jsem, že jarní med (asi řepkový), je sice zkrystalovaný, ale
navrchu mírně navinulý (zkvašený). Čím to může být?

Problém je v tom, že ve větším balení je po vytočení měřeno 18% příliš.Kdybyste měřili po několika dnech a hlavně v tenké horní vrstvě-kam voda po několika dnech vystoupá, naměřil byste hodnoty o několik procent vyšší.Dále měřit ponorným hustoměrem je v podstatě zbytečné-právě proto, že důležitá je ona tenká-startovací vrstvička.Proto jsem si po těchto zkušenostech koupil měřidlo z meopty.Takové mají i výkupci a naměřené hodnoty jsou pak v obou případech téměř shodné.Jinak pokud mi řepkový med trochu začal kvasit, pro mé používání - do čaje to nikdy nebylo na závadu.Chuť pikantní a med jsem nemusel dolovat majzlíkem, protože měl v celé sklenici jemnou pastovou konzistenci a bez pastování.Samozřejmě to nelze nechat rozběhnout natolik, aby mi to roztrhlo sklenici.