78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Radim Polášek (e-mailem) --- 4. 10. 2005
Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?
Já myslím, že je někdy dobré řešení spíš po likvidaci včelstva otvor rozšířit tak, aby se dovnitř dostali ptáci nebo dokonce kuny. Jak bude do dutiny větší otvor než řekněme 10 cm. včely ho přestanou považovat za vhodný a neobsadí ho. Pokud ano, budou v zimě spolehlivě zničeny hmyzožravými ptáky nebo kunami. Zaplňovat dutiny je problémové v tom, že pak v dutině zůstane uzavřená hniloba a vlhkost. Je pravda, že ještě před 20 lety se to běžně dělalo, dnes se ale takové dutiny naopak otvírají, shnilé dřevo odstraňuje a dutina zevnitř napouští látkami proti hnilobě. Záleží asi na konkrétním případu. Jestli to je nějaký strom v městském parku, tak asi po likvidaci včel bude chtít správce tu dutinu vybrat, otevřít a zakonzervovat. Pokud to je v produkčním lese, majitel při nejbližší probírce takový strom nejspíš shodí na dřevo na topení, pokud o dutině ví. Mozná nejlepší řešení při objevení divokého včelstva v srpnu a září by bylo nepanikařit a zlikvidovat ho až někdy ke konci října, kdy už včely neslídí a přes zimu bude divoké včelstvo i se zásobami zlikvidováno ptáky.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "pan Josef Menšík" <> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:57 AM Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?
> Likvidace volně žijících rojů i když se to doporučuje není zase tak bezpečná > jak se uvádí. stačí se nad touto problematikou zamyslit. Uvažujte se mnou. > Ulétl roj a usadil se v nějaké dutině, pokud se nakazil nějak morem a my ho > objevíme tak je to někdy v podletí, roj vysíříme a pokud se nám nepodaří > ucpat všechny otvory což je u takových míst velmi pravděpodobné určitě tam > zůstanou zásoby které v tuto dobu najdou zlodějky a roznesou to do úlů. A > budeme se divit kde se to tady vzalo vždyť jsme vyhubily všechny > potencionální ohniska, že ano? > A leť varianta, necháme to na přírodě. Nakažený roj zazimuje v podletí > zásoby uhájil , ale při nákaze je zesláblý nebo má malý prostor v zimě uhyne > a o tento prostor se postarají hlodavci molice a jiní nepřátelé včel do doby > nového slídění je prostor bez jakých koliv zásob a pro slídilky absolutně > nezajímavý. nové roje ho neobsadí nebotˇ tam zůstane ještě pach včelích > nepřátel nebo tento prostor obsadí někdo jiný. Jak vidíte Příroda má všechno > perfektně zařízeno jen člověk ve své povýšenosti si myslí, ke svému > neprospěchu, že on to zařídí lépe. Je však známo, že na tuto povýšenost > téměř vždy doplatí . > Proto je třeba znát celý přírodní cyklus a tento pak při plném jeho > respektování využít ke svému prospěchu. A i proto je z velké části pravdivé > to rčení našich dědů VČELKY SAMY NEJLÉPE VĚDÍ CO MAJÍ DĚLAT a já je > opravuji příroda sama ví co dělat, pokorně ji sledujme a učme se od ní. > MŮŽEME NA TOM JEN VYDĚLAT. > > POKUD TENTO ROJ BUDE PŘEŽÍVAT ŘADU LET pak ovšem bude nositelem kvalitních > genů odolnosti vůči nákazám > > A TĚĎ BABO RAĎ > > PEPAN
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 12494
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu