78226

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Josef Prepechal --- 27. 5. 2002
Včely pro Pentagon

Přeji lepší počasí. Dnes v Mladé frontě vyšel článeček o včelách -
pyrotechnicích. Kdo nečetl, tady je:

Pentagon povolává do zbraně i včely

Vědci z americké agentury Projekty pokročilého výzkumu pro obranu, kterou přímo
platí Pentagon, dokázali vycvičit běžný druh včel, aby svou udivující čichovou
schopnost věnovaly hledání bomb, min a dalších skrytých výbušnin. Podle
španělského deníku El País byly pokusy zahájeny již před třemi lety, avšak
teprve v poslední době výzkumná laboratoř vzdušných sil (USA) na základně v
texaském Brooksu podrobila cvičené včely řadě zkoušek. Ty potvrdily, že včely
dokážou lokalizovat malé množství ukryté chemické výbušniny v 99 procentech
případů. Když jedna včela objeví podezřelou substanci, není zapotřebí žádná
technologie, aby na místo přivedla pyrotechnika. Včela totiž předá zprávu o
nálezu všem ostatním včelám z úlu a všechny se vrhnou do skrýše s výbušninou.
Pak stačí jen sledovat shluk včel Včel existuje přes 20 000 druhů. Některé
sbírají pyl pouze z jedné jediné květiny, jiné navštěvují kterýkoliv květ jedné
rodiny a další si s druhem naprosto nelámou hlavu, jestliže slibuje pyl.
Entomologové vědí už dlouhou dobu, že tato velká rozmanitost není jen otázkou
pomalého evolučního odlišování, nýbrž ji umožňuje také velmi rychlé a pružné
učení. Zdá se, že včely jsou schopné přizpůsobit se květinám, které jim
nabízejí lepší výživovou odměnu. A právě tuto pružnost nyní využil Pentagon.
Když jedna včela narazí na pach výbušniny, vědci ji odmění kapkou cukru. A
hmyzu stačí jen několik málo hodin, aby informaci o nálezu dostal celý úl.


PS: Kdoví, jestli by nebylo lepší chovat včely pro Pentagon než pro med ... :-))

Zdraví Pepa Přepechal


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Janura Stefan --- 27. 5. 2002
panenske plasty

Priatelia, mam otazku.


Vcera som robil prehliadku a v jednej rodine uz treti krat za sebou
vystavali medzistienky ale matka ich nezakladla , namesto toho ich zaniesli
medom. Vlozene boli : jedna v strede plodoveho telesa a druha za posledny
plodovy ramik. V inych vcelstvach sa to nedeje. Medzisteny su z jednej kopy
, takze voskom by to byt nemalo.
Namiesto krasnych zaplodovanych panenskych plastov mam panenske plasty s
medom. Keby sa aspon v medomete nelamali.
Nemate niekto podobnu skusenost ?


Pista


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
jan jindra --- 28. 5. 2002
Re: panenske plasty

Musim říci, že mam nejradeji med z panenských souší.
Proto starší souše na podzim likviduji a nechávám
jen svetlé. Matka do nich nerada klade a tak je používám
místo mřížky. Je pravda, že je s nimi horší práce, ale
věřím tomu, že med vytočený z tmavých souší musí v sobě
obsahovat rezidua vyluhovaných exkrementů larev
(i kdyř se vykálí jen jednou) a jiné látky nastřádané
v plástech pod košilkami.
Jindra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Marek Čížek --- 13. 6. 2002
Re: panenske plasty


> Musim říci, že mam nejradeji med z panenských souší.
> Proto starší souše na podzim likviduji a nechávám
> jen svetlé. Matka do nich nerada klade a tak je používám
> místo mřížky.

Moje matky zase nerady kladou do panenskych a od srpna
do nich uz nekladou vubec :)

> Je pravda, že je s nimi horší práce, ale
> věřím tomu, že med vytočený z tmavých souší musí v sobě
> obsahovat rezidua vyluhovaných exkrementů larev
> (i kdyř se vykálí jen jednou) a jiné látky nastřádané
> v plástech pod košilkami.

Ale co kdyz je to prave to, co dela ze zahusteneho roztoku
glukozy vceli med ? ;-)

Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Jan Jindra --- 13. 6. 2002
Re: panenske plasty

Opakuji, že do panenských souší matky nerady kladou
a už vůbec ne do čerstvě vytočených!

Tento týden vytáčím akát. Pouze z panenských souší!
A máte ho vidět jak je čirý a téměř bezbarvý (jen
lehký nazelenalý nádech). Jeho hustotu jsem ještě
neměřil.
Jindra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Marek Čížek --- 14. 6. 2002
Re: panenske plasty



> Opakuji, že do panenských souší matky nerady kladou
> a už vůbec ne do čerstvě vytočených!

pardon... moc rychle ctu...

> Tento týden vytáčím akát. Pouze z panenských souší!
> A máte ho vidět jak je čirý a téměř bezbarvý (jen
> lehký nazelenalý nádech). Jeho hustotu jsem ještě
> neměřil.
> Jindra

Taky budu o vikendu tocit akaty, nebo co to je.
Akaty letos sice pekne kvetly, ale vubec nevonely,
prislo mi to, ze nemeduji. Presto vcely litaly jak
o zivot, ale polovina se vracela se svetle zlutym
pylem (nebyl tak oranzovy, jak z repky). Med je
velmi svetly, ale ne do zelinkava, jako akat
a nekrystalizuje. Docela by me zajimalo, co to
vlastne nanosily :)

Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Vita Vydra --- 19. 6. 2002
Re: panenske plasty

>Musim říci, že mam nejradeji med z panenských souší.

Nejsem si jist, jestli zaplodovaný plást opravdu má vliv na kvalitu medu, nicméně
souhlasím, že není žádný důvod používat v medníku staré plásty z plodiště.
Naopak, používat zvláštní panenské plásty určené jen pro medník má řadu nepopiratelných
výhod:
menší riziko přenášení nemocí plodu z úlu do úlu, méně zbytků cukru v medu, větší
trvanlivost plástů (motýlice je nenapadá). Žádná rezidua léčiv.
Používají-li se v medníku jiné plásty než v plodišti, můžou být tlustší než 25 mm, což je
další výhoda.
V česku je zvykem převěšovat do medníku plásty z plodiště. Podle mne to je to spíše
zlozvyk, nikdy jsem to nepochopil...
Ještě poznámka: do starých plástů včely ukládají med o trochu raději než do nových. Ale
pozor, týká se to i starých panenských plástů!!
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: jan jindra <jan.jindra/=/centrum.cz>




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
jkala --- 27. 5. 2002
Re: panenske plasty

I já se těšil, jak pod mřížku vložím čerstvě zakladené mezistěny a ty starší
souše půjdou z medometu do tavidla. Asi je to velkým přílivem nektaru, nebo
tím, že matka dává přednost starším souším. Příčinu bych laicky řečeno viděl
v tom, že i do nedostavěné buňky včely dají nektar, ale matka tam vajíčko
nepoloží. U většiny mých včelstev je většina mezistěn bud zanesená medem,
nebo netknuta stavbou.


Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


> vystavali medzistienky ale matka ich nezakladla , namesto toho ich
zaniesli
> medom. Vlozene boli : jedna v strede plodoveho telesa a druha za posledny
> plodovy ramik. V inych vcelstvach sa to nedeje. Medzisteny su z jednej
kopy
> , takze voskom by to byt nemalo.
> Namiesto krasnych zaplodovanych panenskych plastov mam panenske plasty s
> medom. Keby sa aspon v medomete nelamali.
> Nemate niekto podobnu skusenost ?
>
>
> Pista
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Petr Novak --- 28. 5. 2002
Re: panenske plasty

Ja bych si nedělal žádné starosti s medem v mezistěnách. Při vytáčení si dám větší pozor, abych si je nerozlámal. Dávám mezistěny včelám tam kde mají místo a tak vždy 50 - 80 mezistěn vytačím s řepkovým medem, možná 2 - 3 se podaří poškodit. Po vytočení je dám ihned do plodiště a za pár dnů jsou pěkně vyspravené a zakladené.
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu