Včelařská konference

Zdravím,
já jsem zatím vždy včely podhodil(ale uvažoval jsem, že bych je taky šoupal - zdá se mi to méně pracné, zase je ale potřeba místo). Přelétéky vždy byly za den našlapány včelami. Do původního včelstva se vracelo jen pár včel. (dokonce jsem někde četl, že by se původnímu včelstvu měl dát roztok 1:1, aby měly vodu -nikdy jsem to však nedělal)
Jinak přeléták se má dělat během dne(za letu), aby se včely vracely do přelétáku.(Já je dělal i navečer - do přelétáku jsem dal plást splodem a se včelamy, něco přiklepl -druhý den se přeléták naplnil - musí být hezky).
Jinak jestli není problém, že už je včelstvo vyrojené - jak to létá na původním česně? Jestli je rozdíl v pošoupnutí a nadhození - snad ne.

1) Že jsi jim nedal alespoň vodu, tak to jsi ty včelky v tom mateřském
včelstvu dost trápil žízní :o)!
Je fakt, že je lepší jim ten roztok dát, ale dával jsem jen 7-mičku
zavařovačku a asi to nebylo ani 1:1 jen z 1/3 sklenice cukru a zbytek voda
...to jim stačí na 4 dny.
Když ten původní mateřský úl ztratí létavky, tak nemá ani kdo letět pro
vodu. Za ty 4 dny už to ale zvládnou...vlastně je to stejné, jako když se
dělá oddělek. Taky se jim musí do plástu nastříkat voda, protože zbytek
létavek odletí .... pokud je umístíme na stejném stanovišti.

2) Další věc je, že se má přeleták dělat za hezkého počasí, aby se létavky
měly vůbec šanci na to staré místo vrátit a lépe je to dělat ráno, protože
do večera jsou potom létavky na původním místě.

3) Já osobně to dělám opačně....najdu starou matku a s plástem, na kterém
zrovna je ji dám do toho, co zůstane ne původním místě. Zbytek dám
mezistěny....nádherně to postaví, protože opravdu bývá nástavek nabytý
včelami.
No a když se očekává špatné počasí, tak jim dám alespoň dávku MCT, aby
postavily ty mezistěny.

4) V původním "mateřím" včelstvu se musí udělat prohlídka, vybrat jeden
slušný matečník ten nechat a ostatní vylámat.
Zatím se mi nestalo, že by se při takhle provedeném přeletáku to včelstvo
rojilo.

Letos jsem to ale nějak překombinoval. Měl jsem jedno slabé včelstvo a
potřeboval jsem ho zrušit...ten "mateřák" byl takový slabší a navíc jsem ho
moc neprohlížel na matečníky, tak jsem tam to včelstvo přidal...no a za
týden mi visel na šípku poroj (neznačená matka) ... takže takhle ne :o)))!

Ještě popíšu jak soused "chytá" roje :o)!
Volal mi, že se tam motají včely, a že jde na ně. Tak mi pak vykládal, že po
nich hází hlínu, písek stříká vodu, prostě co je po ruce. Ne nadarmo mívali
včelaři ve výbavě stříkačku. Už jsem to dlouho neviděl. Ale vypadá to jak
hustilka, jen naspodu to má jen otvor. Strčí se to do kbelíku, nasaje voda a
stříká nad roj....
Možná nad tím kroutíte hlavou, ale tenhle roj donutil přistát :o)! Naučil ho
prý táta včelař ...je to už taky tak 60-ti letý pán, tak mám aspoň souseda
na včelky zvyklého a znalého...hlídá za mě :o)!

Příjemný den!
Arnošt


----- Original Message -----
From: "L.Holy" <holy/=/aster-jc.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 15, 2005 9:08 AM
Subject: Re: Přeléták


Zdravím,
já jsem zatím vždy včely podhodil(ale uvažoval jsem, že bych je taky šoupal
- zdá se mi to méně pracné, zase je ale potřeba místo). Přelétéky vždy byly
za den našlapány včelami. Do původního včelstva se vracelo jen pár včel.
(dokonce jsem někde četl, že by se původnímu včelstvu měl dát roztok 1:1,
aby měly vodu -nikdy jsem to však nedělal)
Jinak přeléták se má dělat během dne(za letu), aby se včely vracely do
přelétáku.(Já je dělal i navečer - do přelétáku jsem dal plást splodem a se
včelamy, něco přiklepl -druhý den se přeléták naplnil - musí být hezky).
Jinak jestli není problém, že už je včelstvo vyrojené - jak to létá na
původním česně? Jestli je rozdíl v pošoupnutí a nadhození - snad ne.

Voda,
myslím, že se přeléták dělá při hojné snůšce. V úle je spousta nezpracovaného medu(jeden zdroj vody) a nově vyletující včely(těch rychle přibývá) nosí zpočátku jen vodu. Ale ten roztok jim určitě trochu pmůže, ale já to nedělám.
Protože včelstva opět spojuji, tak to přelétáku dávám plod, je lepší spojit včelstva ještě před vylíhnutím matečníku(ty zruším)
Jen píši jak to dělám, lze určitě i jinak.
Luboš

Zdravím,
včera jsem udělal další přeleták na vedlejším úlu preventivně bez matečníků,
do nastavku na původním místě jsem dával 2 rámky s plodem a dneska byl ten
nastavek plný včel. Domnívám se tedy, že u předchozího přeletáku už byly
včely připraveny na vyrojení, proto už létavky nechtěly létat ven, visely
uvnitř a jen čekaly na povel. A že tedy tím přemístěním předevčírem a asi
hlavně včerejším setřepáním těch cca 6 rámků a vložením 4 mezistěn jsem jim
to rojení zarazil, že teď vyberou z matečníků jednu matku, vystaví ty
mezistěny a začnou fungovat jako úl. Jinak do obou dvou přemístěných úlů se
dneska už začaly vracet včely, pravděpodobně s vodou.

Jinak nový nastavek má stejnou barvu jako původní, zatím jsem je nijak
barevně neodlišoval. Loni jsem přeletáky stavěl na původní včelstvo, ale
bylo to takové neobratné vždycky přelétáky shazovat, když jsem chtěl jít do
včelstev a na krmení jsem je musel mít posunuté, aby bylo možné do spodního
úlu dávat cukr. Takže se mně zdá mnohem perspektivnější dávat přeletáky
vedle i za cenu toho, že pro ně musí být stojany navíc. Asi by bylo dobré do
přemístěných nastavků vložit plást s nastříkanou vodou, aby měly vodu na ten
první den, než začnou létat. Ale spíše tam, kde nejsou matečníky, kde jsou,
tam matka silně omezila kladení a plod tam téměř není. Hledání matky se
snažím vyhnout, hlavně v období od května do srpna, protože v té době je v
úlu hodně včel. Právě to by měla být výhoda přelétáku, že se nemusí
zdlouhavě hledat matka a prohlížet jednotlivé rámky na matečníky.

R. Polášek