Včelařská konference

Zdravím,
Kdysi v úlech s nedostatečným prostorem, jako v běžných zadovácích bylo
nutné po vybrání zavíčkovaných plástů v medníku vybrat plásty s plodem z
plodiště, otřepat je nebo najít matku a dát je do medníku a do plodiště
vrátit prázdné nebo vytočené plásty. Jinak matka měla v plodišti málo
prostoru pro plod a včely se rojily. Takže plásty se pravidelně točily
plodiště - medník - medomet. Dneska v nastavcích už to není potřebné, včely
mohou mít plodiště velké tak jak potřebují. Je ale další důvod, včely
sbírají a ukládají sladinu nejochotněji těsně nad plod a vedle plodu. Pokud
není i nějaký plod nad mřížkou, uloží nejdřív nějaký věnec zásob nad plod
pod mřížku a teprve potom začnou med ukládat nad mřížku. Já proto tak dva,
tři rámky s plodem vyberu, nahradím obvykle mezistěnami a dávám ob rámek do
nastavku nad mřížkou. Zdá se mně zatím lepší to dělat takhle, i když to trvá
třeba o nějakých 20 minut déle. Zase si dovedu představit, že někdo na toto
rezignuje a je pro něho přednější čas, protože pokud se ještě navíc použijí
výkluzy, tak hodina práce v jednom včelstvu se smrskne na dvě operace, první
den vložení nastavků s prázdnými rámky a vložení výkluzů a druhý den sundání
nastavků s medem nad výkluzy, obojí v řádově jednotkách minut. Mluvím
přirozeně o stejných rámcích pro plodiště i medník.

Jaktože se nedají staré plásty odvíčkovat? Čím to odvíčkováváš? A co to jsou
staré plásty? U mě to jsou ty, které jsou proti obloze nebo žárovce
neprůhledné.

Ke krystalizaci. Rychle krystalizující med, jako je třeba řepkový, v rámcích
vyndaných ze včelstev tuhne tak za týden, 14 dní. Ten se musí vytočit co
nejdříve.Ve včelstvech je tuhý tak za měsíc až dva po zavíčkování. Jinak
většina medů mimo včelstvo v rámcích tuhne během měsíců a často tuhne tak,
že se med rozdělí na velké tuhé krystaly a tekutou složku, takže i potom jde
vytočit. Tuhnutí hodně urychluje kolísání teploty. Většinu medů je možné
uložit v létě v chladnější místnosti se stálou teplotou a suchem, na podzim
a v zimě zahřát v nějaké tepelné komoře na úlovou teplotu a teprve potom
vytočit. Četl jsem článek o profesionálním včelaři, který to takhle dělal,
protože v létě neměl na vytáčení medu čas.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 08, 2005 1:22 PM


> Mohu se zeptat na metodu točení plástů medník-plodiště? Loni jsem z nabyté
> zkušenosti rozhodl-žádné staré plásty do medníku. Nedá se to odvíčkovat.
> Ale letos jsem zase zapoměl a jsem v tom znovu. x U těch, co mají stejnou
> míru PxM : Točíte starší plásty přes medník, nebo jen nouzově? Někdo totiž
> propaguje: do medníku jen co si vystavěj v běžném roce. Je taky pravda, že
> medníkové plásty mají většinou delší buňky a ty pak neradi zakladou.
> Samozřejmě tmavé tavím.
> Pro ty co nestihli vytočit za tepla - hrozí krystalizace rovnou v
plástech.
> Točil jsem nouzově 1.5. -zavíčkováno 10%- a vlhkost měřená na DSC (přesná
> vysoušecí metoda navážkou v mg) byla 19%. Ale je už prodaný ze dvora.

Děkuji za názor. Důvod pro točení plástů máme zhruba stejný. Staré plásty(ke světlu méně průhledné) včely výčkují tmavým voskem. Používají asi materiál z demolice. Ten tmavý vosk na víčkách je tak pevný, že to tahá až za mezistěnu. Oproti tomu mladá souše jde jako máslo, jen zavadit. Staré plásty jsou většinou za sezonu tak repasované, že tak 5-10% tvoří trubčina, která se vyjímáním poškozuje nebo kvůli ní včely dělají patvary naproti. Ty samozřejmě půjdou po vytočení na recykl.
Posledních pár kil z prvního točení jsem si nechal na zkoušku tavení(asi 10 kg). Malá lednička,žárovka 25W, teplota max 50°C(není ůplně homogení,chtělo by to i malý větráček) a funguje to. Za 2-3 dny med opět čirý. Ovšem jen za předpokladu slabé krystalizace předtím. Pokud by byl úplně ztuhlý,trvalo by to asi podstatně déle.
Pak to chce asi míchat i med. Má někdo zkušenost jak dlouho to trvá v konvích bez míchání?
To počasí je snad jen pro horníky.